Jahýnek komentáře u knih

Čteme s dětmi každý rok před Vánoci, nějakou náhodou se to stalo součástí našich adventních rituálů. Už spoustu let. A vždy se na to těšíme, ačkoli i nejmladší jde již do puberty. Každé dítě má svého oblíbeného permoníčka a pamatují si většinu knížky nazpaměť. Několik těchto knížek jsem i darovala a stále chválím a doporučuji.

3 04.03.2023

Čteme s dětmi každý rok před Vánoci. A obohatilo to i naše předvánoční rituály.
Vřele doporučuji už těm nejmenším.

5 04.03.2023

Zdařilý výběr povídek. Sáhla jsem po nich kvůli mým oblíbeným autorkám A.M., M.K. a P.D.
Mile mne překvapila povídka Návrat, asi si od A. Geislerové ještě něco najdu, líbí se mi, jak popisuje obyčejné věci ze života ženy.
Máma ze snu od M. Pilátové mne také oslovila a vrací se mi.
Celkově bych doporučila spíše pro zralé ženy, které toho mohou přečíst hodně i mezi řádky.
Hvězdičku ubírám za chybičky (dvakrát jsem narazila na záměnu jména).

11 04.03.2023

Neodložitelná detektivka, to jsem musela dočíst v zátahu. Pachatele výbuchu jsem sice odhadla hned, ale vůbec mi to nevadilo, příběh byl vystavěn zeširoka a cíl se zaostřoval jen zvolna. Tohle vymyslet muselo dát fušku! Tři souběžně vyprávěné linie, u kterých bylo od začátku zřejmé, že se musí protnout dříve než v nekonečnu, bych tentokrát uvítala méně rozdrobené, dávkované po větších kvantech, takhle mi autor skoro nenechal prostor k nadechnutí :-)
Těším se na další propracovaný případ T. Volfa.

10 24.02.2023

Jsem naprostý ekonomický laik a některé sloupky pro mne byly "aha" momentem, ovšem ve většině případů bych k pochopení potřebovala víc. Kdyby byly aspoň některé sloupky (nebo jejich tematické skupiny) doplněny úvodem s vysvětlujícími okolnostmi jejich vzniku, profitovala bych z této knížečky více. Je asi vhodnější pro ty čtenáře, kteří aspoň trochu průběžně sledují politicko-ekonomické dění.

2 23.02.2023

Zajímavá knížka, už když ji vezmete do ruky a hledáte, kde je hřbet. Pak můžete obdivovat precizní knihařskou práci (alespoň na exempláři z naší knihovny). Text na titulní straně zasahuje do obrázku očí, pod tím prázdná půlka plochy, asi to má nějaký význam, ale nelíbí se mi to. Stejně tak minimalistické okraje textu a názvy jednotlivých "zírání" jakoby v záhlaví. Zpočátku jsem bývala zmatená, že už na další stránce čtu o něčem jiném.
Komentář Snoopi je velmi trefný, jazykové hrátky pana Nikla jsou obdivuhodné, nicméně metafory některých "zírání" pro mne byly hůře uchopitelné. Lingvistické pohádky mi sedly lépe. Doprovodné (?) portréty jsem se nejdříve snažila přiřazovat k textům, chvilku mne bavilo odhadovat, kdo je kdo, což zaujalo i dcery a jeden večer jsme si je prohlédly všechny, ovšem více bych ocenila, kdyby kresby k textu přiřadil sám autor, pro mne by to fungovalo jako obohacení, i když někdo tu jistě namítne, že by to omezovalo fantazii, to je věc gusta.
Je to knížka na vychutnávání, neplánujte zhltnutí za nocovku, ale každodenní těšení na zákusek. Nebo bych ji doporučila umístit do čajovny-kavárny, kam bude labužníky lákat vracet se pro další kousek. Já jsem si ji v knihovně musela prodlužovat.
Z toho, co se mi líbilo, vybírám:
"Noví příchozí na Queensboro Bridge soupravu rozmočili, přitom jsem vyrážel za prudkého slunce.... Vzduch ve voze ztěžknul. Podrážky popiskují. Šustivé zvuky se rozmlaskaly a smotky vlasů zaleskly. Mazlavost se potkala s vyschlým klidem. Dva břehy na sebe nechápavě hledí."
"...Vtlačuji se do podzemky jihokorejské metropole. ... Z nadhledu kloužu po černých kšticích....Pěšinky vlasů kličkují mezi slehlými a zježenými. Vpravo se houpe v temném moři červeně pletená bójka a kdesi na konci proudu - lysý ostrov. Z hladiny roste les rukou, hlásících se o úchyt."
Každý si jistě najde svůj oblíbený kousek, nenechte se odradit mými třemi hvězdičkami (70%).

2 06.02.2023

Kniha splnila má očekávání z anotace. Pan profesor Beneš je sebevědomá osobnost, na otázky odpovídá přímo, své názory formuluje jasně. Ačkoli se všemi nesouznim, je mi sympatická jeho upřímnost.
Rozdělení na kapitoly (témata) mi vyhovovalo, jen kolem půlky jsem měla pocit, že se něco trochu opakuje, což je z povahy knihy logické a na čtivosti jí to neubralo!
Dozvěděla jsem se mnoho nejen o neurochirurgii. Např. mne zaujalo rozdělení toho, co jsem dosud vnímala jako eutanazii, do několika specifických procesů.
Kniha se výborně četla, zanechala ve mně mnoho dojmů i poznatků, rozhodně doporučuji!

12 31.01.2023

Posloucháno jako RADIOKNIHA.
Oslovil mne ten nápad popisovat dějiny lidí z pohledu němého svědka - domu, který dovoluje odstup, nadhled a bezpečné základy proti zbytečnému dojímání se. Zpočátku se mi líbilo postupné přidávání postav a košacení děje, ale za půlkou se již generace střídaly na můj vkus moc rychle a nestíhala jsem si je osvojit, což možná vyplývá z poslechu a při čtení by si je čtenář mohl lépe vstřebat.
Oceňuji, že z toho autorka neudělala na závěr americký "happyend" a některé souvislosti (příbuzenské vztahy) nechala poznat jen čtenářům a nikoli postavám 1*
Až budu mít cestu přes Havlbrod, určitě se zkusím v kavárně na náměstí zastavit. Autorce děkuji za nevšední zážitek, i když nemohu hodnotit výše.

5 27.01.2023

Jedním dechem!
Hlavní postava chirurg Hynek je v první třetině vykreslen jako sympaťicky férový doktor. Když si ho čtenář dostatečně oblíbí, začnou přituhovat jeho osobní a rodinné problémy. Asi v půlce knihy jsem ho už málem zatratila a zavřela, ale nešlo to jinak než číst dál a dozvědět se, jak se se vším vypořádá. Líbilo se mi vykreslení různých typů doktorů a sestřiček, provozu nemocnice, operačního sálu vs. ambulance, i zákulisí "cévního" problému. Zpočátku mi to něčím připomnělo kdysi velmi dávno čtený román (asi Z neznámých důvodů).
Markéta je z pohledu manžela představena v dost negativním světle, ale hodně jsem jí rozuměla a unesla bych i trošku víc Markétování, její pocity, tato rodinná linka příběhu je hodně silná. Naopak vztahy s obojími rodiči vyšly až příliš černo-bíle a dojemná scéna s otcem samoúčelná, ale budiž, myslím že autorka odhadla pro mne únosnou míru. Celkově 85%. Určitě doporučuji a další knížku od P.D. už mám připravenou na poličce.

11 19.01.2023

Audiokniha. Opět výborný zážitek! Podobně jako v dalších případech komisaře Bergmana sledujeme souběžně několik podezřelých linií, uvěřitelných motivů, životních osudů a propletených vztahů, vrahem by mohl být skoro každý. Tak to mám ráda! Vysoko hodnotím zdařile vykreslené reálné postavy se svými ctnostmi i zápory, některé osudy bych ráda sledovala i po konci příběhu. K tomu ochutnávka Norska a skromné naťuknutí problematiky původního etnika Sámů (při první zmínce o sobech a o sámských výrobcích jsem si ráda vzpomněla na detektivní příběh Poslední Laponec, s nímž však tato kniha nic dalšího společného nemá, ale nechci spoilovat).
Určitě nemusím dodávat, že Bergman i na dovolené (nebo právě proto že to nebyla pracovní povinnost) nakonec vše rozmotal, aniž by se tím trápil. Těším se na jeho další případ a jsem zvědavá, zda někdy autorka dovolí paní Alžbětě, aby mu pomáhala.

14 11.01.2023

Audiokniha. Skvělý zážitek! Líbilo se mi souběžné vyprávění různých osudů, které se mají setkat, a také pohled na válku ze dvou stran. Slepá dívka nepodléhá pocitům marnosti, nelituje se, žije! Oslovil mne motiv šišek a mušlí, pomohlo mi to vcítit se do ní. I dětský Werner je hezkým vzorem: "tomu, co tě baví, se věnuj naplno". Autorovi se povedlo vykreslit jeho "automatické" zapojení do války, povinnost, a pozdější pocit viny.

Protože už od dětství mám ráda rozhlasové pořady, vychutnala jsem si i to téměř pohádkové tajemství radiovysílání.

Už si vybírám další knihu od autora.

18 01.01.2023

Zaujala mne anotace, příběh začíná zajímavě, ale myslím, že se hodně nepovedl překlad, vůbec se to nedá číst (vydání r. 1993).

Potřebovala jsem změnu žánru a úmyslně sáhla po romantickém kousku. Chápu, proč má knížka vysoké hodnocení, je to takové miloučké čtení na víkend, potkáte samé báječné lidi, jimž budete většinou fandit, nesympatičnost jiných je uspokojivě vysvětlena, aby neztratili body; ochutnáte nespočet dobrot a okusíte kousek Irska, až možná zatoužíte alespoň se tam podívat (a potkat Ho/Ji). Ale je to pohádka, já osobně nevěřím na tak zásadní proměny charakteru prostředím/okolnostmi. Ovšem protože jsem se chtěla romanticky zasnít, nechala jsem se od autorky lehce nést na zamilované vlně a jako relax mohu doporučit.

13 19.12.2022

Tento první případ T.Volfa jsem četla až jako třetí, náhodou postupuji odzadu a líbí se mi to tak možná ještě více. Pan Březina v dalších případech na Polednici chytře odkazuje, aniž by prozradil cokoli důležitého, to oceňuji! Polednici jsem musela přečíst v zátahu, autor mne opět udržoval celou dobu v napětí, jen Evin pokus o dopadení Polednice mi přišel málo věrohodný, jinak na mě vše působilo pěkně reálně a dobře posloužilo i pozvolné dávkování faktů o podezřelých. Životní historie pachatele mne nutí k zamyšlení i nad jinými tématy, autor nehodnotí, nechává na čtenáři - to je pěkný přesah. Dále popisuje vztahy mladých vyšetřovatelů se zkušenými kolegy, nadřízených s podřízenými...tohle by se mi líbilo více propracované, ale možná by to zpomalilo dějový spád. Celkově hodnotím jako výbornou a čtivou detektivku.

7 19.12.2022

Tato knížka si mě v knihovně sama vybrala a na prvních stránkách jsem poznala, proč: "Přebuz, Jelení... tam to přeci dobře znám!" Nicméně na začátku druhé kapitoly jsem ji málem odložila, protože mi ty věty připomínaly školní sloh. A charaktery postav nevyplývaly z jejich konání a mluvy, nýbrž nám je autor prostě popsal. V tu chvíli bych nedala víc jak dvě hvězdy, ale naštěstí jsem byla zvědavá na životní příběh Rity a na osud obce Chaloupky. Jsem ráda, že jsem to dočetla, i když ani závěrečný dějový sprint mi nevyhovoval. Za nejsilnější a nejčtivější považuji střed, líbilo se mi porovnání situace v Sudetech s vnitrozemím a USA. Jsem ráda, že autor neeskaloval agresi tak naturalisticky jako ve Vyhnání Gerty Schnirch a že se snažil ukázat různé nečernobílé postavy, z nichž mne zaujal např. osud Hany.
Ačkoli dávám tři hvězdy, knihu nezatracuji, jen prostě nečekejte bohatý román typu Šikmý kostel, ale přijměte skromnější vyprávění.
Doporučila bych ji jednak zájemcům o místní historii a určitě i tomu, kdo chce získat neučebnicový pohled na to, co se dělo mezi oběma světovými válkami.
Pro mě osobně byla nová myšlenka, že Hitler získal příznivce mj. kvůli zanedbání vyhrocené situace v Sudetech naší vládou po první válce.
P.S. 7.5.2023 děkuji martineden za doporučení knihy Cejch!

11 13.12.2022

Audiokniha. Načtení bych sice nezařadila mezi top10, ale určitě mi pomohlo ten příběh "dočíst". Na začátku slibně rozjetá zápletka, sourozenci mohli být trošku plastičtější. Po pár kapitolách jsem vsak už nevěřila nikomu, ani tomu příběhu, a podezírala např. i S.O., že blafuje. Od nelogického a samoucelneho rozdělení klíčů už jsem to jen chtěla mít za sebou.
Už sice nepatřím do YA, ale fantasy s dětmi ráda čtu, ovšem tohle jim ani nabízet nebudu. Kam se to hrabe na Sedmý smysl nebo Naslouchače! Kdybych nebyla nemocná a měla k poslechu něco jiného, odložila bych to.

5 08.12.2022

Nápadité sci-fi povídky, četla jsem již před 2 roky, ale některé originální pointy si stále pamatuji.

4 04.12.2022

Na třetí knihu z trilogie M. Lunde jsem se velmi těšila a téma mne nadchlo, jelikož s dětmi sledujeme projekt pražské ZOO Návrat koní P. do Mongolska. Přišlo mi líto, že o pražské aktivitě je v této knize jen minimální zmínka. Nicméně opět je to prvotřídní čtení a mohu doporučit nejen fandům do ochrany přírody.
Ze tří časových linií se mi nejvíce líbilo zpracování přítomnosti (návrat koní do Mongolska a osobní problémy syna hlavní hrdinky), minulost byla trošku rozvláčnější (což však krásně korespondovalo s tím, že se tenkrát prostě žilo méně hekticky, autorce se podařilo přenést mne v myšlenkách do té doby, vnímat její předsudky, historické pozadí, cestovat pomalu vlakem...). Budoucnost v tomto románu je málo optimistická a v ději je tu nejméně koní Převalského, zážitkově více odpovídá dojmu, který jsem si přinesla z románu Modrá.
Maja Lunde prostě umí psát! Těším se na další její knihu.

7 01.12.2022

(SPOILER) Modrá je z trilogie ta nejlepší. Opět různé časové roviny (vnímám tři - minulost a přítomnost Signe, budoucnost), ovšem tentokrát mi budoucnost připadá reálnější než v Historii včel. Signe je skvěle napsaná postava, jako by seděla při čtení vedle mě.
Nemám to ve zvyku, ale zde si dovolím něco málo prozradit z dalšího děje:
jestli vás zajímá osud Davidovy dcerky, přečtěte si další knihu M. Lunde: Kůň Převalského.

5 01.12.2022

Dávám 4* jen proto, že už jsem četla i další romány M. Lunde a Modrá se mi líbila ještě víc!
Chvilku jsem si musela zvykat na tři časové roviny, někdy výjimečně pro mne bylo rozdělení na kapitoly neúnosné a přeskočila jsem dále do téže linie, ale číst to chronologicky jako tři nezávislé romány by mne asi ochudilo o to nevyhnutelné srovnávání.

10 01.12.2022