
Příspěvky

Perfektně vystavěné oba příběhy s téměř detektivní zápletkou. Toužím poznat další příběhy této autorky.


I když jsem Hanu nečetla před spaním, stejně mně to silně zasáhlo. Kromě Lustiga jsem nečetla tak silný příběh z války. Snad nás to již nikdy nepotká.


Jako obvykle se hodnocení pohybuje od 2 do 5 hvězdiček, za mně 5. Nic jsem s ničím nesrovnávala, jen jsem se nechala unášet příběhem. Bohužel už jsem od autorky snad všechno četla, aspoň to co bylo přeloženo. Vzhledem k jejímu věku snad ještě něco napíše.


Velmi působivé čtení, které se rodilo 10 let. Fascinovalo mně jak na osudu dvou mladých lidí, kteří měli vlastně stát proti sobě, lze popsat průběh 2.světové války a to, co jí předcházelo.


Tak to teda, tahle kniha mě hodně vzala. Ze začátku jsem myslela že ji nebudu moct číst, protože v létě nám takto zmizel vnuk přibližně ve stejném věku. Asi po 4 hodinách nám ho policie našla. Tak jsem si trochu dokázala představit tu bezmoc matky a celé rodiny. MacMillanová je úžasná, její prvotina a taková pecka. I Dokonalou doporučuji.


Tato kniha mně opět dostala. Asi čím jsem starší, tím více jsem romantická a nostalgická.


Asi do 100.stránky jsem knihu považovala za nějaký zamilovaný románek pro mladé dívky. Už, už jsem ji chtěla odložit. Pak jsem se podívala jak to bude pokračovat, najednou mě to vtáhlo a nepustilo až do konce. Tak jsem se poctivě vrátila a znovu celé dočetla. Moc mě to vzalo a jsem ráda, že jsem knihu neodložila.


Když čtu ty předchozí komentáře, nemám co dodat. Kniha mě chytila a pustila až na konci. Přestože člověk zná děj i konec je kniha hrozně krásně napsaná a znovu prožíváte ten známý děj. Málokdy mě něco tak oslovilo.


Na začátku jsem si říkala, jak může být 400 stránková kniha o porodní bábě. Pár porodů a je to. Byla jsem mile překvapena obyčejným příběhem obyčejné porodní báby v době, kdy se bílým ani černým nežilo moc dobře. Přesto se tam odehrávaly tak krásné vztahy mezi lidmi, moc mně to oslovilo.


Asi už to všichni za mně vyjádřili, velmi působivá kniha.A hlavně, přestože je děj zasazen okupované Francie, jsou obě postavy vykresleny velmi lidsky a s pochopením k jejich jednání.


Možná už jsem ji někdy četla, ale teď jsem ji zhltla jedních dechem. Hodně emotivní kniha se známým koncem. Vybrala jsem si, že člověk se nemá nikdy vzdávat. A taky že minulost je mrhání časem.


Kdysi dávno jsem přečetla a byla nadšena. Určitě ji doma ještě někde mám. Ten pocit z té knihy mám dodnes.


Moc doporučuji k přečtení místo polykání prášků na cokoliv. Máme to všichni ve své moci se uzdravit a žít spokojeně. Super kniha, přečtu si od autora i další.


Už dlouho mě žádná kniha tak nechytla jako tahle. Autorce se podařilo udržet napětí i city v určitých mezích a nesklouzla do přílišné sentimentality. Moc jsem si to užila a zkusím nějakou další její knihu.


Připojuji se k niknikitě, knížka je optimistická, nijak náročná. Ale optimismu je nám nanejvýš třeba v této rozdivočelé době. Dobře se mi to četlo, i když jsem taky spoustu věcí správně předvídala. Ale to se mi děje i v životě.


Moje druhá kniha od této autorky a nezklamala. Krásný příběh, i když jsem tušila, že happy end se konat nebude. Příběh mě dokázal vtáhnout tak jako některé knihy Sparkse.


Přečetla jsem už po druhé asi po 15 letech, ale pořád výborná Joy.


Stará dobrá Joy mně opět nezklamala. Za mně 5 hvězd.


Zajímavý a působivý příběh, i když smyšlený. Chtěla bych číst o skutečných osudech rodiny T. Rovněž další knihy od autora bych ráda četla.


Nějak mně kniha nechytla a už jsem v polovině. Tuším jak to bude pokračovat, proto jsem přešla k zajímavějšímu titulu.


Knihu jsem přečetla již podruhé, jak jsem časem zjistila. Ale stále se mi líbila a druhou polovinu jsem musela přečíst na jeden zátah.


Kniha, ke které se vracím, když mi není moc dobře. Dá se z ní čerpat síla. Tak jako svou sílu čerpal prezident Havel z Olgy, bez ní by nedošel tak daleko.


Kožík byl můj nejoblíbenější autor v dětství i dospívání. Nyní jsem tuto knihu četla asi již podruhé a připadala jsem si hodně zahlcena postavami, z nichž mnohé už mi nic neříkají. Každopádně Zdenka Braunerová patří k mým oblíbeným postavám našeho malířství, už proto, že jako žena se dokázala prosadit ve světě mužů. Možná i v dnešním světě by byla příliš otevřená. Doufám, že se dám i do druhého dílu a rozhodně chci letos navštívit její atelier v Roztokách, který je zatím v rekonstrukci.


Co k této knize napsat. Určitě si ji přečtěte ty z vás, které mají rády mezilidské a hlavně manželské vztahy. Chytilo mně to, představila jsem si, že zapomenu posledních deset let života a rázem jsem byla na Moravě a ne ve středních Čechách. Měla jsem pouze 2 a ne 7 vnoučat. A celé to úsilí jak si v důchodovém věku zvykat na jiné prostředí, lidi. Jsem ráda, že se mi to nestalo a zatím si vše ze svého života pamatuji.


Zatím nejslabší kniha této autorky, druhá polovina byla lepší než první. Ale jinak ji mám mezi oblíbenými autory.


Kdysi jsem byl nadšena knihou Dobrý proti severáku, tak jsem si nadšeně půjčila i Navždy tvůj. Je fakt,že Daniel je výborný vypravěč, přesto tato kniha mně spíše děsila než bavila a na konci jsem si docela oddechla. Ale na 4 hvězdičky to je.


Po všech těch severských krimi a thrillerech mně Hájíček vyloženě přišel vhod. Prožila jsem si to se všemi těmi smutky i nadějemi. Navíc je to minulost nedávná takže blízká.


Způsobem psaní mně připomíná starší autorky jako Šmahelovou nebo i Loukotkovou. Pro mně velmi čtivé.
