Evina.Cetba komentáře u knih

Nádherné balady až s hororovými zápletkami, jako děvče jsem se jich docela bála. Přesto je vyhledávala a někdy i recitovala. Dobrá česká klasika.

14 29.09.2018

Cestopisný příběh Ch. Ritter (1897-2000), původem české rodačky, která se v první polovině 20st. vydala na ledové Západní Špicberky, aby se tam setkala se svým manželem a rok mu pomáhala s nevšední domácností. Seznamovala se zde s polární krajinou, zdejším způsobem života a prožívala malá dobrodružství a malé výpravy. Muž byl lovcem kožešin (dočasná práce). Krajina jí zprvu přišla nehostinná, s polárními vichry a bouřemi, střídané častými mlhami, brzo však podlehla její kráse (nádhera oblohy a úchvatných ledových ker s různými třpytivými, barevnými efekty. Obdivovala tady i krásu zvířat, kterých zde ovšem nebylo mnoho. Jednou ráno se před jejich chatkou objevila bílá liška, kterou si hrdinka postupně získala, krmila jí, dokonce pak liška nějakou dobu spávala u dveří jejich chatky).
Ch. také půl roku prožila v temné polární noci, kdy vůbec nevyšlo sluce.
Manželé bydleli v malém dřevěném domku, ve kterém žili ještě s mladým norským lovcem, Karlem. Ze začátku to byl komplikovanější vztah kvůli jazykové bariéře.
Místy se autorka dokonce pokouší o mírný humor. Knížka je hlavně zajímavá, pěkně napsaná, jsem ráda, že jsem se do cestopisu pustila.

13 06.04.2021

Tohle je moje Honzíkova cesta, vydaná mezi 50.-60.léty 20.st.! Nááádherné obrázky od ilustrátora Antonína Pospíšila, které jsem si dokázala hodiny prohlížet. Knížku jsem měla ráda jako celek. Poutavej příběh o pobytu na venkově. A ty kresby, které jsem tak milovala. Třeba doteď si pamatuju na takové maličkosti jako je namalovaná hruška, na kterou jsem dostala chuť pokaždé, když jsem stránku otevřela. A s Terezkou jsem chtěla vyběhnout do zahrady a povídat si o všem možném jako se svými tehdejšími oblíbenými živými kamarádkami, s osobnostně silnou a krásnou Elen a hodnou Ivanou, které nosily stejné účesy. Klidně bych Terezku vzala k nám do dívčí party. Honzík taky bezva. Text knížky samozřejmě taky moc fajn. Všechno prostě podařené.

Odvážná, vitální 23-letá Mary přijíždí po smrti matky za svojí tetou na anglický poloostrov, aby zde pomáhala svým příbuzným v hospodě, zároveň i proto aby měla kde hlavu složit. Jak ovšem brzo zjistí, není to dobré místo pro slušné děvče. Kvůli tetě zde zůstává, teta je utrápená, ustrašená a zdeptaná žena na dně pod nadvládou svého alkoholického manžela, který se zabývá pašeráctvím a přechovává pod svojí střechou nelegálně nabité zboží a stýká se s lupiči. Je to nebezpečné místo, kterému velí strýc Josse, ale Mary si umí poradit a má svůj plán... Josse má bratra Jema, který je zloděj koní, má ovšem přesto lepší povahu a v románu sehraje také svojí roli.
Líbil se mi popis krajiny plné slatin, skal a tajemné mlhy, to je něco pro mě. Je tady i místo pro lásku a tajemnou romantiku. Příběh se odehrává převážně v podzimním a zimním období, tedy v době, kdy jsem román získala a tenhle týden ho začala konečně číst. Možná i proto jsem se do příběhu snadno položila a knížku přečetla poměrně rychle. Hodně napínavý.
Autorku znám už z Mrtvé a živé a ještě mám v knihovně povídkovou knížku, takže se těším na další setkání s autorkou, která mi sedla.

13 10.02.2021

S touto autobiografickou knihou se nemanželský syn A. Dumase zapsal do krásné literatury. Příběh je o koketní Markétě, která každý večer chodila do pařížských divadel, většinou se svými milenci, ozdobená kaméliemi. Tam se do ní zamiloval mladý muž Armand a ona záhy do něho. Do příběhu podstatně zasahla její nemoc, tuberkulóza, a otec, který nepřál jejich lásce. Četla jsem již před čtyřiceti lety!, nemocné dívky mi bylo líto a konec jsem obrečela. Knížka se mi moc líbila.

13 17.02.2020

Remarque mě nikdy nezklame a nikdy neomrzí. Zajímavé osudy lidí, byť na pozadí další pozvolně se blížící války a nastupujícího fašismu. Jeden z mála spisovatelů, který píše o hrůzách válek, fašistickém režimu a přesto dokáže udržet pozornost i u ženských čtenářek, které čtou rádi i o podstatně idyličtějších věcech.

13 11.10.2018

Rozhlasová podoba na jedničku. Zase jsem ani nedutala. Dramaturgové si umí vybírat zajímavou literaturu. Akorát trochu smutný příběh, snad žádná rodina v literárním podání Petry Soukupové to nemá mezi sebou jednoduché.

12 19.12.2023

Moje srdcovka. Po přečtení bych řekla, že skoro moje královna mezi ostatními českými psychologickými romány. Film s Brejchovou jsem viděla několikrát, četla jsem poprvé. Ve filmovém a knižním zpracování Jsou některé odlišnosti, neméně silné je zpracování v knižní podobě, naopak je ještě mnohem působivější, pochmurnější a propracovanější.

12 21.05.2021

(SPOILER) Naivní Bovaryová si žila nad poměry, dělala ze sebe to co nebyla, chtěla mít všechno nejlepší, byla rozmarná a zanedbávala manžela a dítě, kterých si nevážila a vsadila vše na špatnou kartu. Tajně se scházela s nesolidními milenci vyhledávajícími nezávaznou zábavu a žila v iluzích, chybných domněnkách a ve snách o princi, který jí vtáhne do lepší společnosti. Neuměla se správně odhadnout ani své možnosti a radovat se z toho, co bylo dostupné, nebyla pro rodinu. O vyznávání skutečných hodnot, o morálce neměla ani ponětí, měla chybně nastavený hodnot.žebříček, byla pravá maloměšťačka s malým vzděláním, která ze sebe dělala kdo ví co, přitom pro vysokou společnost byla nepřijatelná a neohrabaná. I když to spisovatel napsal tak, že jí lze rozumět, nelze s ní sympatizovat. Dnes by se ženy podobného ražení spíše rozvedly a dítě hodily na krk muži, i takové ze sousedství znám, existují dodnes a snad můžou být k chybám Bovaryové víc shovívavější.
Bovaryová je synonymum lehkovážné sobecké ženy, která si svými nerozumnými požadavky a kvůli pochybnému uspokojování potřeb zničí život svůj i život své původní rodiny. Trochu mi připomněla přece jen poněkud zodpovědnější a více mateřskou Annu Kareninu.
Knihu jsem poslouchala díky rozhlasovému zpracování, který se váže k výročí autora.

Další vzpomínková kniha, tentokrát americké punkové a rockové zpěvačky Patti Smith, narozené roku 1946 (je to skoro moje vrstevnice:)). Zajímavě napsáno, pěkně se mi to poslouchá jako audiokniha. Přitom i já vzpomínám, jak byla tato dnes už kultovní zpěvačka svého času hodně moderní jako nově vyšlá hvězda a jak jsme jí s nadšením poslouchali u rádia s tehdejšími hitparádami.
Patti měla zvláštní půvab, nebyla krásná, ale charismatická. V této knize popisuje zejména své začátky, mládí, životní styl a komunitu umělců, vztah s výtvarníkem a fotografem Robertem Mapplethorpem, jejich lásku k umění a jejich cestu ke slávě.

11 16.07.2021

Podobná témata moc nevyhledávám. Životopisný příběh Josefa Hasila, převaděče za totalitního režimu, je ovšem tolik poutavě napsaný, že mi přímo nadchnul. Knížka mi hodně bavila, je dost napínavá a dobrodružná. Věřím, že osloví hodně lidí a osobně jí můžu jenom doporučit.

11 09.04.2021

Jedna z mých nejoblíbenějších životopisných knih od jedné z mých nejoblíbenějších spisovatelek. Básníkem je tady středověký francouzský básník F. Villon.

Příběh se vleče, čtyři kapitoly se nedozvídám nic zásadního ani nového než to, že Holly umírá babička, snad na třech stranách si Holly kupuje rohlíky a její matka dospělou dceru za nakoupenou snídani pochválí. Zdálo se mi, že s knížkou mařím čas. Pak se probírají babiččiny vzpomínky, plyne to pomalu, nemá to spád. Je to četba pro ženy. Když jsem na knížku v knihovně náhodně narazila, domnívala jsem se, že se jedná spíš o psychologičtější román. Musela jsem se do čtení nutit. Podobných knížek je hodně a tahle na delší dobu nedokázala udržet mojí pozornost. Ke knížce se už nevrátím, mám pravidlo, že když mě četba do 5 kapitol nezaujme, už jí další šanci nedávám. Je toho ještě tolik, co chci stihnout přečíst, tak nemá smysl nutit se do něčeho, co se mi ani po 40 stranách nezalíbilo.

11 02.12.2020

Krásu Polabí jsem objevila díky speciální řadě turistických nálepek "Labská stezka", jsou to nalepovací fotonálepky, které si lepím do svého turistického deníku.
Zjistila jsem, že na rovině i kousek za Prahou lze objevovat krásnou přírodu s lužními lesy, v řece je mnohdy písek, vzácnější kamínky, na březích mušličky, v přilehlých lesích tůně, krásná květena, drobná zvěř, takže za přírodou nemusím jako Pražačka jezdit hodiny daleko a stoupat do fyzicky náročných výšin.:) Dokonce lze u Labe vyjímečně objevit i Mořské orli. Jinde, například v Lázních Toušeň, jsou pěkné chaloupky.
Tato kniha je pěkným doplňkem k již nabytým informacím a pozvánkou do míst, které jsou zdánlivě neatraktivní, ovšem jen do té doby, co místo navštívíte osobně. Krásné, moc krásné místa. Jsem ráda za tuto brožurku, jako za vlastivědné vycházky po okolí s přírodovědci z informačních středisek.
Prostě a jednoduše: kniha Toulky Polabím je vítanou pozvánkou na zajímavá místa v ČR, o kterých by jsme měli vědět.

11 13.04.2019

Můj názor? Jedna z prvních hororových básní, temné nálady a umělecky zpracované pochmurné představy.

11 29.09.2018

Patřilo to v mém dětství k oblíbenějším knížkám a chtěla jsem školačku napodobovat. Dnes se nad tím usmívám.

11 24.09.2018

Pozoruhodný pohled na svět, jak ho vidí statečný muž (a zároveň vědec) příliš malého vzrůstu. Genetická porucha, DNA, výzkum, láska ke knihovnici,... další rozhlasové zpracování dobré knížky, při které jsem ani nedutala.

10 31.12.2022

Jedná se o smutný příběh poctivého chlapa, kupce. Nehodil se do vypočítavého světa, byl na druhé příliš hodný, váhavý a nepružný. Neměl zdravého podnikatelského ducha, chtěl vycházet s každým, nechal se snadno do něčeho vtlačit a nedodržoval ani jednoduchou obchodní zásadu: "Nezaplatíš, nedostaneš." Svůj obchod si navíc vybral na nesprávném místě.
Ostatní ho neuměli docenit. Ve zkrácené verzi, kterou jsme s dcerou poslouchaly v rozhlase, se k němu chovala dobře jenom starší posluhovačka, která viděla svět zdravějšíma očima. Škoda, že nedal na její slova. Konec je dojemný, Žemlův životní příběh byl předem odsouzený k tragédii.

10 29.11.2020

Nesmírně roztomilá a poutavá kniha o životě veverek na jedné zahradě, Tyto zvířátka jsou majiteli pozemku milováni a zdálky opečovávány. Pinky má skvělé nápady, například si do uvolněné kůry ve stromu do zásoby pracičkama "zatlouká" mrkev, schovává si oříšky... a my to jako majitelé zahrady pozorujeme z dálky, přesto jsme o jejích akcích hojně informováni. :-) To vše je napsané tak zábavnou formou pro dospělé, že jsem se musela často usmívat a nevěřila jsem vlastním uším, jak mě veveřácké dobrodružství strhne. Je to knížka pro dospělé čtenáře, ale v tu chvíli jsem zase byla malou holčičkou, která kdysi stála s napřaženýma rukama v parku a její osobní tehdejší ochočená zrzavá veverka, kterou chodila krmit, jí přebíhala z jedné paže na druhou a mlsala z ruky dobroty...
Veverky jsou moc fajn a bezvadná je i tato kniha.

10 26.10.2018

Nejdříve jsem si v dětství hrála na Odvážnou školačku, později na Robinsona Crusoe. Byla jsem rovněž dosti vynalézavá. Jablka v obýváku se stávaly exotickými plody, které jsem našla na opuštěném ostrově, měla jsem ve fantazii ochočená domorodá zvířata, i když v reálu mi doma pobíhal jen křeček, domácí květiny se přeměňovaly na vzrostlé palmy... :-) Jaká inspirativní krása, tuhle knihu přečíst! :-)

10 11.10.2018