jasminecka komentáře u knih

(SPOILER) Tahle serie neni jen o sikane a plna nasili. Jsem nadsena, ze se dozvidam vic o historii jednotlivych postav. A taky se dost smeju, :) fascinace mrtvolami je dotazena!

1 04.03.2023

Kdyz jsem se prokousavala prvni knihou, necekala bych, ze vydrzim a ze se dokonce BUDU SMAT! Moc me bavi sledovat promeny hlavniho hrdiny... A skvele, ze padaji otazky! Jak vypada pratelstvi? A odpusteni?

1 04.03.2023

Jsem rada, ze jsem serii neodlozila hned po prvni knize. Od pulky teto beru format i pribeh na milost. Jak resi, co je pratelstvi....

2 04.03.2023

(SPOILER) Prvni manga a hned pribeh o klukovi, co tak dlouho sikanuje, az se to totalne otoci proti nemu a je tercem sikany on sam. Marnost. A az na konci vlastne zjistim, ze to je jen prvni cast pribehu, ktery je rozkouskovany do X knizek, ktere vychazeji co mesic (?). Ach ten marketing...
Vizualne me to moc nenadchlo, libila se mi snad jen Soko.
Klady - bavilo me "objevovani" napadniku Sojovy sestry.
Primelo me to kouknout na vzdelavaci system Japonska.

02.03.2023

To je asi poprve, co jsem chtela odlozit nejakou knizku a neudelala jsem to, protoze me nejaka postava zaujala svou blbosti. Knizku jsem tedy docetla, ale... Agatha Christie to neni, no.

Boj se sedmi nerestmi zpracovany pro kluky kolem deseti let (skolak, ktery ma uz nejake vlastni povinnosti, konicky, kamarady, a zacina vnimat i holky).
Draci hlavy (neresti) postupne utoci a Artur se diky radam Poutnika uci branit (pestovat ctnosti). Ocenuju, ze jsou rady pro boj vyvazene, aby clovek nesklouznul do druheho extremu - napr. proti lenosti lze bojovat cinorodosti, ale cas venovany druhym lidem neni ztraceny (x workoholismus zamereny pouze na vysledek). Prezentace neresti dobre graduje a navazuje. Zvlast se mi libi zaver, kdy odhali, jak funguje posledni hlava. Myslim, ze tahle knizka ma co dat i dospelemu ctenari.

1 27.02.2023

Čekala jsem román a tohle byla sbírka příběhů o životech rodiny a jejich blízkých. Čtivé, uvěřitelné, zapadá to do mých zkušeností i "načteností". Autorka se věnuje historii Afghánistánu, o které jsem moc nevěděla, což oceňuji - dodává to tolik potřebný kontext k porozumění přítomnosti.
Nejvíc na mě asi působil kontrast mezi tím, jak osvícené a zároveň úzkoprsé dovedou některé postavy být. A díky příběhu o reportérovi v pohraničních oblastech mi došlo, jak je možné, že US Army bombardovala civilisty a pod. - svět není černobílý...

2 16.02.2023

Knihu jsem dočetla, zápletka dobrá i rozzuzlení mě překvapilo, potěšilo mě vesnické a koňácké prostředí, bylo to i napínavé, ale... nějak jsem se nedovedla zbavit "metamyšlenek" (hm, takdy autorka nastiňuje vývoj; tady zvyšuje napětí; ...).

5 16.02.2023

Ve svetle recenzi typu @mirektrubak nema cenu se prilis rozepisovat. :)
Cekala jsem povidani o rodine a pod., toho jsem mnoho nedostala, ale nevadi. Prvni kapitola zamerena na historii a obor zajimava, ale na cetbu pro me narocnejsi. Druha a treti cast dodala kontext mym kusym znalostem (nejen) cirkevni historie a take pozadi ruznych rozhodnuti, kudy se bude ubirat verouka, upozornila me na to, ze 2. vatikansky koncil nebyl jen o zmene liturgie... Libilo se mi, ze napr. pri vzpominkach na seminar nepropada nejake sebelitosti, ale ukazuje paralely, jak asi probihala knezska formace v dobe minule. A taky povidani o podzemni cirkvi u nas, o podobnosti s nekterymi hnutimi ve svete...
Pochopila jsem, jak na sebe navazuji nekteri autori a osobnosti, ktere me oslovuji, jejichz pohled na Boha, spiritualita, jsou mi blizke. Cteni pro me melo i duchovni presah - zamysleni nad roli Boha, cirkve, evangelizace ve vlastnim zivote a jak o Bohu mluvim a smyslim.
Kdybych knihu nemela pujcenou jako epublikaci, nasla by misto mezi temi, ktere si necham, abych mohla pujcit svym mene tradicnim pratelum ci precist jeste s manzelem. Tomasi Petrackovi se podarilo predat tu nadeji, ze Duch svaty vede cirkev "cirkvi navzdory".

6 11.02.2023

(SPOILER) V principu stejne jako prvni dil, ale tady je vice pribehu s poucenim. Pouceni bylo urcite srozumitelnejsi nez v Tappim a prvnim snehu. Dozvime se, ze neni dobre byt liny, posmivat se druhym, zapominat na bezpecnost u vody nebo ze kazda zeme je krasna... A naopak mame priklady toho, jak se zviratka spoji, aby nekomu pomohla/udelala radost/dosahla spolecneho cile. Motiv toho, ze jsme kazdy jiny, jedinecny, a je to ku prospechu celku, se objevuje vicekrat. Na zaver zminim, ze me bavilo, jak se zviratka zamyslela nad tim, co je ono podivuhodne misto, odkud se kazdy vraci radostnejsi. Pro nasi mistni knihovnu to plati beze zbytku :).

1 06.02.2023

(SPOILER) Ano, mela bych par vytek. Treba ze jmeno Tappi se hodi spis pro mys nez pro obriho brichateho Vikinga, nebo ze zviratka se zrovna dvakrat nedrzi svych prirozenych charakteristik (ze maji rada horkou cokoladu, to bych jim prominula, KAZDY musi mit rad cokoladu, ale ze uvitaji vlky ve svem lese... tohle jako by psal nekdo z DUHY a ne Polak). Pokud ale nejste chovatel ovci na Broumovsku nebo se dovedete povznest nad tyhle detaily, objevite pribehy o zviratkach, ve kterych se vy i deti treba poznate. Nebo - jako v pribehu o ukecanem drakovi, ze ktereho jde vsem obyvatelum lesa hlava kolem a ktery najde trpeliveho posluchace az ve svem vlastnim obrazu na vodni hladine - poznate treba svoji sousedku.
Pribehy skytaji i nejake to pouceni, treba ze ne trestem ale dobrym slovem (a kusem zvance ;-)) promenite i nabruceneho carodeje, nebud lenivy, nehraj si na dospeleho, kdyz se dostanes do nesnazi, rekni si o pomoc, ... Kniha se da vyuzit i k povidani o strachu z neznameho, pomoci druhym nebo treba o tom, kde je nas poklad.

04.02.2023

Filmovy trailer me nalakal, abych sahla po knize. Kdo videl nedotknutelne, zapletka ho nejspis neprekvapi, a bylo pro me tezke nesrovnavat. Presto se mi kniha moc libila - bavilo me "co na srdci, to na jazyku" a vnitrni poznamky Lou (i kdyz jich ubylo, vtipne to zustalo az do posl. stranky). Ocenila jsem vykresleni Willova vnitrniho sveta a ANO, ani ja se neubranila slzam v zaveru knizky. Jsem rada, ze jsem mohla nahlidnout, byt fiktivne, do prozivani cloveka upoutaneho na invalidni vozik a porozumet jeho pohledu na eutanazii.

12 04.02.2023

Knihu jsem cetla snad rok. Casto jsem narazila na vetu, odstavec, myslenku, ... ktere mi stacily k premysleni opravdu na dlouho. Ceka me mnoho vypisku a urcite si poznamenam i zaverecna prakticka cviceni, jak zazivat Trojici v kazdodennim zivote.

1 30.01.2023

U tohohole dilu uz jsem se smala mene, ale presto jsem s knihou stravila mily cas.

2 28.01.2023

Zivot je prilis kratky na cteni knih, jako je tahle...

28.01.2023

Neuveritelny pribeh, u nejz ale ani na chvili nepochybuji o jeho bazalni pravdivosti. Ctive napsano, bylo pro me tezke knihu odlozit. Dokonce me ani moc nerusila absence uvozovek pri prime reci.
Knihu bych doporucila vsem, kteri maji pocit, ze se nam zije spatne. Jasne, "nas svet" ma sve mouchy. Ale tohle je uplne jiny level. Clovek o tom sice obcas cte v novinach nebo neco zaslechne z medii, ale skrze tenhle pribeh se realita zhmotnuje a cloveku to dochazi jinak, hloubeji, šířeji, skrz prozitek.

2 25.01.2023

Pro me nenarocne prazdninove cteni, zabavi cloveka novymi a novymi zapletkami a zvraty... Ale boj se slony uz byl na me krapet moc.

3 25.01.2023

Dlouho jsem necetla neco tak skveleho. (A nebyt ctenarske vyzvy, tak knihu jeste nejakou dobu mijim.) Chechtala jsem se od prvni stranky a okoli zase muselo poslouchat hlasky z ruznych kapitol. Kniha ale neni jen o smichu, je taky k zamysleni, kdyz nachazi paralely mezi autistickym a beznym svetem. Po kapitolce jako bych mela slozit knizku do klina a v klidu prectene nechat dozrat, jako to vino. Nevim, jestli to byl zamer autora, ale byla jsem nejednou dojata. Vede me k tomu, abych se zacla taky trosku lip divat na svet kolem sebe. Vic byt.
~
Rano mi zazvonil budik. Mozna bych mel k nemu i lepsi vztah, kdyby se me pokazde nesnazil dostat z postele do prace.
Do prace vstanu pokazde, jsem totiz zodpovedny. Jen nechapu, proc bych to mel kazdy den prakticky dokazovat.
~
Co jsem se od svych deti naucil? ... Napriklad se snazim hledat si mista, kde je mi dobre. Rict si o odmenu, kdyz se mi neco povede. A obklopovat se lidmi, kteri se za me nestydi, ale pomahaji mi hledat.

7 24.01.2023

Moc se mi libi nejen ilustrace, ale taky cele pojeti emoce strachu v tehle knizce. Myslim, ze kniha ma potencial v tom, aby ditko (ehm, a taky rodic samozrejme) dovedlo pochopit pricinu strachu a prijmout ji - coz je ulehceno tim, ze jsou priciny popsany jako v zasade prirozene a v poradku. Napr. u lisky je pricinou strachu touha se zalibit - zijeme ve spolecenstvi, kde jeden na druhem zavisime. Zaroven u toho neskonci, natukne se i to, ze se strachem ma cenu neco delat, protoze i kdyz nas ma primarne chranit, tak nas muze dost omezovat a prestavame byt sami sebou.

3 21.01.2023

Pry kniha z povinne literatury, ale nam ji zatajili - nebyt ctenarske vyzvy, tak o ni nevim. Bylo to trudomyslne cteni, ktere ale chytne a nepusti. Autorka krome jemneho dojemneho pribehu "ukradene" divenky taky umne zachytila momenty z (po)valecneho Nemecka...

Co bych si zapsala do ctenarskeho deniku, kdybych ho mela:

"Je jeden předpis, Leni, jak zbavit zlého jeho zloby: Být na něj dobrý, tak dlouho dobrý, až ho zlo omrzí. Co si s ní počne, zevšední-li mu? [...]
Většinu špatného na světě napáchá hloupost. Víš, vůbec nějaký nedostatek. Buď rozumu, nebo citu, nebo vůle, ale rozumu nejvíc." str. 58

12 20.01.2023