Hani77

Příspěvky

HanaHanaAlena Mornštajnová

Úžasně napsaná kniha, nemohla jsem se od ní odtrhnout, a protože jsou kapitoly krátké, využila jsem každou chvilku ke čtení, dokud jsem nebyla na konci. Několikrát jsem měla slzičky v očích, ale přes všechny líčené hrůzy to dopadlo dobře.

23.07.2019


Deset malých černouškůDeset malých černouškůAgatha Christie

Úžasná detektivka. Poprvé jsem ji četla jako dospívající, pak jsem viděla filmové zpracování a v dospělosti jsem ji četla podruhé. Pokaždé to mělo své kouzlo. Jen můj pohled na jednotlivé postavy se změnil.

01.02.2019


SaturninSaturninZdeněk Jirotka

Dlouho jsem se nemohla začíst a nechápala jsem vysoké hodnocení. Pak jsem se ale do čtení tak zabrala, že jsem druhou polovinu knihy dala na jeden zátah a ještě jsem se vrátila k několika kapitolám ze začátku. DOPORUČUJI nejen k pobavení, ale najdou se i myšlenky k zamyšlení.

23. března


Farma zvířatFarma zvířatG. Orwell (pseudonym)

Naprosto dokonalý popis lidské společnosti. V jednu chvíli jsem byla při čtení doslova zděšená, co se na farmě děje. Říkala jsem si, jak je možné, že toto dílo bylo vydané už v roce 1945, že autor předpověděl, co přijde. A bohužel jsem tam našla některé podobnosti i se současnou politikou-prasata, psi, ovce .... Sedm přikázání, statistiky, jak se zvířatům daří lépe, přestože ....

01. ledna


Tiché rokyTiché rokyAlena Mornštajnová

Knihu jsem nemohla odložit, dokud jsem ji nepřečetla, ale jednu hvězdu strhávám za to, že mě nechytla za srdce jako Hana. Čtení o člověku, který se choval jako sobec a všechny od sebe odháněl, pro mě bylo často nepříjemné, ale byla jsem zvědavá, jak celý příběh skončí. A závěr by si také zasloužil minimálně odstavec navíc.

03. ledna


Doktorka z domu TrubačůDoktorka z domu TrubačůIlona Borská

Příběh doktorky Kálalové za 2. sv. války jsem znala od dětství, protože bydlím nedaleko a kolem jejího domu jsem jezdila 3 roky do školy. O jejím působení v Bagdádu jsem věděla jen matně a už vůbec jsem nevěděla o jejím poválečném životě, proto jsem se rozhodla to napravit. Doktorce Kálalové bych dala bez řečí plný počet *, i když upřímně bych byla radši její známou než rodinným příslušníkem. Autorčin styl už mi ale tolik nesedl: někdy jsem měla problém se začíst, místy mi to přišlo chaotické, autorka přeskakovala děj. Ale místy je román psán velice hezky a při popisování cesty do Skandinávie se mi moc líbilo několik skvělých myšlenek - tesat je do skály!!

"Když člověk někam jede a nezná ani trochu tamější řeč, je nesamostatný jak dítě,pořád aby ho doprovázeli. Je jako barvoslepý na výstavě obrazů, vnímá jen obrysy, víc nic."

"Tak je to s láskou vůbec: nemilujeme, co je krásné, ale vidíme krásu v tom, co milujem."

"Muži se rádi pochlubí hezkou manželkou. Jsou odedávna lovci: Koukejte, jaký kus jsem ulovil! Já nikdy moc hezká nebyla. Řekněme, že jsem chytrá, chápavá. Ale chytrá žena mužskému sebevědomí neprospívá. Stokrát radši si vedou mezi lidi krásnou husičku než chytrou ženu. Mohla by, nedej bože, snad i vzbudit dojem, že je chytřejší než oni. Chytrá smí být kamarádka, to se cení. Manželka má být pěkná a oddaná. Tak jsem radši zůstala tou kamarádkou."
"U nás je to takový lidový zvyk, děvčátku se dává do první koupele červená pentle, aby bylo krásné, vedle chlapce se pokládá kniha, aby byl chytrý. Dělba práce."
"Jenomže zapomínají, že hloupá matka jim nevychová chytré syny."

24.09.2019


Dům na samotěDům na samotěMichaela Klevisová

Velice čtivá kniha. Ano, mělo to pár nesrovnalostí, např. zcela nelogický úkryt dárků pro milenku, ale na druhé straně rozuzlení bylo docela zajímavé, můj tip na vraha nevyšel, tak hodnotím knihu velmi dobře.

02. května


Krása nesmírnáKrása nesmírnáI. Karnauchovová (pseudonym)

Knihu musím hodnotit "dětskýma očima". Jako dítě jsem ji milovala, patřila k mým nejoblíbenějším knihám a četla jsem ji pořád dokola. Kdykoliv jsem byla nemocná, měla jsem ji u sebe v posteli :-). Po letech, když jsem byla těhotná a musela ležet, jsem se k ní vrátila ... a moje nadšení bylo pryč. Moje dcery ji nikdy nečetly (ani já jsem jim ji nikdy nepředčítala).

05.02.2019


Povídání o pejskovi a kočičcePovídání o pejskovi a kočičceJosef Čapek

Četla jsem jako dítě a později jsem ji opakovaně předčítala dcerám. Patřila k našim nejoblíbenějším.

02.01.2019


KaštánekKaštánekSøren Sveistrup

Po dlouhé době mě nějaké dílo zaujalo tak moc, že jsem četla každou volnou chvilku a nemohla se odtrhnout. Oceňuji kratičké kapitoly. Místy to bylo děsivé, ale rozhodně velice napínavé. Překvapivé rozuzlení, podezřívala jsem hodně lidí, kromě toho pravého člověka.

02. března


Válka s MlokyVálka s MlokyKarel Čapek

Dlouho mi trvalo se začíst a některé pasáže byly zdlouhavé, ale pak dostal děj spád. Úžasný nadčasový námět, ani se nechce věřit, že to napsal už v roce 1935. Jeho dramata mě chytla víc, proto dávám o 1 hvězdičku méně, ale celkový dojem je: "Hodně mi to dalo, Čapek měl ve svých dílech co říct."

29.04.2019


MaminkaMaminkaJaroslav Seifert

Moc milé verše o mamince a o domově, pohladí na duši.

01.01.2020


Drak spíDrak spíMichaela Klevisová

(+ SPOILER) Kniha mě rychle vtáhla do děje, nemohla jsem ji odložit, což se mi už dlouho nestalo. Vraha jsem si tentokrát tipla hned po vraždě, po přečtení 109 stran, protože okruh podezřelých byl velice úzký. Ale přesto mě autorka několikrát zmátla, že by to mohl být někdo jiný. Závěr mě ale stejně překvapil.

11. února


Tatér z OsvětimiTatér z OsvětimiHeather Morris

Velice dobře se četla, není tam žádné podrobné líčení hrůz, které se v Osvětimi děly. Díky tomu bych ji doporučila široké veřejnosti. Každý si může udělat dostatečný obrázek, jak to tam vypadalo, a být vděčný za to, jak žijeme teď. Tatér měl mnohokrát velké štěstí, že přežil.

14.04.2019


Narodili se, aby přežiliNarodili se, aby přežiliWendy Holden

Skvělá kniha. Krásně napsaná, popisná, zmínky o historických faktech, citace přeživších. Místy otřesné zážitky, pro nás nepředstavitelné. Jedna z nejlepších knih, které jsem na toto téma četla. Vedle ní mnohé z těch, kterým jsem dala 4-5 *, blednou. Kdybych mohla, dala bych 10 *. Doporučila jsem jako četbu i své dceři, protože se tu dozví, jak probíhal holocaust na Slovensku, v Polsku a v Čechách, a je možné srovnávat. Při pobytu v Terezíně je zmínka i o dánských Židech, opět krásné srovnání (např.) se Slovenskem. Smutné byly i některé zkušenosti žen po návratu domů. Velice silný zážitek, kniha se nedá přečíst „na jeden zátah“. Člověk u toho hodně přemýšlí a mnohdy to prostě musí „vydýchat“. Knihu jsem měla půjčenou z knihovny, ale koupím si ji, protože bych ji chtěla mít ve své knihovně. Určitě se k ní vrátím.

03.06.2019


Dášeňka čili Život štěněteDášeňka čili Život štěněteKarel Čapek

Jedna z nejhezčích knih mého dětství, která se líbí i dnešním dětem. Moje dcery čtou úplně jinou dětskou literaturu než kdysi já, ale Dášeňku přečetly a docela se jim líbila-na rozdíl od jiných mých oblíbených knížek mého dětství. Je to nestárnoucí klasika.

15.11.2020


Slepá mapaSlepá mapaAlena Mornštajnová

Kniha je velice čtivá, to autorce nemůžu vytknout, ale hodně věcí bylo překombinovaných. Druhá polovina se mi zdála ještě slabší než první, proto dávám jen 3 *, ač jsem hodně váhala mei 3 a 4. Ale u mě pořád vede Hana a v závěsu za ní Tiché roky.

01. dubna


Na západní frontě klidNa západní frontě klidErich Maria Remarque

(+ SPOILER) Nejde dát jiné hodnocení než pět, přestože je to velice smutné čtení. Kniha líčí poměrně detailně útoky, zraněné vojáky apod. Velmi mě zasáhl popis "rozmetaného" hřbitova a mezi tím vším přeživších vojáků. Podmínky v táboře byly děsivé, i když se zrovna nebojovalo: "Zabíjet vši po jedné je fuška, máte-li jich stovky" a nebo povídání o krysách je také docela síla. Nedělalo mi dobře ani popisování bitev, zabíjení nebo pobyt v lazaretu. Velice smutnou částí byla i Paulova dovolená, zvláště jeho loučení s nemocnou maminkou-to jsem měla slzy na krajíčku. Jediná trochu veselejší historka se týkala jeho návštěvy kasáren, kam narukoval jeho třídní učitel, který přesvědčil celou třídu, aby se dobrovolně přihlásila do války, a jehož nadřízeným se stal jeden jeho bývalý student. Vrátil kantorovi vše stejnou měrou. Kniha mě velice zasáhla, nedivím se vysokému hodnocení.

11. května


Bylo nás pětBylo nás pětKarel Poláček

Super počtení. Mám ráda takto krátké kapitoly (v knize nejsou číslované, ale jsou oddělené), protože člověka neodradí "rozečíst" další, když má málo času :-). Kniha se četla sama a díky televiznímu zpracování jsem před sebou viděla živě všechny seriálové hrdiny a slyšela Adama Nováka, neboli Petra Bajzu, jak vypráví. I ty hovorové výrazy k němu sedly :-). Bohužel musím přiznat, že cesta do Indie se mi také zdála zdlouhavá a nebavila mě tak, jako ostatní příběhy. Ale protože i tato poslední část byla napsaná zajímavou formou, tak hvězdičku neubírám. Je to jedna z nejhezčích knížek, které jsem v poslední době četla-oddychová, nenáročná, čtivá ... Přestože dílo znám díky seriálu nazpaměť, jsem ráda, že jsem přečetla i knihu.

28.01.2019


Nakonec přijde smrtNakonec přijde smrtAgatha Christie

Velice rychle jsem byla vtažena do děje a četla každou volnou chvilku. Posledních cca 60 stran jsem četla do noci, protože už jsem neuměla knihu odložit do dalšího dne. Podezřívala jsem hodně lidí a rozuzlení mě opravdu velmi překvapilo!!

27.01.2020


Vražda v Orient-expresuVražda v Orient-expresuAgatha Christie

Dávám opět pět. Jeden z nejlepších Poirotových příběhů. Vraha jsem tentokrát opět neodhalila, ale motiv se dal poznat docela snadno.

Čteno v rámci ČV 2021 - 6.místo v žebříčku ČV 2020 téma 11.

08. května


Osvětimská knihovniceOsvětimská knihovniceAntonio G. Iturbe

Velice hezky napsané. Četla jsem více knih na toto téma, ale žádnou vyloženě z rodinného tábora, proto jsem se o něm ráda dozvěděla více. Také jsem se ráda znovu "setkala" s lidmi, které jsem znala z jiných děl, především Rudym Rosenbergem (alias Rudolfem Vrbou) a Viktorem Pestekem. Zatímco podrobnosti o útěku Rudyho pro mě nebyly žádným překvapením, protože jsem četla jeho knihu Útěk z Osvětimi, velice ráda jsem se dozvěděla něco více o Viktorovi Pestekovi. Fandila jsem mu, protože jeho návrat do Osvětimi nebyl naivní a hloupý, jak by se mohlo zdát, ale měl vše velice dobře promyšlené. Bohužel to nevyšlo. V knize je mnoho úžasných myšlenek k zamyšlení, které by se měly tesat do skály. Kniha je jedním z nejlepších děl na toto téma, rozhodně stojí za přečtení.

07.11.2019


Petr a LuciePetr a LucieRomain Rolland

Přečteno "jedním dechem". Ale upřímně, v 18 letech bych toto dílo nedokázala docenit.

18.01.2019


Tatér z OsvětimiTatér z OsvětimiHeather Morris

Nikdy nepíšu 2 komentáře k jedné knize, ale tentokrát musím. Příběh tatéra se mi zdál neuvěřitelný, přesně jak píší někteří další – skoro jako dětský tábor. Dala jsem plný počet hvězdiček, protože se mi to jinak četlo velice dobře a dalo mi to základní přehled, jak to v Osvětimi fungovalo. Ale po přečtení knihy „Utekl jsem z Osvětimi“ od Rudolfa Vrby připouštím, že tento příběh nemusí mít moc „obroušené hrany“, protože Rudolf Vrba také zmiňuje, že pro vězně na vyšším společenském žebříčku byl život v Osvětimi celkem snesitelný a Kanada byla v podstatě rájem, i když také někdy nebezpečným. Ale vězni netrpěli hladem a žízní a ti šikovní si mohli nakrást v podstatě cokoliv (boty, oblečení, cennosti). Co mě ale ve vyprávění Rudolfa Vrby zarazilo, když psal o dvou tatérech, jací to byli veselí chlapíci a jak o celé věci žertovali, ptali se vězňů, kde chtějí mít číslo vytetované. Za svými 5* si přesto stojím, i když mě některé věci na tatérovi mrzely. Ale nikdo nevíme, jak bychom se v tak hrůzném prostředí chovali.

09.09.2019


Modlitba za Černobyl: Kronika budoucnostiModlitba za Černobyl: Kronika budoucnostiSvětlana Alexandrovna Alexijevič

Výpovědi lidí, jejichž život zničil Černobyl. Některé úvahy byly nezajímavé, ale pak přišly pasáže, které člověka silně zasáhnou. Musela jsem často knihu odložit a rozdýchat to. Často jsem si říkala, jestli je to vůbec možné ... A taky mě několikrát napadlo srovnání s holokaustem .... Ale zdálo se mi až nepochopitelné, jak byli lidé naivní - chodili nalehko venku, nenosili roušky ... Dobu výbuchu jsem jako děcko zažila, včetně následných opatřeních (i když také až po několika dnech), jako např. že jsme několik následujících let nesbírali houby a nějakou dobu nepili mléko. O jódu se také mluvilo, ale nevím, jestli byl k sehnání ...

23.02.2020


VrányVrányPetra Dvořáková

Už delší dobu se chystám k této knize napsat můj druhý komentář: zajímalo by mě, kolik lidí z těch, kteří by chtěli Báru obejmout a pohladit, má doma dítě s problémovým chováním - ADHD apod. Při čtení jsem v Báře pořád viděla jednu z našich dcer. A je to opravdu náročné to zvládat. Jak Bára dělala řízky, úplně jsem viděla naši "Báru", jak také výjimečně dostane chuť něčím překvapit mamku a udělá přitom takový nepořádek (a neuklidí ho po sobě!!), že to unavená matka nevydrží a vyjede na ni. Ono to s tou Bárou opravdu nemuselo být lehké a myslím, že autorka chtěla ukázat i na to, že jsou problémové děti, ale není řešením chovat se tak, jak se chovali Bářini rodiče a sestra, protože to dítěti nepomůže a může to vést až k tragédii. To bylo moje ponaučení z této knihy: ano, některé děti jsou problémové, máme je stejně rádi jako ty "dokonalé" - a v případě problémů je třeba vyhledat pomoc odborníků, protože když to rodiče špatně zvládají, můžou tyto děti udělat něco, co nelze vzít zpátky a může to vést k tragédii. Ale stojím si za svým prvním komentářem v tom, že na ránu byli úplně všichni členové rodiny, vč. Báry. Jen otce bych raději vůbec nekomentovala, ten byl úplně strašný.

A ještě jeden poznatek: čtu teď o životě Josefa Čapka - Poutník pod hvězdami. Napadá mě, že autorka brala inspiraci v matce Josefa a Karla Čapka!! Josef a jeho sestra Helena byli odstrkováni, Karlíček preferován ... a i ten motiv sebevraždy dětí se tam objevuje. A když se matka rozhodla přestěhovat, počkala, až manžel odjede k dceři - a šup, vracel se "domů" do jiného města. Pro mě docela síla. Stojí za to si přečíst alespoň prvních 50 stran.

01.07.2020


Utekl jsem z OsvětimiUtekl jsem z OsvětimiRudolf Vrba

Velice silný příběh, často jsem „nedávala“ víc jak jednu kapitolu najednou. Walter/Rudolf měl ale velké štěstí, že vždy našel způsob jak přežít. Určitě doporučuji všem, kteří se chtějí dozvědět více o chodu Osvětimi a Březinky, ale místy je to hodně drsné. Existovala hierarchie vězňů a ti, kteří přišli nejdříve a přežili tvrdé začátky, se měli výrazně lépe než ti na nejspodnější úrovni. Díky této knize jsem pochopila hodně souvislostí z knihy Tatér z Osvětimi, u které jsem si při jejím čtení myslela, že román má hodně „obroušené hrany“. Ale asi opravdu byla taková realita. Milióny lidí v koncentračních táborech neskutečně trpěly, ale podle Vrbovo slov „elita si tu žila na vysoké noze, daleko lépe než většina lidí v Evropě“.

Člověk se ptá, jak mohli Němci tak slepě jít za svým vůdcem a přihlížet zvěrstvům, která se páchala. Trochu to objasňuje Vrbovo vysvětlení: „Byla to psychologická válka na vlastní frontě. Dítě v Berlíně potřebovalo boty. Hitler je našel v Osvětimi. A máma napsala tátovi na ruskou frontu dopis, v kterém velebila spasitele s malým černým knírkem.“

09.09.2019


Jeden den Ivana DěnisovičeJeden den Ivana DěnisovičeAlexandr Isajevič Solženicyn

Čekala jsem nudu a rozvláčné popisy, když se celé dílo odehrává v jeden den, ale četlo se to velice dobře.

14.03.2020


Dva roky prázdninDva roky prázdninJules Verne

Super kniha mého dětství, četla jsem ji minimálně 2x. Líbil se mi i seriál. Nechápu, jak někdo může knihu nazvat odpadem.

26.01.2019


Měl jsem psa a kočkuMěl jsem psa a kočkuKarel Čapek

Jedna z nejpovedenějších Čapkových knih. Trochu mě mrzelo, že je její součástí Dášeňka, protože tu znám skoro nazpaměť, ale nakonec jsem si ji znovu přečetla a znovu to bylo příjemné čtení. Často si při čtení Čapkových knih říkám, že není možné, že žil už před 100 lety, protože píše "současným" stylem a umí zaujmout čtenáře dnešní doby. Je to opravdu nesmrtelný PAN SPISOVATEL.

08.10.2020


1 ...