freestyla komentáře u knih

Bude platit v jakékoliv době. Mazec.

Pár zajímavých myšlenek z knihy:
"Neboť křivdy mají být učiněny najednou, aby je bylo cítiti méně dlouho, a aby proto nadělaly méně škod. Dobrodiní mají naopak býti udělována pozvolna, aby je bylo cítiti déle. Neboť mýlí se, kdo myslí, že vynikající lidé zapomínají pro nová dobrodiní na staré křivdy."

"Neboť lidé škodí buď ze strachu, nebo z nenávisti."

"Všichni ozbrojení proroci zvítězili a neozbrojení byli zničeni."

"A kdo se stane pánem země zvyklé žíti svobodně a nezničí ji, ten musí čekat, že ona zničí jeho."

"Ten, kdo jinému pomáhá k moci, sám sobě kopá hrob; neboť pomáhá mu k moci buď důmyslem, nebo vojenskou silou, a to obé je podezřelé tomu, komu bylo pomoženo k moci."

"Nemalý význam má pro vladaře volba ministrů. Jsou - podle toho, jak moudrý je vladař - dobří, nebo špatní. A nejlepší úsudek o vladaři a jeho rozumu si uděláme, když se podíváme, jaké lidi má kolem sebe."

"Jsou tři druhy lidských mozků: jeden chápe sám, druhý chápe jenom to, co mu jiní ukazují, a třetí nechápe ani sám, ani na cizí upozornění - ten první je znamenitý, ten druhý dobrý a třetí nemá ceny."

8 31.01.2024

Pár zajímavých myšlenek/citátů z knihy:

"Pánové, došlo k politováníhodnému incidentu. A pokud dojde k politováníhodnému incidentu a je do něj zapletena kterákoliv odnož americké armády, neptáme se po kořenech incidentu, ale spíše, jak co nejlépe prořezat větve. Služba je naší matkou a naším otcem. A pokud naleznete matku znásilněnou a otce zbitého a okradeného, dříve než zavoláte policii, zakryjete jejich nahotu. Protože je milujete."

"Krása náboženské mánie je v tom, že má moc vysvětlit vše. Jakmile je Bůh (nebo Satan) přijat jako prvotní příčina všeho, co se děje v pozemském světě, nic jiného nemá šanci... a nic se už nemění. Jakmile si osvojíte magické fráze jako "nyní vidíme skrze sklo jen nejasně" nebo "tajemné jsou Jeho cesty, jimiž provádí své zázraky," logiku je možné vesele hodit z okna. Náboženská posedlost je jedním z mála neselhávajících způsobů, jak reagovat na vrtochy světa, protože naprosto vylučuje náhodu. Podle náboženského blouznivce má všechno svůj účel."

"Otcem hříchů je zlodějství, všechno z desatera lze zhustit v "Nepokradeš". Vražda je krádeží života, nevěra krádeží manželky, chamtivost tajným, plíživým zlodějstvím, které se skrývá v jeskyni srdce. Rouhání je krádeží Božího jména, vyvlečeného z chrámu Páně a poslaného šlapat ulici jako běhna.
Matkou hříchu je pýcha. Pýcha je ženskou podobou Satana v lidské rase, skrytým vejcem hříchu, vždy plodným."

"Mám ti říct, co nás o lidské rase učí sociologie? Podám ti to zaobaleně. Ukaž mi samotného muže nebo ženu a já ti ukážu svatého. Dej mi dva a oni se do sebe zamilují. Dej mi tři a oni vynaleznou tu úžasnou věc, které říkáme "společnost". Dej mi čtyři a oni postaví pyramidu. Dej mi pět a oni z jednoho udělají vyvržence. Dej mi jich šest a oni vynaleznou předsudky. A když jich bude sedm, vynaleznou válku. Možná byl člověk stvořen k obrazu Božímu, ale lidská společnost byla stvořena k obrazu jeho opaku a vždy se snaží svému obrazu zavděčit."

7 31.01.2024

Místy až filozofické zamyšlení nad tím, že dnešní člověk je součástí stroje a naopak.

Pár citátů a postřehů z knihy:

Když dítě cáká vodu, žije naplno. Úklid koupelny je na rodičích. S poznáním všech tvarů vody, se začnou učit civilizovanému koupání. Ví, že jednou vyrostou a budou muset po sobě vytírat samy. Narozdíl od vodního světa, není možné při objevování kyberprostoru dojít až k naplněnému poznání. Informační oceán je totiž bezedný.

Důvěřovat není možné bez sebedůvěry. Naopak potřeba kontroly vychází z nedostatku sebedůvěry.

Bez setkání s temnými stránkami duše se nelze stát plnohodnotným člověkem.

Domov je místem, kde se mísí duše.

Měsíc je nejstarší televizní program.

Je více závislých na nákupech než na hrách. Reklamy normalizují život ve lži. Jejich smyslem není prezentace produktu, ale navození nespokojenosti se sebou samým a slib, že vlastnictvím produktu se daná nespokojenost rozplyne. Nikdy to nefunguje, což je součástí marketingového plánu, neboť tak lze jezdit pořád dokola.

Svoboda jednoho začíná tam, kde začíná svoboda druhého. Dospělý ani dítě se nemusí vzájemně ukončovat a oba mohou společně začínat. Každý klidně jiným směrem. Rodiče vědí, že jejich svoboda začíná tam, kde začíná svoboda dítěte, a dítě cítí, že jsou-li svobodní jeho rodiče, smí se své svobodě věnovat s intenzitou, na niž stačí jeho momentální dovednosti. Sdílení svobody nás naplňuje chvějící se smyslností. Čím více svobody dáváme, tím více jí máme. čím více svobody přijmeme, tím jsme životodárnější. Podobně se mezi lidmi šíří také důvěra či odpovědnost.

22.01.2024

Pár citátů z knihy:
"Naše mysl je náš kouzelný prsten a každá myšlenka je jeho pomyslným otočením. Když to pochopíme a začneme s tím pracovat, náš život se změní v pohádkovou dobrodružnou cestu za tím největším štěstím."

"Nemoc je posel, který nám přináší důležitou zprávu od naší duše. V této zprávě stojí, že děláme něco, co nám ubližuje, a nemoc nás varuje, abychom s tím přestali, abychom něco otevřeli a zpracovali, abychom něco změnili, přičemž to něco může být "jenom" na psychické úrovni. Když tuto zprávu ignorujeme, nezbude duši nic jiného, než nám poslat zpráv víc. V praxi to znamená, že i když se medicíně podaří náš problém (tedy následek příčiny) odstranit, ale my nepochopíme, jaké poselství nemoc obsahovala, pošle nám duše zkrátka další zprávu ve formě návratu této či jiné choroby."

1 05.01.2024

Pár zajímavých myšlenek z knihy:

Celý západní svět je nastavený způsobem: "Když jsi nešťastný z toho, co se kolem tebe děje, změň věci kolem sebe a budeš zase šťastný." Mnohem moudřejší a praktičtější je však východní filozofie, která říká: "Když jsi nešťastný z toho, co se kolem tebe děje, změň se tak, abys mohl být šťastný i v tom." Ovšem tady se dostáváme k velkému kamenu úrazu. Lidé rádi mění všechny a všechno možné, jenom ne sami sebe, protože změnit sám sebe je to nejtěžší a nejbolestnější.

Pokaždé když se přistihnete, že se kvůli něčemu trápíte, zastavte se a uvědomte si, jaké myšlenky vaše trápení způsobily. Na začátku je totiž vždycky myšlenka. A protože jedna událost vyvolá v každém člověku jiné myšlenky, každý člověk reaguje na stejnou událost jinak.

To strach je matkou nenávisti a mnoha zel na světě. Ten, kdo se nebojí, nepotřebuje ubližovat, nemusí kolem sebe kousat, nemusí soutěžit a předhánět se,...

Bolest v životě je nevyhnutelná, ale utrpení je dobrovolné.

Pomstychtivostí trpí především ti, kteří mlčí, když mají mluvit, a pak to chtějí dorovnat, když už je po všem.

Nikdy nezappomeňte, že nevíte, jak dlouhý bude váš život, ale nebojte se smrti. Jste nesmrtelné duše a smrt je jenom návrat domů. Nemůžete zemřít a nikdy nemůžete nic podstatného ztratit, protože všechno podstatné se nalézá ve vaší duši. Čím víc si tohle budete uvědomovat, s o to větší lehkostí a kvalitou se vám bude žít. Je jedno, v jakém stavu svět je, protože to nejdůležitější je váš mikrokosmos. Když v něm vládne pokoj, bude všechno dobré, i kdyby kolem vás bylo všechno zlé.
Nevadí, že to zatím neumíte. Snažte se a chtějte to. Bude to dlouhá cesta, ale každý krko vám přinese odměnu a různá dobrodružství. Nemůžete udělat chybu, protože každá chyba je skrytá lekce, kterou jste potřebovali a která by vám později chyběla. Nebojte se žít naplno. Nemáte co ztratit.

A nezapomeňte, že nikdy nejste sami, i kdyby se to tak stokrát zdálo. Vždy tu byla, je a bude láskyplná síla, která vás miluje a vede na každém kroku. Mluvte k ní, proste ji, věřte jí a nechte se jí vést. Uvidíte, že všechno dobře dopadne a všechno skvěle zvládnete! Věřím vám a nebojím se o vás.

4 18.05.2023

Nádherným jazykem napsaná kniha o šumavském pohraničí a těžkém životě lidí v něm žíjících.

10 17.04.2023

Pár citátů z knihy:

Udělat ze světa lepší místo je důležitý, ale stejně důležitý je dostat se na záchod vlastníma silama. Al Templeton

Zde je jedna z velkých pravd o lidském zdravotním stavu: jakmile to, co vykašlete, dokážou absorbovat pouze vložky StayFree Maxi, jste v sakra vážném máléru.

Odpověděl jsem mu, že samozřejmě vítám jeho názor; ten má každý, stejně jako díru do zadku.

3 12.04.2023

Krásná, krátká novela.

Pár citátů z knihy:
"Vešla mu do srdce dveřmi jeho očí; vešla tam celičká a dveře se za ní zavřely. Všechny venkovní zvuky zmlkly. Ticho. Klid a mír. Byla tam."

"Ale dav, ať je jaký chce, byl podle Pugeta vžycky v neprávu. Dav, to byl nepřítel. Duch musí zůstávat samoten, řídit se jenom vlastními zákony a založit si stranou od hrubého lidstva a od státu malé uzavřené království myšlenky."

"Nic neznamená utrpení, nic neznamená smrt, jestliže vidíme, proč trpíme, proč umíráme. Oběť je slastná, jestliže chápeme, proč jsme obětováni. Ale může dorůstající jinoch chápat smysl světa a jeho rozbrojů? Co ho může, je-li upřímný a zdravý, zajímat na té surové řeži národů, dorážejících na sebe jako tupohlaví berani nad propastí, do níž se nakonec všichni zřítí? Vždyť cesta byla dosti široká pro všechny!"

"Člověk, který jediný nevěří v prostředí, v němž všichni ostatní věří, je jako někdo, komu chybí nějaký orgán, možná zbytečný, ale orgán, který všichni ostatní mají; takový člověk stydlivě ukrývá svou nahotu před cizími pohledy."

14 15.02.2023

"A z čeho pochází ten smrdutý kouř? Vyzvídal Staročech dále. "Zda-li z těch dřívek?"
"I toto! Tuhle z doutníku."
"A proč pálíš takové šeredné koření?"
Pan Brouček poznal, že staří Čechové ani o tabáku nevědí, a že by jim těžko vysvětlil, proč kouří, zvláště takovou sortu. Vždyť někdy sám nepochopoval, proč tak vlastně činí. Raději tedy mlčel.

2 03.12.2021

Pár citátů z knihy:

"Sakra, ty myslíš, že za jinejch pánů je to jinačí? Copak jseš tak natvrdlej? To je prašť, jak uhoď, kdo tam nahoře dřepí, vždycky z tebe bude ždímat pot a dřít kůži, to si pamatuj. Vážně bych ti jednu ubalil, holomku. A ať tě ani nenapadne šáhnout na Růžu, je to ještě dítě."
"Jo, pěkně vyvinutý dítě, jen co je pravda."
"Kuš, chlape, a sněz tu polívku, ať nevystydne."

"Stejně je to, slečinko, paradoxní. Stalin se jmenoval občanským jménem Džugašvili, Lenin nebyl Lenin, ale Uljanov, za Trockým se schovával Bronštejn. Jak jim mohlo tolik lidí uvěřit, když ani neměli dost odvahy postavit se a žít s vlastním jménem? Pořád se za něco schovávali. Za světovou revoluci, za Marxe, za dělníky, za lid."

"A kdybyste věděl, jak to dopadne, udělal byste to zas?"
"Nevím, možná to za to nestálo. Ale... Víte, že asi i jo? I když... kdybych věděl, kolik lidí to odskáče, že nás Američani vodili za fusekli, nikdy nechtěi vtrhnout do Československa a postavit se bolševikovi, jenom nás mladý blbý kluky využili. Ale nelituju, to zas ne. Jestli bych znovu chodil přes čáru a převáděl? Jestli bych znovu střílel? Tenkrát, slečno, nebyla jiná možnost. Jo, bejt v tý samý situaci, udělal bych to zas. Někdo se jim postavit musel. Voni by si nakonec mysleli, že můžou všechno. Jo, nelituju jedinýho dne, kdy jsem jim škodil. Měli z mýho jména takovou hrůzu... báli se, že by nás mohlo bejt najednou víc, že nakazím další mladý kluky, co vezmou do ruky zbraň a už se nenechají odstřelit jako škodná, naopak, budou střílet ty jejich zelený paňáky na hranici, stačí, když vystrčí hlavu, a prásk! Máš ji, hajzlíku. Těch mladejch pohraničníků mi bylo i trochu líto, samí mlaďoučký a hloupí kluci. Něměli ánunk, komu tlačej káru."

5 29.10.2021

Velice příjemné překvapení s velkým přesahem.

Citát z knihy:
"Noční můry nejsou špatný, pokud jsou opravdu tvoje a nepochází z jiných světů. Upozorňují tě na to, že v tobě není něco v pořádku."

21.09.2021

Je vidět, že Wim není spisovatel, protože je to psáno občas dost zmateně a pořadí věcí a myšlenek není úplně dobře srovnané. Ale mě se kniha líbila víc, než většina motivačních knih, které jsem četl a v dost věcech se s ním ztotožňuju. Kdo chce, tak si v této knize to svoje najde.


Pár citátů z knihy:

"Intuice a instinkty jsou utlačovány dogmaty a doktrínami už příliš dlouho. Čerstvé vědecké důkazy nám ukazují, že jsme schopni ovládat svůj stres a zánětlivost, nálady a emoce v daleko větší míře než jsme si mysleli. Můžeme se stát odpovědnějšími a schopnějšími rozpoznat, co je pro nás dobré a co není. Jsme jako počítače, které potřebují restartovat."

"Když dojde na podněcování ke změně, přikláním se ke Gándhího nenásilnému přístupu: neexistuje cesta k míru, mír je ta cesta. To je filozofie, za kterou bych se postavil"

"Může to znít jako protimluv, ale ti, kteří se umí nejlépe ovládat, jsou ti nejsvobodnější."

"Lidé jsou tak popletení, tak pohlcení vlastními myšlenkami, že si sami sobě stojí v cestě. Přitom ani netuší, že si stíní vlastnímu světlu. Já jen říkám - buďte štastní, silní a zdraví. Všechno ostatní jsou kraviny. Jenom vám to dělá binec v hlavě."

"Myslíme si, že máme okolní svět pod kontrolou, skutečnost je ovšem přesně opačná. Naše chování zaměřené na pohodlí nás oslabilo. Ještě hůř, stali jsme se díky němu závislými. Abychom unikli stresům každodenního života, které jsme si sami způsobili, vysedáváme v místnostech s teplotou 22°C, díváme se na televizi a pojídáme u toho průmyslově zpracované potraviny, které nám "dělají dobře". Stala se z nás ztělesněná deregulace. Náš imunitní systém byl narušen, což vede k nemocem a poruchám. Naše biochemie je rozhozená a my už nemůžeme fungovat tak, jak jsme byli stvořeni. Spousta těchto nemocí je navíc psychosomatických. Prostrachujeme se až k nemoci."

"Odpovědi jsem nalezl v přírodě. Je to vrozená síla, kterou všichni disponujeme. Vyhnali ji z nás za přispění vzdělávacího systému, který není zaměřený na štestí, sílu, zdraví či hlubší kontrolu sebe sama. Víte, co potřebuje štastný člověk? Nic, protože je štastný. Tohle chci předat svým dětem, svým nejbližším milovaným a všem žijícím bytostem kolem sebe. Chci být štastný a totéž chci i pro vás. Všechny nás spojuje příroda. Strom vydechuje kyslík, my vydechujeme CO2. Živíme se vzájemně. Jsme jedno."

7 10.09.2021

"Patřila k lidem, kteří nelpí na tom, aby byli neustále a bezpodmínečně šťastní, a pachtí se za tím každým svým životním rozhodnutím. Jediné, co vždycky chtěla, bylo, aby život neproklimbala v nudě rozředěného přežívání, aby jen tak nevegetovala před televizí a nechala si poroučet, co má a nemá dělat. Vlastně i proto nesouhlasila s režimem, štvalo ji, že se jí pořád něco nařizuje, ať skrytě, nebo otevřeně, a nenáviděla to televizní oblbování davů, sedavý způsob bytí a věčné přikyvování pocitu, že se stejně nedá nic dělat."

"Myslíš, že umřeli?" zvýší sebevražednou nálož Jenůfa. Těmi dotazy riskuje celou cestu. Dává v sázku on the road Made in Cuba a rytmus nutný ke správnému tepu cesty. Vydaly se na ni, protože chtějí utéct. Cesta je vždycky útěk. Žádné hledání, poznání ani splynutí s bezčasím. Je to útěk před sebou, před vlastní vyběhanou cestičkou z vrat do práce a zase zpátky. A Jenůfa si na svém útěku nepřála žádné zbytečné zádrhele. Musela Karlu sakra dobře poznat, ne jako se poznají studentka studentka s o půl století starší profesorkou, ale jako dvě bytosti, které se ztěžka prodraly prostorem a časem a naskočily na společný vlak.

2 13.05.2021

Skvělá, oddechová kniha.

Pár citátů z knihy:

"Pochválen Pán Ježíš Kristus! Pěkně vítám, děkuji pěkně, a sedněte si u nás, abyste nám nevynesli spaní!" spustil Kája mezi dveřmi. “Jéje, maminka řekla: 'Nepopleť to zas,' ale já už to mám tak ve zvyku."
Pan farář seděl u okna a jedl. Po několika slovech Kájových se rozesmál a potom řekl on i stará paní: "Děkujem pěkně za přivítání, a co bys, Kájo, rád?"

"A teta pořád říká: 'Chudinka malá!' Holka je jako cvalík, křičí jako pět sojek, když se sletí na stromě, a teta hned přiběhne a říká: 'Chudinko malá, oni ti ubližují, viď! Máma tě nedá. Chceš mlíčko? Chceš kašičku nebo pikšótek?' To jí přinesla tuhle naše maminka od tety pekařky pikšótky. Takové žluté byly a voněly. Povídám: Maminko, dejte mi jeden! Ale maminka na to: 'Tebe budu krmit pikšótkama! Vem si chleba!'
Přišel tatínek, maminka je zrovna dávala na květovaný talíř, a usmíval se. „Á, dnes naše maminka strojila. Máme pikšótky, to se těším!’ A to se mi, pane řídící, moc líbilo, že maminka řekla: ‘Ty jsi jako Kája! Ty jou pro chudinku Marjánku. Zavážu talíř do čisté utěrky a Kája tam s nimi doběhne.’
‘No když jsou pro chudinku, tak jí je necháme,’ řekl tatínek. Maminka dala poslední na talíř a podala mi ten papír od nich. Byly tam drobty, ale jako maliny. Tatínek se smál a řek´: ‘Káju pošleš s pikšótkama? Jen si vzpomeň na rozinky!’ Tak maminka šla sama. ‘Marjánka stůně?’ ptal se tatínek. ‘Kdepak,’ jsem řek‘. Pořád jí a křičí. Pane řídící, já vím, proč křičí. Chce běhat a nemůže. Musí být v peřině, protože nemůže chodit. Já bych v peřině nevydržel ani za ty pikšótky!”

Přečteno znovu po 30 letech, a stále se líbilo.

2 03.08.2020

Těžká kniha, zajímavě napsaná, můj první Fuks.

Citát z knihy:
"Prostě, to je tak. Člověk je jako harfa, na kterou hraje vítr, ale také on sám. On sám na sebe, není to zvláštní? Je to dost zvláštní, ten život... je to jako tanec. No a jako jsou všelijaké struny na harfě," usmál se s šálkem u úst, "tak jsou také v čověku. Jsou v něm struny nejvyšší, ale ty jsou nejslabší, jako na harfě, takže je člověk někdy ani nezaslechne, a někdy se jich celý život ani sám nedotkne, neozvou se v něm celý život, anebo když, tak jen občas jako takové cinknutí či zazvonění, které hned zanikne ve strunách nižších. V člověku jsou však také struny hlubší a hluboké, no a pak..." Katz lehce zdvihl obočí a pohlédl na dort, který si pomalu ukrajoval lžičkou, "pak je v každém člověku i jedna struna temná." Dolízl jsem čokoládu na dně šálku a zvědavě na něj pohlédl.
"Jedna struna temná," řekl, "a té temné struny v sobě se člověk nemá dotýkat. Na všechny struny má hrát, ale jen ne na tu temnou strunu."
"A co když na ni hraje ten vítr," řekl jsem, neboť to bylo to, co mě právě napadlo, a musil jsem se skoro usmát, co mě tak napadlo... "copak z toho asi vznikne?"
"Vidíš," řekl Katz a usmál se, "tohle mě nenapadlo." A po chvilce zvážněl a řekl: "Z toho možná vznikne - tragédie."

5 21.07.2020

Krásnou češtinou napsaná kniha o platonické lásce mladíka k ženě, která se odmítá smířit s osudem svých staropanenských sester a chytá se první příležitosti jak uniknout podobnému osudu.

Pár citátů z knihy:
"Poněvadž jsem byl školákem, je pochopitelné, že valná část rozprav, které se mnou Hanzelín vedl, byla o škole. Smával se svým chraplavým, posupným smíchem a špičkoval o učitelích, školské výchově i vyučovacích předmětech. "Tak, copak jste dnes zas měli? Zeměpis? Dějepis?" Rád a obšírně jsem mu odpovídal, podrobnosti ho bavily. Měl tak skvělou příležitost ke kritizování. Dějepis mu byl snůškou lží, šňůrou zkreslených událostí, seřaděných podle příležitostného klíče, v zeměpise nacházel spoustu zbytečností, které je holým nesmyslem cpáti dětem do lebek, když tak jako tak nebudou pravdou již za nějakých deset let; na tuhou disciplínu, již zavedl náš třídní, hleděl jako na drezúru cvičených psů, vedoucí k podlosti a patolízalství. Nejvíce najížděl proti přírodopisu, rozškatulkování zvířeny a květeny ho dopalovalo. "Co? Úzké či široké nosní přehrádky? Volné nebo srostlé tyčinky? člověče, to není přírodopis, to je nějaká sbírka poštovních známek! Příroda, to je živý svět, útulek pro mudrce a básníky. .
Z vlastních studií mu zůstala nenávist k papírové výchově, to bylo jisté. Když jsem po takových výstředních přednáškách od něho odcházel, poklepával mi na rameno a pitvorně se šklebil: "Tak, jen se pilně uč dál ze svých knížek, bifluj nazpaměť - máš kariéru zajištěnu, čím beznadějněji tě otupí a očesají tvé vzněty, s čím větší bravurou z tebe škola vykouzlí ziskuchtivou, bezcitnou figuru, tím lépe pro tebe. Nebudeš nešťasten. Výborně se vtěsnáš do toho jejich světa."

"Lidé rychleji jezdí, rychleji žijí, rychleji stárnou, zuřivěji se nenávidí a ubíjejí bez výčitek svědomí nejen jednotlivce, ale celé národy. Po starých pohromách se blíží nové, svět se svíjí v porodních bolestech příštích lepších časů."

"Hlavu vzhůru! Hlavu vzůru! Není důležité, zda se nám podařilo to, za čím jsme šli, ale jakou cestou jsme se k tomu ubírali. Hola! Žádnou trpkost! Život nezměníme, to, co máme v moci, je jenom naše vlastní nitro. Uveďme je do harmonie. Přemozme čerty v sobě. Nebe, které odměňuje, je v nás. A kdyby to, co v sobě postavíme, bylo sebeskvělejší, nezabráníme, aby se jednou nesesulo v popel. Přesto - marnost je vznešená. Buďme lékaři, jimž pacient nakonec vždycky přece jen umře. Buďme staviteli marnosti!"

8 14.05.2020

Jako komedie mi to zrovna nepřišlo. Spíš smutný obrázek lidstva. Ale jako vždy od těchto pánů, jedná se o nadčasové dílo, které bude aktuální v kterékoliv době.

Pár citátů z knihy:
DAV (počne unisono hvízdat).
ADAM: Co to pískají?
ALTER EGO (V šílené radosti): To je má písnička! Pískají moji písničku! Stvořiteli, překonal jsem tě! Já jsem jejich Vůdce! Já jsem se stal Vůdcem!
ADAM: Proč tak křičíš?
ALTER EGO: Protože být Vůdcem je tisíckrát víc než být Tvůrcem, ty blázne!

ADAM (Vykročí rozčilen z jeskyně): Ano! Můžete se mnou udělat co chcete; můžete mne ubít nebo ukřižovat; ale nemůžete popřít, že jsem vás stvořil!
VĚDÁTOR: To je pověra!
PRVNÍ AE: My jsme odhlasovali opak!
ADAM: Pravda se nedá odhlasovat.
DRUHÝ AE: Lžeš! Pravda je, co je odhlasováno! Stačí prostá většina, aby se cokoliv stalo pravdou!

(Vchází Velekněz a Novic.)
NOVIC: Nicméně starší zprávy si odporují.
VELEKNĚZ: Všechny zprávy si odporují. Právě proto pravda musí být stanovena a nařízena. Je dáno článkem víry, že oba byli bezvousí a zářili v nadpřirozené kráse, a že právě na tomto místě , kde stvořili svět, vstoupili na nebesa. Byla kdysi sekta, jež učila, že Stvořitelé měli divoký vous. Toto učení, milý synu, bylo zavrženo a zatraceno.

7 31.03.2020

Docela vtipná detektivka.

Citát:
"Různé časové studie, vypracované nezávislými výzkumnými institucemi, do značné míry dokázaly, že muž se dokáže svléknout a natáhnout si plavky o osm až jedenáct minut dřív, než dívka odloží oděv a vevrtí se do několika čtverečních centimetrů minimálních bikinek. John Hugo jako muž znalý světa to věděl. Takže když se objevil na kraji prázdného bazénu, místo aby galantně řekal na Sandřin příchod, skočil do vody s plným vědomím, že může uplavat dva tři kilometry a ještě potom popadnout dech, než se Sandra ukáže."

1 13.02.2020

Kniha plná zajímavých myšlenek a pohnutek. Pro mě mnohem lepší a uvěřitelnější příběh než Levhart. Co se týče napětí a hrůzy, tak Sněhulák je zatím v sérii nepřekonaný.

Pár citátů z knihy:
"Hrdinu odlišují od zločince náhoda a detaily v okolnostech, tak to bylo vždycky.
Čestnost je ctnost lenochů a lidí bez vizí. Bez zločinců a občanské neposlušnosti bychom ještě teď žili v prvotně pospolné společnosti."

"Někdo říká, že se tolik zločinců dostává na svobodu proto, že právní systém je síť s velkými oky. Jenže to je naprosto špatná představa. Je to slabá síť s jemnými oky, do níž se chytají malé ryby, ale která se trhá, když se do ní vřítí ryby velké. Chtěli jsme být další sítí za touhle sítí, těmi, kdo dokážou zastavit žraloky. Nebyli mezi námi jenom policisté, nýbrž i soudci, politici a úředníci, kteří viděli, že naše společenská struktura, naše zákonodárství a právní systém nejsou připraveny na mezinárodní organizovaný zločin, který do naší země vstoupil otevřením hranic."

"Existuje jenom jedna větší prázdnota než život bez lásky, totiž život bez bolesti."

"Máte tu uklizeno," pochválila ho Martina, když si v chodbě zouvala boty.
"Mám málo věcí," odpověděl Harry z kuchyně.
"A kterou z nich máte nejradši?"
Harry se zamyslel. "Desky."
"Fotoalbum ne?"
"Nevěřím na fotoalba."
"Nevěříte? Co to má znamenat?"
"Mají ničivý vliv na schopnost zapomínat."
"Ale věříte na desky."
"Ano. Ty lžou mnohem pravdivějším způsobem."

"Asi toho o Armádě spásy moc nevíte. Dvě třetiny důstojníků jsou ženy.
"Ale komisař je muž. A ředitel správy majetku taky."
Martina přikývla. "Náš zakladatel William Booth říkal, že jeho nejlepšími muži jsou ženy. Přesto je to u nás jako ve zbytku společnosti. Hloupí, sebejistí muži rozhodují o chytrých ženách, které mají strach z výšek."

"Chtěl jsem tím říct jen to, že když člověk používá při hledání odpovědí vlastní hlavu, brzy zůstane sám."

"Mám problém s náboženstvím, které tvrdí, že věřit v cosi vyššího má být vstupenkou do nebe. Tedy to, že ideálem má být vaše schopnost manipulovat s vlastním rozumem, aby přijal něco, co vaše myšlení neakceptuje. je to stejný model intelektuálního podřízení, jaký využívaly všechny diktatury ve všech dobách, idea vyššího principu, u něhož nelze požadovat doložení existence důkazy."

"To povídala ona. Že jsem ponorka. Nořím se tam, kde panuje tma a chlad a kde se nedá dýchat, a na hladinu se vynořuju jen jednou za měsíc. Nechtěla mi dělat společnost tam dole. Nejspíš."

7 31.01.2020