Gejitka komentáře u knih

Tak jsem právě dočetla tuto knihu a přemýšlím, jestli je v ní nějaké hlubší poselství, které jsem ještě neobjevila, protože mi tato kniha (povídka) jinak připadala o ničem. Nápad dobrý, ale nedotažené. Chválím pěkné ilustrace a zpracování knihy na křídovém papíře.
Jo a taky mám chuť si přečíst Annu Kareninu, jak píše Set123.

1 22.08.2021

Dnešními slovy řečeno - hustá kniha. Když jsem ji začala číst, věděla jsem pouze, že existoval nějaký pan Orwell a že napsal román 1984. Nevěděla jsem vůbec, o čem kniha je. Kniha je rozdělena do 3 částí. 1. část popisuje běžný život člena strany v Angsocu (anglický socialismus) v roce 1984. Ve druhé částí se prolíná milostný poměr hlavního hrdiny se svou stranickou kolegyní Julií a popisování tehdejší ideologie (válka je mír, otroctví je svoboda...). 3. část nabrala velký spád - hlavní hrdina uvězněn na ministerstvu lásky (to jsem z vývoje knihy vůbec nečekala), mučen a nakonec bylo převedeno jeho myšlení na ideologii strany - miloval Velkého bratra.

Tuto knihu jsem si vybrala ke čtení pouze proto, abych si rozšířila obzory a zjistila, jak píše (resp. psala :-(( ) Simona Monyová. Kniha mě velmi zklamala. Příběh je o ničem, zápletky moc prvoplánové. Konec divný. Jediné co bylo v knize osvěžující, byly vtipy o blondýnkách na začátku každé kapitolky. Takže za mě pouze jedna hvězdička.

2 01.07.2021

Ke knize jsem se dostala náhodou - někdo ji daroval do knihovny, ve které pracuji. Nechala jsem ji pěkně uležet v poličce a, když přišel ten správný čas, pustila jsem se do jejího čtení. Ten správný čas přišel letos na jaře po shlédnutí čtyřdílné série o Boženě Němcové natočené Českou televizí. Po Báchorkách, povídce V zámku a podzámčí a Babičce je to letos už čtvrtá kniha od Boženy Němcové. Tentokrát je výbor z její skutečné korespondence, která byla velmi bohatá a obsáhlá. Kniha mě velmi obohatila - o pohled do doby, ve které BN žila a tvořila, o poznatky, se kterými lidmi se stýkala, jak bojovala za český národ, jak těžký život v těžké době prožívala, neustálé stěhování se, starost o děti, fatální nedostatek financí... Moc to změnilo můj pohled na tvorbu BN. Více si vážím jí, jejího díla i toho, co udělala pro český národ. Neuvěřitelná osobnost. Co by asi říkala tomu, že 200 od jejího narození se stále vydávají její knihy, točí se o ní filmy, dokumenty a nahrávají audioknihy. Byla by šťastná?

4 05.05.2021

Nádherná poetická kniha plná životní moudrosti, nahlédnutí do života našich předků. Do Boženy Němcové jsem se letos tak zamilovala, že jsem se rozhodla přečíst si celou její tvorbu, nebo alespoň její stěžejní část. Po Báchorkách, povídce V zámku a podzámčí a Babičce se chystám číst Povídky (Divá Bára, Karla, Pan učitel, Chudí lidé...) a pak mám doma ještě knihu Dopisy lásky - výbor dopisů, které Božena Němcová psala své rodině, dětem, kamarádům, známým... Předmluvu ke knize napsal Jaroslav Seifert. Už se na ni těším!

13 14.04.2021

Jedním slovem NÁDHERA!!! Krásný příběh, mistrná čeština. Zkrátka "paní spisovatelka". Hned jdu do knihovny shánět nějaké další povídky od Boženy Němcové.

1 22.03.2021

Krásná, milá knížečka do dnešní covidové doby. Některé z pohádek byly skvostně zfilmované (Chytrá horákyně - jako Princezna Koloběžka první, Potrestaná pýcha - Pyšná princezna, Čertův švagr - S čerty nejsou žerty...). Vřele doporučuji pro zlepšení nálady.

1 16.03.2021

Loni mi bylo 40 a ještě nikdy jsem neviděla Rozmarné léto zfilmované, tak jsem si řekla, že si přečtu knihu, kterou jsem objevila doma v knihovničce a pak se podívám i na film. Česká klasika, kniha je doplněna typickými kresbami Josefa Čapka. Příjemná knížečka.

7 10.02.2021

Knihu jsem přečetla velmi rychle, hezky se čte. Z knihy jsem si odnesla asi to, že v životě stojí za to být sama sebou a dát v něm prostor svojí duši. Celý život si připadám jiná než ostatní a připadám si, že nikam nepatřím, že se nikam nemůžu začlenit. Celý život se o to snažím, někam se začlenit, někomu se podobat. Přitom přizpůsobuji své vlastní já tomu, co chtějí ostatní. Moje vlastní duše zaniká. Díky této knize jsem si to uvědomila, zjistila jsem, že si musím více věřit, mít se ráda, dělat to, co já chci, poslouchat svůj vnitřní hlas. Stojí to za to.

6 12.01.2021

Vlastino, chtěla bych mít odvahu jako vy, být zase sama sebou. Kniha mi otevřela oči. Děkuji za ní. Už mi na nočním stolku leží "Prostor pro duši". Těším se.

3 02.01.2021

Jako bych četla dvě knihy. První část obsahuje krátké povídky s nadpřirozenými, tajuplnými jevy. Část druhá pak jednu dlouhou povídku s názvem Odpověď pro Anetu. Příběh nepředstavitelné víry, naděje, lásky, odhodlání. Dívka Aneta odchází z domova po roce odloučení, způsobené válkou, hledat svého milého Silvia. Po roce a půl hledání, útrap, trmácení se se vrací domů - s pomatenou pamětí a přítelem z dětství Vilémem, o kterém si mylně myslí, že je to její milý Silvius. Po čase vlivem traumatizující situace se jí paměť vrátí a pozná, že Vilém není Silvius. Odchází znova po již známé cestě Silvia hledat. Nikdy nepřestaň věřit!

1 26.12.2020

Moje první kniha od Jiřího Holuba. Ze začátku jsem váhala, zda nečtu knihu určenou dětem. Je to příběh, který se odehrává po skončení druhé světové války po odsunu Němců a osidlování pohraničí. Je vyprávěn osmiletou holčičkou. Asi do 3/4 mi příběh přišel moc idylický, plochý, nevykresloval plně realitu. Moc se tam toho nedělo, příběh se vlekl. Na posledních cca 10 stránkách se pak odehrálo vše podstatné, co se čtenář měl dozvědět. Kniha stojí za přečtení, ale nic hlubokého asi ve mně nezanechá. Existují určitě knihy barvitější, syrovější, realističtější z této poválečné doby. Přesto hodnotím čtyřmi hvězdičkami.

2 22.11.2020

Prvotina spisovatelky Vladimíry Valové. Syrové, na nic si nehrající povídky. Některé se mi líbily hodně, jiné méně, u některých jsem zcela nepochopila podstatu příběhu. Některé se mi líbily natolik, že jsem nechtěla, byly tak brzo příběh skončil (Kaštanové ledy, Je hezky, O panence..). Těším se, zda spisovatelka napíše nějaký román, ne jen knihu povídek.

1 15.11.2020

Moje první kniha fejetonů, moje první Tereza Boučková. Dobrá oddechovka pro pošmourné podzimní dny. Některé fejetony se mi líbily více, jiné méně.

09.11.2020

Tak jsem konečně knihu dočetla. Docela jsem se na ni těšila a nakonec mi trvalo 3 měsíce, než jsem ji přelouskala. Na to, že kniha obdržela jakousi literární cenu (už nevím jakou a nechce se mi to hledat), tak pro mě nic moc. V knize mi vadilo, že jednotlivé kapitoly přeskakovaly v čase a třeba i 2 stránky mi trvalo, než jsem si uvědomila, kde se časově nacházím a u některých kapitol se mi to ani identifikovat nepodařilo. Knihu jsem tak odkládala a když jsem se k ní po čase vrátila, zase jsem nevěděla, kde jsem. Tak dávám jen dvě hvězdičky.

2 24.10.2020

Právě jsem dočetla knihu Vlaštovka v bublině. Kniha volně navazuje na předchozí autorčinu knihu Losos v kaluži. Knihu hodnotím třemi hvězdičkami. Některé věci se mi v knize líbily, jiné již méně. Úplně zbytečná mi přišla dějová linka s Lucií. Myslím si, že by tam klidně vůbec nemusela být. Zajímavý pohled do budoucnosti v roce 2046 a seznámení s Parkinsonovou chorobou.

3 19.07.2020

Velké milé překvapení! Kniha Losos v kaluži je mojí první knížkou od spisovatelky Markéty Lukáškové. Už od prvních řádků jsem věděla, že mi bude vyhovovat styl psaní. A taky že jo. Kniha se mi moc líbila. Zemřelá babička, která posílá své vnučce na náš svět znamení, představa nebe a pekla...Skvělé.
Už mám doma připravenou Vlaštovku v bublině a nemůžu se dočkat, až ji začnu číst.

7 11.07.2020

Moje první setkání s Ivankou Devátou co by spisovatelkou. Pracuji v malé obecní knihovně a na knihách od Ivanky Deváté se mi moc líbí grafické zpracování s obrázkem Ivy Hütnerové, takže občas nějakou knihu od zmíněné autorky do knihovny pořídím. Kniha mě ale zklamala. Čekala jsem více humoru, jak znám Ivanku coby vypravěčku. Místy na sebe odstavce špatně navazují, nemají logiku, pointy příběhů nic moc. Pro mě kniha o ničem, ve vší účtě k autorce. Ale ještě Ivanku nezatracuji. Zkusím ještě nějakou její knihu z dřívější doby.

1 10.06.2020

Knihu jsem si "prožila" od začátku až do konce. Moc se mi líbila. Od Paula Coelha už je to asi osmá kniha, kterou jsem přečetla. Tato patřila k těm pro mě vydařeným. Líbil se mi motiv pouti, cesty, hledání sebe sama, Transsibiřská magistrála, "výlety" do minulých životů. Knihu mohu jen doporučit.

5 12.05.2020

Inspirativní knížečka na nedělní odpoledne. Neurazí, ale ani nenadchne. Čekala jsem od ní více. Milý příběh o kočičce, která se dílem osudu ocitla až u samotného dalajlamy.

5 09.04.2020