kikies
komentáře u knih
P.S.
Aňa Geislerová (p)
To, že je Aňa přemýšlivá, inteligentní, umí být vážná i vtipná, dělat si ze sebe legraci a brát věci s nadhledem a humorem... to asi nikoho nepřekvapí. S tím jsem do četby šla a přesně to jsem dostala. Její časopisové sloupky jsem vždycky měla ráda, je vidět, že ví jak psát a umí psát, a je jedno, jestli je to na závažnější téma nebo plácání jen tak o ničem. Vždycky je to příjemné, uklidňující a povznášející. Tahle kniha pohladí na duši.... a Leliny ilustrace jednotlivé fejetony vynášejí ještě výše, stejně jako celková podoba knihy :-)
Ve službách zla
Robert Galbraith (p)
Nějak si nejsem jistá, jak knihu okomentovat. Bylo to dobré, jako doposud vždy, atraktivní hrdinové, skvěle odvedená spisovatelská i detektivní práce, ale celkově to ve mně nezanechalo takový dojem jako předchozí díly. Možná mi vadilo to neustálé zařizování kolem svatby - ale na druhou stranu chápu, že to nemohla odkládat donekonečna :-) Asi je pravda, že to, co se v příběhu tvářilo jako ženský prvek, mírně převážilo na úkor Strikových brilantních myšlenkových pochodů. Ale vadilo mi to opravdu jen trochu, sérii zůstávám věrná ;-)
PS: Proč si toho troubu proboha brala?!?
Říjnový seznam
Jeffery Deaver
Tohle je vážně umění a věřím tomu, že pro autora to byla neskutečná výzva, kterou si parádně užil. Lze to považovat za zajímavý a vydařený experiment, ale upřímně, vraťme se radši k běžně používané časové posloupnosti děje - více podobných děl by asi knižní trh neunesl. Pro čtenáře není jednoduché orientovat se, pokud čas plyne opačným směrem. Moc mi nesedly fotografie vložené na začátku každé kapitoly, možná to byl záměr a nebo šlo jen o nekvalitní kopii, každopádně jsem mnohdy nebyla schopná rozlišit, co na nich je a proč tam vlastně jsou (zjišťovat jejich význam po přečtení knihy už mi nepřišlo vůbec lákavé), působily na mě spíše zbytečně a rušivě. Příběh jako takový byl skvělý a tak jak byl podaný, byl výborný - mám slabost pro geniální padouchy s dopodrobna promyšlenými plány. Určitě vyzkouším i další Deaverova díla.
Spasitel
Jo Nesbø
Vždycky je proti komu bojovat... a vždycky je dost kladných hrdinů, kteří mohou zemřít rukou nějakého grázla.... další smutný díl, ve kterém to skoro vypadalo, že Harry vyhrál nad alkoholem.... plus obohaceno "exotickým" prvkem, tentokrát kombinace Chorvatska a Armády spásy - tleskám.
Padesát odstínů svobody
E. L. James (p)
Hmm...E. L. James opravdu není dobrá spisovatelka, pokud tedy za dobrý výkon nepovažujeme popsat 1800 téměř totožných stran. Za dobrý výkon považuji to, že to někdo vydal, aniž by to dal přepsat pomocnému redaktorovi nebo to seškrtal na půlku, že ten někdo na to nalepil nálepku "bestseller" a prodal tolik kusů. Ale tak už to dnes chodí. :-) Ne, kniha to není špatná, rozhodně ne, četla jsem hromadu mnohem horších, uznávám, že má kolem sebe jakousi auru, která budí zvědavost, ale je neuvěřitelně SLABÁ! Jeden díl je slabší než druhý, až se tomu člověk zdráhá uvěřit a tak čte dál a dál, až je na konci (a je tomu rád, UFF!) Vezměme v potaz, že toho jsou už tři díly, tudíž toto má být vrchol, nezapomeňme, že autorkou je zralá padesátnice, a nepouštějme ze zřetele, že každá průměrná a alespoň trochu sečtělá žena má třikrát větší slovní zásobu a dovede barvitěji popisovat děj, než nám je předkládáno v tomto bestselleru... pak je nutné konstatovat:
1.) Přesně jak jsem předpokládala už u prvního dílu - pokud tomu autorka něco nepřidá, samotný sex stačit nebude a začne nudit - a taky že začal!
2.) Postavy jsou čím dál tím unylejší a nudnější - po třech přečtených dílech přestávám věřit na románovou lásku, protože nepřestávám kroutit hlavou nad tím, že Ana něčím uchvátila Christiana a jeho to furt drží. Jestli na ní něco bylo, ztratilo se to někde na pomezí prvního a druhého dílu. Mnohem zajímavější jsou postavy kamarádky Kate, Christianovy matky, Anina nevlastního otce, dokonce i Christianova ochranka je proboha zajímavější! O těch dvou už PROSÍM nikdy víc ani slovo! On se chová jako kretén a umíněný puberťák, ona je čím dál tím víc trapná a pokrytecká a úroveň dialogu mezi nimi - NULOVÁ! Jaký krásný základ pro manželství a výchovu dětí!
3.) Děj... No, buď se neděje nic, nebo naopak každý den v týdnu přinese minimálně dvě katastrofy najednou... (tomu se asi říká spád :D )
Nejsem typ, co odkládá nedočtené knihy, nehodnotím knihy jako "odpad", dokonce ani ze zásady nelituji toho, že jsem nějakou knihu četla, protože každý přečtený řádek mi něco dá. Někdy víc, někdy jen na chvilku a někdy zůstane jen nepatrný dojem. O této trilogii zřejmě už za pár týdnů budu vědět jen to, že existuje, že to je poprvé, co se mi podařilo 600stránkovou knihu přečíst za dva až tři dny a že Fifty Shades je průkopnická série na poli erotické literatury... to je to nejpodstatnější, co si chci zapamatovat. Upřímně přeji všem čtenářkám (protože pro chlapy to podle mě vážně není), aby je to pobavilo a obohatilo víc než mě. HOWGH! A slunce v duši... :-)
Padesát odstínů temnoty
E. L. James (p)
Takže ano, první díl byl opravdu první, celé to odstartoval, člověk mu ledasco odpustil, navíc nebylo ještě tolik konkurence.... ta se ovšem ihned po jeho úspěchu vyrojila, a v této konkurenci už E.L. James opravdu nemá co pohledávat, pokud na sobě radikálně nezapracovala.... pojďme tedy na druhý díl... takže ... hmm.... Má to být erotický příběh okořeněný tematikou SM... je tedy zajímavé, že se autorce podařilo dosáhnout toho, že pasáže o sexu začínají být setsakramentsky nudné a o SM je to vlastně také čím dál tím méně! Tak snad to bude aspoň romantická pohádka o šedé myšce.... hmm.... taky ne! Z Anny, která z počátku byla naivní, nezkušená, zdála se být milá a prostě správňácká, se stává sexuální mašina, jejímž posláním je spasit Christiana (protože to přece nikdo jiný nedokáže) a být vždy připravená, nad ničím se nepozastavit, být vždy a jakýmkoli způsobem k dispozici a při chuti.... Ne, takhle to vážně nefunguje, není to vůbec sexy a skousla bych to v případě, kdyby to bylo fantasy a Anna se po koitu vznesla a odplula noční tmou nebo vypařila! Postava Anny se spolu s příběhem a s přibývajícími zkušenostmi nijak zvlášť nevyvíjí, spíše působí jako čím dál tím tupější a nepřirozenější stvoření. Nejzáživnějšími scénami knihy jsou kupodivu ty akčnější okamžiky, ve kterých nejde o sex Anny s Christianem. Knize by vážně prospěl dotek reality a uvěřitelnosti, aspoň malý, a podstatné zapracování na autorčině stylu (je to vážně furt stejné, což v případě trilogie znamená, že je to spíše horší a smutné - pokud se autorka neumí po prvních 500-600 stránkách vypsat, posunout dál a postupně alespoň neznatelně zlepšovat, zřejmě se nebavíme o přirozeném talentu; začátečnické chyby se odpouštějí na začátku). No nic, zklidníme vášně, ještě je tu třetí díl - zatím to jde spíše z kopce...
Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji
Barbara Demick
Jedním z největších zločinů proti lidské svobodě je upírání možnosti volby a práva na informace. O severokorejském režimu člověk ví, ledasco tuší a každému je jasné, že žít v něm není jednoduché. Ale právě touto čtivou, nepřikrášlovanou formou popsané životy obyčejných lidí jsou to, co nám nejvíce otevírá oči. Je potřeba o těchto věcech psát, mluvit, šířit se o nich, ne proto, že by řeči nebo naše obecné povědomí něco zlepšily, ale proto, že pokud se uvnitř těchto zemí najdou lidé, kteří navzdory propagandě, cenzuře a všem možným nařízením a restrikcím, navzdory tomu, v čem žijí a co považují za normální, stejně dokáží začít pochybovat a ptát se a najdou odvahu riskovat život, aby zjistili, co je "za zdí", pokud my budeme nahlodávat hranice zvenčí a tyto uprchlíky nezavrhneme, potom se tyto hranice ztenčí a padnou. Žádný nepřirozený režim není donekonečna udržitelný a netvrdím, že je nutné každému vnutit demokracii tak, jak ji známe my, nebo nedejbože někam vtrhnout a "udělat tam pořádek", ale každý by měl mít právo si vybrat.
Ano, není co závidět..... ale bohužel s tím podstatným rozdílem, že oni nezávidí, protože nevědí, a my nezávidíme, protože víme...
Game
Anders de la Motte
Hej, lidi, tohle je prostě perfektní. Člověk od seveřanů už většinou neočekává něco jiného než krvavé detektivky, ale tohle má šťávu! Prostě si to přečtěte a uvidíte, že vás to překvapí.... mile překvapí :-)
Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
Šokující, místy nechutné, dost detailní popisy, ale jinak dějově chudé a jak kdyby nedostatečně propracované. Je tam dost nesrovnalostí a ten konec... no já nevím, působí to na mě jako dobrý nápad, ale odfláknuté provedení. Ale obálka mě nepřestává fascinovat!
Harry Potter a prokleté dítě: Část první a druhá
Jack Thorne
Velice zajímavé pokračování. Je to sice jen scénář, ale i tak to bylo plné napětí, nabité akcí a hrozně mě to bavilo. Ten nápad na divoké cestování časem i nový padouch, to vše se skvěle napasovalo na původní knižní sérii. Tohle bych ráda někdy viděla na vlastní oči!
Přitažlivost planety Krypton
Jiří Mádl
Byla jsem zvědavá na Mádlovu prvotinu a musím říct, že mě mile překvapil. Příjemné dílko, ještě příjemnější vzpomínka na chatovací místnosti (nechť je jim země lehká). Je vidět, že jsme dospívali ve stejné době :D
Nebudu tvrdit, že je to super výtvor, ale určitě je to podařený pokus, dobrý začátek spisovatelské kariéry, na kterém lze stavět. Z toho kluka něco bude!
Bajky barda Beedleho
J. K. Rowling (p)
Knížka útlá, bajek jen pár. Sice poučné, ale nijak zvlášť vynikající. Ta s tím chlupatým srdcem vyloženě hnusná - já kráva pitomá jsem to chtěla číst dětem - a tu o třech bratrech znají příznivci přímo z HP. Brumbálovy komentáře mi přišly vyloženě navíc. Takže to nebylo moc přínosné. Ale výtvarná stránka knihy byla zpracována pompézně! Skoro si říkám, jestli nešlo spíše o výtvarné dílo doplněné doprovodným textem...
Jak přežít svého muže
Jana Bernášková
Spíše slabší. Předvídatelná zápletka, miloučké a jednoduché, sem tam vtipné, na můj vkus moc přisprostlé a neodlišení přímé řeči mě vážně vytáčelo. Dobré jako oddechovka, ale po dalších dílech autorky asi netoužím.
Jáma
C. J. Tudor
Mě to tedy rozhodně neoslovilo. Neslané, nemastné, přeplácané, nedotažené. Jak kdyby měla autorka strašně chuť se vrhnout do jedné myšlenky, a po pár stránkách ji to už nebavilo, tak se s nadšením vrhne do další.... a nakonec to nějak na sílu dotáhne do konce. A výsledkem je mišmaš, kterému by prospělo řádné proškrtání, trochu mystické, trochu napínavé, dost divné, ale ani jedno z toho není pořádně dodělané. King sice nepatří k mým nejoblíbenějším autorům, ale pokud se Tudorová u Kinga inspiruje, tak se to moc nedaří. Tohle je dost slabý odvar.
Propast času
Roman Bureš
Hrozně se mi to líbilo. Super nápad a možná je to nemístné hodnocení, ale já se místy neuvěřitelně bavila - i když to primárně o zábavě určitě není. Nejsem kdovíjakým příznivcem sci-fi literatury, ale tohle mě dostalo. A ano, zavání to komiksem, mládežnickou literaturou a některými nepříliš hlubokomyslnými motivy či postavami, jak je zmíněno v předchozích komentářích, ale na zábavnosti a čtivosti to neubírá.
Saturnin zasahuje
Miroslav Macek
Milé, pohodové a humorné. Opravdu se mi to líbilo a čte se to velmi dobře. Prostředí a atmosféra uvolněná, postavy velmi dobře známé z předchozích dílů... trošku mě iritovala natvrdlost hlavní postavy, ač možná záměrná, a přemíra všeobecně známých (alespoň tedy mně velmi dobře známých) vtipů a historek. Pobavilo mě to, asi jako když si vyprávíte s kamarády staré dobré anekdoty, které všichni znají....
Svědectví
Margaret Atwood
Jako první, co bych řekla, je to, že od prvního dílu se to značně liší - jak formou, tak energií a naléhavostí. Podle mě je celkové vyznění úplně jiné, ale ne nutně horší nebo lepší. Mně více sedl ten širší pohled (tři postavy, jejichž vzájemná propletenost a směřování čtenáři dlouho ukryto nezůstane) i forma vyprávění. Co mi nesedlo, byla (POZOR SPOILER!) náhlá proměna tety Lýdie v pozitivní hrdinku. Po přečtení prvního dílu jsem byla lehce otřesená - ať už podobenstvím, varovnými signály, které lze vypozorovat i v současné době a společnosti. Co jsem k vnitřnímu klidu potřebovala, byl ten typicky americký útěk a happy end. Ano, bylo to trochu moc vyhrocené, trochu to neladilo s celkovým vyzněním příběhu, ale tak nějak to tam bylo potřeba...
Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou
Josef Klíma
Trochu mi uniká smysl této knihy. Proč vlastně vznikla a co touto zpovědí autoři sledovali? Jako četlo se to dobře, míra prohnilosti systému asi překvapí málokoho, možná sem tam nějaká zajímavá perlička ze zákulisí, ale nic převratného, šokujícího se tady nekoná. Jako skláním se před prací pana Šlachty, za tu mu jako občan děkuji. Ale život mě naučil, že nic není pouze černobílé, že v barevném spektru máme více než "padesát odstínů šedi" - a proto mi trochu v hlavě zvoní na poplach. Ať už chtěl nebo nechtěl, pan Šlachta se takto prezentuje opravdu jako poslední spravedlivý, ten jediný čestný, co šel proti všem, a to mi na tom všem nějak nesedí. Tohle je prostě veskrze subjektivní pohled prezentovaný formou dlouhatánského rozhovoru. Ano, má smysl to číst, ale je třeba nezapomenout nasadit kritické brýle. Trochu mi ten styl sedí k typickému Čechovi nadávajícímu na politiku u piva v hospodě - bez urážky.
Stín
Ursula Poznanski
Sérii jsem si velmi oblíbila a musím říct, že Stín patří k těm povedenější. Velice čtivé, napínavé, dramatické, zkrátka strhující. Uvítala jsem i větší poodhalení Beatriciny minulosti a další vývoj vztahu s Florinem. Násilí v tomto díle bylo možná více než obvykle a bylo brutálnější, obzvláště v kontrastu s jeho zbytečností, ale i tak nelituji ani jedné stránky. Doporučuji!
To prší moře
Radka Třeštíková
Tak nesympatickou hrdinku jsem nepotkala, ani nepamatuji. Uznávám, že kniha není až tak špatná, zasloužila by si možná více hvězdiček, ale Hanka mě tak štvala, že se to prostě podepsalo i na mém hodnocení. Příběh měl možná potenciál, ale nějaké hloubky se čtenář nedočká. Kdyby to bylo veselejší, tak bych řekla, že jde o lehké čtivo k vodě. Takto se ale kloním spíše k závěru, že jde o slabý a dost depresivní pokus čtenáře znechutit a unudit. Bohužel, ta psychologie ke mně nedorazila.
