Karimah komentáře u knih

Nejhorší je, když si člověk uvědomí, že tihle lidé stále chodí mezi námi, nepotrestaní, vysmátí .... ve funkcích. Beze studu.

12 27.02.2021

Kniha mě naprosto nadchla svou lidskostí. Zasmála jsem se, poplakala, zamyslela se ...
A celou dobu jsem si Parvaneh představovala jako Anife Vyskočilovou.

11 08.12.2018

Velice silná kniha, určitě jedna z těch, na které se nezapomíná. Nedokázala jsem ji číst "normálním" způsobem, ale musela jsem dělat přestávky a hledat chvíle, kdy jsem se na ni dokázala naladit. Doporučila bych ji jako povinnou četbu, jak již zmínil někdo níže a určitě si od autorky přečtu i něco dalšího.

Co se týká samotné havárie, pamatuji si ji jako dítě, jak se v novinách psalo a v televizi vysílalo, že se nemáme čeho bát, vše je v pořádku. Přitom v Polsku lidé skupovali jód. Kniha mě navnadila najít si k tomu další informace, podívat se na dokumenty. Překvapilo mě, že radioaktivní mrak přešel přes naše území 3x!

"Dali mi dozimetr, k čemu je mi? Vyperu prádlo, je běloskvoucí, dozimetr zvoní. Připravím jídlo, upeču piroh, zvoní. Ustelu postel, zvoní. K čemu je mi? Krmím děti a pláču, maminko, proč pláčeš? ..."

11 06.05.2018

Zpočátku skvělé, klasická Soukupová, ale místo, aby se příběh nějak vyvíjel, tak se jen nekonečně táhl. Konec byl už jen taková rána z milosti.

10 09.01.2023

Tohle by se mělo probírat na hodinách dějepisu místo memorování jmen vládců a dat.

9 30.07.2018

S Britt-Marií (aneb Ove v sukni) se poprvé seznámíme v knize Babička pozdravuje a omlouvá se a zde se dozvíme, co dalšího ji potkalo. Kniha je krásná, vtipná a zároveň smutná ...

7 12.11.2018

Červená knihovna pro babičku.

7 07.08.2018

Nutně potřebuju další díl...

7 19.05.2018

Kniha nepřináší nic moc nového, jsou to v podstatě známá fakta zasazená do souvislostí, takové školní opáčko. Čte se dobře, je psaná jazykem srozumitelným i pro laiky a věřím, že zaujme i lidi, kteří se o tématiku zvlášť nezajímají.

6 25.03.2021

Neskousla jsem autorčin styl. Nejdřív jsem si myslela, že je to taková legrace nebo "umělecký" úvod zvolený pro představení postav a pak už bude kniha pokračovat "normálně". Bohužel je to psáno stejně od začátku do konce.
---
Včera dočetla, všichni nesympatičtí, pak umřeli, nic se nestalo. Já žiju, lituju ztraceného času, o čem že to vlastně bylo, nevím.

6 31.07.2020

Znepokojivé zamyšlení nad dnešním světem a nad tím, co je a není normální. Hlavní postava zřejmě trpí lehčí poruchou autistického spektra a našla své životní poslání v plnění jasně daných manuálů, postupů a příkazů. A proč ne, většinou právě ti, kdo za sebou dokáží nechat vesnici z doby kamenné, v životě něco dokážou, minimálně prožít vnitřně spokojený život.

6 12.11.2019

Výborné téma, zase jsem se dozvěděla něco nového. Bohužel styl psaní mě až tolik nenadchnul a příběh mohl být také propracovanější. Dalo se z toho vymáčknout víc.

5 24.04.2023

Předchozí dva díly mě bavily mnohem víc. Tohle bylo místy zdlouhavé a občas jsem se v tom i ztrácela. Přesto se moc těším na pokračování.

5 16.09.2021

Docela drsné, určitě by si to měli přečíst rodiče nejen budoucích baletek, ale i sportovců atd. Mimochodem je docela zajímavé sledovat další osud autorky, co dnes dělá a kam se posunula.

5 20.03.2021

Nudné čtení

5 14.01.2021

Líbilo se mi to moc a myslím, že tyhle archetypy žen se zdaleka nevyskytují jen za zdmi Bohnic, ale jsou naprosto univerzální, takovou Psycholožku, Věčnou oběť nebo Krev a mlíko zná ze svého okolí určitě každý. Kanárek zas nemá daleko k typické panelákové Pejskařce.
Docela mě zarazil popis Bohnic, 12 pacientů na pokoji, to bych teda v dnešní době nečekala!

5 21.12.2020

Takhle si představuju dobře napsanou oddychovku. Zasmála jsem se, krimi zápletka byla taky fajn a happy end potěšil.

5 16.12.2020

Mohlo to být celkem fajn, kdyby to neklouzalo jen po povrchu.

5 30.05.2020

Vzhledem k negativním recenzím jsem vůbec neměla v úmyslu tuto knihu číst. Ale člověk míní a život mění. Náhodou se mi dostala do ruky a nelituju.

5 02.11.2019

Netroufam si hodnotit, mozna po druhem, tretim, ctvrtem ... cteni.
Momentalne se citim, jako bych precetla Maleho prince .... jineho .... o necem jinem .... ale pocit stejny.