Poslední Pán prstenu

(6.5/10) Tohle se těžko hodnotí. Samozřejmě, kdyby se události z Pána prstenů opravdu staly, určitě by existovalo více pohledů na věc a původní dílo je opravdu dost černobílé. Ale úplné otočení situace, kde Mordor je vlastně kolébkou pokroku (kluzák v Pánovi prstenů?) a Aragorn totální zlo, mě vykolejilo natolik, že jsem chvíli přemýšlel, zda mi do knihy ještě chce. Nakonec jsem tomu dal šanci a začalo to být i docela zajímavé, ale zkrátka se to ve mě trochu bije a také mi dělalo trochu problém se vyznat v té hromadě postav.

Táto kniha je takmer skvelá, a to že ju napísal amatér je ešte obdivuhodnejšie. Tak trochu nadvǎzuje na teóriu, že Tolkienov svet bol tak trochu reakcionárskou alegóriou na začiatky studenej vojny, a uvádza Pána Prsteňov "na pravú mieru" jeho interpretáciou ako v podstate propagandy mocností ktorým sa podarilo pokoriť Mordor a zabiť Saurona ktorý ohrozoval poriadky ich sveta.

Má isté nesporné nedostatky - autor napríklad nie je príliš na dialógy ,a našťastie sa im dosť vyhýba, miestami, v prvom dieli ktorý sa rozbiehal dosť pomaly, bolo trochu priveľa expozície, a zároveň Mordor podáva na začiatku trošku príliš sväto... v každej vojne sa deje svinstvo na oboch stranách.

Kniha ale rýchlo naberá dych, a druhý diel bol prosto vynikajúci - spravodajské hry baróna Tangorna v Umbare majú v sebe to najlepšie z našej povedzme vojnovej mládežníckej literatúry a filmu, je to proste taký Stredozemský Stirlitz alebo kapitán Kloss. Tiež sa mi hrozne páčila odbočka ako vlastne Mordor prišiel k Mumakom tým že na juhu pomohli v národneoslobodzovacom boji Haradu, a boli v podstate jedinou ríšou ktorá tam neprišla lúpiť, zotročovať a okrádať... krásna, tak trochu v štýle Sapkowského, narážka na reálny dejepis.

Bonusom samozrejme je že toto dielo ktoré predčí veĺa normálne vydaného, je na internete k dispozíciii zadarmo, keďže Tolkienova pozostalosť surovo bojovala s jeho komerčným vydaním v mnohých štátoch a jazykoch...

Mohlo to být dobré, ale není. Odmítám, že se moji hrdinové mohli klidně chovat takhle. Popisování tady také bylo až až. Horko těžko dočteno.

Po této knize jsem sáhl z velké lásky k Pánu prstenů, ale nebyl jsem zklamán, přestože celý příběh staví na hlavu a převrací naruby.

Podíváte se na celý příběh jiným pohledem, alternativním, kde Zlo je utlačovaným dobrem a Dobro je zlým a podlým nepřítelem.

Za mě osobně se nemusíte bát, že by bylo Tolkienovo dílo pošpiněno do poslední nitky (nebo spíš v tomto případě do posledního písmenka :-D ). Kniha má svůj vlastní příběh zasazený do známého světa, který je stejně prezentován tak, jak jste si ho nejspíš nepředstavovali :-) Známé postavy se tu v podstatě jen mihnou :-)
V tomto příběhu se nesetkáme s otevřenými bitvami, ale s intrikami, špionáží a házení špíny z jedné hromady na druhou. Slova jako "kontrarozvědka", "ministerstvo zahraničních věcí" a "náměstek pro operativu" jsou používány zcela běžně, takže oprostit se od známého příběhu by nemělo být nijak problematické :-)
Kniha mi přišla jako zajímavý nápad, ovšem pojetí politického zákulisí a vybraný slovník mi příliš neseděl do světa Středozemě, jak jsem si ho vždy díky Tolkienovi představovala. Čtenář v průběhu získá dojem, že už zbývá pouze vrtulník s výsadkem těžkooděnců (a svým způsobem není daleko od pravdy :-D).
Autorovi musím taky udělit malé mínus za závěr putování našich hrdinů, protože mi vlastně neřekl, jak to celé dopadlo. Oproti tomu chválím pěkné zakončení epilogem se shrnutím osudu postav.
V celkovém součtu kniha nebyla špatná. Rozhodně se jedná o nevšední příběh, který určitě zaujme. Hodnotím jako lepší průměr.

Varování: Jste-li skalním fanouškem mistra Tolkiena, vyhněte se tomuhle dílu velkým obloukem :) Protože se dozvíte to, co jste možná nikdy nechtěli vědět (třeba jaké svině jsou ve skutenčosti ti "dokonalí" elfové :)))

Jde o alternativní pohled na válku o Prsten, zde hlavně na dobu po jejím ukončení. Dozvíme se, že Mordor byl ve skutečosti vyspělá civilizace na prahu průmyslové revoluce (prach ze sopek byl kouř z vysokých komínů), který doplatil na závistivost hyperkonzervativních a ve své podstatě barbarských Zápaďanů, jejichž lídr Aragorn nebyl ničím jiným než nastrčenou loutkou manipulativních elfů.
A orkové jsou vlastně jen jiné etnikum (nicméně v númenorské propagandě jde o krvelačné skřety).

Kromě alternativního pohledu na vývoj v tolkienovské Středozemi jde také o špionážní román. Zde však musím ubrat hvězdičku za příliš rozvleklou prostřední část s baronem Tangornem, který je sám o sobě sice zajímavý charakter, ale jeho gambit v Umbaru přeci jen mohl skončit o trochu dřív :))

Dílo páně Tolkiena mám rád a patřičně v úctě. Nemůžu však říct, že bych byl skalní případně ortodoxní fanoušek. Takže Když se objeví parafráze na Pána prstenů, tak autora hned nepokládám za heretika a nepřeji mu pomalou smrt a znásilnění Balrogem. I v případě Posledního pána Prstenu jsem přistoupil s myslí otevřenou. Začátek a konec se nese právě na vlně Pána prstenů. Čerpá z klasiky, odstraňuje zlyričtělou verzi postav a upravuje události, aby byly reálnější. Pomluvy o Gandalfovi nesoucí se Středozemí jsou pravdivé. Aragorn je nastrčená figurka, která se sebou nenechá jen tak manipulovat a Elfové jsou mocichtiví parchanti - vlastně stejní jako všichni dříve zmínění. Na Faramira po jedné z největších bitev zbyly jen drobky. Nazgűlové jsou jen mocní čarodějové libující si v technice a Mordor je jen vyspělou zemí, tak jak ji popisuje památná a hlavně poplatná československá recenze Pána prstenů ze 70. let. Tohle všechno relativně funguje a čte se jedna báseň. Bohužel prostředek knihy je popisem špionážních kejklů barona Tangorna. Samotný Tangornův úkol je zajímavý a dokonce by byl samostatně nosný, ale jako propojení mezi úvodní a závěrečnou částí nefunguje. Prostřední část na mě působí jako autorova invence, při které se naprosto pustil ze řetězů. Špionážní boj několika stran je totiž zasazen do světa nepodobného jihu Evropy v době renesance, která moc nedává v tomto světě smysl. Všechno však korunuje epilog, který už spadl do učiněné parodie. Rád si přečtu jak dopadly postavy, které mě během čtení bavily, ale opravdu nepotřebuji vědět, že se Středozemně prokousala středověkem a novověkem až do současné doby, u Minas Tirith postavili letiště a kromě psané verzi Pána prstenů si můžete v Ardě pustit pochybný seriál Isildurův meč a zahrát si střílečku z prostředí Morie.
Na závěr se neubráním srovnání s Tajemstvím Morie Vladimíra Šlechty. Obě knihy začínají se stejnou myšlenkou: "Historii píšou vítězové". Z mého pohledu Šlechta prokázal mnohem větší znalost originálu a dokázal mnohem lépe propojit své "výmysly" s původním zdrojem a díky tomu Tajemství je mnohem rafinovanější než Yeskova kniha. Škoda, že se autor nevykašlal na Pána prstenů a nenapsal vlastní knihu s tématy špionáže. Asi by neměla takový věhlas a komerční úspěch, ale zase by napsal lepší a kompaktnější příběh.

dal som tomu šancu. a dokonca som sa tešil . no ale zniesol som ten blábol do 8 kapitoli a viac sa nedalo. autor vážne dúfal že nadviaže na pána prstenov no to ani náhodov . jeho pohlad na postavi z Tolkienovích kníh bol jedine špatný vtip. " že vraj velvislanec mordoru v rohane " a biela rada saruman ako zástanca života :)))) no a klinec tomu dodalo úplné opomenutie entov a hobitov v príbehu . a mordorské zameranie sa na techniku a nie mágiu to už len bol konečný stav . okrem vikrádania tolkienovho diela a prekrútenia chabého až nudného príbehu je to kniha ktorá nemá cenu ani papiera na ktorom bola vytlačená . nedoporučujem ju pre ludí ktorí si prečítali Tolkienove knihy len ich to znechutí škoda penazí .

Myslím si že na knihu se dá pohlížet ze tří hledisek. 1.) Jste skalní fanoušek Tolkiena a Středozemě a bude to pro vás utrpení, kacířství a hanba. 2.) Tolkien je vám fuk a budete to mít jako super špionážní literaturu a za 3.) Jste fanoušek máte rádi Středozemi tak jak je, ale tuhle knihu berete podobně jako u Marvelu "What if". Přikláním se k třetí variantě a moc mě to bavilo. Ti kladní pro mě vždy zůstanou kladasové, ale přeci jenom svět není černo bílý a o tom je tato kniha.

85% Chytrý a vtipný, nicméně dobře podložený špionážní román zasazený do prostředí Tolkienovy Středozemě. Není to prvoplánovitá parodie na Pána prstenů, jak by se mohlo z nevhodně zvoleného titulu (ani ruský originál, ani anglická verze se k původnímu titulu takhle nevztahují) a obálky zdát. Autor zasazuje řadu Tolkienových postav do jiného typu příběhu - místo eposu o boji dobra ze zlem se zde dostáváme do šedivé zóny reálpolitky, kde má každá ze stran trochu jiné zájmy a i nominální hrdinové se ve jménu "vyššího zájmu" dopouštějí pragmatických, morálně sporných činů. Nicméně platí, že představitelné technicky pokrokových myšlenek a racionálního uvažování v podobě mordorské civilizace jsou vykreslováni v lepším světle než teokratické konzervativní společenství elfů, které se opírá o magii a je hlavním antagonistou.

Kniha je rozdělená do čtyřech částí a prozkoumává různé kouty Středozemě, od poválečného Mordorského vnitrozemí přes Ithilienské hvozdy v počátcích kolonizace až po kosmopolitní Umbar. Časově je zasazena do období těsně po skončení války a Aragornově korunovaci.

Do začátku autor zhutnil "alternativní výklad událostí", které jsou jinak popsány zejména ve třetí a páté knize Pána prstenů. To představuje asi nejvíc kontroverzní část knihy a řadu ortodoxních Tolkienových fanoušků může odradit od dalšího čtení. Následně se blíže seznámíme s hlavními postavami příběhu, mordorským doktorem umbarského původu Haladdinem, orkem Cerlegem (orkové a trollové jsou u Yeskova ve vztahu k lidem něčím mezi jiným etnikem a jinou rasou) a bývalým gondorským šlechticem a důstojníkem Tangornem.

Autor nezapře své vědecké zázemí a u vysvětlování hlavní zápletky jde opravdu až do filozofické hloubky. Nicméně poté už má děj dynamický spád a na čtenáře čeká v dalších dvou kapitolách svižná akce a brilantně seskládaný děj, kdy jsou motivy jednotlivých stran (Aragorn, Arwen, Faramir nebo Gandalf) na první přečtení leckdy nejasné, ale mají vnitřní logiku a skvěle do sebe zapadají. To se zejména projeví ve třetí, umbarské části, která se vyvine v nemilosrdný souboj na život a na smrt hned několika různých zájmových skupin, přičemž průniky mezi nimi se dynamicky mění; z morálního hlediska má pak čtenář problém rozhodnout se, kdo z aktérů je větší svině.

Kniha nabízí originální pohled do světa, ve kterém mnoho fantasy autorů nepíše, a rozšiřuje obzory každého, kdo přečká první nápor odporu při čtení o odvážném mordorském boji za holou existenci proti brutálním západním agresorům. Není mnoho fantasy románů s tak důkladně vypracovanou vnitřní strukturou, která vybízí k opakované četbě. Doporučuji všem příznivcům Tolkiena s otevřennou myslí a chutí rozšířit si obzory.

Zajímavá kniha, která je jakýmsi pokračováním trilogie Pána prstenů, avšak autor se na Středozem dívá ze svého vlastního pohledu. Válku o prsten vnímá spíš než bitvu dobra a zla jako souboj magie a techniky. Tento pohled podle mne nebude sedět skalním fanouškům původního Tolkienova díla, protože v tomto pojetí je prostě Středozem jiný svět. Prolezlý křivákama od shora až dolu a nevyhne se to ani takovým postavám jako je Gandalf či Aragorn.

Dějově je kniíha v podstatě špionážní román. Takže si při jejím čtení užijete spousty akcí, které zdánlivě nedávají smysl, ale nakonec to do sebe všechno pěkně zapadne. A to co tady v komentáři pode mnou zmińuje flanker.27 ve své poslední větě, tak je opravdu taková třešnička na dortě.

Na knize mne nebavili ty spousty popisů ve kterých autor vysvětluje, jak všechno bylo jinak atd. Chápu, že by to bez toho nešlo, ale i tak mne to nebavilo číst. A dále styl, kterým byla kniha napsaná. Přišel mi takový krkolomný a nečetl se mi moc dobře.

Když vezmu v úvahu výše zmíněné klady i zápory, tak mi vychází průměr. Tedy tři hvězdy.

Pro mne takřka dokonalý román. Nemyslím, že by šlo jen o "otočení stran", Yeskovova Středozemě je totiž jiná, zalidněná jinými charaktery, než u Tolkiena. Sice se stejně jmenují a mnohdy se nacházejí ve stejných výchozích situacích, ale jejich vztahy, motivy a celkové podhoubí se odlišují. Podstatnou část knihy se navíc nacházíme na jiných místech, především sledujeme dění v Umbaru prostřednictvím skvělé postavy barona Tangorna. Tahle část, přestože ve fantasy světě, je asi to nejlepší, co jsem ze špionážní literatury četl. A pak má kniha výborný konec, v některých momentech skvěle lidsky dotažený (myšlenka Aragorna o Arwen, když elfové přijdou o magii - "Náhle to byla jen velice krásná žena. A to bylo všechno.").

Vlastně zatím jediný "špionážní román" který mne alespoň trochu bavil. Nápad na pohled z druhé strany jakož i Mordor coby hybná síla pokroku ve Středozemi se mi zamlouvá velice velmi, škoda jen rozvleklejšího tempa a jaksi neuspokojivého konce. Nakladatelství by ovšem zasloužilo za ten příšerný obal. Chápu, že marketing, pyčo, ale mohli dojit méně okatě a méně ohavně.