Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století

kniha od:


Koupit

Za letního večera se dostal pan Brouček v hospůdce pana Würfla "Na vikárce" na Hradčanech do hádky, v níž pan Brouček podle četby rytířských románů dokazoval, že jsou pod Prahou rozsáhlé podzemní chodby. Při tom popíjel, až konečně zbyl v hospůdce sám. Odcházejíc vyšel do předsíňky, vtom však ucítil, že se někam řítí. Když dopadl, poznal, že je v jakési dlouhé podzemní chodbě. Po dlouhé cestě chodbou přijde po schůdkách do sklepení, kde je nesmírné množství pokladů. Podle obrazu Václava IV. má za to, že to je klenotnice krále Václava IV. Tajné pero v obraze povolí a pan Brouček se dostane z klenotnice na ulici; ale jaksi se v ní, ač je Pražan, nevyzná. Neví, že je v Praze 15. století. Všude je na ulicích tma a domy mají podivné vikýře a arkýře. Pan Brouček potká jakéhosi člověka s lucernou, ten však mluví zvláštní češtinou a tvrdí, že je rok 1420. Pan Brouček slyší cosi o válce, vidí zástup ozbrojenců a zmaten sedne na kamenné sedátko proti domu "U bílého zvonu" nedaleko Týnského kostela. Tam jej najde jakýsi člověk v strakatém obleku. Je to měšťan Janek od zvonu, přezdívaný Domšík. Ten se diví češtině, kterou mluví pan Brouček, i jeho obleku i tomu, že pan Brouček neví nic o obležení Prahy Zikmundovým vojskem; ale pak vezme Domšík pana Broučka s sebou do svého domu . Tam se pan Brouček vyspí a potom se oblékne do staročeského šatu a jde ke stolu. Pozná Domšíkovu dceru Kunhutu a ta se mu rázem zalíbí. Až dotud se panu Broučkovi všechno líbilo. Ale teď musí do Domšíkovy zbrojnice a pak jít s Domšíkem k husitskému vojsku. Brouček neumí zacházet se zbraní, klopýtá o halapartnu. Cestou se staví s Domšíkem v hospůdce a tam je svědkem hádky o náboženské věci. Tam také pan Brouček okusí poprvé medoviny. Tu je vyruší zpráva o útoku křížáků, všichni se vyhrnou z krčmy, pan Brouček upadne. Je nalezen hejtmanem Chvalem a knězem Korandou, nalže jim o svých hrdinských činech a je jimi doveden před samého Žižku na hoře Vítkově. Tam potom musí pracovat na náspu. Dojde k památné bitvě na hoře Vítkově. Pan Brouček má bojovat, ale podaří se mu uniknout do Prahy, kde se vydává za Žižkova posla. V Domšíkově domě se převlékne do svých moderních šatů. Je zajat, předveden husity znovu před Žižku a má být jako zběh upálen. Brouček je strčen do sudu a sud je zapálen. V úzkostí volá Domšíkovu Kunhutu. Vtom otevře oči a vidí před sebou dobráckou tvář pana Würfla, který se dívá do sudu, co to tam kuňká. Vidí pana Broučka, pomůže mu ze sudu, do kterého večer pan Brouček, když opouštěl krčmu, spadl. Pak pan Brouček vypravuje o svých dobrodružstvích a lituje pokladů krále Václava, jež zůstaly v 15. století....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/11_/1170/novy-epochalni-vylet-pana-broucka-tentokrat-do-xv-stoleti-1170.jpg 3.6518
Série

Pan Brouček

Žánr
Romány, Literatura česká
Vydáno, SPN - Státní pedagogické nakladatelství, SPN - Státní pedagogické nakladatelství
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (64)

Kniha Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století

Přidat komentář
ayra
03. října

Zajímavý děj, sice plný popisných části, ale i ty byli vcelku zajímavé. Dala bych více hvězd, ale hlavní postava pana Broučka mi přišla naprosto nesnesitelná a celou knihu mi zkazila.

hrdlickova_61
04. dubna

Líbil se mi úryvek v čítance, pak celá knížka, pak jsem si přečetla ještě další díly. Ty si na rozdíl od prvního už moc podrobně nepamatuju, ale že jsem je četla s chutí, to vím určitě. Bylo by zajímavé se k nim všem znovu vrátit, mít na to čas. My čtenáři bychom taky potřebovali takový nějaký stroj času, aby se dalo do knížky vstoupit a ve stejnou chvíli zase vystoupit!

de_baques
19. března

Byť je tento satirický román těžce ovlivněn dobovým folklórem naivního velebení husitství, tak přece jenom pokládá zásadní (a stále aktuální) otázku, kdo by v dnešní době byl ochoten přinášet skutečné a dobrovolné oběti za dnes nepříliš ceněné statky jako jsou čest a vlast.

Pokud jde o literární kvality a zpracování, tak je to fantastické čtení. Lahůdka.

Nomia
20.10.2018

Kniha, kterou mi povinná četba a rozbory poměrně zhnusily. Pro mě Svatopluk Čech byl a bude symbolem nudného a místy rozvláčného vyprávění. A i když nemohu opomenout, že měla světlá místa a občas i vtipné pasáže, tak to rozhodně není kniha, kterou bych měla v úmyslu si přečíst znovu.
Ale možná jen byla chyba, že jsem Pana Broučka četla ve svých telecích létech. S mou tehdejší pubertální dušičkou jaksi Svatopluk Čech příliš neladil.

RyonMathrin
12.10.2018

Čech opět udělal čest svému jménu, protože druhý díl pana Broučka je taktéž vlastenecký. Předmluva autora mě naprosto rozebrala, když autor hodnotil předchozí díl vlastní knihy jako neskutečnou slátaninu. Tuto kritiku však napsal tak (tedy já to tak vnímám), že jí tím vlastně udělal dokonalou reklamu. Zakončeno:
„...rozumí se, že Nový výlet pana Broučka nelze dostati v žádném řádném knihkupectví.“ Mistrné.
Výlet do 15. století pojednává hlavně o zbabělosti pana Broučka versus statečnosti obyčejných občanů, kteří v husitském nadšení bránili Prahu před přesilou katolických vojsk krále Zikmunda. Jsou tu však velmi vtipné scénky vycházející ze střetu 400letého rozdílu kultur a jazyka. Třeba hned ze začátku, když se pan Brouček po příchodu do středověku nemůže ani pořádně domluvit, lépe řečeno místní nerozumějí jeho češtině. Nádherná scéna. O to lepší, že za použitou „staročeštinu“ se sám S.Čech hodnotí: „...neznalé staročeštiny oslním, naopak její znalci budou jen kroutit hlavou...“
Další unikátní výstup je, když si Brouček zapálí v domě svého dočasného hostitele Janka Domšíka doutník. Lidé z 15. století nejprve nedovedou pochopit, že existují zápalky:
„Rci, jak možno vytáhnouti oheň z prázdné krabičky holým dřívkem?“

A potom (kuřáci prominou, my nekuřáci se smějeme velmi) - nesmyslnost kouření samotného viděná středověkýma očima:
„A z čeho pochází ten smrdutý kouř?“
„Tuhle, z doutníku!“
„A proč pálíš takové šeredné koření? ... Divím se, jak můžeš strkat do úst ohavnost takovou. Dým tento vpravdě peklem zapáchá, že mi z něj již... nevolno.“

Zakončení příběhu (pozor, spoiler!) tím, že sám Žižka nad Broučkem vyřkne ortel, je podle mne hlubší symbolika - skoncování s uvedenou zbabělostí, lhaním a bezpáteřností. A opět to, že ho nakonec najdou v sudu... nemám slov.
Jen místy mi přišlo zdůrazňování páně Broučkovy lenosti a snahy vyhnout se střetu s křižáky za každou cenu trochu zdlouhavé.
Celkem vzato: Přestože staré, je to vtipné, chytré, vlastenecké. Doporučuji.

Nuny
09.08.2018

Tohle je ještě horší než Měsíc.
Téma mě bohužel nebavilo, opět hromady popisů pořád toho samého. Myslím, že už po pár stránkách je jasné, kde jsme a co se bude dít. Bohužel je to na každé stránce pořád připomínáno, takže čtení dokola a o ničem. Tohle není můj šálek kávy, bohužel.

Kuža007
14.07.2018

Nejlepší autorova kniha. Na tomto díle jde vidět, že autor má velkou zálibu v historii a je českým vlastencem. Čech velice rád v této knize satirizuje smetánku jeho doby, měšťana Matěje Broučka, a srovnává ji s měšťanstvem v době husitských válek. Jasně jde vidět jak kritizuje nabubřelost měšťanů autorovy doby a upřednostňuje husity z 15. století.

Astarothh
11.07.2018

Pěkná oddychovka. Klasika. Vyprávění vtipné. Líbilo se mi.

1

Štítky

15. století husité Čechy

Autor a jeho další knihy

Svatopluk Čech
česká, 1846 - 1908

všech 68 knih autora

Kniha Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století je v

Právě čtených2x
Přečtených915x
Čtenářské výzvě34x
Doporučených27x
Knihotéce271x
Chystám se číst50x
Chci si koupit2x
dalších seznamech10x