Jeninas komentáře u knih

"Člověk má vždycky co ztratit."

Věk hrdinů jsem se od počátku snažila ignorovat. Kaz mě přesto štval svojí nepřirozenou genialitou - připomínal mi trochu Kvoteho z Jména větru. Ale když se na scéně objevili Nina s Matthiasem a začali po sobě štěkat, vydržela jsem, a nakonec si mě získali i ostatní :). Sakra, je to dobrý příběh: velký únos, při kterém se dozvídáte osobní příběhy jeho aktérů. Kniha je tak napínavá od začátku do konce; je tam hodně přátelství a lásky, ale taky hodně smutku. Autorka je skvělá vypravěčka, smekám!

3 25.01.2020

"Čekám, že dospěješ, Eastone. Je ti osmnáct. Bůh pomáhej lidem mimo Baywiev, protože tě na ně pošlu."
Příběh dojíždí do cíle značně hlemýždím tempem. Nezažrala jsem se do něj tak jako do linky Elly a Reeda, i když mi vztah Hartley a Eastona byl tak nějak milejší a bližší. Felicity je totiž taková mrcha, až jsem nevěřila, že by toho byla schopná. Stejně neuvěřitelné bylo chování Hartleyny rodiny. Pár kapitol před koncem jsem dokonce otevřela radši (už potřetí!) Him sérii od téže autorky a knihu nechala ležet. Takže přestože Eastona žeru a Callum mě na konci strašně potěšil, víc než průměr dát nemůžu :-'(

2 07.01.2020

Gideonova a Savina novela mě moc nebrala a ta jeho velká gesta taky ne - asi bych celou knihu nedala. Na nejstaršího Royala to sedělo, ale stejně strhávám hvězdu.
Zato Easton mě bavil: jeho flegmatické a přitom ztrápené myšlenkové pochody, hořkosladký život, zklamání a samota. Ne, nevadilo mi, že řešil problémy tak, že se zlil a pak pokazil, co mohl. Protože to je Easton-takhle funguje. Méně zajímavá holka než Hartley by ho z toho nevytrhla. Děj je plynule líný a konec překotný, moc napětí nečekejte.

1 31.12.2019

"...když o tom nebudu vtipkovat, pravděpodobně se z té vidiny rozbrečím a to nepřichází v úvahu."

Celou dobu jde o to, kdo, s kým a proč - a najednou je tu vražda? To mě trochu zklamalo. Na druhou stranu bylo zajímavé sledovat, jak se nespoutané chování celé rodiny Royalových stalo nepřímými důkazy a (skoro?) dostalo Reeda do vězení. Tenhle kluk na mě fakt udělal dojem - protože navzdory vzteklé povaze začal dělat taková životní rozhodnutí, která ochrání především jeho blízké. Líbilo se mi, že do toho šli s Ellou spolu, ať si o tom myslí, kdo chce, co chce. A Steve byl důkazem, že děvkaře nejvíce potrestáte krásnou dcerou. Vraha jsem neuhodla hned, napadlo mě to až v průběhu, ale já na detektivky nejsem.

1 26.12.2019

Po konci předchozí knihy jsem očekávala něco jiného, ale proč ne... Mohla by mít podtitul: Před těmihle Royaly není úniku. V prvním díle jsem ještě odolávala, ale ve druhém už to nebylo možné. Ellininým odháněním Reeda jsem se hodně bavila. Bavil mě i nelítostný svět přidělených rolí v Astor parku, které se pak se studenty táhnou až do konce života. A celá ta motanice intrik.
Kdybych sérii četla před 10 lety, možná by patřila mezi mé nejoblíbenější, i když jsem vždycky byla spíš na přitroublé čestné bojovníky. Teď chci syny a chci jich hodně a chci je vychovat tak, aby se s životními držkopády vyrovnávali líp než Royalovi. Což taky není pocit k zahození. Takže doporučuji 5 hvězdami, i když už jsem na to stará!

3 24.12.2019

Knihu bych doporučila těm, kterým se líbilo "Víš, že tě miluji?". Mám z ní stejný pocit, ovšem PP je o dost kvalitněji napsaná. Je jako seriály, na které jsme koukali v pubertě - o bohatých, zpovykaných a zoufalých puberťácích. Hlavní hrdinka má jiskru, což se málokdy povede. Royalovic kluci dělají hrozné věci, ale nějak je nemůžete nemít rádi, což je fakt zvrácený... A ten konec? Jedním slovem pecka!

5 23.12.2019

Strojená mluva mě tahala za uši a děj mi připadal fádní - inu, pohádkový. Vývoj vztahu mezi Rhenem a Harper byl ovšem pěkný a uvěřitelný. Co se týče rozuzlení, napadlo mě to. Kromě toho jsem ale vymyslela i jiná řešení, např. že Gray vyzná lásku Rhenovi :-D, takže předvídatelné to nebylo. Je to milá knížka, nikoliv dechberoucí. Nechci ji zatracovat, protože Dvůr trnů a růží se také rozjel až v poslední třetině a v dalších dílech už nezpomalil. Uvidíme, co přinese další díl ;-)
PS: Nakladatelství Cooboo by mělo přestat šetřit na nesprávném místě a zaplatit pořádného korektora, protože překlepy v jejich knihách jsou nedůstojné!

4 19.12.2019

Je pravda, že jsem se při četbě často smála, ovšem na mě je Blake prostě moc dětinský, takže jsem četla víceméně jen kvůli Wesovi a Jamiemu, od kterých se mi odchází jen s těžkým srdcem. Jess mi lezla na nervy už tím, že na svatbu pozvala 300 lidí, což mi nesedělo. Nad wagskami jsem obracela oči v sloup, ale z nemnoha vlastních zkušeností vyvozuji, že jsou přesně takové. Od půlky to překvapivě bylo fajn a knihu jsem dočetla na jeden zátah. Blake si mě získal hloubkou své lásky. Ocenila jsem Shakespearovo: "Co orálem zvou, i zváno jinak udělá tě úplně stejně." :-D Taky Wesova reakce u výtahu byla k zulíbání, protože svědčí o tom, že Canningovy přijal za své :) V porovnání s Him sérií však víc než průměr dát nemůžu.

6 14.12.2019

Na začátek bych ráda řekla, že bych jednou chtěla být jako Cindy (proč ji nikdo nechválí?!), protože dokáže být mámou nejen pro svých šest dětí, ale i pro Wese, který mámu potřebuje jak sůl. Je to totiž uvnitř fakt zoufalej kluk - v hlavě by pořád brečel a řval a Jamie je druhá polovina jeho duše... Jo, věřila jsem jim tu lásku a často jsem křížila nohy a občas jsem zapomínala dýchat. Nikdy bych si nepomyslela, že budu takhle vyplesklá ze vztahu dvou třiadvacetiletých kluků. V prvním díle jsem si říkala, že Jamie svou novou orientaci bere podezřele klidně, ale holt se to na něm projevilo později a v trochu jiné rovině.
A teď si přečtu Hodnýho kluka a pak to celý sjedu znovu, protože ON a MY jsou asi jediné knihy, kterým nemám absolutně co vytknout!
PS: pokud čtete v angličtině, zde najdete skvělou povídku odehrávající se po třech letech: https://www.sarinabowen.com/blog/2019/11/23/more-wesmie-this-is-not-a-drill

14 02.12.2019

Jakmile jsem začala číst, ihned jsem věděla, že s Wesem a Jamiem mě čekají skvělé chvilky. Jsou totiž roztomilí a vtipní a naprosto k sežrání. Nikdy jsem nečetla knihu o gayích a netušila jsem, jak se k tomu postavím. Ale místo nemastný holky a chlápka k pomilování tu byli hned dva takoví chlápci a tu pipinu jsem si ušetřila. Zároveň jsem zjistila, že gayové jsou v posteli úžasně vynalézaví... Takže kdybych nebyla žena, tak jsem zaručeně gay... Chápete :-D
Ale teď vážně: myslela jsem si, že je to už dneska celkem normální, že se nad tím nikdo nepozastavuje, ale došlo mi, že to není pravda. Být jiný vyžaduje odvahu jak blázen, protože na vás plno lidí hledí skrze vaši jinakost. V první řadě jste pro ně gay a až v druhé řadě něčí syn/hokejista/skvělej kluk. Přitom sexuální orientace je hluboce osobní záležitost.
Přečteno za dva dny a noc mezitím byla fakt krátká. Takže to nečtěte, pokud potřebujete psát disertaci ;-D

14 01.12.2019

"Na hvězdy, které naslouchají... Na sny, které se plní..."

Taková milá jednohubka, ve které se toho sice mohlo stát víc, ale pro Feyre a Rhysanda to bylo nepochybně podstatné. Ráda jsem to prožila s nimi! Nejvíc jsem se dojala asi při úvodním rozhovoru mezi Cassianem a Rhysem v domě jeho matky. Doporučuji všem, kteří mají rádi lyriku vztahů mezi hrdiny této série, ti ostatní by to asi uvítali spíše jako součást dalšího dílu, na který se těším jak na Vánoce!

5 27.10.2019

"Rhys je proslulý tím, že přichází s plány, ze kterých jednomu přestává bít srdce..."

Rhysandovi je přes 500, přesto nechá Feyre pobíhat světem a dělat chyby. Hodí ji do vody a plav, vladařko! Feyre se trochu topí, kdeco pokoní a ještě u toho zvládá strkat nos do cizích záležitostí... Zpočátku jsem měla pocit, že cílem knihy je týrat Tamlina, ale autorka to několikrát otočila, to ona umí bravurně. Co se týče dynamiky děje, je tam pár hluchých míst a některé situace se už moc často opakují (třeba plané vyhrožování zabitím) a nakonec to vždycky všechno zapadne do sebe-možná až podezřele dokonale. Ten konec s kotlíkem a Rhysandem, to už bylo fakt moc. Je to holt pohádka... Ale já ji stejně četla s přáním, ať proboha ještě nekončí, protože postavy této série mi přirostly k srdci natolik, že všude bezmyšlenkovitě kreslím měsíc a hvězdy...

7 24.10.2019

"Vypadni ksakru z mé hlavy."

Kotlík mě spal, tohle je ksakru dobrá knížka, kterou z hlavy jen tak nedostanu! Rhysand je nejúžasnější postava, se kterou jsem se prozatím setkala. Na oko bezohledný parchant s pusou plnou pichlavých poznámek, uvnitř všímavý muž s hromadou starostí, který by pro své blízké udělal všechno na světě (a ta křídla! Na ta já skočím vždycky...). Navzdory obezřetnosti z prvního dílu jsem mu fandila jak blázen. Když měl noční můru, cítila jsem tu temnotu a když Feyre vyprávěl, kdy k němu její duše začala promlouvat, chtělo se mi plakat... Oproti Tamlinovi totiž Rhys měl odvahu vytáhnout Feyre z bahna výčitek a poslat ji do nebezpečí, aby jí vrátil smysl života. Je pravda, že mně stačí uvěřit v kouzla a v lásku, abych se nechala do příběhu vtáhnout, ale Dvůr mlhy a hněvu je propracovaná, dojemná záležitost, kterou si nepochybně zamiluje každá zasněná holka. Je úplně jedno, že se toho zas až tolik neděje a zápletky jsou řešeny takřka božím zázrakem... Stejně to musíte milovat!

13 16.10.2019

"Ty jsi také přesně taková, jakou jsem si tě vysnil."

Chápu, proč je tahle kniha tolik oblíbená. Autorka si vyhrála s popisem fantasy světa a předhodila do něj hrdince hned několik charismatických víláků - kdo by si nevybral? Já bych nepochybně měla tu smůlu, že bych skončila s blbounem Lucienem, který kdeco zvrtá! Na druhou stranu, není těch chlapů na jednu lidskou dívku až moc? Trochu to ve mně podrývá důvěru v popsanou lásku k Tamlinovi a to mi vadí, protože proto to čtu... Když Rhys sáhl Feyre na kost, vyhrkla jsem: panebože, to je ale hnusák! Ale na tom parchantovi stejně něco je... Inu, jsem na vážkách, ale určitě doporučuji a vrhám se na další díl.

3 11.10.2019

"Jsme mocní, Thorn. Pokud je svět proti nám, pak přijde čas, kdy spolu ten svět změníme."

To jsou silná slova. Kniha je dynamičtější než první díl a je napínavá až do samého konce. Nejdřív se Thorn topí v chaosu a trochu moc váhá, kdežto Lucien se snaží všechno urovnat a udělat si v hlavě jasno. Zjišťujeme, že je v něm kus empatického vládce, kterého by si každý národ přál. Příběh v sobě skrývá potenciál na pokračování (některé otázky zůstávají nezodpovězeny), to bohužel neexistuje. Na jednu stranu jsem ráda, že se to úplně nezkazilo (i když ano, jsou tam části, nad kterými jsem protáčela oči). Na druhou stranu je mi líto, že už je té něžnosti konec...

1 27.09.2019

Ach-můj-Bože! Z této knihy jsem natolik hin, až se za to stydím. Je vidět, že ji napsala zkušená autorka milostné literatury a zároveň méně zkušená autorka fantasy (o stříbrných perutích toho víme jen nutné minimum, což je dost na škodu). On jí opovrhuje kvůli jejímu původu, ona ho nesnáší pro to, co provedl, a přece se na sebe nemůžou vynadívat. Přičtěte k tomu schopnost létat a jste v pasti... Já jsem!
PS: tohle vlastně není kniha o andělích.
PPS: hlavní hrdinka má super jméno (zadejte si trnku do AJ slovníku) a oslovení "malá Trnko" je k sežrání!

2 24.09.2019

"Kdykoli mluvím s Davem, mluvím jako Tyler Bruce."

Když se mi líbí knižní série, zpravidla si po jejím dočtení zopáknu ještě první díl, takže by kniha z pohledu jiné postavy nemusela být špatná. Bohužel se tam ale nedozvíte nic moc nového. Autorka sice popsala Tylerovo týrání, ale to jsem v závěrečné fázi vůbec nedávala a ve světle neustálého ujišťování, že Ella je výborná matka, to působilo otřesně. Na konci knihy mě Eden nakrkla ještě víc než předtím-hodně ji potřeboval a měla být s ním... Současnost je většinou jen přepisem první knihy, i když Tylerovo myšlení není bez zajímavosti a svědčí o vývoji postavy. Pokud z téhle série vyloženě nešílíte, ušetřete si čas na něco lepšího.

21.09.2019

"Pověděl jsem mu, že jsem tu kvůli němu, kvůli tomu, že potřebuju zachránit toho ubožáka, kterého ze mě udělal."

Je pravda, že příběh ztratil i tu nepatrnou jiskru, kterou jsem mu stejně nevěřila, a změnil se v pohádku. Snad proto se mi tento díl od začátku líbil mnohem víc než dva předchozí. Jak si Tyler nakráčel domů a čekal, že si z něj všichni sednou na zadek, to bylo epický :-D Zamilovala jsem si unikátní atmosféru Portlandu a věřím, že v tomhle městě těm dvěma bude fajn. Celé to běhání ode zdi ke zdi se skvěle uzavřelo, takže na DIMILY nakonec budu vzpomínat spíše v dobrém. Uvítala bych dokonce ještě krátký epilog po x letech. Ale znovu už to číst určitě nebudu.

15.09.2019

Tiffani je považována za prvoplánovou mrchu, ale Eden je ještě horší. Jinak by totiž nechodila zrovna s tím, s kým chodí, Tylerovi přímo pod nosem. Tyler pak evidentně trpí na holky, které mu ubližují, aby měl výmluvu hulit trávu. Ačkoliv se nám autorka snaží namluvit opak, ti dva se za 2 roky odloučení moc daleko neposunuli, a tak jsem se ani nedivila tomu, jak to s nimi zase skoncilo a vlastně to Tylerovi schvaluji.
Trochu to přeháním, ale podle mě není realistické, aby na ni Tyler za těchto okolností tak dlouho čekal. Kdyby se tolik milovali, ve 2. díle by se odehrávalo něco dočista jiného: Eden by s ním začala chodit a určitě by mu neříkala, že je ztracený případ. Pokud je v Americe natolik nepřípustné, aby chodila s nevlastním bratrem, chvíli by jimi okolí opovrhovalo, ale ti dva spolu nevyrůstali, ani nemají společné geny, takže by se s tím takhle na začátku srovnali asi celkem rychle. Tiffani by určitě vyváděla, takže o zápletky by nebyla nouze... Asi by se párkrát rozešli a zase se k sobě vrátili, protože jsou oba celkem impulzivní (Eden je navíc blbá, nemůžu si pomoct). Tomu bych věřila mnohem víc.
Čtu jen, abych věděla, jak to dopadne, takže 2 hvězdy, za víc to nestojí.

3 12.09.2019

Takové mladší After. Dávám 2* plus jednu za trefnou obálku. Zápletka pro mě totiž stojí na vodě: hlavní hrdinka zbytečně vyostřuje fakt, že se zamilovala do kluka, se kterým nemá společné geny a nakonec ho kvůli tomu nepodpoří ve chvíli, kdy ji potřebuje. Tvrdí, že ráda čte, zajímá ji psychologie a nesnáší alkohol a Tylera, chová se ale přesně naopak. Když naivně označuje Tiffani za kamarádku, nejradši byste jí jednu lískli. Nakonec je to Tyler, kdo převezme veškerou iniciativu a přiměje vás otevřít si druhý díl. Snad to nebude jen další kolotoč mejdanů s lidmi, kteří se nesnáší. Prostě povrchní kniha o povrchních lidech. Hlavně, aby nikdo nezjistil, jak jsou slabí a ustrašení... Ale špatně se to nečte.

3 07.09.2019