Strach a chvění

od:


KoupitKoupit eknihu

Mladá belgická dívka přijíždí do Japonska na jednoroční stáž a nastupuje na místo tlumočnice ve významné obchodní společnosti. Tady se ocitá tváří v tvář těžkému vystřízlivění z dávného snu a začíná chápat, jak složitá je cesta za slávou v hierarchii společnosti, kde každý má svého nadřízeného a kde se skutečně tvrdě pracuje. Navzdory všemu dostává ty nejhorší a nejprimitivnější úkoly a postupně padá až na samé dno pracovního žebříčku. Dokáže se s tím vyrovnat? ...celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/3664/strach-a-chveni-3664.jpg 4228
Orig. název:

Stupeur et tremblement (1999)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Pro ženy
Vydáno:, Motto
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (36)

Přidat komentář
lucik2773
11. července

Kniha se mi líbila, protože mám ráda knihy napsané o jiném stylu života a kultuře než který tady žijeme. I když na druhou stranu se mi to zdálo napsané trochu stručněji a příběh se odehrával na mé poměry moc hrr (jak to chodí doopravdy a které pasáže jsou vymyšlené a přibarvené?) - to se můžeme jen domnívat. V Japonsku jsem nebyla, neznám to tam, ale vím, že Japonci jsou hodně pracovití, úplní workoholici. Každý zadaný úkol dokážou splnit, a když je těžký, tak se s ním perou seč jím síly stačí, ale na druhou stranu jim chybí v té pracovitosti nějaký ten šmrnc a kreativita.

-Endy-
29. května

Výňatek ze života jednoho západního vetřelce, který si potřeboval vyzkoušet drsné pracovní podmínky sararímanů.

Zlatinka.Emilly
07. března

Příběh mě zaujal japonským stylem života. Amélie, ač ponižována svými nadřízenými, trpělivě očekává den, kdy jí skončí pracovní smlouva a ona bude moci odejít z jedné prestižní firmy. Ač jsou na tuto knihu negativní reakce, mě se líbila a to právě proto, že se tak vymyká evropskému myšlení. Přemýšlela jsem o tom, jak bych reagovala já, kdybych byla v Améliině kůži a došla jsem toho názoru, že zůstat ve firmě a dostát tak smlouvy, bylo od Amélie velké hrdinství. Já osobně bych dala okamžitou výpověď a do doby jejího vypršení bych se "hodila" marod :) Amélie, ač Belgičanka odkojena japonskou kulturou, přijala hodnoty této obdivuhodné země, a proto také její myšlení a chování se vymyká naší zažité kultuře. Svoji "trýznitelku" obdivuje a bílé je bílé a černé je černé.

magnolia
17. února

Nevím, jak moc je příběh skutečný a pravdivý, na zadní straně knihy se píše, že je poloautobiografický, tak nevím.... No, nelíbil se mi, ani hrdinka a celý ten její "pokus". Vlastně mi ji ani nebylo líto, neobdivovala jsem ji...zvláště poté, co jsem si přečetla životopis autorky - nebyla na té práci závislá, jen si něco chtěla zkusit... (Také se mi neustále vtírala věta z Deníku B.J. o kruté rase :)

t.adm
06. února

Jak už zde bylo zmíněno, klidně by se mohlo jednat o povídku, popř. kapitolu v celkové autobiografii, ale na knihu to bylo "takové nijaké". Obdiv autorky za vše, čím si prošla a jak se držela. Nicméně jako literární dílo mě kniha příliš nenadchla. Doporučuji k přečtení spíše pro seznámení s pracovními podmínkami jinde.

aralka
29. ledna

Této knize by slušel více formát povídky, celkově je to takové vytržené z kontextu, o hlavní hrdince nevíme skoro nic kromě toho že je Belgičanka a že mluví japonsky, celý příběh je okleštěný na její sebemrskačské působení v jedné japonské firmě a potupné chování jejích nadřízených k ní, což ona strpí, protože nechce "ztratit tvář" ... to je vlastně vše, co se tam odehrává... žádný čtenářský požitek jsem z tohoto díla nepocítila :-(

kopretitinka
11. ledna

Tak nějak absurdní. Vše vyhnáno do extrému. Jedno ponížení za druhým. Tato knížka mi nic nedala. Na závěr ve mně zůstala myšlenka, zda knihu nepsal autor s psychopatickými sklony. Měla jsem pocit, že tohle dokáže vyplodit a přenést na papír jen člověk, který má alespoň část popisovaných vzorců, křivd a tužeb zakořeněných a ukrytých někde hluboko v sobě. Dokážu konstatovat jen jediné : Každý má možnost zůstat nebo odejít. Hlavní postava se rozhodla vést "svůj boj" ... A vo-vo-votom to je...

FishCo.
07. ledna

Za mě tohle spíše slabší. Sice se to dá přečíst rychle, ale nějak sem se do toho nedokázal ponořit. Stojí ovšem za přečtení pokud je člověk fanoušek autorky.

Sireen
11.10.2017

Tohle je prostě Amélie se vším všudy :) !

Lidka
28.09.2017

Už nikdy neříkat, že nás v práci ponižují a že musíme být zticha.... kdo si to nemyslí, ať si tuhle knížku přečte.
Můj obdiv k Japonsku dostal už poněkolikáté zásah, že vše není tak dokonalé, jak to vypadá, když za mnohým stojí nesmírně tvrdá práce, pokora, mnohdy i ponižování člověka.
"Pochopila jsem tam jednu velkou věc: totiž že v Japonsku život rovná se podnik".

Zvláště je pak postavení ženy, je v jistých směrech doslova absurdní.
No nic, chcete-li se něco o Japonsku dozvědět , podotýkám z pohledu Evropanky, čtěte. Zajímalo by mne, jak se na tohle své postavení dívají Japonky. Jestli i ony tu svou poníženou roli takto cítí nebo zda jim to přijde tak správné, protože jsou takto od mala vedeny a vychovávány.

"Jediné, na co máš plné právo , pokud jsi neprovedla tu pošetilost a nekonvertovala ke křesťanství : Máš právo na sebevraždu. My v Japonsku víme, že je to velice čestný čin."

Opravdu zajímavé čtení o životě , přístupu a postoji k práci a obzvláště pak o postavení ženy Japonsku.

lidunka1
02.06.2017

Díky četbě této knihy jsem si uvědomila, jak jsem šťastná že jsem Evropanka a můžu žít svobodně a upřímně.

Danago
25.04.2017

Knížka tvrdě popisuje systém japonských firem. Je to nemilosrdná sonda pracovního života v Japonsku , svázaného nepochopitenými psanými i nepsanými pravidly .
Naštěstí to hlavní hrdinka dokázala ustát s nadhledem a humorem. Knížku by si měl přečíst každý, kdo se cítí ve svém zaměstnání zahlcen absurdnostmi :)

vlkcz
27.03.2017

Tím, že se autorka v Japonsku narodila a žila, je tato kniha autentická. Možná autentičtější, než třeba Murakamiho díla, ve kterých je tvrdost japonského způsobu života zjemňována poetickými a místy až mystickými pohledy.

ondras666
09.02.2017

Zajímavý pohled do mentality Japonska. Mladá žena, která chce prorazit v místech, kde se narodila a bohužel naráží na samé překážky. Trochu jsem doufal, že ten postup zvládne a udrží se tam... Ale realita je jiná. Každopádně můj obdiv, že vydržela rok v takových podmínkách, si rozhodně zaslouží.

Taťka Hraboš
30.01.2017

Máte-li pocit, že vaše práce je k ničemu, že vás v práci nedoceňují nebo že máte na pracovišti mizerné vztahy, přečtěte si tuhle knihu. Věřte, že vám zvedne náladu. Na první pohled působí jako velmi zábavná groteska, ale je to nemilosrdná sonda do všemožnými psanými i nepsanými pravidly svázaného života (především toho pracovního) běžného japonského člověka (i když je hlavní hrdinka Evropanka). Někdy je text možná doveden až do absurdity, ale to na kouzlu a působivosti knihy nic nemění.

adelinka
31.12.2016

Amélia žila ako dieťa v Japonsku a ako dospelá a vyštudovaná si našla prácu v japonskej firme. Amália je šikovná a inteligentná, no napriek tomu vo firme pôsobila ako "hajzľobaba". Ironicky autorka opisuje vzťahy a systém v japonskej firme, kde vládne len autoritatívny prístup k zamestnancom. Musím ju obdivovať, že vo firme vydržala až rok.......

LadyKet
18.09.2016

Pěkný a poutavý příběh. Úžasný náhled do japonské kultury. Ráda si přečtu od autorky další knihy.

Alena_S
21.06.2016

Jestli to tam mají byť zpoloviny takové, tak klobouk dolů před každým, kdo tam vydrží, a takovou dobu! Hlavní hrdinku a její nadhled ale nikdo nezdolá - a jestli dokáže lidi burcovat už posouváním dat v kalendářích, tak co teprve při doplňování toaletního papíru. Teď si musím pustit ještě film; chci vidět, jestli tam na konci bude to kouzelné "Žer !!" :-)

LucieT.
18.03.2016

Zábavné, komické, absurdní a přehnané :) Výborná kniha, která si bere na paškál japonskou firemní morálku a japonské myšlení tak nepochopitelné pro mladou Belgičanku, která se přes všechnu snahu uplatnit se dopouští samých faux pas a ocitá se tak na samém dně firemní hierarchie. Skvělé je i filmové zpracování, které výborně kopíruje knihu.

YouthDecay
10.03.2016

Ak by som mal knihu brať ako komplexnú analýzu japonskej spoločnosti, ktorá skúma rozdiely medzi európskou a japonskou mentalitou (ako ju tu prezentujú niektorí užívatelia), tak by na plnej čiare zlyhala - jednalo by sa o jednostranné, xenofóbne odsúdenie, ktoré západnou (európskou) optikou zobrazuje len najhoršie aspekty japonskej kultúry, ktorá je rozhodne omnoho rozmanitejšia a pestrejšia ako jej zobrazenie v tejto knihe. Myslím, že kniha sa ale rozhodne nesnaží byť úplne realistická a slúži práve ako subjektívne zobrazenie tých najtemnejších, najnechutnejších, autoritariánskych prvkov v spoločnosti, sugestívne vykresľuje nebezpečenstvo úplnej poslušnosti a podriadenia sa autorite, ktoré je o čosi viac prevalentné práve v japonskej spoločnosti. Autorka poriadnou dávkou excesívnej mizantropie a čierneho humoru satirizuje totalitné fungovanie režimu vo veľkej japonskej korporácii, ktoré slúži tiež ako parabola fašizmu.

yueh24
10.01.2016

Jak píše v knize sama autorka: "Japonsko je zemí s nejvyšším počtem sebevražd. Mě osobně překvapuje, že tam sebevražda není častější."

f.enjoy69
18.08.2015

Po poměrně zajímavém filmovém počinu jsem se rozhodl sáhnout i po knize. Film je dost věrný knižní předloze, plusem je určitě vysvětlení některých jevů zakořeněných v japonské nátuře a myšlení (zachování "poker facu" za všech okolností nebo "zákaz" být kreativní pokud je dotyčný/á pod někým jiným atd)... Asi je to dost zvláštní, ale potřeštěná Amélie mi byla stejně vzdálená jako třeba pan Omoči. Určitě zajímavý pohled do japonské hierarchie, ale jazyk autorky mi moc nesedl...

douchová
14.07.2015

Velmi zajímavé, člověk žasne, jak je to jinde.

Jacinda
23.05.2015

Kniha mi přijde kratší než filmové zpracování. je hodně umělecky laděná a z obsahu mi vychází dvě věci: spisovatelka je určitý způsobem perverzní masochista (ve svém okolí znám pouze jednu osobu chovající se podobně) a druhá věc: snad se japonsko za 15 let změnilo, každopádně se ted na japonce dívám spíš s odporem a zůstanu jen u anime, které tvoří pár těch citlivých lidských rebelů. Co se týče dalších zážitků s japonci, setkala jsem se pouze s vypočítavými pokrytci bez kouska cti. Kniha (a film) pro mě byly jakousi pomyslnou hranicí, která spojila tyto smutné zážitky plné zklamání a dala jim vysvětlení

petaSk
06.12.2014

Kniha přečtená za tři hodiny. Čtivá s brilantními slovními obraty, stručná a vtipná, bez velkých zvratů v zápletce. Líbilo se mi, jak autorka vykreslila firemní japonskou kulturu a přiblížila i mentalitu samotných Japonců. V budoucnosti určitě sáhnu po dalších knihách Amélie Nothomb.

Vendisek
06.10.2014

Zajímavý pohled do uspořádání japonské společnosti. Ač se to může zdát západnímu člověku přitažené za vlasy, věřím, že kniha není daleko od pravdy.
Nothomb opět nezklamala, rozhodně přichází znovu s netradičním námětem.

Maat
31.03.2014

Ač kniha nemá větší zápletku, je brilantně napsaná. Některé obraty jsem si doslova užívala. Překvapil mě šílený hierarchický systém japonských firem. Určitě stojí za přečtení.

pietroaretino
19.09.2013

" Kdybych měl být simultánním tlumočníkem projevu pana Omočiho, přeložila bych to takto: " Ano, vážím sto padesát kilo a ty padesát, dohromady vážíme dva centy a to mě vzrušuje. Tuk mi brání v pohybech, těžko bych tě uspokojil, ale díky své hmotě tě můžu překulit, drtit tě, což zbožňuju, hlavně s těmi kretény, co nás pozorují. Zbožňuju, jak tím trpí tvá pýcha, zbožňuju, že se nemáš právo hájit, zbožňuju tenhle druh znásilnění." "

Sisi11
16.06.2013

V knize konfrontuje japonská pracovitost a drzost s evropským očekáváním férového jednání a slušností. Při postupném čtení jsem se místy i bála co dalšího nastane a kdo další se k Amélii zachová hnusně a zle. Velmi mě zklamala slečna Mori, ze které se vyklubala zákeřná nadřízená. My bychom o ní zcela stoprocentně řekli, že je to osoba léčící si svůj komplex. Jenže to je nám neznámá nátura a mentalita chůze přes mrtvoly Japonců, která se naprosto vymyká evropskému chápání a chování. Kolikrát mě při čtení udivovalo jaký rozdíl v nás lidech a národech je.

Bylo to velmi pěkné a svižné čtení. Prožívala jsem pocity ponížení a cítila jsem se jako zpráskaný pes, prostě kompletně jsem cítila s Amélií :))

danuska
29.05.2013

Kniha zobrazuje Japoncov, aki su. Pre nas ludi z Europy je to sok, aj ked uz kazdy co to pocul, aki su zvlastni. Nejako velmi ma to nebavilo, ale aspon som sa dozvedela nieco nove.


TIP: Máte rádi Databázi knih? Podpořte ji v Křištálové lupě (Zájmové weby) - hlasujte zde.

Štítky

zfilmováno Japonsko autobiografické prvky etiketa

Autor a jeho další knihy

Amélie Nothomb

Amélie Nothomb
belgická, 1967

všechny knihy autora

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených1x
v Přečtených318x
v Čtenářské výzvě19x
v Doporučených15x
v Knihotéce83x
v Chystám se číst145x
v Chci si koupit7x
v dalších seznamech6x