J.P.S. komentáře u knih

Před mnoha lety, když jsem ještě chodil do školky, nám tuto knížku koupila babička. A přestože měla zřejmě dobrý úmysl, neboť zajisté chtěla ve vnoučatech zasít vztah ke křesťanství, tak u mě byl efekt naprosto opačný, protože mě mnohé z těch příběhů tehdy dost děsily. No uznejte sami: Král Herodes povraždí novorozence, král Nabukadnezar upaluje lidí v peci, Baalovi kněží podřezavaji nad oltářem .... A k tomu všemu drsné ilustrace: Dodnes mi v hlavě utkvěl dvoustranný obrázek topících se lidí při potopě světa, stejně tak obrázek chlapů se zakrvácenými meči, jak matkám vytrhavají z náručí novorozence - prostě drsný naturel! Pravda, ilustrace jsou velice hezké, ale zároveň jsou někdy dost naturalistické a pro dítě školkového věku občas děsivé...
Knížku jsem si později přečetl sám, když jsem byl asi ve čtvrté-paté třídě, a tehdy se mi biblické příběhy začaly líbit mnohem více. Řekl bych, že věk cca 8-11 let je cílová skupina, která je myšlena tím "pro děti" . Pro menší děti (školka, začátek školní docházky...) bych doporučil jiná zpracování biblických příběhů.

4 04.10.2020

Pověsti z Valašska, z nichž mnohé ani nepůsobí jako pověsti, ale jako líčení zážitků lidí, kteří měli osobní zkušenost se zbojníky, s portáši, nebo prostě jen s hamižnými sousedy.
Kromě asi dvou příběhů, kde se objevují nadpřirozené bytosti, působí ostatní příběhy poměrně realisticky a věřím, že mají pravdivý základ.

2 02.10.2020

Závěrečný díl trilogie.
Mnohem více se mi líbila první část knihy, kde se Raynevan v rámci pátrání po své milované chtě-nechtě zaplétá do sítí husitské i katolické rozvědky, perfektní je i popis spanilé jízdy do Bavor. (Pozor, SPOILER!): Nicméně od smrti Juty a Samsona Medáka se příběh už trochu táhl a mohl se uzavřít dříve. Část týkající se odcizení ratibořické Madony už byla dost nadbytečná. Taky mě trochu zklamal způsob likvidace Pomurnika (tak dlouho se popisuje, jak Reynevan vyvíjí jed, a pak...prááásk!!! Ale aspoň dostal co proto :))

Přesto šlo o celkově o dobré dílo a relativně zdařilé uzavření série podávající velmi netradiční popis husitských válek.

7 02.10.2020

Děj se přesouvá ze Slezska do Čech, druhá polovina příběhu se opět odehrává se Slezsku, přičemž značná část je líčena z pohledu účastníků husitské spanilé jízdy.

Velmi netradiční pohled na dobu husitských válek, navíc okořeněný decentními fantasy prvky.
Zapomeňte na Jiráskovský pseoudovlastenecký styl, tady jsou "boží bojovníci" popsáni naprosto bez příkras jako divoká pakáž, byť hlavní hrdinové jsou na jejich straně.

Suprová byla i příběhová linka popisující fungování husitské rozvědky na území katolických panství (nevím, jestli něco takového husité skutečně měli, ale vůbec bych se tomu nedivil).

Za mě nejepší díl trilogie.

7 02.10.2020

Tato knížka představuje mé první seznámení i s jinou tvorbou od pana Sapkowského, než jsou příběhy o zaklínači Geraltovi z Rivie.

Jde o drsný příběh z dvacátých let 15. století zasazený převážně do oblasti dnešního Kladska, kam postupně doléhají zvuky husitských válek z Českých zemí, které jsou doslova za humny. To vše s prvky nadpřirozena (nejde však o žádnou high-fantasy, spíše jen střípky). Atmosféra pozdního středověku vykreslena velmi umě a realisticky.

Příběh má celkem zdlouhavý rozjezd, na můj vkus tam bylo (a i v ostaních dílech je) zbytečně moc odkazů na díla středověkých autorů, také jsem se docela dlouho sžíval s hlavním hrdinou - Reynevan holt není Geralt :)) Ale od chvíle, kdy se na scéně objevili Šarlej a Samson Medák, dostal příběh spád a naprosto mě pohltil.

Výborná historická fantasy, byť trochu v jiném stylu, než známe např. z knih Juraje Červeňáka.

12 02.10.2020

Z později vydávaných knih příběhů žáků Kopyta a Mňouka, které již netvořily soubor samostatných povídek, ale jeden ucelený příběh s nadpřirozenenými prvky, považuji tenhle za nejzdařilejší. Dodnes si pamatuji rozhovor žáků s ježibabou na hřbitově - válel jsem se smíchy :))

3 02.10.2020

Oproti nejstarším povídkám se tyto trochu liší, zde žáci Kopyto a Mňouk čas od času již skutečně vyřeší záhadu či odhalí pachatele, příběhy již nekončí výhradně komickým fiaskem (podobný styl mají i povídky v předchozích dvou knižních sérii "Postrach Posázaví" a "Na stopě") . Ale stále jde o kvalitní porci homoru a příjemné oddychové čtení.

Zároveň jde o poslední knížku, kde jsou klasické samostatné povídky, kde Kopyta a Mňouka ještě nedoprovázel pes Baskerville. Další knihy o příbězích těchto žáků představují již značný posun od původního díla (zejména žánrový - objevuje se nadpřirozeno a fantastično a stává se z toho už úplně něco jiného...).

3 02.10.2020

Oproti nejstarším povídkám se tyto trochu liší, zde žáci Kopyto a Mňouk čas od času již skutečně vyřeší záhadu či odhalí pachatele, příběhy již nekončí výhradně komickým fiaskem (podobný styl mají i povídky v předchozí knižní sérii "Postrach posázaví" a v navazující "Opět zasahují") . Ale stále jde o kvalitní porci homoru a příjemné oddychové čtení.

3 02.10.2020

Oproti nejstarším povídkám se tyto trochu liší, zde žáci Kopyto a Mňouk čas od času již skutečně vyřeší záhadu či odhalí pachatele, příběhy již nekončí výhradně komickým fiaskem (podobný styl mají i povídky v navazujících knižních sériích "Na Stopě" a "Opět zasahují") . Ale stále jde o kvalitní porci homoru a příjemné oddychové čtení.

3 02.10.2020

Tyto "první" díly žáků Kopyta a Mňouka (původně vydávány v časopisech Pionýr a Větrník) byly zdaleka nejlepší. Jednalo se o veselé povídky, kde snahy kluků o detektivní pátrání nebo odhalení tajemna končily takřka výhradně nějakou humornou blamáží či fiaskem. Tím se tyto první povídky lišily od pozdějších, které se postupně stávaly více "detektivní" a s úspěšným vyřešením případu.

8 02.10.2020

Druhá kniha samostatných zaklínačovských povídek. Spolu s předchozím svazkem Poslední přání to považuji za to nejlepší, co jsem kdy ve fantasy četl. Poslední dvě povídky z této knihy jsou zároveň prequelem k pětidílné sáze.

16 01.10.2020

Povídky z této knížky pro mě budou asi navždy představovat to nejlepší, co kdy bylo v žánru fantasy vydáno.

Bylo to přesně podle mého gusta: Žádná kýčovitá high-fantasy s přehršlem magie a fantastických tvorů, ale decentní temná fantasy říznutá pověstmi a legendami. Žádné vítězství dobra nad zlem, ale drsný svět, který se v mnohém podobá tomu našemu (v tomto směru mu mnohem víc porozumí spíše čtenáři z postkomunistických zemí než čtenáři ze západní Evropy či USA, jež jsou zvyklí na triumf dobra).

Povídky z této knížky si čas od času přečtu znovu a i po letech jsem schopen v nich najít něco nového, co jsem dříve přehlížel. Brilantní dílo, jemuž dávám šest hvězdiček z pěti :))

(P. S.: Vyšlo též jako audiokniha, která není pouze načtena jedním hlasem, ale nadobována několika herci. Geralta naprosto úžasně nadaboval herec Jiří Dvořák. K tomu úžasný zvukový doprovod a hudební podtext. Luxusní zážitek, doporučuji všem fanouškům zaklínače :)).

24 01.10.2020

Tato kniha měl velmi potěšila. Mistr Sapkowski přeci jen na svého nejslavnějšího hrdinu zcela nezanevřel a po téměř patnácti letech se k němu opět vrátil.

Příběh sice zdaleka nemá šťávu původních povídek ani většiny dílů ságy, ale je celkově zdařilý a příjemně mě potešil. Nicméně podle mě by bylo lepší, kdyby autor knihu rozdělil na dvě, protože dějová linka týkající se únosu mláděte Aguary prakticky vůbec nesouvisela s hlavním příběhem točícím se kolem událostí v Keracku, takže klidně mohla být vypuštěna a vydána jako zcela samostatná povídka.

8 01.10.2020

Nezdařilé zakončení zdařilé ságy.

Jak jsem psal v komentáři ke čtvtému dílu, sága klidně mohla skončit Veží vlaštovky s přidáním pár kapitol, do kterého by se podstatné události pátého dílu daly pohodlně vměstnat. Poslední díl totiž nepřinesl příběhu zase tolik nového, spíše působil jako nastavovaná kaše. Byly zde samozřejmě i zajímavé části, jako například odhalení totožnosti divokého honu či popis Bitvy u Starých zadků (jež vešla do dějin jako bitva u Brenny :)), mě však v paměti zůstalo hlavně cestování Ciri mezi světy a to i do našeho (reálného) světa a do světa artušovských legend, což mi do kontextu ságy vůbec nesedělo a působilo to jako pěst na oko. Zajímavě rozjeté příběhové linky z předchozích dílů, u nichž jsem napjatě očekával rozuzlení, byly nakonec uzavřeny jaksi "šmahem", jakoby autor chtěl ságu už konečně skončit. Konec byl velmi zvláštní, vůbec jsem tehdy nepochopil, zda Geralt přežil či nikoliv (odpověď mi poskytla až o několik let později vyvinutá počítačová hra The Witcher), právě zde se naplno projevilo nevhodné mísení žánrů a prolínání světů (cpát do zaklínačovských příběhů Galahada z artušovských legend byla opravdu zhůvěřilost).

Za mě jednoznačně nejslabší zaklínač a nedůstojné uzavření velkolepé ságy (horší uzavření skvěle rozjetého příběhu měl snad už jen seriál Game of Thrones).

12 01.10.2020

Tento díl ságy se od předchozích tří velmi liší, neboť příběh zde není líčen chronologicky, ale jsou zde představovány spíše samostatné "bloky" událostí, které se vzájemně překrývají. Děj se často vrací zpět v čase a popisuje události očima jiné postavy, čímž se otevírají jiné dějové linky, které se na sebe postupně nabalují. Tento "nový" styl vyprávění ságu opět trochu obohatil. Navíc v tomto díle přestává být Geralt ústřední postavou a tuto roli zde přebírá spíše Ciri, díky čemuž sága neupadí do stereotypu a naopak dostává svěží vítr. Závěrečná jatka, která Ciri připraví pronásledovatelům na zamrzlém jezeře, byla pověstnou třešničkou na dortu. A postava zabijáka Bonharta je naprosto famózní (je to arcilotr, ale za to, jak vykuchal Potkany, jsem mu upřímně tleskal, protože tuhle partu mladistvých gaunerů jsem upřímně nesnášel :)))

Zároveň si ale myslím, že tento díl ságy mohl být klidně i posledním, stačilo přidat pár kapitol a příběh se mohl důstojně uzavřít. Bohužel se tak nestalo a sága se dočkala ještě jednoho dílu, který už ale být nemusel (viz můj komentář ke knize Paní jezera).

Ve třetím díle se válka severních zemí s Nilfgaardem naplno rozjíždí a uprostřed těcho závratných událostí se Geralt vydává hledat Ciri. Dává se dohromady s velmi netypickou - ale o to sympatičjětší - partou tvořenou lučištnicí, upírem, nilfgaardským rytířem a samozřejmě Marigoldem :-)) Družina při hledání Ciri prochází divokými pohraničními kraji, na které plnou tíhou dopadají válečné hrůzy a při tom všem zažívají dramatické chvíle. Zaklínač ukáže, že kromě monster dovede rubat i Nilfgaardské nájezdníky, za což si v samém závěru vyslouží pasování na rytíře :-))

Za mě asi nejlepší díl celé ságy.

13 01.10.2020

Pokračování ságy a rozvíjení zastřešujícího příběhu. Nová válka s Nilfgaardem se blíží a člověk se postupně dozvídá, že Ciri je důležitěšjí postavou, než si myslel. Perlou téhle knihy pro mě byla řež, ve kterou se změnil původní slavnostní ples na Thannedu.

A největší dilema bylo, zda za větší svině považovat Scoia'taely (elfí pakáž...), nebo Potkany (tuhle bandu loupeživých mládežníků jsem upřímně nesnášel, a to i navzdory sympatiím k Ciri).

12 01.10.2020

První část legendární ságy mistra Sapkowského.
Pro mě to sice němělo už takovou "šťávu" jako předchozí samostatné povídky, ale to nic nemění na tom, že jde o velekvalitní dílo drsné fantasy, jak to mám rád. Popis zaklínačského výcviku na Kaer Morhen, nebo dramatická cesta kolony strážené sympatickou trpasličí bandou skrz lesy plné krvelačných scoia'tael mi navždy zůstanou v paměti.

24 01.10.2020

Zpočátku mi dělalo problém zvyknout si na trochu netradiční vyprávěcí styl a (záměrně) dlouhá souvětí popisující posloupnost myšlenkových pochodů postav. Ale časem jsem si na to zvykl a příběh se velmi dobře rozjel. Od chvíle, kdy skupina překročí hranice a začne se "probíjet" přes NDR, je popis děje naprosto strhující a maximálně dobrodružný.

K hodnocení samotných Mašínů:
Komunisté se (nejen) k jejich rodině zachovali naprosto odporně a nenávist vůči nim byla naprosto pochopitelná. Potud lze s Mašínovic skupinou sympatizovat. Veškeré sympatie však končí, jde-li o volbu prostředků a způsob provedení akcí, které (alespoň na mě) působily spíše jako souběh neuvážených činů než jako boj proti totalitnímu režimu. Jak proboha má režimu uškodit to, že zastřelíte účetního Josefa Rošického vezoucího výplatu pro zaměstnance podniku Kovolis? Jak má boji za svobodu prospět, že vystřelíte oko dobrovolnému hasiči Janu Leciánovi, který se snaží zasáhnout, když vidí hořet stohy obilí ? Oběti jako tito dva zmiňovaní lze jen těžko omlouvit tím, že se odvoláte na boj s režimem... A naopak: Mezi těmi, které Mašínovic skupina "dostala" , nebyl jediný STBák ani vysoký komunistický funkcionář.
Shrnuto: Ušlechtilé myšlenky, ale zcela nesprávná (až zvrhlá) realizace. To je důvod, proč k osobám Ctirada ani Josefa ml. Mašínových nikdy nebudu chovat úctu ani sympatie (narozdíl od jejich otce).

Rozhodně ale stojí za to seznámit se s jejich příběhem a v tomto směru kniha svůj účel zcela splnila.

(P.S.: Kdyby Josef Mašín st. při svých akcích během nacistické okupace uvažoval stejným způsobem jako o deset let později jeho synové, tak by jeho odboj proti nacistům mohl vypadat nějak takto: "Zastřelím člověka totálně nasazeného na otrockou práci v německé zbrojní fabrice, protože je to přisluhovač říšského průmyslu..." J. Mašín st. nic takového samozřejmě nikdy neudělal, jen se snažím vystihnout, jak na mě působily akce jeho potomků ...)

17 29.09.2020

Tento díl je dobrou ukázkou toho, jak skupina lidí může podlehnout zdatnému manipulátorovi a kam až to může dojít. Jak už kdosi psal, tento díl není tak úplně "tradičně asterixovský" (méně gagů a humorných hlášek) a ocení jej spíše dospělí.

Jinak komiksová verze věštce je jiná (a lepší) než ta zfilmovaná.

2 19.09.2020