Satanské verše

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Poté co letoun indických aerolinií na lince z Bombaje do Londýna exploduje při teroristickém útoku, řítí se indičtí herci Džibríl Farišta a Saládín Čamča spolu s troskami letadla k zasněženému anglickému pobřeží. Výbuch i pád z výšky téměř devíti kilometrů oba jako zázrakem přežijí, tím však jejich podivuhodný příběh nekončí. Překvapivá fyzická proměna, kterou oba projdou, i jejich další dramatické osudy ukazují, že byli vybráni, aby sehráli roli ve věčném zápasu mezi dobrem a zlem - ale kým vlastně? A na které straně kdo z nich stojí?...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/24_/244830/satanske-verse-SHD-244830.jpg 3.891
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno · Paseka
Orig. název

The Satanic Verses · 1988

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (17)

Kniha Satanské verše

Přidat komentář
fes
14. září

Pro mne literatura par execellence.

Hobo
18. července

V krátkém sledu po sobě jsem se potkal se 3 autory magického realismu, každý z jiného soudku. Všechna jejich přečtená díla mě fascinovala. Prvním byl Márquez (Sto roků samoty), druhým Petr Stančík (Andělí vejce), nu a třetím Salman Rushdi a jeho Satanské verše. O aféře s fatwou jsem samozřejmě věděl od počátku, a tak když jsem v Městské knihovně narazil na jeho vystavenou knihu, řekl jsem si, že je čas, abych se s ní seznámil.
Původní zmatený pocit nad prvními stránkami vystřídalo nadšení a pomalu jsem se začal do opravdu obsáhlého románu nořit. Pravda, asi je dobře, že ve svém věku už nejsem tolik nucen starat se o vlastní obživu a mohl jsem tomu dát čas a vychutnat si to. Takže jsem si mohl prožít i svůj víceméně filozofický odpor k islámu a plně pochopit, proč se fanatikovi Chomejnímu nelíbil tolik, že vynesl rozsudek smrti. Román je účinnější než politologické, filozofické a všelijaké jiné vědecké rozbory a ničivý účinek Prorokova učení na jeho dobu i dobu následující v detailech může popsat jen podobné dílo jako Rushdího. Chomejní, a ostatně i ostatní muslimové, to pochopili.

Disinka
02. únoraodpad!

Tak toto bylo mozna to nejhorsi co jsem kdy cetla...
Nekomu se toto dilo urcote libi - to nikomu neberu - ale pro me absolutni blbina, u ktere mi co chvilka padala hlava a usinala jsem...
Bohuzel u me velky neuspech...

laepus
25.07.2018

Nemůžu výš než tři, prostě to nejde. Je to pořádná orientální krávovina - emoce, sny, představy, fantazie, touhy, vzpomínky... Jestli za tohle byla nad autorem vyhlášena fatwa, tak to nevypovídá něco ani tak o něm, jako spíš o těch, kteří ho za tuhle knihu chtěli zabít. Proč? Za jednu asi třicetistránkovou kapitolu, kde si lehce udělá legraci z Mohameda tím, že ho nazve Mahounem a ironicky vykreslí jeho působení? To je smutný pohled na náboženství, které není schopné ne smíchu (to by bylo silné slovo), ale aspoň lehkého nadhledu samo nad sebou. Ostatně náboženský fanatismus se knihou prolíná pořád - nejen ten islámský, ale také hinduistický či náckovský (dobře, ten není náboženský). Další nezpochybnitelnou rovinou pak zůstává rozdíl mezi kulturami a hlavně postoj jednotlivce, jestli vlastně je vůbec možné se ze svého rodného prostředí zcela vyvázat.
Tento odstavec je SPOILER. Co říct k ději? Dva týpci přežijí leteckou nehodu, rozejdou se ve zlém, oba se promění v nadpřirozenou bytost (jeden v kozla, druhý v anděla), aby je to za pár týdnů přešlo a zase se zpět vrátili do Indie, kde jeden z nich spáchá sebevraždu. To je motiv na stostránkovou novelu a ne pětisetstránkový román.
Vynikající je první kapitola o pádu letadla, která mě fakt nažhavila, pak se objasní charakter a osobní historie hlavních dvou postav, aby asi ve třetině se kniha stala nečitelnou (přichází tisíc nových postav a snových vizí). Když pak sny skončí, lehce se křivka zvedá a napínavě vrcholí události v Anglii. Pak přichází (k předchozímu i následujícímu ději nijak nepatřící!) ona kapitola o Mahounovi - přiznávám, autor musel mít odvahu, takhle si s muslimy zašpásovat. Pak opět plno snů a nesrozumitelností. A nakonec finále v Indii, kdy poslední kapitola je opět vynikající. Takže asi jako profil etapy na Tour de France - jeden vrchol na začátku, menší uprostřed a závěrečné nádherné stoupání na Tourmalet v závěru :)
Jsem ale rád, že jsem tuhle knihu přečetl: 1. jsem pořád schopen zvládnout tak tlustou bichli, 2. potvrdilo se, že často další osud knihy může stonásobně překonat její samotný obsah.

zimela
03.12.2017

Achjó, a já se tolik těšil na ono slastné, povýšenecké opojení, kdy nebudu muset přemýšlet o své mrzké existenci, zaopovrhuji si taky pro změnu někým jiným, zde konkrétně méněcennými sektáři, co se směrem k jakési černé kostce dennodenně tlučou Zemí do čela, a namísto něj se mi dostalo něčeho, co většinou připomíná výslednici toxických voskovek, sněhobílé á jedničky a hojností drinků ze zkvašeného avokáda motivovaného lemura...eee, což by vlastně k opovržení stačilo.
Cha, to bych v rovnici ovšem nesměl zapomenout na dvě zásadní proměnné; a sice, že onomu poloopu nechybí šmrnc a že občas hluboce perlí...a tak jsem zvolna tál, opouštěl mnou předrýsovanou dráhu nenávisti a místo ní se začal Rushdiovou radikálně nestoudnou hrou s avatary pochybných kategorií dobrozla ryze kochat...
..Po dočtení už pak nezbylo, než vytáhnout nohy z medu, žihadla z té průhledné věci v hrudi a jít za plnou palbu.

PS: A promiň Tanuki, jestli ti třeba takovýhle pár exeláns pokus o uchopení rtuti příde jako prázdné tlachání pro ukojení vlastního ega, tak nevím; „...život není fraškou a dokonce ani sentimentální komedií; naopak vyrůstá z těch nejtragičtějších hlubin bytostné nouze, které mu dovolují vykvést a přinést plody a v nichž je svými kořeny poután ten, kdo jej žije...“
Sakra, to je do sténání, krve, trávy zrozené bytosti ubohosti tesané drama, kterak minerální nevšímavost nebytí rozbít, byť něčím tak nešikovným, jako je ta nouze po bytí. životem.

wosch
30.11.2017

Příšerný překlad

ambasador
29.10.2017

Rozhodla jsem nehodnotit. S knihou jsem stravil 3 dny. Alegorie, odkazy. Snove vyjevy byly velice zajimave, celkove me to dost zaujalo, ale nemuzu k tomu zaujmout postoj. Prvnich 50 stran bylo naprosto silenych ke cteni, absolutně jsem nechapala co se deje, moc mi to nedavalo smysl. Pak se to trochu ustali a clovek se dokaze zorientovat. Zajímava sonda, do životu mi nahony vzdalenych

tanuki
03.03.2017

Co se stane, když se u břehů Anglie zřítí letadlo a dva Indové si to hasí z deseti kilometrů pěkně svižně k zemi a přistanou si jako do bavlnky? Něco je asi špatně. Pánové jsou z tohoto vývoje událostí samozřejmě celí tumpachoví a těžko se jim s nově vzniklou situací vypořádává. Prvnímu se navíc za hlavou objevuje zvláštní nažloutlé světýlko a druhému z lebky raší dva hrbolky. Jeden by se z toho zbláznil...což je stav, ke kterému čtenář mnohdy nemá daleko, protože pan Rushdie ho zavalí takovou lavinou slov, významů, odkazů, filosofických teorií a náboženských disputací, že nemůže dýchat a má pocit, že se mu hlava rozskočí vedví. Je to text hutný, těžký a náročný.
Naši dva hrdinové jsou nehodou poznamenáni, jejich životy se změní a oni musí nějak žít dál, což jde ztuha. Zvlášť, když se jeden z pánů začne fyzicky proměňovat a druhý zažívá ve snech dost neobvyklé vize. Právě tyto snové příběhy jsou naštěstí napsány přímočaře a srozumitelně. Nedovolí unavenému čtenáři, aby se pod tíhou vyprávění nadobro zhroutil a padl vyčerpáním. Některé postavy v různých snech mají stejná jména, prolínají se a proplétají, ač se jedná o jiné lidi. Skvěle zde fungují prvky magického realismu a je těžké se rozhodnout, zda jsou to jen výplody fantazie či skutečné události. Napětí a nejistota. Dva motory, které dokážou toto složité dílo s vypětím všech sil dotáhnout do konce.
Možná by měl pana Rushdiho někdo pevnější rukou v jeho spisovatelském rozmachu korigovat. Nenechat ho překročit mez, kdy se ze zajímavého vyprávění stává jen nadmuté prázdné tlachání, které slouží k uspokojení vlastního ega. Pak by mohla vzniknout opravdu skvělá kniha, jejíž čtení nebude doprovázeno potem a odříkáním.