Chůze po dunách
Kateřina Rudčenková
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/186794/mid_chuze-po-dunach-SKt-186794.jpg
4
38
9
Básnická kniha přináší verše z let 2008–2011. Erotismus, smyslnost, úzkost a samota – stará témata básnířčiných promluv i rozhovorů se světem znějí v těchto verších ještě drásavěji, ještě uhrančivěji. Knihu uzavírá podmanivý básnický cyklus napsaný na plážích „baltské Sahary, mezi dunovišti v sugestivní krajině opuštěných planin s travinami, kde člověk zažívá pocit konce světa, kosmicky nostalgicky“.... celý text
Přidat komentář
Rudcenkova je dobrá. Její texty jsou téměř meditace nad určitým tématem nebo okolnostmi. Má neuvěřitelně přesný tah na branku významu. Jen je pro mne textově malinko sebestredna a s moc ostrými lokty.
Prázdninová poetika s lehce morbidními akcenty. Moc se mi to líbilo.. a zrovna nedávno jsem se ptala sama sebe: "O čem přemýšlí jeřábník celé dny?"
Této autorce jsem asi nepřišel na chuť. Její poezie je složitá a ne pro každého. I přes složitost veršů se objeví pasáže, nad kterými se může člověk, který takto složité poezii neholduje, zamyslet. Impozantní je ale fakt, že autorka i na pár verších (básně ve sbírce nejsou nijak dlouhé) dokáže sdělit neuvěřitelnou podstatu, která se však zahalena do příznačné metafory či metonymie.
Také jsem v jejích verších jen obtížně hledala něco, k čemu bych se mohla vztáhnout. Spíš schopnost jakoby udělat odbočku z přímočarého plynutí času a vytvořit na chvíli bezčasý prostor, kde je možné si věci důkladněji prohlédnout.
Na první pohled poměrně nepřehledná poetika, která spojuje nespojitelné a jejíž nesrozumitelnost je dost možná účelem. Těžkopádnost sdělení zdá se tématem, s Rudčenkovou se nicméně nevzdávám, rozhodně se ke sbírce znovu vrátím, protože něčím mě Chůze po dunách provokuje.
Autorčino vidění světa a jeho poetické vyjádření je pro mne na zvláštní, jiné "vlnové délce". Neoslovuje mne, ale ani ničím nepopouzí, neprovokuje, prostě nezanechává žádný dojem. Nicméně předpokládám, že čtenářům, kteří budou stejně naladěni jako ona, její nevšední tvorba přinese pěkný zážitek. Pro přiblížení Duhové tělo: "Když se celý život budeme poctivě věnovat meditaci a připravíme se tak na své vyrovnané umírání, krátce po smrti se naše tělo smrskne do velikosti dítěte, kolem našeho domu se objeví duhová záře a v ideálním případě, jestliže jsme dosáhli obzvláštního duchovního pokroku, z nás zbudou ležet na posteli jenom nehty a vlasy."
Štítky knihy
česká literatura česká poezie Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2021 |  Amáliina nehybnost |
| 2013 | Chůze po dunách |
| 2004 | Noci, noci |
| 2004 | Popel a slast |
| 2001 | Není nutné, abyste mě navštěvoval |
Kniha Chůze po dunách je v
| Přečtených | 44x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 8x |
| Chystám se číst | 13x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
Básnická sbírka plná motivů barev, přírody a vzpomínek na bezstarostné dětství, které vystřídá mrzutá dospělost. Zatímco krajina je zde stabilním útočištěm, lidstvo je pomíjivé a jeho dočasnost je v básních poznamenaná něžným popisem.