Svědectví

(SPOILER) Posloucháno jako audio kniha, unabridged, anglicky.
Chci dát protiváhu výtkám k "souboji dobra se zlem" a "nulovému dopadu jednání postav".
Je to klasický román. Jako takový má ústřední motiv a ten rozvíjí na osudech myriády postav a rozvětvených dějů. Tak jako v jiných klasických románech je zde silný efekt motýlích křídel, momenty rozhodnutí (jakkoliv se zdají bezpředmětné) a vývoj postav.
Vůdčí motiv Svědectví není postapo pustina, je to spíš jako kdybyste vzali Frazerovu Zlatou ratolest a chtěli po dnešním člověku, aby ji bral vážně. Ne jako antropologické svědectví o vývoji lidské víry v nadpřirozeno. Opravdu vážně. King ve Svědectví neobhajuje spiritualitu. Střízlivě, pomalu a metodicky ji navrací do moderního světa. Z hlavních postav by se mohli stát vlivem okolností náboženští fanatici. Zvlášť z těch, kteří se stali mučedníky. Ale King nám místo toho dává lidi, kteří jednají jako lidi. Jen okolnosti jsou vykloubené. Román je dlouhý, protože čtenářům i postavám trvá dlouho přijmout okolnosti takové, jaké jsou.
Přečtěte si Svědectví, pokud:
- máte rádi klasický román
- máte rádi postapo
- zajímáte se o význam rituálu v moderní civilizaci
- láká vás střízlivá paralela k prvním světcům z počátku 1. tisíciletí: jejich motivace, způsob uvažování, logika a uvěřitelnost za tím vším

(SPOILER) SPOILERY!..............Uf, tak to mám za sebou... Po téměř dvou měsících. Musím říct, že závěr, tedy celý III. díl, už byl super, ale ta cesta k němu byla někdy nekonečná. Bylo tam dost vaty a ani se nedivím, že to Kingovi nejdřív seškrtali - pro mě asi nejúmornější byly zápisy z porad a vše okolo budování "nového státu". No ale vydržela jsem a čím víc jsem se blížila konci, tím jsem byla zvědavější, jak tohle chce autor zakončit. No, ten jeho způsob mě tedy překvapil, tohle mě tedy opravdu v tipování nenapadlo.... Anebo se tím taky trápil a prostě uskutečnil to, co se tak říká jako řečnický obrat - že by tam nejradši hodil.... :-) Konec byl na několika místech srdceryvný, tam se udrží jen málokdo, ale i ta první polovina knihy stála za to, když dochází k vymírání lidstva, byl to obdivuhodný příběh, jaký dokáže napsat jen King - jeho zprvu realistický děj se začne komplikovat s mystičnem a záležitostmi temného muže, prostě tak, jak to umí a proč ho čtu.... A jeho popisy uvažování Flagga, jeho vnímání, když se mu čtenář dostane do hlavy, to nemůže zprostředkovat žádný film. Jo a ještě taky miluju, když do příběhu King začlení psa, vyprávění z jeho pohledu tam mohlo být víc.... Skvělé to bylo! Ale vzhledem k délce asi hlavně pro fanoušky.... :-)

Kdyby se stejný koncept a totožné postavy ocitly v rukou jiného autora než Stephena Kinga, pravděpodobně by to skončilo jako absolutně nezajímavé post-apokalyptické fantasy. Díky svému vypravěčskému umu a schopnosti se svými hrdiny pracovat ale King dovedl i ohraný a nepříliš zajímavý námět zpracovat únosně.

Příběhově bohužel alespoň pro mě totálně ustřelil. Co začíná jako velmi realistický a brutální světový boj se superchřipkou se po vymření lidstva postupně mění v nezajímavý černobílý konflikt mezi zázračnou svatou babičkou a Ďáblem v lidské podobě. King tak zahazuje prakticky všechno, co do té doby pečlivě budoval a nahrazuje to novým příběhem, který k tomu prvnímu pasuje asi jako voda k oleji.

Všechny postavy postupně autor okrádá o svobodnou vůli, dělá z nich nemyslící figurky na šachovnici a celý děj se posouvá kupředu jen "protože to tak Bůh zamýšlel". Finální rozřešení, které je vlastně kompletně mimo kontrolu kohokoliv ze zúčastněných, tak nemá šanci uspokojit.

Kinga mám moc rád, ale tohle se nepovedlo.

(SPOILER) Touto knihou na nějakou dobu přerušuji svoje předsevzetí číst chronologicky dílo SK.
V předchozích knihách jsem oceňoval především znamenitě propracovanou psychologii postav. Ve Svědectví se dočkáme možná tak povrchních pocitů a momentálních nálad jednotlivých charakterů.

*mild spoiler warning*
Co však považuji za hlavní problém, NAPROSTO mi unikla celková pointa i dilčí větve příběhu. (proč byli vyslání zvědové, co měli zjistit? s jakými informacemi se vrací Tom?, proč bylo vysláno trestné, naprosto neškodné, komando?). Celý příběh vrcholí ojedinělou sebezničující událostí, ne kterou konání hlavních charakterů (1100 stránek!!) nemělo absolutně žádný vliv. Na stránce 900 se tak nebohý čtenář dozví, že veškerý obsah knihy je vlastně jen jakási zbytečná roadtrip telenovela plná naprosto nepodstatných postaviček. Pokud se autor shlédl v náboženském patosu a celé putování ma implikovat jakousi duševní očistu, tak by měl v úvodu místo samolibych řečiček raději čtenáře varovat.

Nesmysly:
Stuka je autorem označena jako stíhací letoun. (možná tak v rukách H-U Rudela)
Autor má zcela zásadní problém s procenty.

No byl to boj. Zacatek vyborny. Dvakrat jsem knihu behem prostredni casti polozil. V mnozstvi postav jsem se ztracel. Konec zase to hodnoceni zvedl. King je krutas.

A mě se to líbilo... Miluju Kinga a miluju postapokalypticke romány. A ještě ke všemu pořádně tlusté knihy. Tady je všechno v jednom. Typická Kingovka:)

(SPOILER) Já věděl, proč jsem kolem téhle knihy chodil tak dlouho obloukem. Nebyl to strach z toho, jak je dlouhá, ale odpuzovala mě anotace: „laskavá matka Abigail, temný muž, boj dobra se zlem“… čuchal jsem tady nějakou náboženskou agitku – a taky že jo.

Začátek mě moc bavil: jak se šířila nákaza, víc příběhů, víc skupinek lidí, seznamování se s postavami – to jsem přečetl skoro jedním dechem. Jenže když se příběh přehoupl do druhé poloviny, karty se víceméně rozdaly a došlo na výše zmíněné – moje chuť číst opadla a nakonec jsem to dorazil jen proto, že už jsem měl cca 700 stran za sebou a já nenechávám knížky nedočtené, ať jsou sebeblbější.

Jejich zasedání městské rady bych nejradši přeskakoval, stejně jako kecy o Bohu (King to asi psal, když zpytoval svědomí po nějakém drogovém úletu). No a jak už to u delších Kingových děl bývá – spisovatel se rozepíše jak neřízená střela, rozjede pár slibných zápletek a podzápletek, aby na konci nevěděl, jak z toho ven, a ukončí svůj opus magnum úplně debilně.

Už mockrát se mi stalo, že jsem měl pocit, jako by Kinga přestalo bavit na dané knize v půlce pracovat – chtěl by se věnovat radši už něčemu jinému, tak to prostě nějak zkratkovitě ukončí, ať už má pokoj. Cesta čtyř do Las Vegas? Zbytečná. Špioní akce? K ničemu. Rodička temného muže? Zbytečná. Haroldův konec? K smíchu. A tak je všechny smeteme na závěr atomovkou, aniž by na to „strana dobra“ měla vůbec jakýkoli vliv. V Boulderu mohli klidně rokovat do aleluja a nic by se nestalo.

Pod kopulí jsem ještě nečetl, ale nevím, nevím, jestli po tomhle vůbec někdy budu. :(

Úžasné dílo! I přes více než 1000 stránek bych klidně ještě přidal. Škoda, že třeba ten druhý svět, svět Flagga, nebyl více vykreslen, ta poslední kniha mohla být ještě propracovanější. Ani si neumím představit, jak musela vypadat kratší verze. Nevynechal bych nic. Perfektní dílo, čtivé. Jasně, bylo by to lepší bez toho nadpřirozena. Ale tak, je to King ne?

Nečekal jsem nic, dostal jsem vše. Druhá třetina knihy pro mě možná trošku zdlouhavá, natahovaná, ale ne přímo nudná. Jako celek 9/10 a zároven druhá nejlepší kniha od Kinga hned po "TO".

Legendární, epické. Moje první Kingovka. Strhávám půl hvězdy za ten náboženský přesah, což jde absolutně mimo mě, jinak ale nemám co vytknout.

"Zlo nikdy nespí". Čakal som od tejto knihy trošku odlišný príbeh. Boli tam prvky fantasy ale podané "Kingovsky" ako to on ma rád vo svojich knihách. Ak ste od neho čo to prečítali, tak sa nad tým ani nepozastavíte. Nebolo to čisté post-apo ako tomu naznačuje obsah. Musím sa priznať, KING sa podľa všetkého inšpiroval Tolkienom... Vševidiace oko, východ-západ, veža-hotel, Las Vegas-Mordor. Ak to vezmem ako celok, tak sa mi to páčilo a beriem to skôr ako rozprávku. AK to ale vezmem ako post-apo príbeh, tak na SILO to ani nedočiahlo a fanúšikovia tohto žánru tu nenájdu čo hľadajú.

Nějak jsem se nedokopal k tomu knihu dočíst. Není to špatné, některé pasáže jsou velmi zábavné. Úvod knihy, přestože byl hodně rozvleklý, tak mě bavil. Ale postupem času mi nějak přestalo záležet na tom jak to dopadne. A přiznejme si, jsou lepší knihy s postapo tématikou.

Harolda mi bylo líto.

Obrovské zklamání. Kinga a jeho styl jsem před touhle knihou neznal, ale jak moc jsem se zmýlil, když jsem si myslel, že bude přesně pro mě. Mám rád sci-fi, mám rád utopie a antiutopie a uplně nejlepší je, když je to situováno v post-apokalyptickém světě. Námět svědectví se mi proto velmi zamlouval, ale to jsem ještě netušil jakým způsobem lze tak slibný materiál promrhat.
Už od začátku jsem měl pocit, že něco není v pořádku, hlavně asi kvůli Kingově slabosti pro popisování všemožných exkrementů. Snad každá postava si zde prošla popisem močení v hoším případě pomočování a další variace na tělesné tekutiny jako krev, hnis nebo semeno se řinuly snad každou druhou stránkou. To by ale nebylo to nejhoší, protože komu prošla rukama nějaká splatterpunková knížka, tak tomu to bude připadat jen jako zoufale smutná snaha šokovat. Větší problém je jak je kniha hloupě napsaná, postavy jednají neuvěřitelně, nesmyslně a king všechno podtrhuje všeprostupující predestinací, kdy jedna postava dokáže díky nějakému vnuktnutí zjistit co si myslí jiná na druhém konci města. Jako by toho nebylo málo, během krátké doby se děj zvrhne v náboženský souboj dobra a zla, plný kouzel, zázraků a nepravděpodobných nehod a náhod, že občas nevíte jestli vám tu knihu někdo nevyměnil za bibli. Je zde i spousta faktických chyb, nad kterými lze jen kroutit hlavou. Zkrátka jakékoliv zamyšlení nad knihou bolí a doporučil bych ji pouze pravidelným čtenářům blesku, protože to má asi tak podobnou úroveň. Jediné plus spočívá v tom, že mi ted asi na dlouho nehrozí, že bych přečetl něco horšího.

Moje první postapo a jsem spokojená. Kingovi horory mám ráda a tahle kniha bude v mých top tento rok.
Skvělý, uvěřitelný příběh o smrtelné nemoci, která zabila skoro všechny lidi. Bavily mě rozsáhlé popisy životů postav, to jak se vyvíjely v závislosti na tom co prožily. Třeba změna u Larryho byla skvělá. Ta trocha nadpřirozena opředená kolem matky Abagail a Flagga dodala příběhu trochu tajemna. Skvěle vystižená slizká povaha Harolda, odvážný Nick, bezprostřední a prostoduchý Tommy, Glen se svymi trefnými poznámkami, psychopat Popeláč,.. Líbilo se mi, že i postavy u Temného muže nebyly vyloženě záporáci.. Všechny postavy měly své důležité místo v ději a moc mě bavily.
Půl hvězdičky ubírám za rozvláčný děj v Bulderu. Chvíli mi připadalo, že se nic extra neděje a to vyčkávání mi trochu vadilo. A za zvláštní konec kdy (podle mě) zbytečně umřela hromada postav. Důvod jsem trochu nepochopila.. Ani ten konec kdy se "kruh uzavírá"..

Nechala jsem si několikadenní odstup a ne, nemohu dát více než ty čtyři hvězdičky.
Souhlasím s tím, že se jedná o těžko zapomenutelný příběh, možná i proto, jak moc mě každý večer bolely ruce ve snaze udržet tu tlustou bichli v přijatelné poloze :-)
Jenže zatímco začátky byly více než slibné, příchod do Boulderu tomu všemu předchozímu úsilí dost uškodil. Nechci tu prozrazovat nebo naznačovat, ale fakt mám pocit, že kdyby "někdo někam nechodil" (a že jich bylo hodně :-), rozhodně nic by se nestalo a na vyznění celého příběhu by se tím nic nezměnilo, akorát by se ušetřily stránky (a bolesti zápěstí).
Moc mi vadí rychle ukončené životy mnohých přítomných, tak nějak na sílu, a naopak těch nedovyprávěných osudů bylo na závěr taky hodně.... jako kdyby jednotlivé postavy přestaly mít význam (což ve vyznění předchozího děje nedávalo smysl).
Achjo! Takže trochu zklamání vzhledem k tomu, kolik nadšených čtenářů jsem poslední dobou potkávala, a kolik natěšeného entusiasmu ve mně probouzeli.

Takže zase někdy příště pane K. Na poličce tu čeká spousta dalších :-)

Jeden z mých návratů po letech, z první četby před víc než dvaceti lety jsem si pamatoval pouze útržky a některé části knihy jsem si nevybavoval vůbec, zřejmě jsem dost přeskakoval. Svědectví představuje apokalypsu v hávu studené války - s utajováním, mlžením a střílením nepohodlných mluvků. King se opět široce rozmáchl a když si konečně zvykneme na to podivné manichejistické rozdělení světa, tak zjistíme, že stran už moc nezbývá, ale rozuzlení je ještě nahony vzdálené. Po předchozí rozevlátosti je pak závěr nahuštěný a nedovysvětlený.

(SPOILER) King si v předmluvě postěžoval, jak ho v prvním vydání donutili knihu o 400 stran zkrátit. Už je chápu. Opravdu mi nevadí tisicistránková mostra, ale tady bylo 700 stran o ničem. Postav je tam jako máku, takže než je King všechny okecá, tak jste ve třetině knihy a děj nikde. Od, řekněme, 700 strany to začíná pomalu k něčemu směřovat, ale to gradování děje se najednou sto stran před koncem úplně vypaří - říkám si "proč byla ta čtveřice vlastně donucena odejít do Vegas, když Popeláč dovezl bombu Flaggovi bez závislosti na nich??? A ta a-bomba byla údajně tak silná, že přece nebylo nutné, aby se všichni sešli na náměstí. Nějak mi to nedává smysl.

King dozajista umí napsat obsáhlé kvalitní příběhy, ale toto není jeden z nich.

Tohle byla nejdelší kniha, kterou jsem přečetla. Pan autor je bezesporu třída ve svém oboru, užívám si jeho vleklé popisy. U této knihy bylo jedno místo, které mi přišlo naprosto nudné, chaotické, divné, skoro až zbytečné a za něj jedna hvězda dolů. Jinak jsem ale byla nadšená, klobouk dolů napsat tak obsáhlou knihu a stvořit zajímavý svět po. A co jsem vůbec nečekala, některé pasáže mě dojaly. Jsem ráda, že jsem knihu neodložila po té jedné slabší části. Ovšem čtenářům, kteří s Kingem začínají, doporučím jiné knihy;), třeba přímo autorův životopis.