kdu komentáře u knih
Knížce by prospělo razantní zkrácení. Když už někdo napíše takovou bichli, mělo by to být čtivé od začátku do konce. Což se o knize plné hluchých nezáživných míst říct bohužel nedá. Nápad a představa o budoucím světě zajímavá, ale provedení prostě pokulhává.
Přečetla jsem. Nepochopila jsem. Já na ty filozofické knihy s hlubším smyslem prostě fakt asi nejsem.
Byla jsem překvapená, jak věrně kopíruje film s DiCapriem knihu. Čekala jsem dějové linky nebo situace, které by byly ve filmu vynechány či upraveny. Nenašla jsem. Za tohle filmařům tleskám. Gatsbyho si už nedokážu představit jinak než jako Leonarda.
Pokračuje ve stejném stylu jako předchozí díly. Už jsem se tolik nenasmála (rozhodně ne nahlas jako u prvního dílu), protože jsem si na autorův humor zvykla a stal se pro mě trochu ohraným. Ale na oddych příjemné počtení, o tom žádná.
Začala jsem od Veroniky (díky Čtenářské výzvě - Kniha začínající otázkou) a jsem za to ráda, jelikož Jáchymův příběh končí časově později a předem tak není vše prozrazeno.
Opět se jedná o oddechovou, nenáročnou a čtivou knížku. Některé zápletky jsou trochu přestřelené, ale co já vím, třeba jen vedu nudný život..
Ačkoliv jsou to dva pohledy na stejné životy a příběhy, neměla jsem pocit, že knihu čtu dvakrát. Jsou to dva díly, které do sebe navzájem zapadají.
Pokud postrádáte cestování, vydejte se na výlet alespoň čtením příhod prince Ládíka. Poutavě a vtipně vypráví o svých cestách a ukazuje, že svět není takový, jaký ho média někdy ukazují.
Kup si letenku nebo se taky vydej pěšky a přesvědč se o tom sám!
Ze začátku hlavní hrdinku litujete, jenže čím dál čtete, tím víc se začíná chovat jako osoba, která to v hlavě nemá trochu (možná i víc) v pořádku a líto Vám jí už vůbec není. Celkově tak od půlky knihy mi přišlo, že jsou tam všichni nějak psychicky narušení, nakonec tam málem nejnormálnější byla Alice, která naopak na začátku byla za úplnou tragédku, ale aspoň pobavila. Knize ale nelze upřít, že je hodně čtivá, chcete vědět, jak to teda bylo a kdo co udělal.
Líbilo se mi, jak byly všechny příběhy propojené, každý nějakým způsobem navazoval na ten předchozí. Žádné hlubší myšlenky nehledejte, ale je to čtivá odpočinková kniha.
Zajímavé, pro mě netypické téma.
Trošku jiný styl, než na jaký jsem byla u Ruty zvyklá, ale nebylo to špatné. Jen ten konec mi přišel, že se za každou cenu snažil být co nejvíc katastrofický.
Na tuto knížku jsem se těšila. Nezklamala. Naopak! Ruta je prostě boží.
Ačkoliv je to už půl roku co jsem knihu přečetla, stále mi hlavě běží některé obrazy a pocity, které ve mě kniha tehdy vyvolávala.
Líbila se mi i drobná narážka na předchozí knihu V šedých tónech. Obě knihy jsem se snažila srovnat, ale nelze říct, která je lepší, každá je osudem svých hrdinů výjimečná. Obě děsí tím, co vše se v těch dobách odehrávalo. Obě stojí za to a zpracovávají opomíjené příběhy historie! Neváhejte a čtěte!
Moje první kniha od Hartla. Přečteno na dovolené, na cestách, na letištích. Dočteno, líbilo se. Kniha má spád, je líbivá. Přečtu si i další a uvidíme. Za mě dobrý.
Ačkoliv bych knihu označila za knihu pro teenagery, přečetla jsem ji na dovolené jedním dechem i přes poměrně velký počet stran.
Děj rychle ubíhá, dobře se čte. Občas jsem se trochu zamotala do postav a některé scény mi přišly zbytečně moc násilné, ale jako dovolenkové čtivo doporučuji.
Vtipné i milé povídky, občas něco k zamyšlení.
Perfektní pokud se nudíte v hodině ve škole, na cesty do/z práce, nebo pokud si chcete jen něco krátké přečíst před spaním.
Ne, ne, ne, nečíst!
Kniha nepřichází s ničím zásadním, přirovnání Voldemorta k Hitlerovi by zvládl každý. Kniha mě neskutečně nudila až obtěžovala, s velkým sebezapřením jsem ji dočetla do půlky. Pak už jsem to vzdala.
Pokud se chcete dozvědět víc o tom jak Harry Potter doopravdy vznikal, doporučuji přečíst 3 kratké "knihy", které loni vyšly na Pottermore, přímo od Rowlingové.
(povedený překlad do ČJ udělala tato slečna: http://blog.nofreeusernames.cz/tagged/ebook)
Až na některá hluchá místa, zvláště ze začátku knihy, pěkné počtení.
Konec knihy jsem tušila už tak od poloviny a čekala, kdy se něco změní, jelikož se většinou ve svých závěrech mýlím. Bohužel tentokrát ne. Ale ne vše může mít šťastný konec.
Remarque dokáže krásně popsat úplně obyčejný meziválečný život.
Na tyto příběhy se zapomenout nesmí! Musí být neustále připomínány!
Kniha je velmi čtivá, stránky jsem doslova hltala a jsem ráda, že byly ukázány příběhy lidí ze "zapomenutých" pobaltských států. Ráda bych viděla Lininy obrázky.
"Stojí tu proti sobě dva ďáblové a oba chtějí vládnout peklu."
"V některých válkách se bojuje bombami. Lidé od Baltu v téhle válce bojovali vírou."
Nevím proč, ale čekala jsem víc. Problém byl hlavně v tom, že se mi příběh z nevysvětlitelného důvodu špatně četl (krkolomné věty možná?).
Udivuje mě, že to jak se chlapci na ostrov dostali, že nikde nejsou žádné trosky (nebo mrtví cestující?) se tak nějak přešlo bez povšimnutí, jakoby nic..
Soucítila jsem s Čuňasem, ten kluk měl sakra potenciál, ale všichni na něj kašlali, protože byl prostě tlustý a nosil brýle (naštěstí měl aspoň ty a byl jim díky tomu "užitečný", ale i tak mi občas vrtalo hlavou, jestli je fakt tak snadné brýlemi rozdělat oheň, protože podle četnosti a rychlosti použití to bylo pomalu jako škrtnout sirkou..)
Nenadchnou, neurazí. Četla jsem jen díky čtenářské výzvě.
Povídky nebyly špatné, měly vyústění, ale já mám asi radši delší, propracovanější příběhy.
Pokud se nenecháte odradit zdlouhavým začátkem (a množstvím postav), čeká na vás uprostřed knihy zajímavá hlavní dějová linka s krásným poselstvím, že všichni jsme si rovni, což bohužel mnohdy vnímají jen děti, na rozdíl od dospělých plných předsudků.
Dávám 3,5 hvězdičky. První polovina se opravdu táhla a nepřipadala mi ničím ohromující (až na pěkný spisovný jazyk), druhá polovina to částečně vykompenzovala. Odkazy na postavy a události americké historie mě spíš rušily, než aby mě do děje víc zasvětily.
Více mě před lety zaujala kniha "Černobílý svět", která se také točí okolo rovnoprávnosti a je napsána čtivěji.
Milý příběh, nad kterým jsem se nejednou pousmála, když jsem zavzpomínala na doby, kdy jsem sérii Harryho Pottera četla poprvé. Knížku určitě nelze brát jako navázání na původní příběhy. Zápletka mi přišla možná trochu moc překombinovaná, pořád omílaná dokola. Myslím, že to může mít mnohem lepší rozměr právě na divadelních prknech, pro která byl příběh stvořen, ale těžko říct.
Nebylo to špatné, ale původní Potter je prostě nepřekonatelný.