Hall3006
komentáře u knih
Šikmý kostel
Karin Lednická
Při druhém čtení jsem musel zvýšit hodnocení na plný počet. To kvůli pořízení třetího dílu jsem si dal četbu znovu a užil si jí ještě víc. Nyní ještě si zopakovat druhý díl a pak se pustit do třetího. Smekám před paní autorkou.
Sapiens: Stručné dějiny lidstva
Yuval Noah Harari
Parádní kniha, 500 stran uteklo ani nevím jak. Co kapitola to poutavé čtení i když někdy velmi znepokojivé. Autor probírá různé aspekty existence a vývoje druhu Homo sapiens na planetě Zemi. Vše je napsáno čtivě a přitom se nemusel autor uchylovat ke kompromisům. Leckteré názory a postoje nemusí být po 12 letech od vydání originálu aktuální nebo úplně stravitelné, ale já jsem za ten odstup rád a každý čtenář si udělá názor sám. Nemusím se všemi výroky jenž v knize jsou, souhlasit, přesto knihu hodnotím plným počtem, protože nenutí určité názory, ale nutí čtenáře přemýšlet aby si vytvořil názor sám. Tedy hlavně na současné poměry a zda s nimi bojovat či se smířit. Kdo je přesvědčený věřící, určitě by neměl přestat číst po kapitole o náboženství, ale i kdyby jeden ze sta začali o všemocném a vševědoucím Bohu pochybovat, splnila publikace účel. (Nadsázka.) Knihu rozhodně doporučuji.
Kolaps
Jared Diamond
Obsáhlá publikace s velmi poutavým tématem a napsaná s erudicí a zároveň velmi komplexně. Kniha není na pár večerů, ale má edukovat a rozšiřovat obzory. Nenechte se odradit hloubkou do které text zabíhá. Já to prokládal i lehčí četbou již dříve čtené knihy, když jsem si chtěl odpočinout. U této knihy musíte fakt přemýšlet a že je to pořádná porce informací, udělejte si čas na jejich zpracování. Doporučuji.
Dveře spánku
Tim Pratt
Nosná myšlenka tohoto románu je zpracována v pop kultuře velmi často - přeskoky mezi alternativními realitami multiversa. Zde hlavní hrdina Zax tak putuje díky usínání. Velký potenciál však narazil zřejmě na hranice autorovy představivosti, který knihu spíše pojal jako morální poučení a humanitní poselství. Kniha je čtivá, ale za nevyužitý potenciál a rychlé přeskoky mezi světy, které příliš nerozvedl (tato kniha mohla mít 400 stran a byla by to peckovní záležitost) asi že neměl náladu se rozepisovat, dám tři hvězdy.
Tulák a erb lilie
Karel Patočka
Nelehké čtení pro opravdové fajnšmekry, kteří se rádi ponoří do popisů soubojů a intrik. Hádám, že děj je pouze fantazie autora podle toho jak chápe dobu a co si myslí že bylo v té době důležité. Zda by se postavy chovaly někdy tak, jako v knize je asi pro posouzení historikům.
Julie
Peter Straub
Výzva splněna, sám od sebe bych po ní nesáhl. Vše podstatné napsali čtenáři pode mnou.
Knihonoš
Carsten Henn
Velmi silná kniha, občas bylo těžké nemrkat, za zmínku o Trisolaranech to dává plný počet. Těším se na druhé čtení. Doporučuji.
Klekánice
Tereza Bartošová
(SPOILER) Knihu jsem si pořídil poté, co jsem zjistil, kde se odehrává. Příbramsko, kde žiji, má také spousty míst, které ukrývají všelijaká tajemství. Popisy lokalit pro mě nebyly abstraktní a o to víc jsem si příběh užil. Ztracená holčička vyvolá pátrání a začíná vyšetřování okolností jejího zmizení. V Hluboši začínají vyplouvat na povrch dávné zločiny, kde také mizely holčičky. Nemám zdání, zda popisovaný dům či temná ulička je skutečností, ale když si představím, že ano, děj je velmi napínavý. Kdyby byla kniha rozsáhlejší a šlo se více do hloubky neváhal bych s plným hodnocením. Těším se na další knihu od autorky.
Děvčátko
Sarah Preston
Nepříjemné čtení zcela zoufalé dívky, která byla několik let zneužívána a místo toho aby se měla na koho obrátit je zrazená matkou a nakonec i tím nejohavnějším způsobem i otcem. Naštěstí tam nejsou podrobné popisy činů, ale náznaky čtenáře nenechají klidným. Kdyby to nebyla pravda ani bych nevěřil, že je něco takového možné v životě pro jedno děvčátko. Napsal bych, že kniha byla čtivá, ale nemůžu. Je to napsáno dobře, jiné takto úzké knihy někdo přečte za den. Je to bolavá zpověď.
Dívka v přestrojení
Greer Macallister
Knihu jsem si pořídil, jelikož mě zaujala doba ve které se odehrává. Šedesátá léta 19. století v USA, kdy se rozhořela občanská válka. Proto se mi i hodila do ČV 24. Žel o tomto tématu se téměř nic nedočteme, jen okrajové střípky. Tato kniha je o první ženě detektivovi. Jenže to není jednolitý příběh, ale kusé "případy" popsané v jednotlivých kapitolách. Až mi to přišlo, že to je vlastně povídková kniha o jedné detektivní kanceláři v různých rocích svého působení. Zde se dozvídáme jak se hlavní postava zapracovala až do fáze po několika letech kdy nabírá nové ženy a zaučuje je. Jako historický pohled to jistě mělo svou hodnotu, ale jako příběh do kterého bych se začetl a otáčel stránku za stránkou rozhodně ne. Očekával jsem více tématu Sever proti jihu, ale to budu muset sáhnout po jiných knihách, které nebudou pro dívky, jak jsem později zjistil, jako je tato kniha. I přesto si ji klidně může zkusit někdo, kdo není dospívající dívka, ale ví že je pro ně určena, protože bude připraven a některé případy byly opravdu zajímavé.
Pomocnice
Freida McFadden
Mé hodnocení je pouze moje. Kniha měla velký hype a tak se dostala do ruky i mě. Nepříčetná bohatá panička si najala ztroskotanou bývalou kriminálnici na úklid. Chování paničky naprosto creepy, ale že to pomocnice všechno musela snášet... Ve skutečnosti by přece každý odešel. Ještě k tomu jaký "pokojík" dostala. To neustále obhajování proč v takové práci pokračovat... Ne nelíbilo se mi to, netěšilo mě to příkoří číst.
Kdyby ze světa zmizely kočky
Genki Kawamura
Útlá knížka psaná jako dopis někomu...to se dozvíte na konci a za ten point dávám třetí hvězdu. Je to spíše kniha na zamyšlení, ale v japonském stylu. Knížka se čte dobře, ale ten svět, kde věci mizí pro další den života vůbec nepocítíte a autor se tomu hezky vyhnul, protože popisuje jen vnitřní svět hlavního pisatele. Ten hodně pláče, protože vzpomíná co vše promarnil a nyní nám dává poučení jak svůj čas a život nemarnit. Jiný způsob, ale stejný cíl jako Půlnoční knihovna či Veronika se rozhodla zemřít. Vybral jsem si jí pro její název hodící se do ČV 2024.
(Obecné zamyšlení bez přímé souvislosti na tuto knihu): Hm, možná bych se měl zamyslet nad svým životem, když mi takové knihy stále padají pod ruku. Jo už vím, neztrácet čas s pokleslou literaturou a konečně číst něco u čeho se jen neodpočívá nebo co nemá až takovou reklamu. Bohužel čím dál častěji se mi stává, že kniha, kterou si nevyberu sám, ale je mi ze všech stran doporučována, mě nakonec zklame.
Město knih
Akram El-Bahay
Knihu jsem si pořídil pro ten název a anotace moc neprozradila. Úplně jsem neřešil zařazení do žánru fantasy, které moc nevyhledávám, protože jiné knihy nejsou tak pohádkové a přesto tam spadají. Tato kniha mi jako čisté fantasy přišla. Orientální pohádka, která více než knihy řeší bájné postavy, krále a nadpřirozené bytosti. Do poloviny mě i zajímalo jak se bude děj vyvíjet, ale pak se začal točit v kruhu s tím, že přibývaly další bytosti a kouzla. Fanoušky žánru jako odpočinek zřejmě bude bavit.
Volání hvězd
Emma Donoghue
Mé hodnocení je čistě subjektivní, ale nechtěl jsem to nechat bez něj, i když zřejmě nejsem cílovka. Tato kniha, ač má velmi zajímavou dobu děje (proto se mi dostala do ruky), je bohužel pro mne uchopena zcela jako ubíjející, plná beznaděje a bezděje. Tedy, něco se tam děje, ale to stále dokola z čeho mi nebylo dobře. Kniha se odehrává v jednom pokoji přeplněné nemocnice na konci první světové války, kdy řádí Španělská chřipka v Irsku. Nemocné jsou těhotné ženy a my sledujeme útrapy jak je popisuje sestřička, jenž po odpadnutí ostatních je na toto "oddělení" sama. Čteme o měření teplot, převlékání pomočených postelí a další chuťovky spojené se starostí o tyto pacientky. Většinou zasloužilé matky, které žijí v době, kdy se razí heslo "Dokud mu nedáš dvanáct dětí, dostatečně ho nemiluješ" a věřící v další nesmysly, se kterými musí vzdělaná sestřička bojovat.
Já se chci četbou nejen pobavit, ale i něco dovědět o době. Jenže kdybych chtěl vědět to, co je popisováno v této knize, stačila by mi příručka pro sesterskou péči. Takže kandidátky na zdrávku, co chtějí poznat minulost svého povolání "od podlahy" (nočníku), tak s chutí(?) do toho. Koho opravdu zajímá nějaký příběh s dějem v této době použije štítek španělská chřipka, kde najde opravdu kvalitní knihy.
Ti druzí
C. J. Tudor
Třetí kniha od autorky a zatím nejlepší. O půl * lepší než Křídák. Příběh je napínavější díky tajnému spolku jenž pomáhá pomstít nespravedlnost. Nejsilnější poselství je, že msta se vždy vymstí. Že vzít spravedlnost do svých rukou znamená, že se stanete sami nespravedlivými. Příběh Gabea, který přijde při přepadení o svou ženu a dceru je velmi tíživý a jeho bloudění při pátrání po autě, kde si myslí, že viděl svou dceru v době, kdy se odehrává tragédie v jeho domě. Kdo je ta holčička a kdo byl zabit? Proč mu tchán nedovolí identifikovat těla? Velmi promyšlený příběh a ač jsem byl po Jámě rozhodnutý, že tohle bude poslední kniha od autorky a další si již nepořídím, Ti druzí zase trochu zvýšily zájem přečíst si další knihy. Takže tuhle knihu rozhodně doporučuji.
Jáma
C. J. Tudor
Po Křídákovi jsem si dal další knihu autorky a měl jsem neodbytný pocit, že má osvědčenou kostru příběhu - temné tajemství z minulosti ovlivňuje přítomnost - a tu znovu použila. Tentokrát se vrací učitel Joe do školy svého dětství rodného města, odkud utekl po děsivé tragédii v rodině. Tu si oficiální historie pamatuje docela přímočaře, ale sám Joe ví, že je mnohem spletitější. Jeho dávní spolužáci a jejich rodiny si pamatují různé verze co jí předcházelo. Jedno je však spojuje. Jáma. Velká díra v zemi, která nevznikla díky intenzivní těžbě uhlí jako sloje okolo, ale díky starodávné víře. Co se stane, pokud člověk této víře podlehne a nechá se jámou pohltit?
Tajemství kolem jámy bylo zajímavé, ale to okolo mě spíš vadilo. Podrobně popsaná šikana a utrpení dětí i zmar jejich rodičů v chudém kraji po zavření dolů na uhlí. Napětí nebylo takové jako u Křídáka, ale spíše dokreslovalo celkovou temnotu života v Arnhillu. Za mě slabší než prvotina, takže tři hvězdy.
Dějiny lidských průserů aneb Co všechno jsme podělali
Tom Phillips
Čekal jsem víc odbornosti a méně vulgárnosti. Ale i tak jsem rád, že jsem si knihu přečetl, nedozvěděl jsem se nic extra nového, jen to bylo podáno standup formou. Takže ano, bylo to vtipné, i když bych vlastně čekal zamračeného kárajícího mentora, knihu napsal hodnej strejc co je veselá kopa, ale zajímají a pálí ho vážné věci. Protože pokud odhlédneme od bodrého tónu, kniha je docela slušná žaloba na naší civilizaci a neplechy co stačila napáchat. Takže máme tu deset kapitol výčitek a závěr, který už tak vtipný není. Určitě ale stojí za přečtení.
Toulavá země
Liou Cch'-sin
Po dvou letech od četby slavné trilogie, která autora vynesla na výsluní literárního nebe, jsem si mohl přečíst sbírku povídek napsané v průběhu desetiletí před a po přelomu milénia a váhám mezi třemi a čtyřmi *.
Některé povídky byly originální, bohužel protknuté tehdejším Čínským pohledem na svět a nyní o dvě desetiletí později až patetickém. Některé nápady zas tak originální nebyly, ale inspiraci hledal autor u těch nejlepších jako Clarke či Asimov. Stoletý Hawking v "Čínském slunci" či titulní "Toulavá Země" se četly dobře, jiné zase o něco hůře. Hlavně "Požírač" byl dost bláznivý. Kniha není takové to čtení co slupnete za víkend, některé dny jsem zvládl dvě povídky, jindy mi stačila jedna a raději jsem si po jejím dočtení pustil seriál Silo pro odpočinek mozkových závitů. Je to pestrá sbírka a pro čtenáře sci-fi určitě příjemná četba.
Neúprosný Měsíc
Mary Robinette Kowal
Tak bohužel dočíst tento hnůj nešlo. Je tolik krásných knih a ztrácet čas na tuto slátaninu je život moc krátký. Ač jsem si říkal, že jsem připraven po prvních dvou dílech na ledasco, co se zde rozhodla autorka prezentovat "předčilo" mé představy. Předně byl krok vedle do třetího dílu dát novou hrdinku Nicol. Opustili jsme linku z prvních dvou dílů, které i tak trochu voněly sci-fi. Nyní se autorka rozhodla nám předestřít příběh další astronautky. A evidentně si po udělených ocenění (čímž byly naprosto zneváženy, protože tyto ceny drží velmistři žánru, kteří by tyto knihy považovali za parodii) řekla, že pro úspěch pořádně přitlačí na pilu.
Jsem přesvědčen, že by se pro své vlastnosti Nikol nikdy astronautkou stát nemohla. Nenávistná, arogantní anorektička by se nikdy nemohla stát vedoucí v jednom z modulů kolonie Artemis na Měsíci. Její skrytá agresivita a nenávist vůči bílým heterosexuálním mužům v oblecích a rozněžnělost nad černými dělníky v monterkách korunovala svým vztekem, když jí někdo podržel dveře nebo, nedej bože, zachránit život. A že to v partě, kam se dostala potřebovala často. Partě, co od startu rakety lítali z průšvihu do průšvihu, kteří prošli sice výcvikem, ale na Měsíci byli permanentně před zhroucením. Knihu jsem chtěl odložit co každých 50 stran, ale říkal jsem si, že vydržím. První třetina se věnuje přípravě a letu na Měsíc. To už jsem obracel oči proč někdo, kdo má problém spolupracovat a má problém sám ze sebou se vůbec stane astronaut. Nimrání v nesmyslech a v každém škobrnutí pokračuje i v druhé části, kde jsem bláhově čekal popis budování a krás kolonie na Měsíci. Kdepak, zjišťujeme, že problémů bude přibývat a začíná "vyšetřování" kdo může za sabotáže. To už nebylo otravné, ale trapné. Nakonec jsem se dostal i do třetí části a když jsem viděl tu zoufalost a neustále řešení jak jíst a nepozvracet se (a že toho zvracení je v této knize požehnaně) a jak jí to neustále "rozčiluje" že na ní někdo kouká, zda jí či chodí pravidelně spát aniž bych se dozvěděl něco co by příběh posouvalo. Při představě, že se tam s nimi budu plácat dalších dvě stě stran když přečtení dosavadních 413 zabralo týden, knihu jsem zaklapl. Jsem staromil a dobré sci-fi aby člověk pohledal - většinou v klasice co mám ve své knihovně. Nová vlna autorů zřejmě musí svá díla psát pro úlitbu moderního pohledu na svět a hlavně moc nezatěžovat čtenáře vědou u které by musel přemýšlet. Je jen škoda, že tato modernost úplně drtí to co na sci-fi mám rád: invenci, neotřelé a i šokující směry objevů a pohledů na lidstvo. Je kousavě ironické, že dokud budou takové knihy dostávat ocenění, kvalitní díla s pohledem do budoucnosti budeme nacházet už jen v minulosti.
Sukuby
Edward Lee
Přestal jsem se vyhýbat čtení hororů, odměnou mi bylo překvapení, jak mohou být sexuální, násilně sexuální a sexuálně násilné scény napsané čtivě bez nadbytku vulgárností s postavami, které mají charakter (není démon jako démon, mrk mrk pane Kotleta). Takže číst o temné sektě staré tisíce let ovlivněné předřímskými, předdruidskými či před frískými vlivy přežívající v jednom malebném, klidném městečku, kam jsem se chtěl pro jeho vykreslení vydat, může být napínavé, vzrušující i opovržlivé.
První věta "Vařily hlavy" (ano ony) nás zavádí na archeologické naleziště a ihned zaujme popisy brutálních rituálů od jedné výzkumnice, takže nemáme pochyby jakou jsme to knihu začali číst. Další linka je plná násilí a opravdu odpudivých zločinů jenž páchá dvojice uprchlých sociopatů. Třetí linkou se dostáváme díky Ann, hlavní postavě, právničce z velkoměsta, která má mít dovolenou, do jejího rodného městečka Lockwood. Zde se nám všechny linky velmi umě a velmi krvavě protnou. Takže žádný brak, ale velmi příjemně znepokojivé čtení a těším se, až se dostanu k další knize autora, který psát rozhodně umí. Pokud Vám bylo 18, tak s chutí (i nechutí) do čtení.