Evina.Cetba komentáře u knih

S dosud nečtenou knihou, kterou jsem původně chtěla dát v rámci velkého úklidu pryč, jsem nejdřív strávila celé odpoledne, kdy jsem jenom studovala hodně obsáhlé obrazové přílohy, od fotografií, ilustrací a mnoho dalšího až po různé dopisy, díky kterým jsem se mohla seznámit s rukopisem naší nejznámější spisovatelky. A pak jsem se pustila do čtení, i když nejdřív jenom tak namátkou, než stránku po stránce. Všechno vypadá nádherně a dýchá z toho poctivost a kvalita někdejších literárních děl. Tohle je knížka, ke které se dá vracet a která má velké kouzlo.
Souhlasím s názorem, že se jedná o jednu z nejkvalitnějších biografií Boženy Němcové a je v ní dost informací. Je i velkým potěšením pro oči, co stránka, to několik ilustrací, fotografií přírody nebo titulů knih, osobních předmětů jako třeba vějíře, portrétů atd. Knížku si nakonec nechám.
Vtáhla mě do světa Boženy Němcové i krásných starých, dávných časů.

7 12.04.2021

Životní příběhy opata Anastáze Opaska (1913 - 1999) benediktinského opatství, které se nachází v Praze - Břevnově. Vzpomínky tu má od narození, přes klášterní život a následné věznění komunisty až po současnost, tedy dobu, kdy byla kniha sepsána ( a to bylo dva roky před jeho smrtí). Ze vzpomínek čiší pokora, hodně se věnuje duchovnímu životu, věřícím bližním a hodně prostoru také zabírá jeho věznění v komunistických lágrech.

7 09.04.2021

Biografie obsahuje dva životní příběhy průkopnických lékařů, kteří léčili pacienty v českých zemích. Převážná část knihy se věnuje lékaři jménem Sagar (rodné jméno Žagar), který se z vesnického negramotného chlapce vypracoval díky vikáři, klášterním školám a univerzitě až k tehdejšímu proslulejšímu jménu a sehrál svojí roli v lékařské vědě, epidemilogii. Podstatnou část života, zejména v mládí, ovšem strádal, sám byl v dětství a mládí často nemocný a navíc ho protrpěl na almužnách a chudinských polévkách. Je to poměrně smutné čtení, měl nelehký osud s mnoha zvraty.
Druhý lékař, Jan Melič, byl průkopníkem v porodnictví a zasazoval se o lepší péči pro chudé lidi.
Tyto příběhy se odehrávají v 18. a 19. století.

7 22.03.2021

Poutavej příběh o dvou slavných sestrách, herečkách, které zdědily povahu po své nevyrovnané matce. Krásná Lída zastiňovala přecitlivělou, ne tak prvoplánově atraktivní a populární Zorku, která starší, úspěšnou Lídu obdivovala a zároveň si byla vědomá i jejích chyb. Zorka se neuměla obrnit a vymezit vůči překážkám, který život přináší a brát život s větším nadhledem. Lída nervově labilnější sestru inspirovala a nepřímo ovlivňovala po celý život.

7 07.03.2021

Místopisná kniha se zabývá historií dnešní pražské městské části - Řepy, která byla dříve vesnicí. Jako věřícího člověka mě zaujalo, že tady sídlí boromejky, které se zde v jedné části kláštera starají o nemocné, ve druhé části je ženská věznice. Poskytují zde potřebným duchovní péči. U boromejek svého času pracoval i Babinský, jako zahradník, až do konce života, je tam i pohřbený. Jsou tu i zajímavé životopisy představených Kláštera sester kongregace sv.Karla Boromejského.
Jinak se v knize popisuje běžný život obyčejných lidí z různých období, od historie až do současnosti. Na fotografiích nebo ilustracích můžeme vidět původní staré Řepy i jak stejná místa vypadají v současnosti.
Kniha má krásné grafické zpracování a má pár menších map. Řepy byly připojeny k Praze v roce 1968.
Knížku mi půjčila moje kamarádka, která tu bydlí. Jsem ráda že zase vím nějaké nové informace o další městské části svého rodného města.

7 19.02.2021

No jooo... Konečně jsem našla svůj slabikář, tady na databázi knih! Nádherný, přehledný slabikář s krásnými obrázky. Milovala jsem ho a dobře se mi z něho učilo. Moc ráda bych si ho ještě jednou prohlédla a přenesla se do let, kdy jsem poprvé zasedla do dřevěné lavice a učila se číst a psát. Jaká to radost, když jsem přečetla první slovo a perem s násadkou namočeným do kalamáře s inkoustem napsala první písmeno. Bez kaňky!

7 14.02.2021

Chválím jedině obálku. Takhle si Vánoce nepředstavuji, podobným chováním bych si spíš tyto svátky zprotivila. Duch Vánoc je i v něčem jiném než jenom v nakupování cetek. Všeho moc škodí a tohle snad o ničem jiném než o ozdůbkách není. Zbytek raději bez komentáře.

7 28.12.2020

Spisovatel sleduje osud zvláštní Olgy a německého chlapce Herberta. Hrdá Olga je žena se slovanskými rysy v obličeji, její příběh sledujeme už od dětství, od věku dvou let až po její smrt. Byla sirotkem, vychovávala jí babička, neměly spolu dobrý vztah. O to víc se dívka upne k chlapci z bohaté rodiny. Herbert byl také specifickou osobností, voják, který měl toulavé boty a v průběhu života cestoval po celém světě. Zamilují se do sebe už v dětství a jsou celoživotní láskou. I po jeho smrti mu učitelka Olga píše dopisy, i když mu už nemůžou dojít. Všechno se motá kolem historie Německa a kolem netypického vztahu dvou lidí. Příběh je psaný v krátkých větách bez zbytečných popisů, o to víc vynikne historie Německa v 19. a 20.století. Jednoduché věty, žádné těžko stravitelné filozofování. Líbilo se mi to. Moc.

7 10.11.2020

Tuto kuchařku jsem dostala jako svatební dar. Tehdy jsem neuměla vařit a moc mně pomohla. Teď už je možná trošku zastaralá, přesto v ní někdy hledám rady. Plno klasických nápadů a jídel je stále aktuálních. Je tady vše. Navíc k ní mám hezký vztah, protože mi připomíná moje mládí.

7 03.11.2020

Velmi poutavý příběh postižené dívky, která po nemoci oslepla i ohluchla. Pomocí speciální učitelky se naučila slepecké písmo, potom mluvit a dokonce vystudovala i vysokou školu.

7 01.11.2020

Děj se odehrává na Slezsku, ve vesnici poblíž Opavy. Starší dáma vzpomíná na své dětství a mládí a posléze odsun z rodného statku. Mluví zde o celé své německy mluvící rodině.
Je zde prostor i pro volyňskou rodinu, která se do opuštěného statku odstěhovala z Ruska, rovněž vystěhována z rodného domu a kraje. V Rusku mluvili česky a byli rovněž nežádoucí jako kdysi Němci u nás.
Čte se to dobře, kniha je tenká a přitom popisuje z jiného úhlu pohledu historii 20.století.

7 06.03.2020

Životopisný příběh Sergeje Machonina, narozeného v Moskvě roku 1918, ale žijícího dospělý věk převážně v Praze, byl velmi pestrý a zajímavý. Smýšlením umělec a redaktor, též překladatel, měl osobité názory na lidi kolem sebe a nevyhýbal se ani humoru. Se shovívavým nadhledem vzpomínal na svého otce i ostatní členy rodiny. Zemřel v roce 1995 a je pohřben na Olšanském hřbitově, i jeho hrob se sochou je umělecký a nezvyklý, stejně tak jako byl on sám.

7 30.01.2020

Milé. Člověk si rád zavzpomíná na známé běžné předměty denní potřeby, dobu a životní okolnosti, které dnes už žijí jen ve vzpomínkách. Hned se mi vybavilo mé mládí, rodina, bytová i jiná móda apod. Prostě to co bylo spjato s hezkou částí mého tehdejšího osobního života.

7 07.09.2019

- Na podobných romantických příbězích mám nejraději postupné vydobývání si místa a respektu mezi personálem a sbližování se se zcela jiným světem, světem panstva. V tomto případě tedy průmyslnické rodiny. MOJE SNĚNÍ MÁ VŠAK HRANICE.
- Když už se příběh začne příliš vzdalovat od reality, už to není ono. Jednak čtenář tak nějak tuší jak to všechno skončí, tudíž není napnutý tolik, jak by být měl. A pak, já musím alespoň s přimhouřenýma očima věřit, že se podobný příběh mohl docela klidně stát. Když uboze oblečená dívka ze sirotčince, která má poslední možnost najít si práci jako pomocnice (což je hned v první kapitole asi pětkrát zdůrazněno) a jen tak tak utekla hrobníkům z lopaty, když naše Marie získá srdce továrnické rodiny a schyluje se k tomu, že jednou všechen ten přepych bude nejenom vlastnit, ale i vést podnik i celou domácnost... Ne, to už je moc přeslazené a přitažené za vlasy.
Stylisticky nic moc, velmi jednoduché. Četlo se to sice snadno, pohladilo mě to na duši, ale druhý díl už asi nedám.

7 01.10.2018

Byla jsem jednou na autorském čtení J. H. Krchovského. Bylo tam mnoho mladých lidí, přesto si s nimi dobře rozuměl. Jeho verše se libozvučně rýmují a většinou končí překvapivou nebo drsnou ironií. Smrt, ironie, erotika, to jsou témata, kterých se drží natolik výrazným způsobem, že neomrzí.

7 28.09.2018

Kniha je lepší nežli film. Téma, jak se dělala kariéra dříve, tak se dělá i dnes. Stále se používají stejné prostředky.

7 27.09.2018

Nezbedný psík Robin a různé lotroviny, které provedl své paničce - spisovatelce. Humorné čtení.

7 26.09.2018

Vtipné příběhy jednoho zapomenutého, fiktivního šlechtického rodu. Odehrává se to v současnosti.

6 15.07.2023

Román psaný z pohledu psychicky narušené dívky, inspirovaný skutečným životním příběhem. Aničce pomohla ke štěstí učitelka svou přímluvou u Tisa, který tehdy ještě nebyl prezidentem. Pomáhala mu pak s drobnou administrativou, podle jeho předlohy odpovídala na dopisy vojáků, jen je podle osobní situace pisatele drobně upravovala. Málem skončila v 16 letech v ústavu, díky podpoře matky a jiných lidí se tak stalo až o mnoho let později. První polovina knížky se mi líbila víc. Doplněno fotografiemi, kde je vidět i fyzická degradace osobnosti, která potřebovala podporu jiných, aby mohla fungovat ve společnosti. Mohlo tam být víc Tisa, nicméně on tady není hlavní románovou postavou.

6 30.06.2022

O Sidonii Nádherné už jsem přečetla dvě biografie, viděla dokumenty a protože to je hodně zajímavá a inspirativní osobnost s bohatým a nevšedním životem, pustila jsem se i do komiksu. Bohužel mi nesedl. Ani po textové stránce. Obrázky byly jak namalované dítětem, postavy mají kamenný výraz bez mimiky, zda je to muž nebo žena jsem poznala jen podle délky vlasů případně vousů, pozadí je namalované na čtverečkovém papíře, vybavení místností minimální, tento umělecký záměr se mi nelíbil, obrázky vůbec. Nejvíc se povedla příroda, park se zámkem a hlavně herbář, ten se vyloženě povedl, zbytek nesympatický.
Ve Vrchot.Janoviích jsem byla, Sidonie bude mojí oblíbenou osobností, tento komiks by ovšem zájem o ní nevzbudil. Nechtělo se mi ho ani dočíst.
Doporučuji spíše biografii "Sidonie Nádherná a konec střední Evropy", ta se povedla na výbornou.