Habana komentáře u knih

Soubor povídek v knize Detektiv má spoustu ALE a nepěkných míst. Ke knize jsem se dostala náhodou jako k recenznímu výtisku. A musím říct, že to bylo fakt něco. Hlavní postava je neuvěřitelně nesympatická a plochá. Policisté jsou hloupoučký ptáčata, která vypadla... nikdo neví odkud. Neurčitá místa, časy, postavy. Je toho hodně co tomu chybí a nemyslím si, že autor zamýšlel udělat z detektiva Polívky takový divoký guláš. Nejlepší fáze knihy přišla u povídky Skandál v Bergkjavíku. A to kvůli tomu, že to bylo delší a bylo více omáčky. Hned to bylo o nčem jiném. Je fakt, že by se mělo pracovat s tím neuvěřitelným aspektem náhody, protože je to jako v kouzelné školce. Spoustu obratů, dialogů a podivných postřehů a připomínek je totálně mimo mísu. Je mi líto, ale spíš by to chtělo více dřiny, než vymýšlení prazvláštních přirovnání. Nakonec to není taková hrůza. Dá se z toho vykřesat dobrá kostra, která by chtěla ještě obalit a trochu vykrmit.

01.01.2019

Filmové zpracování a kniha je velice zajímavé dílo. Nehanobila bych díla tím, že se jedná jen o čisté násilí. Upoutal mě aspekt vypravěče, který se vrací do dětských let a popisuje jak mají děti jiný pohled na věci špatné a dobré.
Jako děti vnímáme, že to co se děje, není úplně v pořádku, ale pokud nás v tom utvrdí dospělej... že to co se děje je právem... jsou určité rozkoly. Tenhle střet dětství s pokřiveným dospělým světem byl vykreslený skvěle.
Ketchum zvolil velice plynulý děj, kde se seznamujeme se všemi aktéry a pozvolna nás připravuje na to co se bude dít. Za mě je to kniha, která není zcela jednoduchá na vstřebání, ale proč by někdo, kdo tohle nerad čte sáhl právě po Ketchumovi?

4 03.09.2018

Kniha od "neznámého autora" je na prvním místě líbivá svým vzhledem a na druhým dokáže rovnou vtáhnout do děje. Celkově mi vyhovoval styl vyprávění i humor knihy. Co mi moc nesedělo bylo dost časté upozorňování Larse, že není takový super hero, jak se od něj očekává a tím hodně ztrácel na kráse. Přeci jenom takovéhle akční kousky si člověk hltá hlavně kvůli ultramegakillerským postavám, víme?
Ohledně dějové linie neříkám že to je všechno ok. Měla jsem pocit, že se autor odklonil od dějové linky Dana a vlítnul na dějovou linku zazobance a jeho prsatice. To mi trochu nesedělo. Ke všemu, když Dan se zapletl do stejné aféry, do které se zašmodrchal i Lars.
Celkově knihu hodnotím velice kladně. Velké body příběh nasbíral na konci!

3 27.08.2018

Velice rozporuplná kniha. Velice dobré čtivo, kde se jeden nerozhodne na čí straně pravda je. Můj názor je takový, že všehny tři strany jsou na vině. Kniha je koncipována a sepsána právničkou, která obhajovala slečnu z krabice. Zároveň je to průřez histroií a zákonů, které se měnily a tím pádem nebylo jednoduchý soudní proces.

Za mě hodně doporučuji těm, kteří obdobnou literaturu vyhledávají.

1 11.07.2018

Zajímavá autorka. Zajímavý námět... dobré zpracování, ale nedotažený svět. Spoustu věcí nedává smysl. Chápu, že pokud bude vydávat další díly, tak by na svět Toddové mělo padnout více světla. Ale prozatím je to jen takový rychlý plitký běh. Tím to nechci hanit. Myslím si, že zde bylo hodně prostoru na okouzlení čtenře prostředím, vztahy atd. Je škoda, že kniha byla jen jedním směrem a nikdy moc neuhnula. Často se stávalo, že stránky byly nudné až otravné a to zejména u Poutníka, který po své malé nehodě snad ztratil i důvtip. O poznání lépe na tom byla jeho mladá kamarádka, která je vskutku zajímavá. Další velké plus je u další hrdinky, kterou potkají na své cestě.

Ale jinak ano, beru to jako knihu kerá má co nabídnout. :)

1 11.07.2018

Zvláštní. Velice zvlastni dilo.

09.07.2018

Vulgární... já tak nějak nechápu, proč někdo plácá energii na toto slovo, aby vystihl Mansona. Vždyť to má ve jméně. Marilyn Vulgární Manson. Je to obdobné kdybych řekla o Bibli... tahle kniha byla vážně svatá.
No ale jádru pudla... Mansona. Je fajn, že něco takového vylezlo na povrch. Upřímně mi přijde, že ten člověk je prostě magor a je to dobrej magor. (A tady řeknu... já magory vážně moc ráda.) Manson nedělá umění, Manson je uměním. Ten kdo ho nechce pochopit jej nepochopí a ten kdo jej chce pochopit ho taky nepochopí.
Za mě je kniha takovou sondou do života, který bych nechtěla vést. Ve výsledku je to samota, která nás nutí se vrhnout do propasti. Manson se vrhl do propasti, která ničí lidi... on se tam stal králem.

2 08.07.2018

Poslední dobou autoři plivou thrillery jako drak Šmak oheň. Díky bohu tento autor neplive jen kolem sebe všechny blafy, které se nedají ani číst, ale celkově na sobě pracuje. Cože je velkým překvapení.Vedle Ledových sester, které vydal 2017 a dle mého to byl vážně nechutný guláš žánrů, je Ohnivé dítě celkově dobře vypracovaný román. Autor si hraje s psychikou člověka a nutí čtenáře balancovat na hranici toho co ještě je reálné a co už je mezi nebem a zemí.
Velké plus má za vyobrazení šílenství. Dlouho jsem nečetla tento volný pád do psychiky postavy. Pojďme tančit a kropit se šampaňským. Spalme rádoby bestselery posledních dvou let. (Ne vážně nepalte knihy... a netančete s otevřeným šampáněm.)
Jsem ráda, že se kniha taky trochu točila i okolo tématiky dolů a prostředí. Díky tomu můžete na večírku machrovat co všechno víte o dolech. Ne že by to někoho zajímalo.
Za mě kniha super. Má své mouchy, ale pokud bude Tremayne pokračovat ve stejném duchu a stále se zlepšovat budu jeho díla ráda číst. :)

4 08.07.2018

No tak z pohledu lovce novodobých thrillerů - Je to pořád to samé dokola. Více stran, poskytlo možnost skloubit dvě témata dohromady. Žádná sláva. První polovina knihy má co nabídnout... možná se do toho nemuselo přimíchávat TO další.

Z pohledu nečtenáře novinek - Je to paráda. Často se objevuje nelogické chování postav, ale jinak kniha nemá hluchá místa. A asi budete i překvapeni tím, jak vše končí.
Z obou pohledů čtenáře/nečtenáře je konec zbytečně přepatlaný.

1 17.05.2018

Hm... asi jsem ujetá na hezké obálky. Zde jsem dle popisu knihy čekala, že se snad manželka vrátí ze záhrobí a ono kulový. Kniha je psaná z pohledu starého detektiva Holgera, jehož minulost je tam retrospektivně odhalována a je to fakt nuda za nudou, k příběhu to vůbec není důležité a je to až tak děsná nuda, že přemýšlíte co budete vařit k večeři. Rovina staršího manželského páru Christiana a Leonory je o dost zajímavější... na začátku. Pak se v knize pořád plácají ve svých myšlenkách. To už pak hledíte na svoje manželství také z dost pokřiveného pohledu a ne... to není fajn.
Holger, který vypráví tento svůj bývalý "nevyřešený" případ své dceři Josefině, která si s taťkou šla sednou na kafe před odjezdem na SVOU svatbu. No není to milej a přející otec? Nebo to alespoň z knihy moc suprácky teda nevyznělo.
Kniha by chtěla pár stránek vytrhat a zcela odstranit pasáže, které čtenáři představí i minulost neživotného předmětu. Za mě průměr. Ale je fakt, že mezi thrillery je to trochu závan čerstvého vzduchu.

05.04.2018

V jednoduchosti je krása, v mléku je škraloup.
Asi tak bych popsala sbírku básní Rupi Kaur. Je fakt, že knihy vybírám dle toho, co si o nich v kostce přečtu nebo jaký mají obal, či poslední fakt... je ve slevě? Rupi měla zajímavý reklamní tahák "plné zneužívání a sexu a všech jiných nechuťáren co má Habanka ráda". Ale bohužel to není TO (ne není to King), co jsem očekávala. Kniha mi slouží velice dobře, když mám hodně vína a proto již není černobílá, ale místy rudá a růžová. A taky počmáraná. To ve mě asi evokovaly ty holé stránky a nechci si připustit, že bych vyhodila tolik peněz za poloprázdnou knihu. Na to jsem moc velký škrt.
Sbírka se rozděluje do čtyř kapitol a každá má své NĚCO. Z toho poslední kapitolka je taková zašívárna pro feministky.

Prostě náš kvapný život nejspíš potřebuje rychlou literaturu, ale i přesto že Kaur ospravedlňuje svou knihu jako moderní poezii, není v tomto díle vůbec nic, co by mě natolik uchvátilo. Teda pokud už nezdolávám druhou lahev vína. To už je samozřejmě Mléko a med vrcholný dílo, které musím dopisovat.

3 11.02.2018

Když v knihovně uvidíte nápadnou ženu, která má místo obličeje panoráma knih, slušně ji pozdravte, protože bych vám mohla klidně šlápnout na nohu za neprokázaní úcty. :)

A klidně by to mohla být Zavřená kniha, která Vám rozdrtí malíček. :)

Tato kniha mi vlastně přistála v ruce tak nějak ani nevím jak. Měla divný obal, tak proto. Ale má zase to, co nemá spousta knih s obálkou krásnou... okamžité vtáhnutí do děje.

Za co autora obdivuji je to, jak krásně dokázal čtenáře dostat na pozici slepce. Celá kniha je psána takovým způsobem, aby vám ten dojem navodila a za to má u mě obrovské plus!

Už kvůli tomu stylu je skvělé si jí přečíst a na tu chvilku .... oslepnout. Co se zápletky týče... měla Zavřená kniha na víc. Ale neurazí. :)

H.

1 14.11.2017

Pražské knihovny mají jednu zajímavou zvláštnost a to takovou, že dobrý knihy se o sebe třou jako vášnivý milenci...

Farma je kniha, kterou si prostě chceš přečíst... začíná okamžitě a nepustí dokud se nepřehoupneš přes polovinu. Uznávám že ke konci se to trochu táhne jako gumová žížalka, ale v té chvíli je to šumák. Tu knihu hodláš dočíst. Proč? Protože se chvástá překvapivým dějem. A nechcete vědět co má mysl začne vymýšlet pod pojmem "překvapivý konec" v jednu chvíli jsem věřila že jsou všichni ufoni.

Kniha je jedna z mála, která mě nepustila a na kterou padly veškeré pracovní přestávky. Rychle se čte, plyne a okouzluje.

Jednu vadu to pro mě má... měla o kapku krve více potenciálu.

Habana

1 14.11.2017

Jako první jsem objevila film. Jaký jiný film si chcete pustit k vaření, než příběh první pornohvězdy? Pro jistotu jsem jej ztlumila, aby manžel nedostal podezření že se dívám na porno přes den. Pro jistotu jsem byla stále ve střehu v případě vzdychacích akcí odhodit vařečku a stopnout film.
Ale překvapení pro mě. Nechala jsem spálit vše co jsem dosud vařila a hleděla na osud, který nebyl nikterak obohacen štěstím. Já ale štěstí nalezla v podobě knihy, která byla předlohou pro tento snímek a mohu potvrdit, že kniha byla velice silným zážitkem.
Neshoduji se s čtenáři pode mnou, že nevěří tomu jak někdo může být tak naivní. Já tvrdím že ano. Může a pro ty co pořád tvrdí opak. Napište mi vzkaz. Doporučím knihu u které jsem mlátila hlavou do zdi, jak mohla žít lidská bytost tak neuvěřitelně hloupá.

Kniha je velice poutavá, je i ten typ knihy, která vás rozlítí. Neříkám, že vše co Linda dělala bylo bez jejího přičinění, ale to je lidská vlastnost, dělat chyby. Jednat tak jak si myslíme, že je pro nás v dané situaci nejlepší.

Můj názor je takový, že je to zajímavá autobiografie, která nás zavede do úplně jiného světa, kam se jen tak nedostaneme "pokud nechceme". Zároveň tvrdím, že vaše odmítání toho že by to tak mohlo být, je jen nalhávání. Protože stejně tak to okomentovala Linda - naši čtenáři by byli deprimovaní -

MŮŽE OBSAHOVAT SPOILERY A KONSPIRAČNÍ TEORIE

Protože vybírám knihy dle obálky - ano, jsem pokrytec - tato kniha mi samozřejmě nemohla uniknout.

Co mě nadále potěšilo bylo, že detektiv není primární vyšetřovatel (bouchla jsem šampáňo, vypálila pár rachejtlí a vzbudila se až ráno).

Příběh se nesl s podivně utahaným napětím, ale dokázal mě držet u knihy velice statečně. Dost jsem se rozesmála, když mi došlo co se v knize děje a co servíruje obálka knihy, kterou jsem si skoro i překreslovala.

Ale k věci.... Než knihy otevírám, zajímám se o její hodnocení. Proto mě i svým způsobem navnadila komunita zde a nesouhlasím s vámi :D.

K postavám..

Jan - myslím si, že nejotravnější na něm byla Carla a jejich vztah. Co se týká jeho zaměstnání, je to fajn, ale často jsem mu nevěřila, že je psychiatr, možná bych snesla větší hloubku této postavy. Jeho postupné nervování mu nevěřím. V určitých částech je až moc plochej.

Carla - fandila jsem Janě, že jí odrovná. Bohužel ji Dorn ještě nacpal do poslední části jako dost podivnej a nelogickej štěk... Upřímně posledními stránkami o Carle, celou knihu zabil. Doporučuji při koupi knihy tyto stránky vytrhnout a zničit.

Stark - Velice zvláštní druh policisty, řekne i to co neví... hlavně jsem se plácala do čela u scény na farmě, kde mi přišlo že Dorn potřeboval jen dotáhnout konec co nejrychleji. Důležitý je, že tenhle policista pořád myslí jen na cigára, takže nemá prostor pro jiné myšlenky.

Jana + Felix + další mišmaš - s touhle postavou si Dorn prostě vyhrál. Dokonce mi postava přišla i sympatická. Disociativní poruchy jsou velice zajímavým tématem a více méně se staly i tématem knihy. Je fakt, že některé chování mi přišlo stupidní, ale.... postava má své kostlivce ve skříni, takže je to v pořádku.

Kniha se mi líbila, ale není tím typem knihy, kterou bych chtěla číst znovu.

Závěrem bych chtěla poznamenat dva důležité body.
1) Nevěř nikomu jeho pohlaví, dokud se nepřesvědčíš!
2) Nečti poslední stránky!

Habana

5 04.05.2017

(SPOILER) Štefko je pro mě zvláštní brouk. Snažila jsem se přečíst "Mrtvý kráčí po zemi", ale díky vtipným hláškám v každé větě, jsem to vzdala.

Dílo "Nikdy se nepřestala usmívat", mě okouzlilo a to hlavně vzhledem obálky. Miluji tyto typy ilustrací...

Kniha mě brala od začátku do středu, kdy jsem musela knihu odložit. Kniha je útlá a jak rychle pohltí, tak rychle pustí. To co jsem v knize nesnášela byly pasáže minulosti, kdy si člověk vyslechl celé rádio... (které prostě není podstatné). Často mě zarazily obraty... nikdy jsem netušila jak se mlha může plazit po špičkách stromu jako závoj "mrtvé" nevěsty... To mě od čtení odradilo, protože pokud se mohu smát u scény, která má vypadat pochmurně.
Dle mého má Štefko co nabídnout, ale nějak si nejsem jistá v jakém žánru a myslím si, že ani pan Štefko ještě netuší co mu svědčí. :)

Ovšem se nebráním přečtením dalšího jeho díla, snad už se dostanu dál než do středu.

----------------------------------
Když se k publikaci vracím po pár letech, musím upravit svoje hodnocení, podobně jako Štefko upravil svou knihu u druhého vydání z roku 2021. Určitě bych doporučila upravenou/ novou verzi, která postrádá divné slovní obraty a jiné mouchy, které jsem vytýkala. Kniha je čtivá, příběh poutavý, ovšem zvolená pointa by dala zabrat asi ne jednomu zkušenému autorovi. Často jsem narazila na nesoulad toho, co román vypráví a jak to bylo řemeslně zpracované.
SPOILER
Zážitky Alexandry, které přebírala od jiných lidí (žen, kvůli příběhu), mají tu vadu, že jsou psané pořád stejně. Jak to lépe vyřešit... Pro čtenáře bylo nutné vyvolat dojem, že zločiny páchá pouze jedna osoba, ale ve skutečnosti je páchal pokaždé někdo jiný, Alexandra jen přebrala zážitek. Určitě bych viděla větší práci s Intermezzy, které autor předkládá, neboť mluva a uvažování jsou stále totožné i když se jedná o jiné charaktery. Jak jsem řekla, je to těžké na zpracování a Martin se s tím popral tak, aby z toho nevznikl blábol. S tímto se samozřejmě pojí i to, že různé informace o Alexandře neseděly, ale v pohodě. To jednoho donutí pátrat, která mlátí, to je super.
Nakonec jsem jsem tam viděla hodně vratký motiv Alexandry, proč to všechno vlastně vzala na sebe. Podobnost příběhu se Zelenou mílí od Kinga je tím hodně výrazná, ale ten motiv slabší.

Za mě se budu zase opakovat. Nechť autor píše hodně, hodně thrillerů. Sedí mu to a tuším, že každou vydanou knihou, toho bude míň a míň na rejpání, což pak způsobí mé kratší komentáře.

2 30.03.2017

Když jsem knihu nalezla v oddělení erotické literatury v knihovně, trochu jsem se pousmála. Nejsem si jistá, zda taková kniha může být vedle knihy 50 odstínů nesmyslu a dalších podobných knih.
Dle mého úsudku by mohla taková kniha mít samostatné oddělení s názvem Sade.

Samozřejmě moje zvědavost nezná mezí, můj etický kodex nemá hranice a tak jsem samolibě knihu popadla, nechala se častovat znechuceným pohledem knihovnic a hurá domů.

Jsem toho názoru, že kniha je svým způsobem šokující, ale je důležité nebrat knihu tak vážně. Pokud si uvědomíme, že Sade, neuvažoval o publikaci tohoto díla a že tento člověk čekal na rozsudek smrti, tak se nedivím, co byl schopen vyplodit, pokud beru i v potaz jeho úchylku v sodomii.

Pokud se člověk povznese nad všechny nechuťárny a praktiky, tak pronikne do určitého směru a to je libertizmus a nemyslím si, že je to směr, který by se měl okamžitě zahazovat... Kniha je psaná takovým způsobem, aby lidi šokovala... časem nudí až se úplně vytratí kouzlo nechuti a čtenář jen přeskakuje situace, které se vypráví... možná je to tím, že další tři vypravěčky jsou jen bodově, ale musí se nechat to, že autor nad vším přemýšlel.

Jsme schopná vyjmenovat knihy, které mě šokovaly více než 120 dnů Sodomy, tato kniha je jen sborník všemožných praktik a některé z nich jsou běžné i v našem životě.

Co se ale musí autorovy nechat???

Ten chlap měl fakt koule, že v té době byl schopen něco takového napsat .... i když se tvrdí, že rule textu, kterou napsal, nebyla publikovatelná.

10 30.03.2017

Kapča má jediný své mínus v tom, že vyjel s prvotinou, která nebyla dotažená. Kniha má zajímavé prostředí, neoriginální děj a samoúčelné scény.
Co se mi velice líbilo na díle byly charaktery Davida a Roberta, ostatní postavy byly k ničemu a to i celý charakter hlavní hrdinky... Kniha láká svým prohlášením, že jde o nechutnosti ze kterých se bude člověku zvedat žaludek. Osobně jsem četla více morbidit, než tuhle lehkou a stravitelnou polévku. Je to takový zeleninový salátek a scény jsou psané takovým stylem, že čtenáře navádí na to jak si co má představit ovšem dle mého umělci umí navodit scénu ze které není dobře a umocní ji představivostí individuálního čtenáře. Tedy... Pokud popíšu do detailu jak přesně projel šroubovák okem a co všechno svou cestou poničilo a kde co teklo, nenechám takový dojem, jako když napíšu že šroubovák projel okem. Každý z nás nechá fantazii, která vyobrazí jak to celé proběhlo i bez vodění za ručičku.

Autor by se hlavně měl zamýšlet i nad stupidními dialogy, které vedou postavy a zároveň jsem byla i zoufalá, když několik postav za sebou vyprávělo svou minulost, která příběhu nijak nepomohla a bylo to k ničemu. Je pravda, že by kniha chtěla škrtání a více logiky. Spousta postav je plochých, nudných a zcela zbytečných.

Mám ráda české autory a Kapča bude určitě velice čtivý a úspěšný v tom co dělá, ale chce to trochu méně roztěkanosti a umění uchopit řemeslo.

Za mě 2 hvězdy, ale určitě se těším na jeho další dílo.

2 22.12.2016

Knihu jsme četla ve 13-ti, pak v 16-ti a znovu ve svých dvaceti letech. Jsem ráda, že je napsaná tak jak je a že události byly skutečné. Nejsme magor, nelibovala jsem si v popisech mučení. Jen jsem toho názoru, že zlo by nemělo být utajováno. Ve světě se dějí hrůznější věci a tímto můžeme být na pozoru.
Kniha se těžko dá hodnotit. Pokud by se mi líbila nevypovídá to o mě, že jsem deviant...? A zároveň ani neřeknu, že se mi nelíbila a že jsem byla naprosto otřesená tím, co jsem se dozvěděla. Kniha bude vždy patřit na viditelnou část mé knihovny. Je to zvláštní.... Jsem otrokyní knihy Byla jsem otrokyní v satanské sektě.

2 14.12.2015

Tomáš Zářecký mě mile překvapil, již z toho hlediska, že jsem ze začátku vůbec netušila to, že je to český autor a při čtení jsem uvažovala co za zahraničního autora takhle poutavě píše. A protože jsem se odmítla odtrhnout, někde ve čtvrtině knihy jsem teprve otočila na titulní stránku a hle, Čech a píše skvěle.
Byla jsem ohromená stylem psaní, který nenudil a dokonce char. patnácti postav najednou. Jeden by si myslel, že v tom bude chaos, ale skvěle se doplňovaly.

Bohužel jsem ztroskotala u *SPOILER* věznění zbývající skupinky kmenem divochů a prozatím nemohu odstartovat dál. Pan Zářecký mě zatím nedokáže přinutit.

I tak knihu hodnotím 4H :)

14.12.2015