KiraCuratio
komentáře u knih
Spalovač mrtvol
Ladislav Fuks
Neuvěřitelně povedené postmoderní dílo s přehršelem motivů, narážek, her se slovy, variací... Autor si zde mnoha způsoby hraje se čtenářem, bezpáteřní pan Kopfrkingl pak svým děsivým charakterem nakazí i samotného vypravěče, neustále jen přejímá názory z okolí, a jeho fascinace smrtí a podivné mrazivé chování zarazí nejednoho čtenáře. Neustále vrstvení motivů, opakující se figurky, variace, slovní hříčky a neuvěřitelná promyšlenost činí tuto knihu jednou z nejkomplikovanějších, které byly kdy vydány. Rozhodně doporučuji, ve škole jsme jejím rozborem strávili nespočet hodin. Pro někoho možná jen žvásty, ale když nahlédnete pod povrch, nebudete věřit, co všechno autor do díla zakomponoval... Bravo!
Farma zvířat
George Orwell (p)
Neuvěřitelně povedená analýza totalitního režimu, ze které až mrazí.
Krakatit
Karel Čapek
Přestože je Čapkův styl velmi čtivý, blouznění a podivné sny protagonisty Prokopa byly velmi rozvleklé a dle mého názoru zbytečně tříštily už i tak podivně koncipovaný děj. Protagonista je navíc velmi emočně přelétavý a točí se jako nevyzpytatelná planeta po orbitu každé ženy objevující se v románu. Četla jsem knihu k maturitě, například R.U.R. se mi moc líbilo, ale tohle bylo utrpení. Člověk by dle názvu čekal, že bude dílo pojednávat hlavně o novém vynálezu, ale spíše se jednalo hlavně o podivné románky hlavního hrdiny. Dočetla jsem to, ale zanechalo to ve mě opravdu podivné pocity (obzvlášť na konci!). Když Čapka, tak rozhodně něco jiného.
Smrt krásných srnců
Ota Pavel
Velice krásné dílo, přestože pojednává o velmi těžkých časech. Je psané velmi laskavým jazykem, autor vzpomíná na dětství a hlavně svého otce, o němž píše s láskou a pokorou. I přes některé smutné momenty jsou povídky podané s humorem, milé a plné emocí.
O myších a lidech
John Steinbeck
Velice poutavá novela s tragickým koncem. Motivy nesplnitelného amerického snu, bídy, chudoby, rasismu a morálního dilematu ohledně lidí, kteří "už nejsou potřeba" nebo "nefungují, tak jak mají". Postupná gradace děje a žádné zbytečné detaily činí dílo velmi čtivým. Sladkobolný konec knihy nenechá jedno oko suché...
Básně
J. H. Krchovský (p)
Velice osobitý styl, precizní rytmus a uzemňující pointa, jež často tne až do masa. Černý humor, prvky různých erotických úchylek, dysfunkcí či fantazií, jindy zase strach ze smrti a stáří, jindy touha po sebedestrukci, ponurá a pohřební nálada, prvky šílenství... Krchovského tvorba je velmi nápaditá, ovšem velmi monotematická. Občas se v některých básních vzepře, takový malý výkřik "chci žít!", ale po přečtení celé sbírky najednou kvůli maturitě mi došlo, že většinou nejde jen o černý humor, ale že autor v těchto stavech žije a přežívá, a že jeho život rozhodně není jednoduchý...
Na západní frontě klid
Erich Maria Remarque (p)
Miluji tuto knihu! Filozofické vnitřní monology hlavní postavy, vykreslená zbytečnost a hrůza války, naturalistické popisy a občas i vtipné momenty. Nejprve jsem viděla film a pamatuji si, jak mě asi na dva dny naprosto psychicky odrovnal. Kniha ještě umocnila celý zážitek a opravdu mě donutila nad tématem přemýšlet. Dle mého by si každý mladý člověk měl tuto knihu přečíst a nechat se jí pohltit - možná by se konečně dokázalo zamezit zbytečným konfliktům, ve kterých umírají hlavně nevinní lidé...
R.U.R.
Karel Čapek
Čtivé, má to spád a žádné zbytečné detaily. Nečekala jsem to, ale pohltilo mě to a přečteno jsem měla za chvilku. Postavy jsou autentické, každá něco reprezentuje, autor si zde hraje se jmény. Jako rozjezd do Čapkovy tvorby rozhodně doporučuji, mile mě překvapila!
Povídky malostranské
Jan Neruda
Díky preciznímu stylu autora byla většina postav výborně typizována i přesto, že povídky byly většinou krátké. S pomocí pár chytře užitých přirovnání dokáže autor úžasně popsat jejich vzhled a povahy, aniž by čtenáře nudil zbytečnými detaily. Povídky mají většinou jasnou, kritickou či ironickou pointu. Hvězdičku ubírám za první a poslední povídku - Týden v tichém domě a Figurky. V první nahlížíme na osudy lidí žijících v jednom domě, přesto ale postrádám nějaký hlubší smysl nebo pointu, typický pro ostatní povídky. Povídka Figurky se sice zaměřuje na studenta práv(?), ale vleče se a taktéž postrádá Nerudovu publicistickou stručnost. Chápu, že nešťastné umístění nejdelší povídky na začátek dokáže některé čtenáře odradit, rozhodně bych ale doporučila to nevzdávat, už jen kvůli tomu, že si po přečtení příběhů člověk uvědomí, jak se český národ (a jeho neduhy) vůbec nemění...
Nesnesitelná lehkost bytí
Milan Kundera
Úžasná. Kniha, ke které se člověk vrací. Nejvtipnější je, když se někomu snažím vysvětlit, o čem vlastně kniha je...
Podivný případ doktora Jekylla a pana Hyda / Markheim / Kumpáni
Robert Louis Stevenson
Původně pouze jedna kniha na seznamu k maturitní četbě. S myšlenkou přečíst si ji už jsem koketovala delší dobu. Příběh je velmi poutavý, napsaný velmi zdvořilým, ušlechtilým jazykem, zajímavá je i kompozice a změna úhlů pohledu s rozdílnými vypravěči. Lehce hororová atmosféra a temná nálada mé horory-milující duši velmi imponovala. Doporučuji!
Směšné lásky
Milan Kundera
Melancholickou atmosféru díla přesně vystihuje název souboru. Zejména povídka Falešný autostop je neuvěřitelně mrazivá - člověk se nedokázal odtrhnout.
Nesmrtelnost
Milan Kundera
Četla jsem ji asi v sedmnácti, ale mám pocit, že až časem budu schopna pobrat plný potenciál této knihy... jednou se k ní ale plánuji vrátit :)
Ostře sledované vlaky
Bohumil Hrabal
Autorův styl mi nesedl a dost mě vytáčí, o ději se také mluvit moc nedá. Při sebevražedné pasáži se mi udělalo neskutečně zle. Nevím, co ostatní na Hrabalovi vidí, ale za mě to byla jen ztráta času, a konec jen rozsypal zmatené otazníky.
Kronika ohlášené smrti
Gabriel García Márquez
Nejdříve mi trvalo se začíst, ale téma osudu a jeho nezvratitelnosti mě nakonec velmi mile překvapilo - zejména propletenost jednotlivých lidí a jejich činů. Kvůli hispánským jménům, která jsou si velmi podobná, je těžké se mezi postavami orientovat, ale všechny v podstatě jsou jen figurky sloužící hlavní myšlence děje. Celkové vyznění je velmi smutné, zvlášť, když se ani nedozvíme, zda si Santiago Nasar skutečně "zasloužil" svou smrt.
Pro odlehčení: pamatuji si ale, jak mě rozesmála jedna část, týkající se popisu Bayarda San Romána: "Vypadal jako teplouš," řekla mi. "A byla to škoda, protože jinak měl člověk chuť jen ho pomazat máslem a sníst ho zaživa."
Proměna
Franz Kafka
Už jen kvůli tomu, jak je tato kniha známá, jsem byla nucena si ji přečíst. Pokud čekáte děj, budete zklamáni - proměna se navíc jako taková netočí kolem brouka, ale kolem toho, jak se mění jeho rodina. Celou dobu jsem čekala, kdy se něco stane, a až na pár lehce vyhrocených chvil jsem nakonec knihu dočetla s velkým zklamáním a zkoušenou náladou. Nic moc.
Maryša
Vilém Mrštík
I přes mou nechuť ke čtení divadelních her musím uznat, že mě Maryša mile překvapila. Uznávám, že při úvodních popisech scén a barvitých líčení krojů (které jsem si stejně nedovedla představit) jsem nejdřív měla tendenci knihu odsoudit, samotné dialogy postav ale byly zajímavé, děj skvěle plynul a vývoj děje byl pro mě velmi uspokojivý (zejména časové posuny). I na hanácký dialekt si člověk kupodivu rychle zvykne. Musím říct, že mě láká se na hru i podívat. K maturitě super volba :)
Pouští a prérií
Karel May
Nemohu si pomoct, ale Mayovy příběhy z blízkého Východu mi nikdy nesedly...
Parfém: Příběh vraha
Patrick Süskind
Velmi povedený a nevšední příběh zasazený do historického kontextu. Kniha disponuje výrazným smyslovým laděním a prvky literatury faktu. Je zajímavé sledovat vývoj protagonisty, i když jej kvůli jeho podivné povaze nejde tak úplně pochopit. Některé scény byly zdlouhavé (například jeskyně a vědec), ale ke konci má dílo dobrý spád. Nečekaný zvrat na posledních stranách rozhodně překvapí nejednoho čtenáře, a konec jako takový, ten absolutně odzbrojuje!