Klika byla vysoko přehled
V rozsáhlé autobiografické próze Klika byla vysoko popisuje básník, meteorolog a tulák Roman Szpuk část svého života, strávenou zejména v lesích Šumavy. Představuje se jako vnímavý pozorovatel obyčejných, a přitom fascinujících detailů, které zůstávají ostatními neobjevené. Bohatým a hutným jazykem přibližuje svět mezi rostlinami a zvířaty, který je většině lidí vzdálený. Zároveň však žije ve všední realitě, otevřeně popisuje návštěvy nemocné matky a starých lidí upoutaných na lůžka. Setkává se s tuláky, samotáři a blázny, modlí se, spí venku, prochází lesem za každého počasí. V jeho autentických deníkových záznamech znovu ožívá tradice romantiků, poutníků, hledačů a rozervanců. Text plyne svobodně jako Szpukova milovaná oblaka a jer prokládán krátkými básněmi – haiku. Knihu doplňují autorovy fotografie, pořízené vlastnoručně vyrobenou camerou obscurou.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Klika byla vysoko. Přidejte ho na této stránce. Přihlašte se a napište ho.
Nový komentář
všech 15 komentářůSouvisející novinky - Klika byla vysoko (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2019 -
Cena Johanna Steinbrenera
(Beletrie a poezie - 1.místo)
Kniha Klika byla vysoko v seznamech
(aktualizováno 1x za hodinu)
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 51x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 5x |
| v Mé knihovně | 42x |
| v Chystám se číst | 64x |
| v Chci si koupit | 19x |
| v dalších seznamech | 2x |
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Štítky knihy
Šumava životopisy, biografie stáří příroda meteorologie toulky, výlety haiku autobiografieRoman Szpuk také napsal(a)
| 2013 | Míjím se s měsícem |
| 2016 | A zavaž si tkaničky |
| 2018 | Klika byla vysoko |
| 2020 | Šálek dál hřeje dlaně |
| 2013 | Chraplavé chorály |

79 %
90 %

Poetický deník autora - šumavského samotáře. Útržky z "civilizace" jsou chaotické, depresivní, jako ze zlého snu. Naopak "Obrazy ze Šumavy", z lesů a z prostředí samorostlých přátel jsou plné krásy, pokory před stvořením a Vesmírem. Čtení je to tak působivé, že člověk skoro cítí na kůži rosu, která se po ránu sráží nad Šumavou.