Černý obelisk

1 16. února

Tak tenhle Remarque mi dal zabrat. Stylisticky napsané suprově, Remarque prostě umí parádně vyprávět, ale měla jsem problém s obsahem. Asi čteno ve špatnou chvíli, taková ta beznaděj a nezmar, která se táhne celou knihou mi bohužel moc připomínala moje rozpoležení. Takže místo, aby mě to nakoplo, tak mi to ještě přidávalo. Strašně jsem se prala s tím to dočíst, začetla jsem se asi až ke konci, kde se přeci jen začne něco dít.

06. února

Hm. Co napsat? Skličující kniha o skličujících věcech. Ten pesimismus byl na mě asi moc pesimistický ...

4 19.12.2018

Sonda do duše ztraceného mladíka v poválečném Německu. V díle jsou přítomny všechny prvky pro autora typické. (Válečný veterán, odpor k válce, marná láska atd...)
Právě díky dokonalé kombinaci všech těchto prvků považuji tuto knihu za to nejlepší, co Remarque kdy napsal.

3 22.11.2018

Kniha, ve které autor ukryl pod zážitky hlavního hrdiny i ostatních postav jasné poselství a zároveň varování pro všechny, kteří si tento skvělý román přečtou.
Jako by Remarque viděl do budoucnosti a zároveň s tím i dnešní nové a přitom stejné -ismi, které mohou přivést Evropu a celý svět k dalšímu utrpení...
Poučíme se?

3 17.11.2018

Knížka je to výborná a čte se moc dobře. Klasický Remargue, ale zároveň trochu jiný, vtipnější.

5 11.10.2018

Remarque mě nikdy nezklame a nikdy neomrzí. Zajímavé osudy lidí, byť na pozadí další pozvolně se blížící války a nastupujícího fašismu. Jeden z mála spisovatelů, který píše o hrůzách válek, fašistickém režimu a přesto dokáže udržet pozornost i u ženských čtenářek, které čtou rádi i o podstatně idyličtějších věcech.

1 04.10.2018

Miluju knížky od E. M. Remarqua! A tuto knížku jsem si stejně jako ostatní knížky zamilovala.

3 01.10.2018

Remarque - sázka na jistotu, nikdy se nebojím sáhnout po něčem od tohoto autora a těším se na další. Někdy je moc deprese, někdy mnoho nemocí, ale je to realita a vždy nechybí humor, vtipné obraty a nápady (viz "vytahovačka" hřebíků).

1 10.09.2018

Dobré to bylo, zajímavě napsané, dozvěděl jsem se zase něco nového.

1 06.09.2018

Prvá kniha od Kramera ktorú som dokázal dočítať. Osobne nemám rád depresívne motívy, a preto som nedočítal troch kamarátov a ani Vábivé horizonty.
Kniha plná sarkazmu, humoru ale aj filozofických úvah o živote a láske.
Dal by som 5 hviez ale posledné dve/tri kapitoly boli také "remarkovské" - ale vojnové obdobie asi také aj bolo :-(

8 28.08.2018

Opět zajímavý pohled na muže co se vrátili poraženi z fronty do poválečného nového Německa. Na komplikovaný život, starosti s inflací, s nelehkou politickou a hospodářskou situací, které otevřela cestu k nástupu nacismu. Při čtení jsem se musel trochu soustředit a vytrvat u některých pasážích. Ovšem jako celek to má velkou vypovídající hodnotu a kvalitu.

14 20.08.2018

Jako student jsem od Remarqua četl vše , co mi přišlo pod ruku. Po letech jsem se k jeho knihám vrátil a zažíval vše znovu- pocity zmaru, pocity naděje, štěstí a smutku. Kupodivu pocity zůstávají, jen trochu jinak smýšlím o jednání hrdinů. Každopádně- kdo se zajímá o dobu počátku minulého století- od Remarqua se dozvíte daleko nejvíc, nežli ze školních, trochu politice přibarvených učebnic.

4 11.07.2018

Rok 1923, v Německu je inflace, která doslova zabíjí, a živí tím vznik a podporu fašistů. Styl knihy není jen depresivní a tak knihu doporučuji! Sama si ji
určitě ještě někdy přečtu.

4 06.02.2018

Asi ji budu muset přečíst znova, tolik myšlenek se nedá vstřebat najednou. :)

5 02.01.2018

Knížku jsem četla do čtenářské výzvy jako oblíbenou knížku rodičů/prarodičů. Místy jsem se musela hlídat, abych vnímala sáhodlouhé dialogy a úvahy o smyslu všeho možnýho, ale dějově mě to vážně strašně bavilo, hlavní hrdina byl boží, další charaktery taky (ať už v dobrym nebo méně v dobrym...) a vážně jsem byla překvapená, jak byla knížka někdy vtipná. Přišlo mi to jako poměrně věrné vykreslení doby a to je docela mrazivá představa :-(.

1 24.11.2017

Autor nedokáže vyloženě zklamat, jeho postavy jsou zajímavé, osudy nevšední a zápletky čtivé. Ale přece jenom je to ve srovnání s např. Jiskrou života a Na západní frontě klid dílo slabší, trochu utahané především pseudovztahem s chovankou z blázince, trochu protivné módním antiklerikalismem a kosmopolitismem, nesympatické překvapivým pochopením pro soft-eugeniku. Pro většinu škvárů s kulatou matoucí nálepkou bestseller (nerovná se bestquality) je to však stále vzor nedostižný.

2 09.11.2017

Remarqueovy knihy miluji. Nejvíc jsem ho četla v době gymnázia a vždy mě jeho vyprávění naprosto pohltilo. Jiskra života a Tři kamarádi podle mě patří k tomu nejlepšímu, co světová literatura nabízí. Do Černého obelisku jsem se prostě ale nedokázala začíst a asi úplně neumím říct proč. Jelikož je ale Remarque skvělý spisovatel, hledám spíš chybu v sobě a věřím, že někdy později, při lepší konstelaci hvězd, se ke knize znovu vrátím a svoje hodnocení změním. Nyní ale jen musím napsat, že jsem se nedokázala začíst a plně ponořit do jeho knihy, tak jako tomu bývalo dřív.

3 14.08.2017

Myslela jsem si, že jsem od autora četla už všechno, byl jeden z mála, který mě jako povinná četba zaujal. Tento titul mi unikl a opět jsem si potvrdila, že Remarque je prostě klasika, co nezklame.

2 20.06.2017

Po přečtení cca jedné třetiny jsem to vzdal, což dělám velmi vyjímečně. V knize jsem postrádal jakýkoliv příběh nebo cokoliv co by mne k ní nějak poutalo. Černý obelisk mi navzdory vysokému hodnocení zkrátka vůbec nesedl.

4 28.05.2017

Od tohoto autora jsem již kdysi dávno četla Na západní frontě klid, ale už si to moc nepamatuji. Jsem ráda že jsem si mohla přečíst i tuto knihu, moc se mi líbila.

3 05.03.2017

Prvá kniha od tohto autora a nebude posledná. Dej sa odohráva po 1. svetovej vojne v čase inflácie v Nemecku. V knihe sú veľmi krásne myšlienky, a aj keď niektoré situácie sú skôr vážnejšieho charakteru, budete sa musieť usmiať.....

3 01.03.2017

Má první kniha od Remarqua a už teď si troufám říci, že rozhodně není poslední.

6 03.02.2017

Zůstal ve mě hluboký dojem. Moje první setkání s Remarquem a bylo to nádherné. Naprosto mi to vzalo dech.

3 02.02.2017

Pokud bych sestavoval žebříček svých nejoblíbenějších spisovatelů, na prvním místě by byl EMR. Černý obelisk by pak byl na předních příčkách žebříčku knih, pod kterými je podepsaný.

3 11.01.2017

Po Třech kamarádech moje nejoblíbenější knížka od E.M.R. Ráda se k ní zase vrátím

Beriem knihu keď je mi najťažšie - je to môj vyťahovák z depresii. Prežil som niečo podobné v Rusku v osemdesiatych a začiatku deväťdesiatych rokov - ekonomická depresia, inflácia a more alkoholu. Nebol som funebrák, ale Ludvík mi bol najbližší priateľ a bez humoru by som hádam taktiež to Rusko neprežil... Uau. A keď zase dočítaš, tak sa ti chce žiť naplno... napriek všetkému čo sa ti okolo teba deje.

1 23.12.2016

Má jednoznačně nejoblíbenější kniha, můžu jedině doporučit!

1 28.09.2016

Moje nej. :-)

1 27.09.2016

Četl jsem již lepší knihy od tohoto autora. Děj mě v tomto případě až tak moc nechytl. Nejvíce mě zaujal asi závěr knihy. Na tři kamarády ani náhodou nemá.