evismaior komentáře u knih

70% - Klasika Neila Gaimana, tak jsem se dost těšila. A četlo se to dobře, ovšem nutno říct, že pár týdnů po přečtení si knihu zas tak úplně přesně nevybavuji, což se mi u dobrých knih nestává. Samozřejmě veliké plus za stvoření Podlondýna nacházajícího se ve starých kanálech, tunelech metra a vůbec dalších podivných místech, která se pod chodníky Londýna nacházejí. A další dobrý nápad s tím propadnutím se škvírou, kdy se člověk či jiná bytost stane součástí tohoto urban fantasy místa a pro obyčejné lidi tam nahoře se stane takřka nepostřehnutelným. Ujetí vrahouni pan Croup a pan Vandemar. Tajemná dívka Dvířka s prazvláštní schopností. A markýz de Carabas, který dokáže zařídit prakticky cokoli. Ovšem samotný děj byl takový nemastný neslaný, zřejmě i vinou hlavní postavy Richarda, který propadl škvírou a prochází rádoby bouřlivým přerodem z nudného obyvatele Londýna v ... v podstatě téměř stejně tak nudného obyvatele Podlondýna.

3 06.10.2020

45% - Předchozí díl Knihkupectví U osamělých srdcí mi přišel docela roztomilý, takže když se mi dostalo do ruky pokračování, ráda jsem po něm sáhla. Ale musím říct, že tentokrát jsem byla spíš zklamaná. Příběh Verity a Johnnyho, kteří se dají naoko dohromady, aby je přátelé přestali obtěžovat dohazováním potenciálních životních partnerů, se dost vlekl a několikrát mě sváděl knihu odložit. Navíc mi hlavní postavy připadaly hodně neuvěřitelné - Verity, která odmítá vztahy, prohlašuje se za silnou introvertku, viditelně dává najevo, jak ji lidi kolem unavují, a přesto se všichni mohou přetrhnout, aby ji pořád někam zvali? No a co ten Johnny, který už deset let trpí nehynoucí láskou ke své bývalé přítelkyni, která se provdala za jeho nejlepšího kamaráda (a ten jim kupodivu celých deset let trpí to neustálé smskování) a jenom ho využívá, aby si sama připadala neodolatelně? A Johnny se pak zázrakem odmiluje a v mžiku zamiluje do té správné? No tedy uf, uf...

06.10.2020

60% - po Hře s láskou, kterou jsem pro její infantilnost měla problém dočíst, jsem dalšímu "bestselleru" této autorky moc šancí nedávala, takže jsem byla příjemně překvapená. Hlavní hrdinové sice byli poněkud stereotypní (Trevor - hezoun, co klátí jen modelky a jeho nájemnice Zoe - obyčejná, trochu obtloustlá puťka), ale na rozdíl od Jasona a Haley (kteří se zde taktéž objeví) si na nic nehráli a do pozice kamarádů s výhodami skočili rovnýma nohama a pak už se čekalo jen na nevyhnutelnou lásku jako trám, a to kupodivu bez zbytečných dramat. Jen už mě tentokrát dost otravovaly ty věčné popisy nenažranosti mužských postav z rodiny Bradfordů, kterých jsme si dost užili už v předchozí knize. Jako já se při popisu hodování ráda mlsně olizuju, jenže z tohohle neustálého ládování se tunami jídla mi bylo spíš nevolno...

2 15.09.2020

20% - tohle je vážně bestseller New York Times?! Mám romanťárny ráda, ale u tohoto jsem vážně povětšinou koulela očima v čiré nevíře. Jasně, otravný soused je pouze nutná předehra k tomu, aby se z něj stal muž snů, ale co ten balast k tomu? Jakože spolu budou každodenně polonazí spát v jedné posteli a k tomu si skálopevně namlouvat, že jsou jen nejlepšími kamarády? A největší zápletkou bude "ona si se mnou jen hraje" vs. "poprvé se vyspím až s tím pravým"? To bylo hodně hloupoučké, ale snad ještě víc to jejich chování ve stylu třináctiletých puberťáků, přestože se mělo prý jednat o středoškolské učitele. No nic moc zábava to čtení nebylo...

6 11.09.2020

75% - Asi každého z nás (a pisatele fanfiction především) to napadlo - jaké by to bylo přenést se do fiktivního světa popsaného v oblíbené fantasy knize? Hrdince knihy Fandom a jejím kamarádům se to skutečně podaří a ocitnou se v ponuré budoucnosti z knihy Šibeniční tanec, kdy světu vládnou geneticky vylepšení lidé a obyčejní "impové" na ně dřou. Zprvu to vypadalo, že to bude nuda - dotyčné literární dílko totiž podle popisu vyhlíželo dost triviálně a fakt se mi nechtělo věřit tomu, že jen kvůli lásce dokonalého Willowa k nedokonalé dívce by se ti u moci zřekli svých požitků, prohlédli by a to by vyvolalo revoluci. Ale autorka to posunula směrem k větší realitě. Violet, která po vpádu do fiktivního světa nahradí původní literární hrdinku, záhy zjišťuje, že jedna věc je o knize romanticky snít a věc druhá je se v takovém nelítostném světě plném násilí, zloby, chudoby a bezpráví opravdu ocitnout. Najednou už bohatý a krásný Willow není tak dokonalý a v knize naopak opomíjený Ash (dle autorky něco jako Jacob ze Stmívání) je hrdince mnohem bližší. Ono tam vůbec bylo hodně odkazů na tento typ literatury, ať už na Divergenci, Hunger Games nebo třeba i Harryho Pottera. Bylo znát, že autorka má načteno a o zákonitostech "kánonu" a psaní fanfiction hodně přemýšlela. Stejně jako přemýšlela o tom, jak celé toto propadnutí se do fiktivního světa vysvětlit a uzavřít. A to vysvětlení nebylo vůbec špatné.

11.09.2020

90% - po několika letech a několika shlédnutích filmu jsem se vrátila k této knize a shledala, že je stejně čtivá jako napoprvé. Jedna z mých nejoblíbenějších, spojující science fiction v podstatě s fiktivní dokureality z blízké budoucnosti, kdy lidé konečně přistanou na Marsu. Hlavní hrdina Mark Watney je asi nejpozitivněji naladěná a zdaleka nejkonstruktivnější literární postava, co znám, neboť tam, kde by jiný do týdne zcvokl, on vybuduje z ničeho bramborářskou farmu, dojede si tisíc kilometrů pro vysílačku, sestrojí si obytný přívěs a v něm přejede půl Marsu za svojí záchranou a to vše povětšinou bez jediného kontaktu se zbytkem lidstva. Autor navíc vychází z již nyní známých technologií, žádné transportéry a nadsvětelné pohony, a o to je příběh uvěřitelnější. Miluju, jak si Watney dokáže se vším poradit a neztrácí smysl pro humor, jedna z mých nejoblíbenějších pasáží je jeho řešení cesty kolem prašné bouře, byť se do filmu nedostalo... Snad proto bych jako jedinou výtku uvedla absenci jakýchkoli informací o Markově předchozím životě, co přesně z něj udělalo tak schopného a pozitivního člověka. Opravdu bych ho totiž chtěla lépe znát.

(SPOILER) 75% - tahle kniha poněkud mate svým názvem, resp. snaží se čtenáře možná trochu lacině nalákat na setkání s oblíbeným hercem, který se však osobně objeví doslova jen na pár řádcích. To snad autorka neměla zapotřebí a stejně tak mi tam moc neseděla ta dějová linka s údajně zázračnými léčivými koláči. Jinak mě ale toto zdánlivě jednoduché červenoknihovnové počtení příjemně překvapilo. Kupodivu mi byly sympatické všechny tři hrdinky, jejichž prostřednictvím se autorka vypořádává s tématem adopcí - Veronika, která jako mladičká otěhotněla, rodina ji zavrhla a ona po porodu dala dítě k adopci a s potlačovaným pocitem ztráty se léta protloukala Státy, než se rozhodla vrátit domů a začít znovu. Její dcera Bea, která se až po smrti své matky dozvídá, že nebyla biologickou dcerou svých milovaných rodičů, a přijíždí se s matkou setkat, přičemž si obě složitě ujasňují pocity, které to v nich vzbuzuje. A konečně Gemma, které vlastní nečekané otěhotnění zhatilo sny o novinářské kariéře a díky její přípravě článku o domově pro těhotné náctileté nahlížíme do několika dalších příběhů dívek, které jen obtížně hledají ve svém nitru odpověď na otázku, zda a komu dát své dítě k adopci a zda ho pak vůbec někdy ještě chtít vidět.

2 15.08.2020

55% - nebylo to úplně špatné, tedy když si odmyslím tu spoustu překlepů v českém vydání a obrázek na přebalu, který zjevně vybíral někdo, kdo nedočetl anotaci ani k tomu "Benátky 1667". Hlavní hrdinka Alessa byla taková ta hezká šikovná poctivá zlodějka, její milý zas byl sympatický čestný velitel stráže, který jí v jejích aktivitách marně bránil. Zklamala mě ale ta nedotaženost, rychlý konec, z něhož pomalu ani nevyplynulo, proč byl ten modrý medailon tak důležitý a kdo poslal toho nájemného vraha.

23.07.2020

75% - čekala jsem podle anotace nějakou lehce brakovou literaturu pro teenagery, a tak jsem byla příjemně překvapená. Prostředí zajímavě poskládané rodiny žijící v kostele, který otec zakoupil jen proto, aby se zbavil přítomnosti otravného farářovic psa, bylo zajímavé a zábavné, stejně jako dvě naprosto odlišná dvojčata a jejich matka s fobií z prostoru žijící v suterénu, nemluvě o přehlížené biomaceše. Hlavní hrdinka Merit byla správně trhlý a svérázný outsider, jejíž patálie byly celkem neotřelé. Trochu mě pak tedy zklamalo rychlé a růžové zakončení. Já mám happy endy ráda, ale to, že tajemství členů rodiny i jejich sebereflexe následovala až po tom, co hrdinka udělala, a navíc s tím většina z nich byla celkem v pohodě, bylo docela děsivé. Stejně jako to, v kolika položkách onoho depresivního dotazníku se člověk může najít.

4 23.07.2020

20% - Dívka Violet z nemanželského svazku je vychovávána na venkově svojí tetou a jejím nejlepším přítelem je chlapec z chudobince Kit. Po letech se z něj stává mistr šermu, kterého ženy zbožňují a muži se mu chtějí vyrovnat. Ti dva se opět potkávají, zamilují se do sebe, pořád se tam mluví, jaký to bude hrozný problém, hlavně přesvědčit její tetu, ale pak se náhle jako mávnutím kouzelného proutku všechno vyřeší, včetně převelice rychlé svatby. Ta část z dětství obou hlavních hrdinů byla ještě docela fajn, ale vývoj v ději z jejich dospělosti byl spíš jen k nechápavému nadzdvihnutí obočí.

06.07.2020

50% - nebylo to napsané úplně zle, ale ten nápad s ženou, která využije zmatků po 11. září a zmizí tak, aby si její nejbližší mysleli, že zemřela při pádu dvojčat, mi přišel trochu laciný. Tedy ještě by se to dalo pochopit, kdyby se jednalo o manželku nějakého násilníka, která opravdu potřebuje zmizet z povrchu zemského, ale Emily nic nehrozilo - manžel v podstatě světec, který se "provinil" jen starostlivou péčí o svoji nemocnou matku, a Emily nebyla ani žádná chudinka bez peněz, neboť to byla ona, kdo v rodině vydělával. Mohla tedy odejít z jejich vztahu "na rovinu" a ne se takhle vypařit a dramaticky se skrývat a ani dceři nic neříct, i když i ona i manžel by si pravdu vědět rozhodně zasloužili a co se mě týče, na tohle Emily prostě neměla právo. S tímhle přístupem jsem s ní její následné životní strasti nedokázala příliš prožívat. Její šikovná dcera naopak byla postava napsaná velmi povedeně a dospěle.

2 06.07.2020

20% - podle anotace jsem čekala pikantní románek o vztahu profesora a jeho studentky - inu je to tam, ale je to tak hloupoučké, že se to nedá příliš omluvit ani v rámci daného žánru, a kdyby hlavní postavy byly třeba skladník a kuchařka, vyšlo by to nastejno, protože kromě pár zmínek o obavách z propuštění hlavního hrdiny z práce, které hrdinka rozptýlí slibem mlčenlivosti, to tam nehraje žádnou zásadnější roli. Stephen je popsán jako nezkušený skoropanic něco přes třicet, který pod usedlým oblečením ukrývá postavu vytvarovanou v posilovně a zázračně se projeví jako skvělý a nabušený milenec, Julia ho nejdřív samozřejmě příííšerně vytáčí, anžto je inteligentní, přidrzlá a nevhodně oblečená a zmalovaná, ale jakmile si s ní začne, tak nemůže jinak. Kniha je psána z jeho pohledu, ale nezdá se mi, že by autorka mužům natolik rozuměla, aby si to mohla dovolit, ten chlápek působí dost tupě. "Psychologickou" stránku příběhu zajistí zmínka o zemřelém dědečkovi, nezbytnou hádku a udobření tu máme v podobě špatné známky ze skvělé písemné práce. No a ani ten sex za moc nestál, nabízí se říct, prostě taková normálka, že to nebylo třeba ani zvlášť popisovat. A konec je opravdu dost nijaký.

03.06.2020

60% - Když už jsem přečetla druhý díl, tak jsem se odvážila pustit i do prvního, který byl o chlup zábavnější. Byla to taková ta typicky britská zápletka ve stylu "máme skupinu lidí, kteří se v danou chvíli vyskytovali na panství, tak kdo byl tím, kdo spáchal vraždu?" Což autorka opět okořenila poznámkami s poznatky z viktoriánského období, v němž Jane Austenová žila. Dlouhodobější dojem ale ve mně ani tento díl nezanechal.

01.06.2020

80% - podle obálky a anotace jsem očekávala nějaké lehké čtení v podobě holčičkovsky naivní růžové knihovny, kde tlustá opomíjená holčina zázračně zhubne a nalezne prince svých snů. Takže jsem hned od prvních stránek byla příjemně překvapená, že se ve skutečnosti jedná o docela odidealizované ponoření se do hlavy hned několika velmi realisticky vykreslených postav - samozřejmě je tu 200kilová Annie, která už kvůli odsouzení všech, kteří ji vidí, raději ani nevychází z bytu, kde tráví čas sněním o facebookovém životě svých "přátel", ale pak je tu naopak i anorektická Johanna, která zklamání z rozvodu a nepříliš rychle postupující kariéry moderátorky utápí v závislosti na nakupování (a tím pádem i dluzích), producent "hubnoucí" reality show Jarme, který v touze pomoci své ve škole šikanované dceři při natáčení dokumentu o šikaně zajde za všechny přijatelné meze, a jeho asistentka Camilla - manipulátorka, která život obětovala své práci. Z Annie se v reality show nestává zázračná proměna, tedy alespoň ne vnitřní a s tou nezaslouženou vnější (a to je za mě hvězda dolů, protože prostě nevěřím, že by se dalo takhle snadno zhubnout - to by to riskli všichni) se musí náležitě popasovat. Docela by mě zajímalo, jak by to se všemi těmito postavami bylo dál, takže to je druhá malá výtka, že román skončil moc brzy.

2 01.06.2020

55% - i v rámci daného žánru pouze lehký nadprůměr. Příběh dvou sester, které po babičce zdědí zmrzlinárnu na anglické pláži, přičemž Anna je ta, která je zodpovědná a navíc ráda vaří, takže je ochotná se tomu věnovat, a Imogen si do Anglie jen odskočila z Thajska, kde se věnuje fotografování a bezstarostnému životu na pláži - tak nějak poklidně si čtenář propluje celou knížkou, ale výraznější dojem to nezanechá, na to je to příliš jednoduché, a to včetně onoho klišé, že jakmile hrdinka (zde navíc obě hrdinky) narazí na prvního použitelného muže (tedy podivný už je ten fakt, jak často naráží na použitelné muže:-)), tak s ním také skončí. Ale na konci mě fakt skoro mrzelo, že nemám doma přístroj na zmrzlinu, protože zvlášť recept na mou oblíbenou slano karamelovou vypadal moc chutně.

1 22.04.2020

50% - kniha nenaplnila má očekávání, která jsem od ní měla jakožto k literární předloze filmu, kde by měla hrát Kate Winslet. Začátek - úspěšná a pohledná švadlena vracející se do městečka, kde jako nemanželské dítě prožila krušné časy, vyhlížel velmi nadějně, stejně jako barvitý popis onoho australského zapadákova a jeho barvitých postaviček. Jenže na tom se potenciál příběhu jaksi vyčerpal, plácalo se to odnikud nikam a i finální Tillyina pomsta vyzněla jaksi do ztracena vzhledem k tomu, že nikdo z těch omezenců neměl kapacitu na to, aby Tillyiny motivy pochopil.

1 07.04.2020

30% - měla bych být cílovou skupinou, protože podobné v podstatě fanouškovské předělávky mých oblíbených knížek mám ve velké oblibě a obzvlášť na Harryho Pottera jsem jich četla nepočítaně. A to je asi ten problém, protože těchhle fanouškovských příběhů je tolik, že celá řada z nich je fakt neuvěřitelně dobrých a natolik vtipných, že se čtenář doslova válí smíchy. On i třeba film Austenland a jeho literární předloha je opravdu roztomilý. Ovšem u této předělávky Jany Eyrové se tohle nadšení bohužel nekonalo. Vzešla z toho jakási duchařská detektivka, kde ani Rochester nebyl vlastně Rochester, Jana Eyrová byla nemastná neslaná, furt tam všechno glosovala mrtvá Helena a postava autorky Charlotty Brontëové tomu taky nepomohla. Vtipné mi to tedy nepřišlo ani trochu. Takže jedna hvězda spíš za snahu.

1 07.04.2020

20% - nesnažit si jakkoli ukrátit čas v porodnici, kde jsem tenhle kus nalezla v místní knihovničce, asi bych se k přečtení těžko donutila. Jakási fantasy červená knihovna, kde hlavní hrdina neodolatelný Kenrick hledá součásti jakési dračí číše, aby nepadla do rukou jakémusi zloduchovi. Nebylo mi celou dobu jasné, k čemuže má ta číše být a co by s ní udělal ten zlořád. Ale to asi bylo fuk, protože celý děj směřoval k tomu, jak dostat Kenrickovi do postele lepou krásku Haven, které poškozená paměť brání, aby si pamatovala, že by vlastně vzhledem k tomu, k jaké straně sama náleží, do té postele lézt neměla. Ale erotické to tedy bylo fajně:-)

06.04.2020

55% - tenhle literární kus jsem našla v chudičké knihovničce místní porodnice, kde jsem zůstala upíchnutá dost dlouho na to, abych knihu dočetla, k čemuž bych jinak asi nenalezla dost trpělivosti a sil. Hlavní hrdinka Tiffany blížící se čtyřicítce a prahnoucí po nalezení toho pravého sice zdaleka není tak marná jako Bridget Jonesová, ostatně je úspěšnou a vcelku pohlednou tvůrkyní známých reklamních sloganů, ale sledovat na 400 stranách všemožné způsoby, jak najít muže, od seznamek, inzerátů až po dovolenou pro nezadané a procházet si s ní desítkami zklamání při schůzkách s nejrůznějšími typy, bylo zkrátka dost úmorné zvlášť, když se dalo doufat, že vyvoleným nakonec bude přece jen hlavní idol.

15.03.2020

70% - román psaný formou deníku mladé zdravotnice, která si v práci v nemocnici u rentgenu nevede vůbec zle a její soukromý život odehrávající se v Domě v neslušné čtvrti zabydleném spoustou svérázných postav je plný nejbarvitějších příhod. Trochu mi přišel v nesouladu její až dětinský styl vyjadřování v deníku, když přitom obzvlášť ve vztahu se starším ženatým lékařem se dokázala chovat na svůj věk a nezkušenost až podivuhodně dospěle. Ovšem centrem děje je prazvláštní majitelka domu a její ještě zvláštnější němá dcerka Flo, kterou si hlavní hrdinka okamžitě zamiluje, jako by k ní byla přitahována podivnou silou, jejíž vysvětlení i mě samotnou v závěru knihy překvapilo. Podobný příběh jsem ještě nečetla, za to autorce chvála, na druhou stranu měla kniha až moc nepříliš poutavých střípků vyprávění, bez nichž by se děj snadno obešel.

03.03.2020