Chaloupka strýčka Toma

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Známý román, jehož děj se odehrává kolem r. 1850 na Jihu Spojených států amerických, vypráví o krutosti otrokářství, ale také o odvaze těch, kteří se snažili tento nelidský systém změnit. Pan Shelby je vážený a poměrně zámožný muž, ale vlastní vinou se dostane do dluhů. Jeho směnka se dostane do rukou otrokáři, který chce situaci vyřešit koupí některých Shelbyho otroků. Vybere si nejcennějšího otroka Toma a malého Harryho, syna manželčiny komorné Elizy. Tom situaci přijímá trpně, protože chápe, že když to nebude on, bude to někdo jiný. Eliza se ale svého dítěte odmítá vzdát a v noci uprchne. Tak se román rozvětvuje na dvě dějové linie. Cestu Elizy a dalších otroků za svobodou a cestu Toma, který s dalšími podobně postiženými čeká, kdo se staně jeho novým pánem. Ilustroval Antonín Pelc....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/24910/chaloupka-strycka-to-24910.jpg 4.2167
Orig. název:

Uncle Tom's Cabin (1852)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Albatros (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (34)

Kniha Chaloupka strýčka Toma

Přidat komentář
nicolettkaa
03.11.2018

Důležitost knihy vidím hlavně v tématu, kterému se věnuje, ale především tomu v jaké době byla napsána. Určitě to chtělo hodně odvahy!

Mně osobně by nevadilo, kdyby byla kniha trochu zkrácená. Některé postavy se mohly úplně vynechat (obzvláště ty, u kterých jsme se nedozvěděli, jak to s nimi dále dopadlo) a na můj vkus se až moc mluvilo o náboženství. Jsem ráda, že jsem si Chaloupku přečetla, ale znovu bych do ní už nešla.

Alix
20.05.2018

Padla Hvezda - proč udivuje? Po válce by už to nemělo smysl psát. Psala to proto, aby ukázala, co je v tomto systému špatně!

Padla Hvezda
16.05.2018

Udivuje mě, že tato kniha byla napsána a VYDÁNA již v roce 1852, to jest ještě před onou válkou Severu proti Jihu.

RHorse
25.02.2018

Moc hezky napsaná kniha, plná různých poselstív, velmi aktuální na to, v jakém roce byla napsána (a to bych řekla i v současné době, i když otroctví v Americe už není). Akorát se chvílemi ztrácel příběh, což ubíralo na čtivosti a plynulém ději. Ale je jasné, že kniha nebyla jen o příběhu postav, ale hlavně o principech správného chování. Nevadil mi ani křešťanský podtext.

ddkk
15.01.2018

Kniha mého dětství. Dojemná, smutná a taky poučná...Moje první setkání s drastickou stránkou otroctví. Asi marno někomu doporučovat, čtu komentáře níže...

frantisek8863
28.12.2017

Jednoduchý děj, trochu smutný a pohled na ostudný přístup bílých mužů, kteří k lidem tedy otrokům často přistupovali jako ke zvířeti, nebo k věci. Když se "rozbije" tak si pořídí novou. Každopádně kniha splnila svůj účel, aby vzbudila emoce a kriticky poukázala na kruté otrokářství.

assilem
22.12.2017

Na záložce knihy z roku 1957 se píše: V životě pravda a spravedlnost sice vždycky nakonec zvítězí, ale je nutno také vždycky o jejich vítězství bojovat. Sám od sebe se svět krásnější a lidštější nestane nikdy.
...Ani Alfred, který je tak vyslovený despota, že to svět neviděl, se nijak pokrytecky neschovává za tuhle zástěrku. Ne, opírá se hrdě a neohroženě o dobré, staré, osvědčené stanovisko - právo silnějšího. Tvrdí, a podle mého docela rozumně, že americký plantážník, jedná v jiné formě pouze tak, jak anglická aristokracie a kapitalisté jednají s nižšími vrstvami, to jest, jak to chápu já, přivlastňují si je, tělo i krev, ducha i duši, pro svůj užitek a pohodlí. Alfred hájí obojí - a podle mého je aspoň důsledný.
Tedy: domnívám se, že když je to román má právo leccos zidealizovat- náhody, víru v boha. Ale je zde spousta myšlenek, které jsou aktuální stále.

slimáčik
24.08.2017

Smutne krásna kniha. Napriek tomu povzbudí, dodá nádej i vieru, že aj v utrpení nájdeme ľudí hodných byť zvanými Človekom.

85098211
26.07.2017

Tak tato kniha je doslova ódou na lidskost. Četla jsem ji již kdysi dávno a moc se mi líbila. Jen jsem si tenkrát tolik neuvědomovala smutek, který je v knize všudypřítomný. Až nyní, když jsem si knihu přečetla znovu. Ale zároveň je kniha prostoupena i velkou nadějí. A právě to jí dodává na výjimečnosti.

Atanone
21.04.2017

Knihu jsem četla jako dítě a vyplakala jsem nad ní spoustu slziček.
Mám ji dodnes. Jako poklad. Nedám a neprodám.
Ale už ji nebudu číst.

WiiKii
20.03.2017

Knížka byla napsána v nejhorším období amerického otrokářství, aby poukázala na tyto zvrácenosti, čímž šla i ruku v ruce se sentimentálním výkladem některých pasáží příběhu, který zakládá především na útrapách černošského otroka Toma a ze začátku i tří členné rodiny otroků, kteří před svým osudem utíkají do Kanady. (Tím asi autorka chtěla ukázat nejčastější možnost, kterou američtí otroci v té době měli)

čtenářka4
26.12.2016

Krásný příběh, moc hezky napsáno.

Jessica007
18.10.2016

Knihu jsem četla jako holka - tedy už dávno - a moc se mi tehdy líbila. Navíc je to obecně přínosná kniha.

hana1984
22.06.2016

Jedna z mych nejoblibenejsich.Prekrasny pribeh,hezky napsany. Za me 5 *

zuzi1162
05.12.2015

Opravdu krásná kniha.

Rade
25.09.2015

Četla jsem dávno, jako holka a tehdy se mi docela líbilo. Napínavé, hezky rozlišené kladné a záporné postavy, srozumitelný děj, dojemné…
Ne, vůbec nezlehčuji, naopak; ve své době měla kniha značný vliv na změnu všeobecného názoru na otroctví a poněkud jednoduchá a černobílá forma knihy umožnila její masové rozšíření. V tom je její zásluha, nelze ji podle mě hodnotit dnešními měřítky a odtrženě od místa a doby vzniku.

Izu
21.09.2015

Nezaujalo.Kycova cetba spis pro deti.

MarkétaLore
06.08.2015

ano , souhlasím se zlovlkem, přesně tak. Byla to pro mě divná knížka. Postavy mi nedokázaly přirůst k srdci, ačkoliv se jim dělo spoustu hnusných věcí. Opět jsem si ověřila dvě fakta, za prvé- některé spisovatelky mají tendenci psát tímto divným způsobem, a ten druhý- mnohem větší šanci mě rozplakat má spisovatel, co napíše o zaběhnutém psíkovi- nevím proč.

zlovlk
03.02.2015

Chaloupka strýčka Toma ve mně zanechala, přiznám se, poněkud rozporuplné pocity. Na jednu stranu příjemnou náladu z čtivého, hezky rozvrženého a občas v tom nejlepším smyslu dobrodružného románu, který se dotýká vážných témat a na některých místech dokáže vzbudit emoce. Na stranu druhou nemůžu popřít trpkou pachuť přehnané sentimentality, cukrkandlovitosti, snad až kýčovitosti a onoho nesprávného druhu patosu - všichni stále pláčou, omdlévají, pronášejí melodramatické deklamace a s velebnými posledními slovy umírají. Jak na divadle! A to ani nemluvím o takzvaných moralizujících kecech, jež tyto okamžiky často doprovázejí. Srovnám-li to s romány například Dickensovými nebo Turgěnovovými - které koneckonců také poukazují na nepravosti své doby - je Chaloupka strýčka Toma napsána o dvě úrovně hůř. Nikterak nechci paní Beecher Stowe upírat historický vliv (i když Lincolnův výrok o ní je samozřejmě smyšlený), ale jako literátka mezi smetánku tak docela nepatřila.

Je zvláštní, jak moc se liší zpracování bělošských a černošských postav. Někteří běloši jsou pozoruhodně plastičtí a vyvedení v mnoha odstínech,pomineme-li tedy některé čistě záporné otrokářské "obry lidožrouty". Objevují se hrdinové v zásadě dobří, ale zároveň zbabělí, nerozhodní nebo požitkářství, popřípadě puritánsky upjatí - zkrátka hrdinové z masa, kostí, chrupavek a dalších zcela přirozených součástí lidského těla. Docela citlivě je tím vystižen fakt, že k velkému utrpení je potřeba nejen činné zlo, ale často i mlčící a stranou hledící, zpohodlnělé dobro. U postav tmavé pleti ovšem autorka na jakékoliv snahy o povahokresbu živého člověka zcela rezignovala - všichni černoši jsou zkrátka nesmírně dobří, hodní, laskaví, citliví a ušlechtilí; a pokud se náhodou objeví výjimka, pak je k tomu ten nešťastník donucen dlouhou a tvrdou bělošskou výchovou ke krutosti. Dokonce ani Karel May, který si podobným způsobem idealizoval Indiány, nesklouzl k takovémuto až nábožnému uctívání. A kdyby si náhodou čtenář nevšiml, že se černoši chovají výhradně citlivě a čestně, vypravěčka jej na to neopomine upozornit, někdy dokonce i několikrát na jedné stránce ("toto skvělé, citlivé, nenásilné plemeno" a tak dále). Na některých místech do žel přerůstalo až v docela vyhrocený rasismus, jako by snad černoši byli lepší než jiní lidé - a to je, myslím, stejně špatné (a stejně podivné) jako tvrdit, že jsou horší, není-liž pravda?

kacaabba
06.11.2014

Nečetl, pouze poslouchal rozhlasovou adaptaci. Celkem více mne dílo nezaujalo.

Pawlisman
28.08.2014

Silné dílo, které však někdy ztrácí dech a ještě častěji se některé epizodní postavy a příběhy stávají nedokončenými a vycházejí do prázdna. Hlavní linie je ovšem skvělá a v tehdejší době musela kniha skutečně sklidit ohromné reakce. Kniha, které se dá věřit a která přináší poselství a emoce i v dnešní době. Nejde o profesionální autorku, ale možná díky tomu je kniha tak autentická. 8/10

Cyanine
03.08.2014

Velmi příjemná knížka o hrdinství v řádách otroků a dětí.

vlkodlaq
30.07.2014

Nedočteno. Byť nelze knize upřít její literární vliv na historii a dřívější ukončení otrokářství, pro dnešního čtenáře je spíše úsměvná a těžko vstřebatelná, postavy mají nepřirozeně divadelní vystupování, reakce a emoce jsou nafukovány a zveličovány až k hořkosladkému podtónu, který se táhne celou knihou. Oproti tomu jinak cílené knihy Marka Twaina z cca té doby Dobrodružství Toma Sawyera a Dobrodružství Huckleberryho Finna, mají úplně jiný ráz i náboj a směle se mohou předkládat i dnešnímu čtenáři s podobným, byť méně vtíravým a nuceným poselstvím.

Katy007
27.07.2014

Moc pěkný a silný příběh, na mě občas příliš mnoho nepravděpodovných náhod a situací, přesto na mě ale nevýslovně zapůsobil.

rašule
05.06.2014

kniha byla úžasná ,alespoň mě se moc líbila

Martinka 135
06.02.2014

Pro mě byla kniha zklamáním. Řetězec až neuvěřitelných náhod (ač v závěru knihy jsem narazila na poznámku, že je příběh inspirován skutečností) mě stavěl do role věčné kritičky, která už pouze očekává, jaké další dobro se z toho nakonec vyklube. Naivita některých postav mi připadala nepatřičná a příliš zidealizovaná. Jedna z mnoha jižanských autorů, snažících se upozornit na rasismus. Příště raději něčím, co by se dalo číst, prosím pěkně. Pro mě jen potvrzení, že evropská literatura vždy byla a stále je na trochu jiné úrovni.

mutace
05.09.2013

Pro mou citlivou duši ateisty je tam příliž mnoho boha. Také příběh působí dost romantickonaivním dojmem. Nicméně si uvědomuji, že autorka otevřela , ve své době, velmi ožehavé téma a za to má mé uznání. Myslím, že pro knihu je klíčový velmi mladý čtenář, který určitou naivitu příběhu bude vnímat jako plus.

cace
25.06.2013

Počet komentářů ukazuje na to, že se knížka už nečte. Já jsem ji četla v dětství, asi ve 14 letech. Myslím si, že by to měla být četba doporučovaná třeba i ve školách. Udělala jsem si tehdy jasný názor na otroctví a to je její nesporný přínos. Doporučuji ji svým dětem. Zatím se do toho nehrnou už kvůli starému vydání. Škoda.

papayka
19.06.2013

Silný příběh o rasismu a otrokářství pokud ho čtete trochu z pohledu té doby. Tenkrát to určitě byla revoluční věc, z mého pohledu dnes je to trochu přitažené a přeslazené - spíš pro děti. Ale přečíst by si ji asi měl každý´:-)

bobina58
13.06.2013

Tuto knihu jsem dostala od mojí babičky před 30 lety.A ráda se k ní vracím. Ted už jí četla i má dcera. Velice dojemný příběh o rasismu,který je stále ožehavé téma. Mám jí velice ráda.