KapitánSmrt KapitánSmrt komentáře u knih

☰ menu

Potrat: historická romance 1966 Potrat: historická romance 1966 Richard Brautigan

Chápu záměr se kterým zde autor pracuje. S lehkým, nevtíravým humorem, citem a vhledem do duší hrdinů popisuje něco tak těžkého, kontroverzního a bolestného jako je potrat. Přesto se musím přiznat, že mi tento styl humoru není blízký, míjí mě. Proto tuto svéráznou poetiku nemohu a nedokážu plně docenit. Škoda.

01.06.2021 2 z 5


Slavnost bezvýznamnosti Slavnost bezvýznamnosti Milan Kundera

Slabota. Recyklace témat (opět (ne)vinná lež, stárnoucí Don Juanové apod.), povrchně načrtnuté charaktery, vyznění do ztracena. Závěrečný doslov, který má být oslavou této knihy, pak působí spíše jako zoufalá snaha zakrýt prázdnotu a fádnost předchozího textu a pokus přesvědčit čtenáře (a snad i sebe), že Slavnost bezvýznamnosti není jen zapomenutelný, bezvýznamný text.

27.05.2021 2 z 5


Jak umírá demokracie Jak umírá demokracie Steven Levitsky

Zajímavé zachycení vývoje demokracie v USA. Potěšil mě historický kontext a zachycení proměn Demokratické i Republikánské strany v čase. Současná polarizace společnosti je pak přesvědčivě vysvětlena (i když možná trochu moc stručně, chyběla mi hlubší kritika neoliberalismu), zároveň autoři věcně poukazují na limity a problémy této polarizace. Tedy značné snížení akceschopnosti jednotlivých vlád. Pokud nejsem schopen kompromisu a svého politického oponenta vnímám jakožto nepřítele, bojuji hlavně s ním a to všemi prostředky. Uniká mi tak podstata politiky, tedy že politika není o boji s opozicí, ale o službě lidem a snaze učinit jejich život lepší. Shrnutí? Politikům by prospělo, kdyby se k sobě chovali slušně a s respektem k názorům druhého. Ano, tak jednoduché to je.

27.05.2021 4 z 5


Foucaultovo kyvadlo Foucaultovo kyvadlo Umberto Eco

Není to dokonalé, člověk se může ve všech těch jménech, datech a událostech lehce ztratit. Na druhou stranu nejsou tyto údaje pro děj tak důležité. Důležité je, jak nadčasově kniha působí. Právě dnes jsme totiž zaplaveni všemi možnými konspiracemi, hoaxy, paranoiou apod. více, než kdy dříve. Je proto moc zajímavé sledovat, jak ze zábavného hraní si s fakty začíná vyvstávat jakýsi Plán, jak jeho autoři začínají pochybovat o tom, zda jde opravdu jen o bohapustý výmysl nebo zda skutečně nenarazili na celosvětové spiknutí. Zajímavé také je, jak tato tvůrčí aktivita zpětně působí na realitu samu, jak smyšlenka či lež dokáže ovlivnit životy hrdinů a potažmo (snad i) světové dění. Připomnělo mi to nedávný dokument o konspiraci QAnon.

27.05.2021 5 z 5


1Q84: Kniha 3 1Q84: Kniha 3 Haruki Murakami

Zklamání. Rozvleklé a zbytečně natahované. Často Murakami odkazuje na Hledání ztraceného času, které je také dost rozvláčné, oproti 1Q84 má ale Proust jednu nespornou výhodu, tou je komplexnost a živost jeho postav, jeho detailní popisy psychologických dějů vyráží dech svou autenticitou a propracovaností. Murakami je v tomto ohledu žabař a jeho postavy jsou spíše strojené, občas patetické, místy dost šablonovité a ploché. Dle mého ještě horší naž první dva díly a to kvůli repetivnosti, recyklaci témat a příběhovému přešlapování na místě.

29.04.2021 2 z 5


1Q84: Kniha 1 a 2 1Q84: Kniha 1 a 2 Haruki Murakami

Za mě slabé. Poměrně zajímavá myšlenka utopená v podivně rozvleklém vyprávění. To by nebylo to nejhorší. Horší je, jak uměle a nepřirozeně kniha působí. Postavy mi přišly spíše jako karikatury a to, co prožívají a co si myslí, je často v dalších kapitolách popřeno nebo změněno. Chyběla mi kontinuita. Úvahy o lásce mi přišly často patetické (u jinak dospělého příběhu), části o sexu a intimitě až profesorské a strojové. Některé obraty pak působily vyloženě fádně (oči jako studánky apod.). Taktéž korektura byla odfláklá a dost rušivá s množstvím překlepů nebo krkolomnými obraty (záchranné kolo? Snad kruh nebo alespoň lano). Asi se zdá, že jsem příliš kritický. Přesto mě oslovila autorova imaginace a bavilo mě i ono nahlédnutí do jiné kultury, do jiných zvyků, které jsou na první pohled dost jinačí než ty naše, na pohled druhý jsou ale některé prožitky, emoce, myšlenky natolik univerzální, že dokáží spojit i zdánlivě nespojitelné.

17.04.2021 3 z 5


Nádraží Perdido Nádraží Perdido China Miéville

China moc dobře ví, jak vytvořit živoucí a dýchající svět plný bizarních postav a bytostí, kouzel a magie a zároveň pletich, politikaření a korupce. Svět je barvitý, detailní a zajímavý. To samé se nedá říci o postavách a ději. Ten oproti krutému a nelítostnému světu působí takřka naivně a genericky. Boj proti příšerám, vše propojené se vším, nějaká ta zrada, morální dilema. Postavy mi přišly dost nesympatické a bylo mi v podstatě jedno, co se s nimi stane. Za mě celkově zklamání, ale číst se to dalo.

24.03.2021 2 z 5


Příliš hlučná samota Příliš hlučná samota Bohumil Hrabal

Taková ta fádní hrabalovská člověčinka. Hezky se to čte, občas je to vtipné, občas smutné. Někdy se to snaží o hloubku a odhalování velkých životních pravd. Zda se to knize i daří, je otázka. Dle mého tak úplně ne. Hrabal ale opět přesně zachycuje atmosféru doby, pravou českou náturu a hospodskou kulturu. V tom nemá konkurenci.

24.03.2021 3 z 5


Nádherní poražení Nádherní poražení Leonard Cohen

Dokážu si představit, že v 60. letech mohla kniha způsobit docela poprask. Dnes už asi nikoho moc nepřekvapí. Ba naopak. Mě přišla často únávná, zvláště neustálým důrazem na sex ve všech jeho podobách. Díky těmto fantaziím a popisům více méně perverzních či neobvyklých sexuálních praktit se vytrácel samotný příběh, který mi přišel mnohem zajímavější. Příběh o ztrátě, o lásce a fanatické zbožnosti, o brutální historii dobývání Nového světa... Oblíbenou hru jsem si užil mnohem více.

02.03.2021 3 z 5


Slavnosti sněženek Slavnosti sněženek Bohumil Hrabal

Vršení v lepším případě banálních, v horším přímo patetických zápletek, které postrádají překvapivé či alespoň trochu originální vyústění. Vše končí buď smrtí nebo laciným morálním ponaučením. Povídky tak vyzní do ztracena, mnohdy čtenáře prvoplánově citově vydírají či se snaží za každou cenu dojmout. Něco tak fádního jsem dlouho nečetl. Na druhou stranu potěší jazyk a reflexe staré dobré české nátury a hospodské kultury. Celkově ale bída.

23.02.2021 2 z 5


Sníh Sníh Neal Stephenson

Takové to promyšlené, strhující akční dobrodružství, které mixuje zdánlivě neslučitelné do jednoho celkem soudružného celku. Náboženství, IT, korporát, který ovládá svět, konspirace a staré dobré snahy o ovládnutí světa. Odsýpá to a je to mnohdy i dost politicky nekorektní. Docela by mě zajímalo, zda by v dnešní době mohlo něco takového vzniknout... Jo a jakožto young adult literaturu bych to teda nepovažoval. Některé myšlenky jsou dost komplexní a krvavého násilí je také docela dost.

21.02.2021 4 z 5


Americká modlitební příručka Americká modlitební příručka Lucius Shepard

Příběh je celkem přímočarý, bez odboček a zvratů, zároveň je tak poměrně předvídatelný. Nejvíce se mi líbily úvahy ohledně současné formy náboženkých hnutí nejen v USA (letniční hnutí, televizní kazatelé apod.) a kritické poznámky ohledně úpadku kultury. Zároveň text pěkně odsýpá, dobře se čte a potěší i překlad. Celkově je vidět, že si nakladatel dal na knize dost záležet. Určitě si od Gnóma ještě něco přečtu.

08.02.2021 4 z 5


Odysseus Odysseus James Joyce

Chápu, že mnozí vidí Odyssea jakožto přelomovou knihu a jedno z nejlepších litarárních děl 20. století. Já ale toto nadšení sdílet nemohu. Hrátky s formou, invenční zpracování textu, jazyková bohatost, introspekce a myšlenkové proudy hrdinů to ano. Ale zároveň ono množství různých odkazů, jistá chaotičnost ve vyprávění a nepřehlednost v postavách, to vše mi čtení dost znesnadňovalo. Občas jsem měl pocit, že bych ke knize potřeboval návod, mapu, příručku, která by mi poradila a dovysvětlila, co že to vlastně čtu. Závěrečné kapitoly jsou přeci jen přehlednější, jasnější a tím i čtivější. Pro mě osobně jde o dílo nevyrovnané, ale to je spíše mou intelektuální nedostatečností, než samotným dílem. Člověk by měl znát své meze, mou mezí je, zdá se, Odysseus.

01.02.2021 3 z 5


Spojené státy japonské Spojené státy japonské Peter Tieryas

Alternativní historie je vděčné téma. A možná výhra nacistů (a Japonců) ve 2. světové válce je fascinující o to více. Svět je vykreslen střídmě, poutavě, ale ne úplně přesvědčivě. Hlavní hrdinové moc sympatičnosti také nepobrali. Děj ale slušně ubíhá a díky nevelkému rozsahu nezačně kniha nudit. Slušný průměr bez vyšších ambicí.

01.02.2021 2 z 5


Kilián Nedory Kilián Nedory Filip Topol

Je znát, že jde často jen o fragmenty a črty, které mají do ideální formy občas daleko. Texty spojuje legendární imaginární postava Kiliána, Topolova alter ega, buřiče, opilce, milovníka žen a sametového ohbí a zároveň citlivou duši, který shon a cynismus a hrůzu dnešní doby nedokázal unést a propadl se do spirály sebedestrukce a zmaru. Topolova poetika oslovuje, dojímá, rozesmívá. Škoda, že neměl autor více času a své dílo nedokončil. Buďme ale rádi i za toto.

27.01.2021 4 z 5


Rostlinopis aneb Podivuhodné pravdy a výmysly ze zeleného světa Rostlinopis aneb Podivuhodné pravdy a výmysly ze zeleného světa Jiří Dvořák

Krásné ilustrace a velké množství zajímavých informací o roslinách pro malé i velké. Baví hravost a pestrost. Plus autor je velmi nápaditý co se práce s jazykem týče.

22.01.2021 5 z 5


Možnosti milostného románu Možnosti milostného románu Jan Němec

Zaujalo a dost. Kniha mi trochu připomněla film Život Adele a to hlavně svou otevřeností. Milostný příběh je zde také oproštěn od přílišné romantizace, je zachycen ve vší své kráse, ale i s tím nepříjemným, krutým, ba nudným, s tím, co ke vztahům patří, ale zároveň to v romantických filmech a literatuře moc často nenajdeme. Mnozí autorovi též vyčítají narcisismus, egoismus, zahleděnost do sebe. Já osobně tyto rysy vnímal jakožto snahu o zachycení současné dobové atmosféry, která je touto narcistní posedlostí napěchována (stačí se podívat na libovolnou sociální síť) a tím pádem i autorem reflektována. Nakolik je pak samotná forma originální a objevná nedokáži posoudit, nejsem literární teoretik, mě osobně ale kniha oslovila. Dílem to bude i jistou blízkostí, povědomostí, přeci jen jsem jen o málo let mladší, pohybuji se v podobných kruzích a tím pádem poslouchám obdobnou hudbu, sledují obdobné filmy a prožívám i obdobné vztahy. Za mínusy bych označil snad jen méně zajímavé postavy a některé zbytečné (pod)kapitoly.

17.12.2020 4 z 5


Darwinovo rádio Darwinovo rádio Greg Bear

„Člověk je provaz natažený mezi zvířetem a nadčlověkem - provaz nad propastí.“ Jak pravil starý dobrý Nietzsche. Co když ale náhlá změna v DNA člověka není zvěstovaným příchodem nadčlověka, ale destrukcí veškerého lidství? Snahou přírody vrátit nám naše destruktivní chování i s úroky? A jde li přeci jen o příchod nadčlověka, co to znamená pro člověka dnešního? Výzvu nebo ohrožení? Poměrně zajímavé téma, psáno pěkným, živým jazykem, avšak celé je to zabito dost šablonovitými postavami a patetickou a vyloženě ubíjející romantickou linkou, která jakoby vypadla z té nejlacinější a notně brakové zamilované literatury.

12.12.2020 2 z 5


Sestra Sestra Jáchym Topol

Dle mého skromného názoru nejlepší česká kniha, co jsem kdy četl. Dílem je to tím, že se mi trefila do vkusu. Zachycené historické reálie říznuté fantaskními prvky, úpadek a zmar, paranoia a zrada, krása v obludnosti, morální nejednoznačnost a na pozadí klasické vyprávění o jedné osudové lásce. Navíc skvělá práce s jazykem, která poukazuje na to, jak bohatý, tvárný a hluboký jazyk čeština je. Rozhodně kniha, která rozšiřuje obzory jak kulturní, tak jazykové.

Čteno podruhé po cca. 15 letech a pořád je to silný zážitek.

27.11.2020 5 z 5


Prašivý pes Prašivý pes Don DeLillo

Je mnohem těžší, nudné, banálně ubíjející a až nesnesitelné, vidět svět takový, jaký je. Tedy svět, který je chaotický, nahodilý, plný hlouposti a násilí, bez jasného, konkrétního směru, vize, smyslu… Ještě že tu jsou DeLilo, Pynchon a další mistři postmoderny, kteří tu šeď a fádnost naší existence dokáží obohatit, prozářit jasným světlem paranoidních vizí, komplikovaných konspirací, děsivých halucinací a psychopatických mužů (a žen), kteří potají řídí osudy celého světa. Jde o autory, kteří s nebývalým vhledem diagnostikují současnou společnost, jakožto společnost úzkosti, vyhoření, únavy a předkládají nám ji v celé své zvrácené kráse… Asi nejlepší DeLilo, kterého jsem zatím četl.

14.11.2020 5 z 5