essidaven komentáře u knih

Mé bezdětné já by asi knihu přešlo s ušklíbnutím- to má být vtipné? No ale mé já matky ani ne dvouletého dítěte se hodně nasmálo:) Knihu si užijí asi jen rodiče, navíc patrně pouze matky na mateřské, tatínky kniha nejspíš nepobaví. Uklidnilo mě, že je to všude stejné, popisované situace, zážitky a hlavně pocity- úplně jsem se v tom našla a viděla sebe a svou dceru:)

3 10.01.2023

Diář je fajn nápad a prostor pro zaznamenávání výzvy je pěkný. Souhlasím, že poloviční velikost by diáři slušela více. A také není moc praktické, když veškerý prostor pro zapisování denních událostí je zaplácnutý neužitečnými daty o narození a úmrtí spisovatelů, trochu pak diář ztrácí svou funkci️

3 23.10.2021

Vlastně nevím, jak na knihu reagovat. Po zkušenosti s Aristokratkou jsem čekala podobný druh literatury, ale zde se o humorný příběh opravdu nejedná. Místy ovšem budoucí humor Aristokratky již probleskuje řádky. Začátek a konec příběhu měl spoustu absurdních až humorných situací, ale střed knihy byl dost beznadějný a pesimistický, takže se to zas až tak dobře neposlouchalo ( J. Plesl ovšem knihu načetl velmi příjemně). Měla jsem z knihy pocit, jako kdyby se autor cvičně připravoval na pozdější knihy. Příběh vcelku nijaký, zápletky nedotažené, konec otevřený. Trochu rozporuplné.

3 09.09.2020

Dávám tři hvězdy, protože příběh knihy je prostě hnusný. Zpracování ovšem bylo brilantní a audiokniha v podání Jaroslava Plesla se poslouchala dobře. Zahrál toho šílence bravurně. Tak nějak jsem tušila, že kniha asi nebude mít happyend, ale i přestože byla Miranda z počátku otravná, ke konci mi jí bylo líto. Knihu jsem poslouchala na doporučení, sama bych si ji asi nevybrala. Určitě zajímavá zkušenost s tímto typem literatury, ale asi to není můj šálek kávy.

3 09.09.2020

Hodnotím jako lepší průměr, protože to byla příjemná oddechovka na jedno odpoledne. Facebook autorky jsem před knihou neznala, ale ani nemám příliš velkou chuť začít ho pravidelně číst. Kniha měla vtipné momenty a je vidět, že je psaná s velkou nadsázkou a Žena si umí udělat legraci sama ze sebe. Teda doufám, že s nadsázkou, protože pokud je její manžel opravdu takový ignorant, jak se jeví v knize, tak bych s ním žít nechtěla:) Ale pro pobavení dobré. Mám s podobnou knihou zkušenost ve formě Kafe a cigárka a Život, na který metr nestačí. Ty mě bavily a rozesmály o trochu více. Knihu jsem "četla" podání Ivy Pazderkové, jejíž podání se ke knize hodilo.

3 30.03.2020

Knihu v papírové podobě by mě asi číst nenapadlo, jelikož jsem viděla snad všechna filmová zpracování, která vznikla. Nejlepší je samozřejmě Forman:) Ale zpět ke knize. Audioverze má naprosto perfektní obsazení. Jiří Dvořák jako Valmont je boží! Cibulková jako de Merteuil je parádní a Issová jako Cecilé je krásně ubulená. Kniha mě bavila asi zvláště kvůli skvělému audiozpracování, protože děj pro mě nebyl nový. Ale každopádně to byl další zajímavý pohledn a toto dílo. Prý existuje i divadelní verze...

3 14.02.2020

Do konce mi zbývá poslechnout asi dvě hodiny, ale vzdávám to. Nejprve jsem byla z knihy nadšená. Začátek je zajímavě vyprávěný životopis, ale potom to sklouzne k nudnému popisu přípravy na závody a nekonečnému výčtu technických podrobností, které se dokola opakují. Kdyby kniha více popisovala pocity ze závodů a setkání s lidmi asi by mě zaujala více než popis výměny svíček a nastavení převodovky. Takže trochu zklamání, protože paní Junková určitě stojí za obdiv, ale psaní jí moc nešlo. Jedna hvězda za začátek knihy a jedna za audioverzi v podání Hany Maciuchové, protože ta se poslouchá dobře.

3 02.01.2020

Ještě nikdy jsem nečetla knihu o Titaniku a tahle mě moc bavila. Všechny tři příběhy žen, které svedla dohromady zkáza lodi snů byly skvěle napsané. Příběh sice nebyl ničím nový, ani příliš napínavý, ale zatraceně mě bavilo to číst! Autorka má velmi čtivý styl a knihu jsem slupla jako malinu. Umí vyjádřit charaktery i emoce a atmosféru aniž by zabíhala do vleklých popisů. Styl psaní mi hodně připomínal moji oblíbenou Hanu Marii Körnerovou, jejíž knihy se čtou také jako po másle a nelze se od nich odtrhnout. Doufám, že v češtině vyjdou další autorčiny počiny.

3 23.08.2019

Knihu jsem poslouchala jako audio, Pavel Soukup ji interpretoval velmi dobře, myslím, že některým situacím pomohlo, že je "zahrál". Vykreslení charakterů na maloměstě bylo také přesvědčivé. Ze začátku bylo náročné zorientovat se v množství postav, od kterých autor neustále odbíhá k dalším a dalším. Není čas všechny si zapamatovat a oblíbit. Ke konci jde tak daleko, že přeskakuje mezi postavami a jejich příběhem uprostřed dialogu, což sice zvyšuje napětí, ale také mě to dost vytáčelo! Dovedu si to představit ve filmu jako střih, ale v knize to rušilo. Ale celkově se jedná o dost slušný příběh, který je hlavně o lidech (a trochu o hokeji) a jejich dobrých i špatných vlastnostech. No, že bych z knihy byla naprosto paf, to asi ne, ale druhý díl si určitě poslechnu.
P.s. co je to jako za styl vyprávění..."jeden otec seděl v jednom domě na jedné židli" ...je číslovka opravdu nutná? Nebo se jednalo jen o hloupý překlad? Bylo to použito tak často, že to tahalo za uši.

3 15.08.2019

Knihu jsem vlastně dočetla jen proto, že se mi hodila do čtenářské výzvy. Téma bylo velmi silné v obou časových rovinách a mělo velký potenciál, proto mě zklamalo, že tohoto potenciálu autorka nevyužila. Ne, že by to bylo napsané úplně špatně, ale bylo to tak nějak z rychlíku a místy ne moc uvěřitelné. Autorka klouzala pouze po povrchu a ani u jedné postavy nešla do hloubky, takže jsem si je vlastně nemohla ani moc oblíbit. Čtivé to celkem bylo, ale proč číst průměrné knihy, když jich máme tolik, že?

3 14.05.2019

Bylo to poprvé, co jsem knihu této autorky nezhltla za den či dva. Zprvu jsem se vůbec nemohla začíst, nejspíš proto, že kniha začíná Editiným příběhem a tato hrdinka mi vůbec nebyla sympatická. Ale prozřetelně jsem se ke knize vrátila a příběh Irmy mě chytil o poznání více. Příběh trochu smutný, ale opět skvěle napsaný, jako vždy. Ale musím přiznat, že na romány z 19. století, od této spisovatelky se vždy těším o trochu více.

3 04.04.2019

Netušila jsem, že by mě román v dopisech mohl takto bavit! Vždycky jsem si myslela, že dopisy nemohou vypovědět celý příběh pro čtenáře, aniž by působily vyumělkovaně. Ale je to kouzelně napsané, krásné popisy, mám opravdovou chuť navštívit ostrov Skye. Ale přece jen mám výtku, a to ke konci. Byl až příliš předvídatelný a kostrbatý.
*SPOILER: Vážně jí napadlo zkusit ho hledat až po více jak 25 letech? KONEC SPOILERU*

3 15.02.2019

Ke stylu autorky není třeba nic dodávat, ona prostě umí, stránky se otáčí samy a nelze se odtrhnout, ovšem témata a příběhy mi po přečtení všech jejích knih lehce splývají a po půl roce si většinou moc nedokážu vybavit jména postav. To ale nemění nic na tom, že knihy paní Körnerové mě v danou chvíli vždy neuvěřitelně baví a zřídka je čtu déle než dva dny. U mě ale vedou zápletky zasazené do historické Francie.

3 21.06.2018

Měla jsem z knihy pocit, jako bych četla dvě různé novely, které spolu naprosto nesouvisí. Adamův příběh byl dobrý, ten duchařský již méně, tedy vlastně mě moc nebavil. Říkala jsem si, že to na konci určitě vyústí v nějakou pointu, ale byla jsem docela zklamaná, jelikož se v podstatě žádné velké propojení příběhu nekonalo (teda ano, ale bylo to chabé a divné) a konec mě tedy zanechal v rozpoložení "jaký to mělo celé smysl"? V podstatě by mi nevadilo, kdyby se fantasy část z knihy úplně vypustila. Za Adama 4* za Katie 2*.

3 09.04.2018

Po přečtení knihy vůbec nevím, jak se k ní vyjádřit slovy. Prostě jsem z ní měla dobrý pocit:)
„Celý problém s mým životem spočíval v tom, že jsem si ho nevymyslel já.“
Tímto citátem kniha začíná a do jisté míry ji vystihuje. Je koncipována jako vyprávění teenagera, který se snaží porozumět životu. Celé je to o hledání sebe sama, o snaze porozumět světu a najít to, co činí člověka šťastným.
Bylo super, že kniha je taková poetická a zároveň lehce psaná, kapitolky jsou krátké a většinou sestávají pouze z dialogů. K tomu mám trochu výhradu, protože chybí uvozovací věty a občas se lze ztratit v tom, kdo je autor promluvy. Také mě trochu iritovalo, jak Ari všechno „nenávidí“, myslím, že je to nejčastější slovo v knize. Kniha měla spád, čtivost a krásně vykreslený vztah dospívajících s jejich rodiči. Nechybělo naťuknutí i vážnějších témat (válka, Ariho teta a její odsouzení rodinou, bratr ve vězení …) a takové to sdělení mezi řádky. Z příběhu je cítit „osudovost“, ale nechyběla mu ani obyčejnost života.

„Někdy to nejlepší, co můžete udělat, je říct lidem pravdu. Nebudou vám věřit. A potom vám dají pokoj.“
„Nemůžeš někoho donutit, aby se choval jako dospělej. Hlavně dospělý ne.“

3 21.03.2018

První co mě u knihy nadchlo byla obálka a celkové grafické zpracování, to se opravdu povedlo. Postupně jsem si zamilovala i básně, přestože jsem haiku dříve nikdy nečetla a k japonské kultuře zrovna netíhnu. Zamilovala jsem si i hlavního hrdinu, který je všechno jen ne normální dle běžných měřítek, což je sympatické. Celý příběh je velmi poetický a v konečném důsledku i filozofický a nutí k zamyšlení, což mi právě v mém rozpoložení přišlo vhod. Ovšem ve výsledku je celý "podivuhodný život" také smutný a pro někoho možná až příliš podivný. Myslím, že kniha není pro každého, ale mně přišla mezi současnou beletrií velmi osvěžující. Jediné, co mě trochu mrzelo, že když jsem se pořádně ponořila do děje a očekávala gradaci příběhu najednou byl konec.

3 11.03.2018

Od knihy jsem příliš nečekala, jelikož již nejsem ve věku na četbu Young Adult, ale byla to příjemná oddechová jednohubka na jeden večer. Celé to bylo takové miloučké a překvapivě příjemně napsané. Identita Bluea mě napadla asi v půlce, prostě to musel být někdo, kdo se v příběhu alespoň mihnul, přesto jsem s příjemným očekáváním četla až do konce. Líbil se mi přístup rodiny i přátel k Simonovu coming outu, jen nevím zda bylo uvěřitelné, jak vše proběhlo "v klidu". A dost mě pobavily narážky na Drarry;)

3 02.03.2018

Příjemná oddechovka, pokud nečekáte nějaké mistrné veledílo se složitou zápletkou:-)

3 02.01.2018

Kniha se mi dostala do ruky přesně v době, kdy jsem potřebovala tento druh románu. Takže jsem si čtení vážně užila a byla jsem moc spokojená. Je pravda, že kniha se hodně liší od současných románu, které autorka píše, ale když vezmeme v úvahu, že je to její prvotina...akorát mě trochu rušilo množství překlepů a chyb v českém vydání.

3 18.10.2017

Opět moc pěkná kniha, pan Hartl zkrátka umí...četla jsem nejprve kapitoly na přeskáčku, ale pak zůstala u Jáchyma, jeho pohled mě zaujal víc. Dočetla jsem nakonec i z pohledu Veroniky, jen mě to pak až tak moc neoslovilo, jelikož jsem už věděla, jak to dopadne. Ale psaní z obou pohledů bylo zajímavým nápadem.

3 01.07.2017