ellypusik
komentáře u knih
Nejšťastnější muž na Zemi
Eddie Jaku (p)
Nejlepší kniha s touto tématikou, co jsem kdy četla. Nejlepší kniha za posledních několik let vůbec. Plná emocí, mouder a životní motivace. Nikdy jsem u knihy (ani u filmu) nezaháněla 4x slzičky. Autorovi se klaním a doufám, že je v nebi ještě šťastnější než se považoval na (Z)zemi.
Každý dokáže mít vztah
Stefanie Stahl
První třetina byla výborná, hodně inspirující. Pak to pro mne přestávalo mít spád a některé informace mi přišly chybné. Konec se zase zlepšil, ale spíše na průměr než nadprůměr.
Listopád
Alena Mornštajnová
Já jako první četla Tiché roky, možná je to vlivem ještě tehdy netušící kvality, ale román se mi líbil nejvíce - přečetla jsem pak všechny.
Ve všech románech autorka pracuje s postavami velice zajímavě. Nikdo není dobrý ani zlý a s nikým se život nemaže.
U této knihy jsem nevěděla, že jde o - naštěstí - neexistující realitu a když jsem to zjistila, byla jsem zklamaná, protože se mi na autorce líbily právě ony realistické prvky. V druhé polovině knihy jsem se tak začetla, že jsem ji přečetla za jeden den. Zajímá vás, jak příběh skončí a co se s postavami stane. A pokud patříte mezi citlivější duše jako já, bude vám po přečtení úzko.
Autorka píše velice dobře! Určitě patří mezi nejčtivější české autory v dnešní době. Ale Tiché roky u mne už asi nic nepřekoná.
Uprostřed nocí zpěv
Jiří Kratochvil
Možná jsem k magickému realismu ještě nedospěla, ale román mi nesedl bohužel vůbec. Někdy jsem se ztrácela, o jakém hrdinovi se mluví a pořád si nejsem jistá, zda jde o jednu osobu, či opravdu dvě, protože tam bylo příliš mnoho odlišností stejně jako příliš mnoho shodností.
Selský baroko
Jiří Hájíček
Občas jsem se v díle trochu ztrácela nebo se musela vracet, ale detektivní zápletka i konečné rozuzlení bylo fakt zajímavé. Na knihu jsem se moc netěšila, ale byla jsem mile překvapená, jak děj plynul.
Báječná léta pod psa
Michal Viewegh
Poslouchala jsem jako audio knihu, kterou mohu jedině doporučit. Skvěle napsáno. Je to hořkosladké. Hodně surové pravdy a milých vtípků. Poslouchala jsem to s tatínkem, který je stejný ročník jako Kvido a chvílemi se opravdu upřímně smál a chvílemi mu bylo do pláče. Hodně silný prožitek.
Hana
Alena Mornštajnová
Příběh hodně chytne za srdce a konečné kapitoly mají silný a dojemný zvrat. Spisovatelka brilantně píše a patří mezi mé oblíbené, ale u této tématiky jsem vždy trochu nejistá, protože ji mám hodně načtenou od autorů, co to zlo skutečně zažili a díla od mladších autorů nikdy nebudou už tak autentická. Ale to nelze samozřejmě kritizovat a je dobře, že to mladší generace už nezažila.
Sedmikostelí
Miloš Urban
Hodně se mi líbila grafická stránka knihy. Žlutý kvalitní papír s hnědým lemováním i písmem mne nadchnul. Originální ilustrace s úryvky textu nebo citáty u kapitol se mi také moc líbily. V samotném ději jsem se občas ztrácela a některé popisné pasáže mě unavovaly. Nicméně příběh byl zajímavý a detektivní prvky udržovaly moji pozornost. Konec mi přišel trochu nejasný, protože autorovy myšlenky někdy neladily s tím, co pak udělal.
Červená, bílá a královsky modrá
Casey McQuiston
(SPOILER) Kniha se četla velice dobře. Měla spád a zajímavý děj. Byla to má první přečtená kniha s LGBT tématikou a mile mě překvapilo, jakou formu to autorka podávala. Děj obsahoval dávku romantiky i erotiky. Hlavnímu páru jsem opravdu fandila a těšilo mě, jak se s tím vším popraly jejich rodiny, hlavně maminky.
Myslím si, že je kniha určena náctiletým věkovým kategoriím a kdybych ji četla ve 14 letech byla bych z ní daleko unešenější. Teď mi někdy humor postav nesedl a celkově mi to občas přišlo až naivně sentimentální, př. představa, že mi maminka ve dvaceti řekne, ať se rozhodnu, zda je to s někým navždy nebo ať od toho jdu, je za mě trochu už přetažená za vlasy. Konec byl samozřejmě milý, ale za mě až moc pohádkový. Na druhou stranu, jak sama autorka prozradila v poděkování, chtěla se oprostit od reálného světa a přinést něco odlehčenějšího.
Hodiny klavíru
Ludvík Vaculík
Pro příznivce tohoto autora je kniha, napsaná formou deníkových záznamů, můstkem k bližšímu seznámení s autorem. Setkáváme se zde s jeho pocity a náladami, zároveň vzpomínkami na otce či na inspiraci při psaní jiné jeho tvorby. Důležitou roli zde samozřejmě sehrála učitelka klavíru, kterou si Vaculík sice oblíbil, ale oproti jiným knihám tato postrádala erotický nádech a zájem o ženy je naznačen velice něžnou formou.
Trochu mne pobavilo, že autor své dílo Sekyra označil za čtivější než Kunderův Žert. Četla jsem obojí a ač chápu hloubka Vaculíkova textu, tak musím těžce nesouhlasit a Sekyra se pro mne četla hrozně. Naproti tomu Žert patří mezi mé oblíbené romány vůbec. Také mne občas přišly Vaculíkovy poznámky na ženy lehce šovinistické.
Nicméně se to čte velice dobře a svižně. Čtenář může nahlédnout jak do osobního života autora, tak i do chodu upadající redakce, kterou se pan Vaculík snažil udržet při životě.
Hotýlek
Alena Mornštajnová
Tento román jsem četla po Tichých rocích a Slepé mapě. Pořád u mě vedou Tiché roky pro svoji hloubku a zároveň jednoduchost, ale Hotýlek mě nadchnul určitě více než Slepá mapa. Děj měl neuvěřitelný spád a konec byl hořkosladký. Postavy jsem si oblíbila a bylo mi líto, když se někomu stalo něco špatného. Autorka je opravdu vynikající vypravěčka.
Stmívání
Stephenie Meyer
Strukturálně je dílo dobře napsané. Popisné pasáže jsou tak akorát dlouhé a dialogy dynamické. Když se ponořím do tohoto fiktivního světa, tak by si asi většina dívek přála mít svého ochranitelského neodolatelného Edwarda. Když se na to podívám z reálnější stránky, tak Edward opravdu působí jako urputný manipulátor. Nejlépe to i vystihovala citace vyjmuta níže. Čekala jsem, že mě bude spíš otravovat naivita Belly - a trochu otravovala - ale mnohem více mě pobuřovala Edwardova urputnost nedovolující Bellu rozhodovat. I tak se díl četl dobře a pro milovníky fantasy světa v romantickém pojetí ideálka.
Citace str. 395 : "Abych byl úplně upřímný, bude zadaná každý večer, pro každého kromě mě. Bez urážky."
Slepá mapa
Alena Mornštajnová
Tiché roky mi sedly trochu více. Je vidět, že s každým dílem se autorka zlepšuje a rozvíjí své spisovatelské dovednosti. Nehledě na to je román skvělý! Velice čtivý a napínavý. Líbí se mi, že autorka nepodává žádnou postavu jako dobrou či zlou. Každý má dobré i špatné vlastnosti a autorka na to nezapomněla ani zde. Příběh o lidských osudech, ztrátách a křivdách. Přesto s možností nového začátku. Přesto s nadějí, bez které bychom nemohli existovat.
Suché sochy stínů
Norbert Holub
Sbírka, ze které na Vás dýchne tíha smrti. Autor vzhledem ke svému povolání se se smrtí a bolestí potýkal denně a jeho básně mi přijdou jako prosba, aby jí bylo méně. Aby jí už tolik vidět nemusel.
Verše mají pravidelný rytmus a téma sbírky dokáže čtenáře pohroužit do vlastních myšlenek o marnivosti lidské existence. Nicméně styl psaní mi bohužel moc nesedl.
Já už chci domů
J. H. Krchovský (p)
Už dlouho jsem nečetla něco, co by mě tak pohltilo. Silné verše o lidské prázdnotě a pomíjivosti. Autor nekritizuje smrt, ale život sám.
Štěstí jistě přijde
Marie Šťastná
Hodně čtivé básně napsané s nádechem všedního života a lehkou dávkou humoru. Autorka sama uvedla, že ve svých sbírkách mluví výhradně o sobě, protože sebe samotnou může jako jedinou popsat z jakéhokoliv úhlu. Básně jsou hodně osobité vyprávějící o jejím vztahu s matkou a popis jí samotné v roli matky, jejíž úděl nebyl zprvu vůbec jednoduchý. Doporučuji si přečíst i nějaký rozhovor pro utvoření širšího kontextu díla. Velice zdařilá sbírka!
Chůze po dunách
Kateřina Rudčenková
Básnická sbírka plná motivů barev, přírody a vzpomínek na bezstarostné dětství, které vystřídá mrzutá dospělost. Zatímco krajina je zde stabilním útočištěm, lidstvo je pomíjivé a jeho dočasnost je v básních poznamenaná něžným popisem.
Podivice
Miloš Doležal
Kontrast života a smrti zde byl silný a nevyhnutelný zánik, po čemž vždy přijde znovuzrození bylo vlastně smířlivé konstatování, ač mi občas popis smrti přišel až naturalistický, viz tlející těla, mělké hroby, z nichž časem vylézají ohlodané kosti nebo vlasy, které se v hrobech často najdou. Sbírka bude obsahovat nejspíš i stopy expresionismu.
Velice dobrá sbírka a určitě bych nepoznala, že jde o prvotiny autorovy tvorby. Hodně podařené!
Obcházení ostrova
Milan Děžinský
Hluboké verše mnohdy až vtipně absurdních paradoxů. Autor vytvořil netypické spojení personifikace, což mi přišlo jako jistá hravost s textem. Ve výsledku jsem si z díla odnesla hlavně že to, že pro život nic neznamenáme. Všechny lidské i nelidské bytosti a objekty jsou pouhou šmouhou, kterou smyje voda a odvane vítr. Je hezké si budovat budoucnost, ale stejně vše dojde k zapomnění. Krutě pravdivé. A nakonec parafráze ze sbírky: pravda je hloupost a hloupost je blízkost.
Možná že odcházíme
Jan Balabán
Na začátku knihy mi povídky trochu splývaly a trvalo mi, než jsem se do knihy začetla. Nicméně text je opravdu nahuštěn hlubokými myšlenkami a existenciální krizí si tam prochází snad každá postava. Myslím, že to bylo i zdůrazněno tím, že postavy nebyly nijak hlouběji propracovány a chovaly se podobně.
Je škoda, že tento soubor dostal ocenění "kniha desetiletí" až rok po smrti autora.