klarenzi komentáře u knih

Tohle je tak moc vtipný
Je to hodně specifický a suchý humor, takže to nesedne každému, ale já jsem z toho nadšená a řechtám se fakt nahlas️ @knihodura

3 25.05.2021

Obecně mám občas problém s ukecanejma lidma i v reáluTakže občas na mě i tahle zrzka byla upovídaná až mocAle zamilovala jsem si Annu i tak. A je to tak milý příběh o lidské dobrotě. A k tomu se tam zase tak hezky opěvuje příroda, a to je zkrátka něco pro mě A znovu říkám, jak ráda jsem za skupinu #klasikomilove @knihodura

2 25.05.2021

14-14.
Neboli 1914 a kluk jménem Hadrien. A 2014 a kluk jménem Adrien.
A tihle dva si spolu nějakým zázrakem píšou dopisy. Jsou rozdílní, neznají svou dobu. I když vlastně - Adrien ví, že se blíží 1. světová válka, a co vše způsobila. Zejména s Hadrienovou vesnicí... @knihodura

2 21.05.2021

Za mě nejde jen o strohý příběh o tom, jak se protivná holka napravila. Ale je to hřejivý příběh o síle lidskosti a přátelství. Z příběhu je cítit vzájemná podpora postav, které si jednoduše oblíbíte. Nejen pro jejich povahu, humor, ironii, touhu po změně, ale také pro prostředí, ve kterém se nacházejí. Protože o přírodu tady jde taky, zejména o její moc. Během četby jsem si stále víc přála slunce a pořádné teplo, protože jsem se jednoduše viděla s rukama v hlíně na své zahradě. Cítila jsem zkrátka potřebu být venku, dýchat, vše hodit za hlavu. Takovou sílu ta kniha má. @knihodura

3 28.04.2021

Jedná se o rozmanité nápady pro aktivity s dětmi, a to cca od 3 let věku. Nicméně si myslím, že ohraničovat věk v přírodě, je blbost, takže to neberme doslova. Našla jsem tam spoustu inspirace pro hrátky v přírodě. Až se udělá hezky, vyrazíme do lesa tvořit masky z bahna na kmeny stromů. Tátu zaměstnáme, aby nám vyrobil luk a šípy. Vyrobíme si lesní šperky, výletní hůl, postavíme bejvák skřítkům. Kniha je rozdělena na čtyři části - objevování přírody, lesní umění, zálesácké dovednosti, skupinové hry v divočině. Věřím, že na spoustu věcí, pokud jste alespoň trochu kreativní rodič, si přijdete sami. Ale není nad to, mít se od čeho odrazit. A pokud je to kvalitní zdroj inspirace, pořiďte si ho. Takových není nikdy dost. @knihodura

1 20.04.2021

Nedočetla jsem. Ne proto, že by za to nestála. Naopak. Ale proto, že se ve mě budily pocity úzkosti. A jako mámě ve mě kniha působila taková sevření, že jsem ji odložila. Silná kniha, ke které se jednou chci vrátit ️

Ve světě dospělých toho řešíme tolik. Bylo pro mě moc fajn, přenést se jinam. Do dystopického YA světa. Autorka píše skvěle, bavily mě pohledy obou hlavních hrdinů, kdy nic nebylo jen černé nebo bílé. Svět Renegátů a Anarchistů je vlastně tolik podobný tomu našemu. Což je možná trochu děsivé. Ale kdybychom neměli strach, nemohli bychom být stateční.
@knihodura

1 24.03.2021

Tohle je tak moc vtipný!
Je to hodně specifický a suchý humor, takže to nesedne každému, ale já jsem z toho nadšená a řechtám se fakt nahlas☺️

1 23.03.2021

Tenhle žánr byl pro mě zcela nový. Taková směs klasického života s prvky nadpřirozena. Bára se mrská životem asi tak jako losos v kaluži. Ke všemu je ironická, kritická, nejde s hlavním proudem. Jediný člověk, kterého opravdu miluje, je její babička Milada, která se jí ujala poté, co Báry matka spadla do závislosti. Vše se obrátí ve chvíli, kdy Milada umírá na rakovinu. S její postavou se ale neloučíme, protože svoje chvíle prožívá v nebi, odkud také Báru sleduje společně s jejím dříve zesnulým manželem.
Musím říct, že tahle kniha moc mile překvapila. Hlavní hrdinka mě bavila a v něčem jsme si byly strašně podobné. Humor Báry i Milady je správně ironický, takže po delší době se mi stalo, že jsem se u knihy smála nahlas, a že já mám s humornou literaturou fakt problém. Takže jo! Za mě jo! Oddechovka s přesahem, které litovat nebudete.
@knihodura

6 06.03.2021

“Takže oči, úsměv, jméno, naslouchání, dotek. Tomu všemu malý marťan v pravé hemisféře rozumí. Statistická tabulka s ním nehne, sáhodlouhé argumentace jej pouze unaví. Ale usmějte se na něj, vyslovte jeho jméno, podívejte se mu do očí, trpělivě nasouchejte tomu, co se vám snaží říct, a uvidíte, že vám dá šanci. Ale hlavně, hlavně jej alespoň jednou za den pohlaďte.“
@knihodura

5 18.02.2021

Dočteno, ale stále nad tím přemýšlím. Tolik emocí. Byla jsem naštvaná, svírala mě úzkost, tlačilo mě na hrudníku. Nejvíce jsem cítila lítost nad Barčou, která v tom všem musela žít. Ty kontrasty vyprávění Báry a její matky byly silné. A já byla stále víc naštvaná. A stále víc jsem chtěla Báru z příběhu vytáhnout a úplně normálně si s ní popovídat například o tom, co právě namalovala.
@knihodura

17 05.02.2021

První díly série s Jonnou Linnou za mě zatím zůstávají ty TOP. Ale tohle bylo blízko. “Keplerovi” se vrací v plné síle. Jonna už se mi nezdál tak nesmrtelný, jako tomu bylo například v Lovci králíků. Teď to byl daleko větší sympaťák. Samozřejmě i tady bylo pár věcí trošku nelogických. Říkala jsem si, jako vážně? I po těch letech uděláš takovýhle boty? Zároveň tohle byla asi nejbrutálnější kniha ze série. Ti dva si snad libují v uřezávání nohou nebo znásilňování. Ale na tom, jak rychle jsem to přečetla a jak moc jsem se nemohla odtrhnout, to zkrátka nemění charakter kvalitní detektivky. Poslední odstavec mě mírně vyděsil a já se těším, co bude dál. A jak jsem si myslela, že tuším vraha, tak jsem byla totálně mimo. Takže jo, tohle se povedlo. Hodnotím 4,5/5.
@knihodura

7 01.02.2021

Moc zajímavá sonda do světa autistické dívky. Moc zajímavá sonda do světa všech zúčastněných. Biologická matka, která Ginny týrala, ale stále o ní bojuje a hlásí se k ní. Nová rodina, která chce dát dívce nový domov, ale zjišťuje, že to není vůbec jednoduché. Terapeutka, která tu odvádí neuvěřitelně skvělou práci. A samotná Ginny, kterou to logicky k biologické mámě táhne, ale zároveň chce být v souladu i s rodinou novou. Snadné to pro ní není ani náhodou. Zvlášť když u pravé mámy má malou sestru, o kterou se vždycky starala, když byla matka zfetovaná nebo si užívala v ložnici.
@knihodura

3 24.01.2021

Jsem vděčná za to, že takovéhle knihy existují. Jako pro totálně začínajícího zahradníka je tohle poklad a snad povinnost. Děkuju autorce za tak krásné dílo. Kniha je super obsahově i graficky. Čte se to samo jedna báseň. Nedozvíte se jen úplné základy zahradničení, ale najdete tu spoustu tipů, jak na zahradě zapojit i děti a hloubit tak jejich vztah k přírodě. Zároveň je kniha rozdělena na roční období, kde v každém najdete několik sezónních projektů. Můžete tak na zahradě dělat super věci od jara do zimy. Teď už jen vybrat, čím začít.
@knihodura

23.01.2021

Tohle je tak skvělý. Jsem moc ráda, jako člověk alopecií trpící, že se o tématu téhle nemoci mluví víc a víc. Protože plešatí lidé nemusí být “jen” ti s rakovinou. Naše nemoci se trochu liší, náš přístup taky, ale i tak - našla jsem se v několika situacích i pocitech.
Takže děkuji autorkám za to, že tohle vzniklo. @knihodura

2 11.01.2021

Ač je to příběh neskutečně mrazivý, kniha se četla sama. Autorův styl je čtivý, bez zbytečností a přikrášlování. Bavilo mě sledovat historický vývoj celé rodiny, zejména Jany a Bohuslava, kteří se - díky bohu - opět setkali. Dopisy na konci knihy, zejména ten poslední, mě přikovaly k židli ještě na několik minut po dočtení. Důležitá kniha, děkuji.
@knihodura

4 06.01.2021

Hodnotím 4,5/5.
Kniha se četla sama, ať už je téma jakkoliv náročné.
Příběh postupoval pomalu, ale tak to mělo být, protože bez řádně vypracované psychologie postav to zkrátka neprožijete.
Autorka skvěle popsala prozření hlavní hrdinky, která si dlouho nepřipouštěla, že to nechutný zlo se dělo právě jí.
Důležité téma, důležitá kniha.
@knihodura

3 28.12.2020

Silné čtení o tom, co vše dokáže lidi spoutat v jejich životech, a jaké důsledky to všechno může mít.
@knihodura

2 20.11.2020

Ač žiji ve spokojeném manželství, občas není na škodu přečíst si něco o vztahu mezi lidmi. Připomenout si, zamyslet se.
Kniha Vztahy a mýty byla moc fajn. Mělo to hlavu a patu, byla psaná lidsky a moudře. Do ničeho vás netlačí a není na vás zlá. Jsem moc ráda, že ji mám v knihovně a rozhodně se vrátím k podtrhaným myšlenkám. A pokud jste nečetli, zkuste to. Hlavně kvůli sobě.
@knihodura

2 06.11.2020

Pan Svěrák je mou platonickou láskou. Považuji ho za ikonu moudrosti a laskavého humoru. Proto jsem se nemohla dočkat, až si přečtu knihu od Dany Čermákové: Zdeněk Svěrák - muž renesanční.
No a nadšení se nekonalo. Kéž by ho tak vyzpovídal třeba Aleš Palán. Tihle dva se snad ani nesešli. Paní Čermáková vlastně jen přepsala rozhovory či recenze z nejrůznějších deníků (Story a Blesk třeba taky????). Samotný styl psaní autorky mi přišel místy hodně na hraně s bulvárem.
Takže ne, tohle se nepovedlo a muž renesanční si rozhodně zaslouží lepší knihu.
@knihodura

25.10.2020