Černý obelisk

4 včera

Už dlouho jsem nečetla knihu, která obsahuje tolik hlubokých a pravdivých myšlenek a zároveň tak trýznivé. Snad každý čtenář si najde tu svou, která ho hluboce zasáhne.
Příběh o mladíkovi, který žije v poválečném Německu a jeho okolí, kde doslova každý bojuje o každodenní přežití. Čtenář zde nalezne nejrůznější prostředí...Ludvíkovo netradiční zaměstnání, a to prodej náhrobků.Dalšími jsou hostince, nevěstinec až po blázinec. Ve všech se čtenář setká s nejrůznějšími osudy.

10 05. května

Čmárat do knížek se nemá! Nikdy to nedělám, ale když otevřete můj Černý obelisk, zjistíte, že jsem podtrhávala a hodně :-)

19 20. dubna

Romány E.M.Remarqua, zahalené do kouře cigaret a nasáklé odérem alkoholu, se dají číst vždy. Zde zažijeme rok během divoké inflace meziválečného období, dostaneme se například do blázince stejně jako do nevěstince nebo nejrůznějších kabaretů či klubů, potkáme širokou škálu nejrůznějších charakterů a můžeme naslouchat vytříbeným dialogům i ráznému humoru. A nad tím vším se vznáší sympatická lidskost a melancholie, tak jak to mám u pana spisovatele rád.

15 09. dubna

Jedna z mých neoblíbenějších knih vůbec. Opravdu moc povedená knížka nejen o přátelství, lásce, odvaze... Ale zejména o té (nejen) smutné době.
Určitě doporučuju.

8 14. ledna

Nejlepší Remarque. Nejlepší sebelítostivý monolog. Nejsmutnější forma nenaplněné lásky. A nejlepší hrdina se jménem Ludvík. Zapomeňte na popisy zdůrazňující Německo za času hyperinflace. Tohle je čistá melancholie, ve které se rádi schováte.

9 31.12.2020

(+ SPOILER) Nejprve jsem se do příběhu nemohla nějak vpravit (tedy první strana rozhodla, že číst 100% budu, pak to chvilku upadalo...), potom mě to však úplně chytlo a ke konci mi bylo líto, že se budu muset s hlavními hrdiny rozloučit. Kniha ve mně stále rezonuje. Je zkrátka znát, že autor popisovanou dobu zažil na vlastní kůži a také to, že byl prostě vynikající spisovatel. Knihu bych zahrnula do rozšířeného okruhu povinné četby.

Trochu mi v příběhu rušilo to povídání hlavního hrdiny Ludvíka s Izabelou v 'blázinci', ale když to mělo na konci vyústění, tak jsem to vzala na milost. A je to zatím jediná kniha od R., u které jsem se i zasmála:-). Některé figurky byly opravdu vtipné.

Kniha je podle mě i přes (možná právě proto) popisované náročné období (hyperinflace, kurz se měnil 2x denně, chleba za miliardu marek, lidé na mizině, podhoubí pro šmelináře a obdivovatele Adolfa Hitlera...) výborná, ideální k vytvoření si představy o té době. Vnímavý a inteligentní čtenář toho hodně odhalí a dost se přiučí. Je zde mnoho výborných postřehů a myšlenek! Taky anekdota o cyklistech a Židech je vhodně zakompokovaná.

Příběh končí v podstatě pozitivně a smířlivě, Izabela (Genevieva) se uzdraví, končí hyperinflace, Ludvíkovi se poslední den v práci podaří prodat neprodatelný černý obelisk, odjíždí do Berlína pracovat do místních novin... (Ovšem sdělení v úplném závěru knihy o osudech/konci všech protagonistů příběhu je smutné i pobuřující, leč bohužel velmi realistické.)

Co následovalo reálně dál, víme... Je však dobré si uvědomit PROČ. Historie se opakuje... To je však jiné téma... A jsem ráda, že E.M.R. byl ochoten k sebereflexi (části) svého národa viz část knihy se slovem PROTOŽE... Když už jsme u toho, v Evropě dělaly a dělají problémy stále dokola tři národy/mocnosti, které se přetahují: Velká Británie, Francie a Německo...

3 23.11.2020

Bože, to mě nebavilo. Příběh byl plný inflace, neplatných peněz, bezmocnosti, hladu, bídy, bolesti a především nudného stereotypu . Žádná víra, že se to někdy změní. Jen boj ode dne ke dni, přežít další hladovou noc, přežít další nekonečný, bolavý den...

Tohle mě nechytlo...