Huvra komentáře u knih

Tahle knížka by neměla rozdělovat lidi věřící a nevěřící. To není jejím účelem. Každý ať si věří v co chce, náboženství je velmi osobní věc, jen některá jsou zažitá víc a jiná nikoli, další - v tomhle případě čarodějnictví - byla odporným způsobem potlačována za účelem úplného vymazání jakékoli jiné víry než je víra pouze v jednoho křesťanského boha. Ať už se zajímáte o náboženství nebo ne, musí vám být jasné, že lidem, kteří páchali takové ohavnosti, nešlo o nic jiného než o vlastní blaho nebo o peníze. “Čarodějnictví” je staré jako lidstvo samo. Jde tu zejména o víru v přírodu a její sílu.
Kaplický zachytil dobu, kdy lidi ovládal strach a beznaděj. Dobu, kdy se lidé báli vypovědět pravdu, aby nezažili jestě větší bolest. A dobu fanatismu samozřejmě.
Rozhodně to není tak, že by tato knížka byla určena těm, kteří jsou fanatickými věřícími nebo lidem, kteří milují hnusné chování.
Jednak je to česká klasika a jednak je fajn vědět o tom.

8 26.03.2018

Jak poetické

3 26.12.2017

Začala jsem částí s Jáchymem a to byla podle mne chyba, protože pak už mě nebavila část Veroniky, přišlo mi, že už o ní vím všechno, a knihu jsem ani nedočetla, už se mi prostě nechtělo a nebavilo mě to. Jáchyma jsem si docela užila, ale nic světobornýho, prostě osud jednoho kluka. Nic jinýho jsem samozřejmě ani nečekala, Hartlovy knihy jsou pro mě oddechovky.

25.12.2017

Velice příjemné počtení. Nejraději čtu detektivky a thrillery, ale když už se mi po nocích začínají zdát sny o oběšených šestiletých holčičkách, je mi jasné, že potřebuji pauzu. Tentokrát jsem sáhla po Malém pražském erotikonu. Kniha posloužila přesně, jak měla. Je to taková oddychovka, jako když si po náročném dni kolečně lehnete do měkké, teplé postele. Nemyslím si, že to bude bavit každého, ale pokud chcete vypnout a přestat myslet na svět kolem Vás, pak doporučuji začíst se.

07.12.2017

Kniha byla výborná, i když jsem asi příliš zhýčkaná předchozími díly. Ty se mi líbily o kapku víc.
Skoro jsem se bála, že už mě konec ničím nepřekvapí. Co jsem si myslela? Vždyť čtu Deavera. Až mi ze zvratu běhal mráz po zádech. Nevím, proč se vůbec snažím nějak autora prokouknout, nejspíš to nikdy nezvládnu.

2 14.11.2017

Výborné! Než jsem si knížku koupila, než jsem si dokoupila celou sérii poté, co jsem dočetla Sběratele kostí , přečetla jsem si, která knížka o čem tak přibližně bude. U některých jsem si řekla, že je to o něčem, co mě spíše nezajímá, že to přečtu, abych se v sérii mohla dostat k těm, co mě vážně zaujaly. Mezi ty jsem zařadila právě i Tanečníka (profesionální vrah, obchod se zbraněmi, technika), ale Tanečníkem si mě pan Deaver prostě tutově získal.
Detektivy jsem si oblíbila už ve Sběrateli kostí. Kromě jejich brilantní spolupráce se mi líbil i jejich příběh, který se postupně posouvá na další mety.
Co se Tanečníka týče, ten mi vyrazil dech. Ne nadarmo se říká, že Jeffery Deaver je velmistrem dějových zvratů. Vymyslel to fantasticky.

3 28.10.2017

Při čtení Sovy jsem si v duchu vyčítala, že jsem se zachovala zbytečně moc kriticky vůči autorově prvotině V lese visí anděl. Při vyšetřování prvního případu jsem hlavní postavy poznávala, teď jsem si je oblíbila. Přesně jak je napsáno na zadní straně. Tak zvláštní, nesourodá, a přitom skvěle fungující dvojice vyšetřovatelů... Řekla bych možná spíš trojice - i s Gabrielem.
Líbilo se mi to, četlo se to skvěle, autorův styl psaní mi sedí, baví mě, prostředí, do jakého své příběhy promítá prostě zbožňuju...
No doufám, že už pracuje na něčem dalším.

1 17.10.2017

Kniha se mi líbila, autora mám ráda. Ale pro mě to není ta nejlepší ze série, favoritem je zatím Spasitel.
Napsaná je výborně, ale nějak jsem nebyla napnutá jako u předchozích, logický řešení tam bylo, ale napětí mi trochu chybělo. Takový to, že už nutně potřebuju vědět, jak to dopadne, na mě přišlo až k posledním padesáti stránkám.
Menší zklamání na mě přišlo, když už v polovině měli podezření na vraha. Ne, že bych kvůli tomu rovnou celou knížku odepsala, ale věděla jsem, že to přece nemůže být tak jasný, a bála jsem se, že se po zbytek knížky budu trochu nudit, pokud to tak bude polračovat dál.
Konec mě ale mile překvapil, těším se na další případ Harryho.

4 08.10.2017

Nějak nevím, jak se vyjádřit. Sama od sebe bych si to rozhodně nepřečetla, patří do mého seznamu povinné četby. Hmyz nijak zvlášť v lásce nemám, takže chápu, že se ho ostatní postavy v povídce štítily.
Nebavilo mě to, originální to je, ale pořád je to o broukovi.

2 02.10.2017

Podle mého krásný příklad toho, že autor nepotřebuje popsat přes 300 stránek, aby si čtenáři stihli hlavní postavy zamilovat, seznámit se s nimi a ke konci smutnit kvůli jejich lásce, která mohla být tak krásná.

10 02.10.2017

Tohle byla moje první knížka od autora a musim říct, že jsem se zamilovala. Už teď se nemůžu dočkat, až si přečtu další případy Harryho.
Do čtení jsem se pustila s obavama, že budu úplně mimo obraz, protože jsem nečetla předchozí díly. To se naštěstí nestalo, Harryho jsem si oblíbila hned, jeho osobnost a smysl pro humor, mile mě to překvapilo. Ve jménech jsem se neztrácela, příběh jsem přímo hltala očima a dost jsem se do toho vžila, pak jsem jenom doufala, že se Harrymu podaří vyřešit všechno, co je potřeba vyřešit. Všechno.

2 29.09.2017

Ne, že by to bylo špatný, to vůbec. Nápad se mi líbil, působilo to na mě tak nějak tajemně.
Možný spoilery, kdo nečetl, nečtěte.
Jediný co, tak mi jako hlavní postava nepřišel Holger, ale Mia, protože Holger, kromě toho, že měl vnučku, které se příběh týkal, vyšetřování celkem nikam neposunul.
Pak jsem měla problém pokaždé, když jsem knihu odložila, přinutit se k ní vrátit. Nemělo to takový spád a nebylo to tak napínavý, jak jsem čekala, že to bude. Možná to bylo taky těma - někdy docela zbytečnýma - myšlenkovýma pochodama postav.
Ale nakonec jsem ráda, že jsem si to přečetla. Asi si přečtu i Sovu.

3 24.09.2017

Tato kniha mi hodně dala. Miluji úvahy postav, filosofické prvky, samotné postavy, prostě všechno. Román o člověku. Téměř na každé stránce jsou citáty, které by mohly poskládat zpátky dohromady střípky roztříštěné duše.

2 18.09.2017

Teda, dílo k maturitě, všemi označováno jako stašně náročné, mi nijak náročné nepřišlo. Poezii mám ráda, tragický příběh, pěkné dílo.

2 18.09.2017

Ke knize jsem se dostala skrz povinnou četbu k maturitě a jsem celkem ráda, že jsem si ji vybrala. Ne, že by to nějak předčilo mé očekávání. Byl to pro mě normální román, ze začátku se příběh vlekl, ale od druhé části mě to chvílemi i bavilo a zajímalo mě, co se Štěpkou bude.

18.09.2017

Hobití příběh se mi velice zalíbil, kniha je čtivá a všechny hlavní postavy jsem si hned oblíbila. Ovšem pokud si chcete přečíst Hobita, počkejte s filmem až po přečtení. Mohla bych klidně říct, že mě kniha zklamala právě proto, že jsem jako první viděla film. Chyběla mi tam Tauriel a Kiliho láska k ní. Taky první scéna s Meddědem... Ale nic takového nikdy neřeknu, protože příběh Hobita je originální ( film je už jen došperkovaný), a já smekám před fantazií pana spisovatele.

1 18.09.2017