Fuksinka komentáře u knih

Čekala jsem víc, nez jen na sebe skoro nenavazující soubor krátkých povídek. Byly sice vtipné, ale nejak se zapomnělo na příběh. Prostě zábavná pubertální jednohubka.

2 24.05.2015

Atmosféra dokonalá. Procházka mrtvým městem mrazivá. Konec zbytečně protahovaný. Přece jen mám radeji Koontzova novější díla, kde je aspoň špetka humoru.

05.05.2015

Komedie podle Koontze. Thriller plný naprosto brilantních dialogů, dokonale svérázných postaviček a absurdnich situací. Přes to, že hlavním prvkem je vtip a parodie, nepostrádá napětí a překvapení.

2 03.05.2015

Dámy a pánové, Koontz je zpět!!! Konečně!!!

Taky jsem se po přečtení několika předchozích knih obávala, že ztratil šťávu, ale tímhle dokázal, že má stále co nabídnout.
Nemůžu souhlasit s komentáři, že to vypadá, jako by to nebyl on. Naopak, tohle je typický Koontz. Jeho kouzlo dle mě vždycky bylo v kombinaci pocitů a akce. Právě kvůli těm pocitům a detailně nastíněné atmosféře, jsou koontzovky "ukecanější", než jsme u thrilleru zvyklí. Snad právě proto se na obálkách jeho knih píše, že si téměř vytvořil vlastní žánr. S tím žánrem, je to složitější, protože tahle škatulka pro něj neplatí. On totiž zasahuje do mnoha žánrů a možná proto mě tak baví.

Ale zpět k Nevinnosti. Po hodně dlouhé době jsem přečetla knihu bezmála na jeden zátah. Cítila jsem mrazivý neklid, napětí a zároveň žasla a obdivovala povahu hlavního hrdiny. Duše čistá tak, jako čerstvý sníh, který v knize zahaluje celé město. Duše tvora který je tak strašně sám, všichni ho nenávidí. Zároveň se dokáže radovat z naprostých maličkostí, nezahořknout a doufat. Nádhera. Akce byla v tomto případě jen třešnička na dortu. Rozuzlení bylo naprosto nečekané a originální. Možná jen konec byl trochu moc stručný a zároveň roztahaný. (Vím, že se to vylučuje, ale kdo si přečetl knihu, snad pochopí. Napsat něco jiného by znamenalo spoiler). Obávám se trochu, že na druhé přečtení už to nebude tak dobře fungovat a po porovnání s jinými jeho knihami nemohu dát plné hodnocení. Jsem ale ráda, že už o svém oblíbeném autorovi nemusím pochybovat.

6 01.05.2015

Zábavné, ale chvilkama zmatené a nelogické. O prokletých jsme se toho moc nedozvěděli a o kamenech taky ne. Příště ty kulisy pro hlášky a akční scény trochu víc vymakat ;-)

30.04.2015

To by člověk neřekl, kolik klidu a míru se vejde do jedné pohádkové knížky.

2 19.04.2015

Napadlo vás někdy pochybovat o tom, jestli ta zlá čarodějnice z pohádky byla opravdu zlá? Nebo jestli ten princ byl opravdu krásný? Mě ne, ale já nejsem Tonička.

Když jsem knihu dočetla, uvědomila jsem si, že lituji, že jsem ji poprvé nepřelouskala jako malá. To okouzlení z ní by bylo určitě ještě větší, obrovský, báječný!!! Třeba by mi to i pomohlo myslet trošku jinak, líp.

Jo a: CVRLIKY!

4 15.04.2015

Opravdu těžké hodnocení. Informační hodnotou je kniha na 100% pětihvězdičková. Já mám ale už od prvních stránek pocit, že je nedotažená a z tohoto fascinujícího příběhu by se dalo "vytřískat" daleko víc. Možná by to chtělo změnit formu vyprávění. Příběh, ač naprosto děsivý, ve mě nevzbuzoval moc emocí. Nevolám po laciném dojáku, tohle je však příliš neosobní. Doplňující informace o SK, jsou zajímavé a k dotvoření obrazu nutné, avšak ještě víc odvádí čtenáře od emocí.
Postrádám i hlubší pohled na důvody Sinova podivného chování v US. To pro mě byla nejzajímavější část knihy. O té nejvíc přemýšlím a vlastně mě nejvíc zasáhla. Přerod "zvířete" v člověka. Důvody k pro nás nepochopitelnému chování, navazování běžných lidských kontaktů. Nevím, jestli ze své nespokojenosti mohu vinit autora. Těžko říct, co všechno byl Sin ochotný prozradit.
Přes to všechno si myslím, že tuto knihu by si měl přečíst každý a tím více například aktivisté, prosazující kvóty pro ženy a genderové bojovnice. Třeba jim jejich práce potom přijde povrchní a začnou bojovat za něco, co má smysl a co je skutečný problém.

5 03.04.2015

Fetišistická povinnost pro milovníky Mistra. V knihovně trůní tak, abych na ni pěkně viděla a mohla po ní kdykoliv sáhnout. Jen mě mrzí, že není delší.

6 25.03.2015

Tohle se moc nepovedlo. Tolik akčních scén a taková nuda. Od druhé půlky mě kniha přestala bavit. Technika jako Deus ex machina není můj šálek čaje a dokonce ani kafe.

1 24.03.2015

Bláznivý slepenec akce, náboženství, romantiky, upírů, nácků, šílených mnichů, zmutovaných vlků a medvědů, Čachtické paní a Johna McClanea. Doplněný parodií na Stmívání (aspoň doufám, že to měla být parodie). Je to přesně taková blbost, jak to zní a je to přesně tak zábavné, jak jsem čekala.
"...Ra Ra Rasputin
Lover of the Russian queen..."

2 20.03.2015

Tak takovouhle klasiku si nechám líbit. Úžasná atmosféra, pěkně mi cvakaly půlky. Můj první Lovecraft a určitě ne poslední.

1 24.02.2015

Název knihy sedne jak prdel na hrnec
I "rodokapsový" JFK je zábavnější. Těžký průměr. Bohužel.

1 10.02.2015

Vždycky mě zajímalo, co vede člověka k tomu stát se vojákem. Zajímalo mě, co to vlastně ti čeští kluci v tom Afu dělají. Jak to, že se o nich víc nemluví? Vždyť nám tam zachraňují naše zadky. Na všechny tyto otázky mi Pavel odpověděl. I když na některé jen částečně (těžko můžete někomu vidět do hlavy)
S kecama o žoldácích běžte do prdele. Já jsem četla upřímnou zpověď nadšenýho mladýho kluka, kterej si splnil sen. Fakt by tohle někdo dělal pro prachy? No jo, ona se se národní hrdost bohužel už nenosí. Proto je některými primitivy člověk, který jde sloužit vlasti hned nařčen z hnusnejch věcí. Já si naopak charakterních lidí, pro který není vlast jenom slovo, vážím.
Zajímavej byl výcvik a perfektní příprava vojáků před misí. Drsný bylo ostřelování raketama a dojemnej byl boj s nemocí. Ten styl psaní "jak mi narostl zobák" a tykačka čtenáři mi hodně seděla. Kupodivu to ve většině případů fungovalo víc, než jazykové kudrlinky.
Takže Pavle, ať se ti daří a doufám, že rukou si s tebou někdy potřesu. Byla bych velice ráda.

11 06.02.2015

Hned na začátku musím napsat, že hodnotím audioknihu. Skvěle načtenou (pan Táborský? netuším).
Po dost slabém Ztraceném symbolu jsem čekala další pokles kvality, proto jsem si knihu ani nepůjčovala a poslechla si ji při různých činnostech. Nebylo to tak hrozné.
Všechno už jsme u Browna četli. Pokud nemáte obrazové vydání knihy, tak vás popis architektury bude za chvilku zřejmě nudit. Tajemství a "šokující" odhalení (on, ona a záludnost překladu do ČJ) se moc nekoná. Neustále se opakující popis videa nudí a rozvleklý závěr vyloženě uspává.
Přes to se Brownovi podařilo mě párkrát překvapit. Průměrný thriller okořeněný Dantem. Já když peklo, tak raději od Kulhánka ;-)

Poznámka na závěr: Pokud se díky svým znalostem již 3x zapletete do situací, kdy vám reálně jde o život a máte vysoké IQ:
a) počítáte s případným dalším nebezpečím a pořídíte si palnou zbraň
b) počítáte s případným dalším nebezpečím a pořídíte si palnou zbraň a naučíte se sebeobranné chvaty
c) počítáte s případným dalším nebezpečím a naučíte se aspoň sebeobranné chvaty
d) nedojde vám to a neuděláte nic

1 20.01.2015

Kdyby někdo chtěl vědět, jak má vypadat závěrečný díl trilogie, nechť si laskavě přečte Bílou věž. Vůbec mě nenapadá, co bych měla vytknout.
Příběh vyprávěný jak ze strany dobyvatelské armády, tak ze strany dobývaných, vás tak rozseká, že vlastně ani nevíte, komu fandit. Rozhodně ale víte komu nefandit. Je zde záporák tak odporný (všichni tuší o koho jde), že nutí čtenáře se skoro otřásat odporem.
Červenák je opravdu mistrný vypravěč. Skoro cítíte pod nohama dunění kopyt Varjažské jízdy, zvedá se vám žaludek nad válečnými hnusy, propadáte zoufalství s Iljou, nebo se strachujete o Davida a Semiru. Klidně snese srovnání s vypravěčskými schopnostmi Sapkowskiho.
Díky za super zážitek

8 10.01.2015

Druhý díl je v dobrém slova smyslu hodně ukecaný. Už není jenom o dobrodružném útěku. Příjemnou a čtivou formou se zde debatuje o náboženství, dobru, zlu a štěstí. Ilmar se svou přemýšlivostí a specifickou "zlodějskou" ctí je pro mě zatím nevýraznější postavou Lukjaněnkových knih. Konec je úchvatný (i když se dá částečně odhadnout). Je mi z něj smutno, ale příjemně smutno. A co vy? Brali byste raději radost nebo štěstí?

Na začátku každé kapitoly je zase pár vět, o tom, co se v kapitole stane. Příšernost. Takže nekoukejte na tučný text, nekoukejte na tučný text, nekoukejte...

06.01.2015

Střety armád v prvním díle byly fajn. Ve druhém díle se skoro nekonají, ale zato je zde o mnoho víc pověstí. To mi vyhovuje. Pověsti jsou výborně začleněné do napínavého děje. Přibylo pár nových sympatických postav a nechybí ani vtip a zajímavé dodatky na konci knihy. Musím říct, že něco takhle dobrého jsem dlouho nečetla. Z močálů mám depku ještě teď. S Koščejem si asi ještě užijeme srandy, co?

9 04.01.2015

Skvělá detektivka s mořem přidané hodnoty. Tentokrát převládá téma svobody. Všechno již tradičně ukryto pod nánosem zdánlivě jednoduché srandy. Opět perfektně napsaná a bravurně přeložená. Některé věty jsou tak skvělé, že máte chuť vzít si je domů a příležitostně se s nimi mazlit. Pro mě jedna z nejlepších pratchettovek.

...Je to snad hrozné být svobodný?
Řekl jste to sám.
Vy říkáte lidem "Střeste své okovy" a oni sami udělají nové okovy?
Ano. Jak se zdá, to patří k základním lidským činnostem...

8 03.01.2015

Příjemná dobrodružná fantasy. Děj se odehrává v "alternativní realitě", která odpovídá částečně našemu konci 18. století, částečně 19. a částečně 20. (parní stroj, kluzáky, tvrzené sklo...) S tím jsem měla na začátku trošku problém. Nic jiného, než to vzít jako hotovou věc mi nezbylo a hned se mi četlo lépe..
Po prvním díle bych Chladné břehy spíš šoupla do škatulky pro mládež, ale to jí neupírá nic na atraktinosti. Chvilkama je děj sice předvídatelný, ale i tak je kniha napínavá. Postavy jsou zábavné a náboženská linka zajímavá. Těším se na další.

31.12.2014