engelbert komentáře u knih

Svět je vlastně hrozně jednoduchý. Hlavně se nestarat o politiku. To by asi tak mohlo být mottem knihy. Poměrně vtipný příběh je znehodnocen nedostatkem jakékoliv motivace. Hrdinové v něm nemají žádný důvod, proč by takto konali, stačí že nejednají v souladu s očekáváním společnosti, reprezentované tupými úředníky. Autor vlastně žije v jednoduchém světě, kde stačí říct o někom, že je neuvěřitelně hloupý, a pro dokreslení toho tvrzení stačí, že si plete pravou a levou stranu, a protože tuto jednoduchost očekává i od čtenáře, připomíná mu to při každé zmínce. Hrdinům se daří docela dobře, protože jsou v balíku a ani je nenapadne se o něj handrkovat.

Bonus pro mně - jsem na stopě zavedeného klišé severské populární literatury. Po přečtení Stoletého staříka a před tím Milénia, začínám mít pocit, že ve Švédsku není jiné zločinecké struktury, než jsou motorkářské kluby.

Přesto dávám 2 hvězdičky, protože mě nesmírně bavilo fabulační úsilí autora, který vytvořil v podstatě zbytečnou postavu Herberta, jen aby o něm mohl někdo utrousit: "Však on to není žádný Einstein." Jako velmi prosté zábavné čtení to plynulo slušně, ale nesměl jsem se zamyslet, pak už to drhlo. Číst znovu? Never Again!

7 19.07.2023

Zajímalo mě, co na této knize je, že jsou muslimové ochotní kvůli ní vraždit. Můj problém spočívá v tom, že teď hned nedokážu říct, co to mělo celé znamenat. Souvisí to, možná, s mojí mentální kapacitou, nevím jestli jsem četl o nevypočitatelnosti osudu, o zastřenosti božích úmyslů, o ztracené a nalezené lásce k otci. Nevím, a je to vůbec problém?

5 04.07.2023

Nenapadlo mě, že jde napsat tak zevrubnou zprávu o jednom důležitém protestu. Začátek, kdy autor promlouvá o účastnících demonstrace, jejich vztazích, jejich názorech, jejich pochybnostech, se mi zdál hrozně zdlouhavý, ale pak jsem pochopil, že je to nezbytné k pochopení jejich vnitřní motivací. Pro mně je to ukázka toho, kam až USA dovedla antikomunistická hysterie - do zbytečné, nepochopitelné války. Velmi oceňuji srovnání emocí těch v první řadě na obou stranách.

28.05.2023

Přišlo mi to jako terapeutický deník v odmašťovně. Nechápu proč by mě to mělo zajímat. Bohužel není jasné, jestli hospitalizace spojenými sílami dětí a partnera je definitivní zrada, nebo stéblo, kterého se tonoucí chytá. Dle anotace autorka překračuje četná tabu literatury. No, když mi při slavnostní večeři v restauraci naserou do talíře, tak nepochybně budou tabu překročena, ale tleskat jim asi nebude proč.

5 09.05.2023

Začal jsem až druhým dílem, chvíli mi tak trvalo, než jsem zjistil oč tu běží. Pokud bych měl vypíchnout nějaký základní pocit z této knihy, bude to zpocená zadnice od soustavného sezení při jednáních, schůzích, setkáních a komisích, ze kterých prakticky děj sestává. Dlouho jsem to měl za ekvilibristiku konspirátorských nadšenců, zvýrazněnou pochybami o zdroji finanční nezávislosti celé KFR. Toto bylo nakonec vysvětleno, konec mě i bavil. Ale cesta k němu byla jako dlouhá, zbytečná, nezáživná firemní porada.

02.05.2023

Velmi příjemně se mi četl tento neokázalý, velebný, hluboce lidský příběh. Příběh, co dokáže zavinit a zničit přehnaně důsledný idealistický pitomec vedený těmi nejvznešenějšími úmysly. Příběh, co musí takový idealista prožít, aby vystřízlivěl. Příběh o hledání štěstí, o vlivu zázraků na náš život, nebo našeho života na vznik zázraku?

V této sérii se opakovaně objevil motiv vojáka, který dezertoval kvůli své lásce k ženě, a stane se tak psancem. Myslím, kromě Francka/Paula, též Carmonu, který se mihnul ve Vysněném životě Ernsta G. Čekal jsem, že bude dále rozvinuta Igorova služba Izraeli, když se mu připomněli v uralském Kunguru.

Můžeme se těšit na na další pokračování, kde se Franck vrátí zpět do Francie a Charlie si najde nový život v Itálii?

1 15.04.2023

Trochu mě šokovala naprostá rezignace nad nad orgány zajišťujícími bezpečnost a spravedlnost. Trochu mě nebavilo jak se vše hladce dařilo.

2 27.03.2023

Není to zrovna velkolepé dílo, ale úděl stárnoucího záletníka je tu zobrazen nemilosrdně.

2 16.03.2023

Konečně jsem se přiměl přečíst klasiku, kterou jsem měl naučenou kdysi z hodin literatury, ale kromě očekávaných frází a závěrů jsem nic víc neznal. Příběh je tak veskrze nevěrohodný, že tím i uniká jakési poučení, či varovaní, nebo jak to nazvat. Prokop je čtyřicátník, učinil velký objev na koleně v kůlně za Smíchovem, budiž. Jeho fyzické dispozice jsou nadpozemské, jeho fyzické výkony probíhají v horečnatých stavech, kdy běžní smrtelníci upadají do mdlob. Chová se jako puberťák zalitý hormony, kdy mu hlavu splete prakticky každá sukně, která se mu připlete do cesty. Jeho jezdecký výcvik pozorováním mě taky dostal. Scény, kdy milenci upadají takřka do extáze, jen co druhý vstoupí do místnosti, přikládám dobovému vkusu. Prakticky nejlepší část knihy pro mně byla, když princezna Prokopovi vysvětlovala, že může mít ji, ale nikdy ne princeznu.

8 15.03.2023

Cesty k poznání smyslu života, božího úmyslu, či jak to nazvat jsou různé. Nemám pocit, že by autor, přes veškerou snahu, dospěl k nějakému závěru. Mnohem zajímavější se mi zdála jeho pozorování přírody. Je zvláštním kolik toho píše o přátelích a jak málo o své rodině.

1 09.03.2023

Odsouzen nadosmrti k výčitkám svědomí. Hledá své místo zpět ve společnost v bombardovaném Londýně. Je lepší pamatovat si, nebo zapomenout?

4 28.02.2023

Důkladná analýza notoricky známého Nerudova díla. Vpodstatě jsem se jen na různých útržcích dozvěděl, jak moc si mně čtenáře, autor povodil, a že to v době vydání bylo velmi nezvyklé.

1 18.02.2023

Začetl jsem se rychle a snadno, ale sen o velikosti českého království dostával povážlivé trhliny, když bylo stále více patrné, že stát je veden pochybným způsobem. Přípravy na válku tak zabírají podstatnou část knihy, aby nakonec vše dopadlo jaksi šejdrem.

08.02.2023

Borec, který vypadá jako holka, je heterosexuál proti vůli své lesbické matky a balí si přítelkyně v dívčím klubu. Zní to šíleně, ale vyprávění je milé, plynulé a laskavé. S decentní pointou. Jen nevíme jestli Hilda přijela.

5 01.02.2023

Příval záchvatů historie mi téměř nedovolil všimnout si jistých nepravděpodobností. Jak může být stoletý stařík čiperný a zdravý a jestli je běžné, aby si tramvaják mohl na stará kolena dovolit službu převozníka. Líbilo se mi jak soustavné vyprávění o bitvě u Hradce Králové, překolejení Alp, Libereckém žárovišti pozvolna odhaluje osobní příběhy obou cestujících. A potěšila mě zmínka o brněnském stínovém výpravčím. Nenapadlo mě, že zdejší figurka bude mít takový ohlas.

8 30.01.2023

Tato kniha má u mně vroubek. Velmi důkladně mi připomněla to nesnesitelně ošklivé covidové období, které se hodně snažím vytěsnit z hlavy. Atmosféra místa mi hodně připomíná Rudišovu národní třídu. Kniha není strhující, chybí mu pointa, a přesto se čte sama a rychle. Bohužel pro ty, kteří si tuto dobu nebudou pamatovat, nebude příběh srozumitelný.

2 21.01.2023

Jako lehké čtení kniha nenudí. Na mně působila poněkud schematicky. Hodný pokrokový otrokář, jako hlavní hrdina, aby měl kdo svým životním postojem kritizovat lehkovážný neproduktivní otrokářský systém.

17.01.2023

Nevím odkud začít. Dojmů z této knihy mám spoustu. V každém případě to byl velmi příjemný zážitek. Ačkoliv se kniha odehrává v nepředstavitelně obtížné a brutální době, je prosycena jakousi všudypřítomnou laskavostí, i postavy zabijáků si dělají starosti o někoho dalšího. Dlouho jsem podezříval autora, že hlavní hrdinku nechal oslepnout, aby její příběh víc brnkal na city čtenářů, ale pochopil jsem, že její handicap prospěl příběhu i popisům míst.

11 04.01.2023

Asi se k této knížce vracet nebudu, ale to neznamená, že by byla špatná, nebo mě nebavila. New Orleans je v knize zabydlen postavami neuvěřitelně nemožnými. Stačí se však porozhlédnout a je jich všude kolem plno. Zvláštní práci si dal autor s Ignáciem, který je neskutečně arogatní, bezohledný a zbabělý a svému okolí přináší jen potíže.

4 29.12.2022

(SPOILER) Zajímavý náhled do japonské mentality a firemní kultury. Ani po přečtení knihy nemám jasno, do jaké míry se jedná o kulturně rasové předsudky, osobní nevraživost nebo jen naprosté nepochopení a netolerance. Příběh oplýval situacemi, které mě přiměly přemýšlet, jak bych se v nich asi zachoval sám. Byl jsem zklamán, když při opakovaném kopírování tlusté složky, hrdinka nezkusila šéfovi předložit jako výsledek své práce originál. Což je jen další sebeprojekce do hlavní postavy.

06.12.2022