Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji přehled
Barbara Demick
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/192610/bmid_neni-co-zavidet-obycejne-zivoty-v-s-N8m-192610.png
5
366
366
Co když jsou noční můry vykreslené Georgem Orwellem v románu 1984 skutečné? Co kdybyste museli žít v zemi, ve které by bylo možné naladit pouze jedinou vládní stanici? V zemi, kde by všechno bylo černobílé kromě rudých písmen propagandistických transparentů? V zemi, ve které byste ve svém obývacím pokoji museli mít pověšený velký portrét presidenta, abyste se mu na státní svátky mohli klanět? V zemi, kde by jiná než reprodukční sexualita byla zcela zapovězena? V zemi, ve které by špióni podobní Orwellově ideopolicii na politických shromážděních zkoumali vaši tvář, aby zjistili, jestli opravdu prožíváte to, co říkáte? Tohle je ale opravdové místo – Korejská lidově demokratická republika neboli Severní Korea. Komunistický režim, který od roku 1945 ovládá severní polovinu Korejského poloostrova, je pravděpodobně nejhorší totalitní systém moderní historie. Novinářka Barbara Demicková ve své knize Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji odhaluje nevídané skutečnosti ze země a společnosti, o nichž toho zbytek světa mnoho neví. Sleduje osudy šestice lidí: tajně se scházejícího mladého páru, idealistické lékařky, malého bezdomovce, vzorné pracovnice továrny milující Kim Ir-Sena víc než svou rodinu a její vzdorovité dcery. Demicková strávila šest let pečlivou rekonstrukcí života ve městě zapovězeném cizincům. Jako zdroj informací jí sloužily rozhovory s uprchlíky, propašované fotografie a videa. Kniha popisuje chaos způsobený smrtí Kim Ir-Sena, po němž následoval suverénní nástup jeho syna Kim Čong-Ila, zničující hladomor, na jehož následky zemřelo odhadem dvacet procent populace a vzedmula se vlna ilegálních útěků ze země. Mnohé knihy o Severní Koreji se soustředí na problematiku jaderného zbrojení. Není co závidět je jedna z mála, které se zabývají tím, jak se žije obyčejným občanům této země. V knize ožívá v pozoruhodném detailu realita všedních dní v nejrepresivnějším totalitním systému dneška. Při čtení jejího popisu budete mít pocit, že se procházíte po jedné z temných ulic severní Koreje. Kritici přirovnali tuto knihu k Hirošimě Johna Herseyho a k Cestě Cormaca McCarthyho. Není co závidět je přelomovým přídavkem do sbírky titulů o totalitarismu. Jak New Yorker tak Paris Rewiev zveřejnily úryvky z knihy.... celý text
Literatura faktu Příběhy Žurnalistika, publicistika
Vydáno: 2014 , Kniha ZlínOriginální název:
Nothing to Envy: Ordinary Lives in North Korea , 2009
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji. Přihlašte se a napište ho.
Komentáře (84)
Země na sever od sestatricate rovnoběžky, Korejský poloostrov. Země, kde je váš osud dan, než se narodite - a jaký bude, to záleží na mnoha pro nás nevýznamných malickostech. Země, kde tajná schůzka dvou šestnáctiletých může mít nedozírné následky v podobě pracovního tábora, který máte jen mizivou šanci opustit živý. Země, kde nesmíte vyjít na ulici bez spendliku s podobou Velkého vůdce na klopě. Země, kde poslech zahraničního rozhlasu se tvrdě postihuje.......
Překvapivě není řeč o fiktivní zemi z Orwellova románu 1984,ale o Severní Koreji, zemi uzavřené před okolním světem. Kde buď prijmete výše popsanou absurdní propagandu, nebo risknete život svůj i svých nejbližších a pokusíte se o útěk.......
Pro druhou možnost se rozhodlo šest hrdinů této knihy, ať již zmiňovaná tovární dělnice plně oddaná idejím toho previta Kim Ir-sena a jeho nohshledu, idealisticka lékařka či nadaný student Kim Ir-senovy univerzity. Všichni se museli po dosažení cíle, tedy Jižní Koreje, vyrovnat s myšlenkou, že celá desetiletí žili ve lži, podstoupit jakýsi proces dekaelderizace.
Osudy šesti Severokorejců zpracovala americká novinářka do neobyčejné knížky, po jejímž přečtení si mnozí z nás uvědomí, že svoboda není samozřejmostí.
Nie je čo závidieť
Ďakujem @absynt za zaslanie knihy na recenziu #spolupraca
Nikdy som sa nejak veľmi nezaujímala o Severnú Kóreu a ani dianie v nej. Bola som si vedomá toho, že nežijú tak ako my ale táto kniha ma prekvapila.
Autorka čerpala z reálnych fatkov a príbehov šiestich ľudí, ktorým sa zo Severnej Kórei podarilo odísť.
Väčšinu času som mala zimomriavky po celom tele a nebolo mi príjemné čo čítam.
Realita, ktorú museli milióny ľudí žiť a ešte stále aj žijú je pre mňa nepredstaviteľná. Kniha mi pomohla si uvedomiť, že to čo ja beriem ako samozrejmosť je veľkým darom a pre mnohých žijúcich v tejto oblasti často nedosiahnuteľným snom , ktorý možno ani nezažijú.
Čítala som to dlhšie než by mi bolo milé, ale tak či tak, by to nebolo čítanie na jednu noc.
Kniha má posolstvo, pointu a hlavne krutú realitu...
Ak vás zaujíma ako to v Severnej Kórei vyzeralo a vyzerá alebo sa chcete len niečo viac dozvedieť smelo do toho. Priebehu šiestich ľudí vás chytia za srdce a verím, že si z nich mnoho odnesiete.
Související novinky (3)
Knižní novinky (41. týden)
10.10.2021
Knižní novinky (38. týden)
19.09.2021
Knižní novinky (23. - 31. 5.)
22.05.2014
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji v seznamech
| v Právě čtených | 12x |
| v Přečtených | 491x |
| ve Čtenářské výzvě | 69x |
| v Doporučených | 64x |
| v Knihotéce | 157x |
| v Chystám se číst | 501x |
| v Chci si koupit | 121x |
| v dalších seznamech | 11x |
Štítky knihy
útěk Severní Korea komunismus osudy lidí totalitní režimy oběti komunismu podle skutečných událostí
Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji
"Severná Kórea sa aj naďalej vzpiera všetkým predpovediam o blížiacom sa páde režimu. Mnohí analytici očakávali, že keď dal Kim Čong-un popraviť svojho strýka, diktatúra sa zrúti v dôsledku vnútorných bojov. Nateraz sa však zdá, že tento mladý muž pevne sedí na svojom tróne a vedie krajinu, ako keby ešte stále prebiehala studená vojna. Prichádza s bombastickými propagandistickými vyhláseniami, väčšine cudzincov zakazuje vstup d krajiny a skutočným aj vymysleným nepriateľom sa vyhráža jadrovými zbraňami a raketovými strelami. Je prakticky posledným diktátorom tohto druhu, živý anachronizmus."
Uf. Človek si myslí, že má nejaku predstavu o tom ako sa ľuďom žije v Severnej Kórei, no moja predstava sa teda realite málo priblížila. Autorka spracovala príbehy niekoľkých ľudí, ktorým sa podarilo utiecť a začať žiť nový život v Číne alebo Južnej Kórei. Je to až bolestné čítať strany tejto knihy, keď si človek uvedomí v akej krajine, neľudských podmienkach stále žijú ľudia v dnešnej dobe, najmä ak je to primárne len vďaka jednému človeku, respektíve rodine, ktorý sa považuje za bohom poslaného alebo samotného boha. Povinné čítanie pre ľudí, ktorí majú sklony obhajovať komunizmus a diktátorsky režim ešte aj v dnes. Autorka má môj obdiv a vďaku za spísanie tejto knihy.