flanker.27 komentáře u knih

Široké znalosti o Franklinově výpravě, takřka dokonalá atmosféra, dobře napsané postavy. Tak proč ne maximum? Protože konec. Posledních asi 100 stran se prostě tak strašně moc liší od zbytku, jako kdyby to byla úplně jiná kniha. Jako samostatné zpracování eskymácké legendy bych to vzal, ale do jinak veskrze realistického podání předchozího děje se vysvětlení původu monstra absolutně nehodí (a navíc autor kvůli Crozierovi opustí zbytek výpravy). To už bych raději uvítal čistě přirozené vysvětlení všeho, a pokud by autor chtěl hororovou složku v příběhu zachovat, pak by stačil ten mráz a boj o život s přírodou či i mezi členy výpravy, což tam ostatně také bylo. Ale to je jen můj pohled na věc.

3 11.10.2015

Pro mne takřka dokonalý román. Nemyslím, že by šlo jen o "otočení stran", Yeskovova Středozemě je totiž jiná, zalidněná jinými charaktery, než u Tolkiena. Sice se stejně jmenují a mnohdy se nacházejí ve stejných výchozích situacích, ale jejich vztahy, motivy a celkové podhoubí se odlišují. Podstatnou část knihy se navíc nacházíme na jiných místech, především sledujeme dění v Umbaru prostřednictvím skvělé postavy barona Tangorna. Tahle část, přestože ve fantasy světě, je asi to nejlepší, co jsem ze špionážní literatury četl. A pak má kniha výborný konec, v některých momentech skvěle lidsky dotažený (myšlenka Aragorna o Arwen, když elfové přijdou o magii - "Náhle to byla jen velice krásná žena. A to bylo všechno.").

3 17.09.2015

Je to už víc jak 10 let, co jsem knihu četl, ale mám ji uloženou v paměti jako velmi přehledný a ucelený průvodce touto válkou rok po roce.

2 13.02.2020

Zatím poslední vydaný díl, který vnáší do rozestavených figur bouři a končí takřka smrtí jedné z hlavních postav. Opět maximálně čtivé.

2 01.01.2020

Poslední dobou jsem komentáře hrubě zanedbával, tak alespoň Poldarka doplním. Jak jsem napsal u Zatmění, Grahamovou hlavní předností je umění dialogu a vystižení charakteristiky postav. Když spolu dvě postavy mluví, rozmlouvají tu dva charaktery, nikoli autor sám se sebou. Díky tomu se jednotlivé díly čtou prakticky samy.

2 01.01.2020

Obsahově i literárně velmi kvalitní kniha, kterou bych s klidem zařadil mezi pětku nejlepších knih vzpomínek válečných letců. Popisy bojových letů, vylíčení opravdu tragické situace v prvním období války, způsob zacházení s těmi, kterým se podařilo po sestřelu nebo havárii nad nepřátelským územím dostat k vlastním, jen aby je začala vyšetřovat NKVD (což paradoxně vytvářelo někdy až dobrodružně humorné situace, kdy třeba velitel eskadry jednoho svého letce musel doslova z tábora NKVD unést letadlem), to všechno je podáno velmi čtivě a zajímavě. Zajímavé je, že autor létal vlastně celou válku na Il-4, což byl na začátku války relativně moderní, na konci však už dost zastaralý stroj. Dozvíme se i něco o autorově poválečné službě v sovětském letectvu a o jeho názorech na nasazení sovětské armády při různých akcích (včetně odsouzení obsazení Československa v r. 1968).

2 21.11.2017

Poměrně ponurý díl. Smrt tu nečíhá jen na válečném poli, ale zasáhne i tam, kde by to Cato a Macro nečekali. Spoiler: Ale popravdě řečeno, nejsem moc spokojen s tím, jak je to podáno, nechat odejít důležitou postavu ze scény takhle mimo vyprávění se mi pranic nelíbí. I když právě proto chovám naději, že nás ještě čeká nějaké překvapení.

2 30.05.2017

Víceméně bych zde mohl zrecyklovat komentář ke druhému dílu, ostatně ve starém vydání z 80. let, které jsem měl v ruce, byly oba díly spojené dohromady. Má to jistou logiku, protože třetí díl na druhý bezprostředně navazuje a v zásadě jde o pokračování stejného vyprávění stejnými prostředky. Oba díly se oproti tomu liší od prvního, díky čemuž jsme ostatně v rodině dlouho považovali trilogii za dilogii. Každopádně ke komentáři ke druhému dílu není mnoho co dodat, jak už jsem napsal, Harry je zde konečně trochu snesitelnější, ale hlavní díl mé čtenářské pozornosti a obliby si získal Isambard. Beran jako já a postavy jeho typu mám prostě rád. Škoda, že jeho syn nebyl ze stejného těsta, což je také důvod, proč velký hrad nepřežil svého velkého pána.

2 27.05.2017

Jak je tu již psáno, i já jsem jako malý rád listoval stránkami této knihy a prožíval s mořeplavci a cestovateli jejich strasti i úspěchy a dozvídal se, jaké bylo poznávání Země všestranné dobrodružství. Vlastně to dělám dodnes :)

2 17.04.2017

Co jsem napsal k prvnímu dílu, dá se stejně dobře zopakovat i zde. Navíc se zde dozvídáme mnohem více o dalších osobách, větší roli hrají kapitán Blamey i Verity, dozvíme se o fungování trhu s barevnými kovy a podíváme se i do vězeňských poměrů své doby. Demelza je ženská, jakou by si měl vedle sebe přát každý muž.

2 01.09.2016

Druhý díl se pro někoho možná překvapivě zase tolik nevěnuje jen velkým událostem a bojům, ale velkou měrou se zabývá i každodenním životem členů Prokopova rodu. I když do toho života pochopitelně velké události také zasahují.

2 01.08.2016

Tento díl patří mezi nejnapínavější, i když předchozí Gladiátor se mi líbil o kousek více. Škoda, že se v Egyptě zdrží Cato s Macronem jen jeden díl, prostředí má veliký potenciál.

2 13.01.2016

Alexandr Grin je moje srdeční záležitost. Psát tak dokonale křehce a přitom silně o lásce, snech a jejich naplnění, a přitom ještě výborně vystihnout a popsat postavy tak, aby byly životné, milé a čtenář se zatajeným dechem sledoval jejich osudy, to je úkol hodný mistra.

2 07.10.2015

Soubor povídek o lásce, manželství a lidech. Výborná psychologie postav a skvělé příběhy.

2 09.11.2014

Nádherný příběh o boji za spravedlnost, plný sugestivních popisů míst a lidí, kteří v románu vystupují. Myslím, že jde o jednu z nejlepších knih, které jsem vůbec kdy četl.

2 07.08.2014

Jedna z nejsmutnějších a nejpůsobivějších knih, které jsem kdy četl. Výborná psychologická propracovanost postav, jak je u Cronina zvykem.

2 07.08.2014

Velice čtivý román, s ne příliš komplikovaným dějem, ale to v tomto případě považuji spíše za klad vzhledem k poměrně realistickému popisu prostředí římské legie. Jak jsem napsal u dosud posledního u nás vydaného 9. dílu, celou sérii jsem přečetl téměř na jeden zátah, což o mnohém vypovídá.

2 07.08.2014

Za mne asi nejlepší český SF román, který jsem četl, především proto, že autor velmi přesvědčivě vytvořil inteligenci, která uvažuje jinak, než my lidé. To bývá často kámen úrazu, mnoho autorů v tomhle postrádá ty pravé schopnosti a i když stvoří celý vesmír rozdílných civilizací, kultur, i samotných principů života, nakonec je to vlastně jen všechno to samé v bledě modrém. Ale popsat střet s něčím, cos e ne úplně ztotožňuje s lidským chápáním, to je těžký úkol. Pravidelně ho dokázali úspěšně zvládnout třeba bratři Strugačtí, zejména ve slavném Pikniku u cesty.
Napínavé, občas vtipné, dobře napsané postavy (kdo by si nezamiloval Farlanda), snad jen hlavní hrdina sám je občas trochu nekňuba. Skoro jsem litoval, že kniha není napsaná z pohledu samotného kybernetika, tedy vlastně ústředním hybatelem dění, ale z hlediska samotného děje knihy je jen vedlejší postavou. Na druhou stranu takhle to dává možnost si spoustu věcí domýšlet, protože je čtenář nedostává podané po lopatě.

1 18.03.2024

Nemesis z hvězd jsem okomentoval samostatně. Ta je výborná. Černá planeta mne oproti tomu příliš nebavila, i když nemá špatnou myšlenku ani prostředí. Té bych dal tak tři hvězdy, Nemesis jsem dal pět, takže soubor zprůměrujeme na čtyři.

1 18.03.2024

Jako obvykle lehké čtení, svěží dialogy a propracované postavy. Skok o 10 let nebyl ani znát.

1 19.10.2020