kethy komentáře u knih
Smutně podivný příběh o dvojakosti života. Napsané s citem a láskou. Nicméně si nemohu pomoci, ale některé situace jsou až moc okaté a možná někdy i přehnaně zcitlivělé. Krásně se to četlo, i když jsem zrovna moc času na čtení neměla, vracela jsem se k příběhu, dokud jsem jej nedočetla.
Trochu jsem se bála námětu, ale komentáře některých uživatelů mou obavu zaháněly čím dál víc až jsem se pustila do čtení. Nelituji. Sice už samotná podstata postav skoro vylučuje humor, kteří mnozí z nás od Kotlety očekávají, ale toto je ve své podstatě jiný spisovatel. Kniha, respektive příběh samotný, je spíše akční space operou, která vás vtáhne do hlubokého vesmíru, kde panuje spousty zloby, msty a odplaty. Poutavě napsané, bez složitých pasáží a celkem rychle si na prostředí zvyknete a možná i zamilujete.
Tohle mi něco připomíná. Nenapsal někdo už něco podobného. Aha, už vím, Kotleta. Nic nového to neobsahuje. Vlastně, jak napsal Terva: Vše se jen opakuje, jen je tu víc sexu. Vtipu naopak ubývá.
Kdybych nevěděla, že pan Leoš Kiša také píše pod pseudonymem Franta Kotleta, tak bych se totuto knihou vůbec nezaobírala. Tyhle manželské červené knížky moc nevyhledávávm. Tady jsem se nakonec bavila. Je to citlivě napsané, plné humoru a někdy se čtenář i musí zamyslet, zda se mu zrovna ta a ta scénka někdy nestala. Jako Literatura naučná je to prostě poučné.
ŠKODO cos to provedla s mistrem Kotletou? Místo aby psal pořádné knihy, donutila´s ho napsal podprůměrnou povídku (vlastně dvě, ta druhá je ještě horší), která se rozhodně nebude vyjímat na prvních místech jeho tvorby. Prach sprostá komerce, nic jiného v tom nevidím.
V této Kosekově sérii byla lepší první kniha, která byla rozdělena na několik povídek. Celovečerní kniha mu nesvědčí. Je tam pár dobrých nápadů, nechuťáren a akce, ale jako celek to moc nefunguje.
Třetí příběh a třetí příjemné a veselé překvapení. Tohle se četlo samo. Sice jsem knihu začala číst až v květnu a mohlo by se zdát, že jsem jí dočetla až teď, ale není tomu. Knihu jsem zhltala jedním dechem, přerošovaným výbuchy smíchu, ale nebyl čas na komentář. Tak jo, konec trilogie je lehce zmatečný, ale furt brutus. Vřele všechny tři příběhy doporučuji a slibuju, že se k nim ještě časem vrátím.
Čekala jsem sestupnou tendenci humoru, protože se jedná o druhou knihu tohoto skoro neznámého spisovatele. Opak je pravdou a já se kajmansky bavila. Ovšem, jak už tu někdo napsal, nejlepší scéna je s telefonem v kadimudce.
Ke knize jsem přišla úplnou náhodou. Scháněla jsem Hovno hoří a vyjelo mi tohle. Tak proč ne, říkám si. Snad to bude sranda. A je. Mockrát jsem se nasmála a celý ten příběh mě bavil. A pak jsem zjistila, že existují ještě dva příběhy. Tak hurá na ně.
Velké zklamání. Hodně chození, skoro žádná akce, sex nadupanej asi na deseti stránkám a celkově je kniha velmi krátká. Klidně mohla být součástí jak Spadu tak Poločasu rozpadu.
Co mě velmi překvapilo, je odklon od první knihy Spad. Člověk by čekal, že se pan spisovatel bude snažit vytěžit načatý příběh, ale on se dal jinou cestou. Pravda Hrdina s Instambulu zůstal ,ale byl poslán do úplně jiného prostředí. Příběh se mi zdá méně vtipnější a možná víc vážnější, ale záleží na to, kam se díváte. Měla jsem to přečtený ještě rychleji, že úvodní knihu. A teď už jen nedočkavě čekám na třetí příběh.
Kotleta. Slyšíte, jak to zní. Pěkná osmahnutá a k sežrání. Po několika úchylárnách typu Vlci a Swingers párty se mistr vrací a to hned s trilogií. Nebo to už tady bylo – deja-vu? Pravda, ubyl humor, ten takový střeštěný, zůstal rozum. Posapokaliptická rapsodi trilogy bych klidně napsala. První příběh dobrý. Nenudil, zaujal, pobavil a byl rychle přečten. Humor to má specifický, převážně daný ke každé osobě zvlášť. Nejsou to takové ty frázové hlášky a výkřiky do tmy, humor je tu osobitější a rozumnější. Tak jsem zvědavá na další knihu aka pokračování. Kotleto křupej!
J to dobré, ale ne tak, aby to zazářilo. Prostě se to veze jako připojený náklad za první knihou. Určitě by se nestalo, kdyby to prostě jedna kniha byla. Žádné novinky, žádné moc velké zvraty. Ale má to šmrnc, akci a atd.
Po luxusním Bratrstvu krve jsem se bála, že mistr trochu poleví. Nepolevil tak moc, ale zase nějak moc nezazářil. Ano, je to ironická sranda, upíři, vlkodlaci a další aci, ale něco málo tomu chybělo do pěti hvězd. Tohletady už prostě bylo, jen to dostalo jiný a lepší nádech. Ale i tak se to dobře a rychle čte a není problém po dočtení druhého dílu se k tomuto vrátit. Je to jedna z těch knih, jejichž příběh se neomrzí. Tak hurá na dvojku.
Síla. Prostě Hustý a ještě Mega. Tahle trilogie se prostě suprácky povedla. Sice jsem si knihy vložila do knihovničky, ale mám pocit, že je brzy zase vyndám.
Teď jdu do dalšího příběhu, ale trochu se ho bojím. Vlci tu nemají moc velkou popularitu.
Tohle záchodové story mě prostě vzalo. Je to opravdu ještě hustější než první kniha.
Asi nejlepší byla akční scéna na Nuselském mostě.
Kniha je přesně taková, jaký nese název. Je hustá. Chlámala jsem se od začátku až do konce.
Klasická pohodovka - žadný stres ne ku*va.
Ačkoliv už to není Želazny, dokázal spisovatel Betancourt, že se mu hodně vyrovná a v některých částech a úvahách dokonce i mistra Ž. překonal. Tohle je nádherné dobrodružství a od světa Amberu jej už nic neoddělí.