ellypusik komentáře u knih

Budu zde mluvit jen o prvním románu, jelikož večírek jsem nestihla přečíst.
Kniha se četla neskutečně dobře. Ryzí myšlenky v ní mě nejednou donutily zastavit a zamyslet se nad tím... Rozum jako pavouk, který z citu dělá své pavučiny... Mír a svobodu nelze udržet bez odříkání... Čas, který není naší součástí, ale kterého jsme my součástí. Opravdu skvělé a skvěle napsané. Příběh jsem před čtením neznala a přesto, že jsem konec předpokládala, nalezla jsem několik překvapivých momentů. Konec s sebou nesl jistá tajemství, která má možná rozluštit čtenář sám, možná mají zůstat nerozluštěna. Syntaktická stavba opět excelentní a spojení některých výrazů.. no mě by to nenapadlo. Špička!

10.02.2023

Uvědomuji si, že kniha patří do tzv. konfrontační prózy a tedy nabývá i náležitých prvků. Nicméně tento způsob vyprávění mi moc nesedl. Líbilo se mi, jak si autor pohrál s časovými rovinami a mezi první a poslední kapitolou, které na sebe navazují, přidal několik vzpomínek z dětství - možná výstižněji přidal dalších třináct kapitol vzpomínek z dětství :) - či ranější dospělosti. To samozřejmě ucelilo celý příběh a pomohlo čtenáři pochopit přemýšlení protagonisty. Co se mi také líbilo, bylo pojetí otce. Autor velice přirozenou formou poukázal na to, jak dětské oči vidí ve svých rodičích vzor. Tento vzor se však s postupným dospíváním deformuje, když se z role rodiče stává role dospělého člověka s odlišnými názory. V neposlední řadě oceňuji prolínání jazyka, spisovné češtiny a valašského nářečí, které mi pomohlo se lépe vžít do tamějšího prostředí.
Kniha určitě patří mezi cenné kousky české literatury a Vaculík jako takový je pro mne obrovskou autoritou vzhledem ke své historii, nicméně dílo mě tolik neoslovilo.

3 07.02.2023

Krásný příběh odhalující hlavní hrdince mnohá tajemství o její rodině. Líbilo se mi, jak autorka otevřela ožehavá témata velice nenásilnou formou přijatelnou i pro mladší čtenáře. Která dívka navíc neobdivuje baletní prostředí, ve kterém se kniha odehrává. Doporučuji!

2 06.02.2023

Tím, že jsem v této tématice nováček, tak mne kniha zasáhla velmi. Nevím, jestli bych se po dočtení cítila stejně, kdybych již nějaká díla koncentráčnické literatury přečetla dřív, ale tato novela je opravdu perfektní. Autor za mě dokáže popsat situaci tak, že působí surově, ale přitom je v ní stále zachována něha a nějaká lidskost. Je smutné číst takový příběh odehrávající se v koncentračním táboře, který je cítit od začátku do konce smrtí. Je ještě smutnější číst takový příběh, když víme, že nejde o fikci. Krásné, smutné. Stojí za přečtení!

Krásné a něžné čtení. Autor se dokázal dokonale vžít do smýšlení malého dítěte a přizpůsobil psaní dětskému pochopení a smyslu pro humor.

2 02.02.2023

Líbí se mi, že se autor nebál poukázat na špatné zacházení nejenom Němců s "nepohodlnými", ale i Čechů s Němci na konci války. Zároveň smýšlení mladého muže bylo velice zajímavým prvkem knihy. Ta lehkovážnost a jakási pomíjivost myšlenek mne udržovala v pozoru. Několik myšlenek bylo za mě velice nadčasových a věřím, že i proto nesměla být kniha po svém prvním vydání znova publikována. Celou dobu jsem se snažila přijít na to, proč tento název. Zda jsou zbabělci starší generace, která na rozdíl od mladé žádné revoluce páchat nechce a utíkala (logicky) před ozbrojenými, nebo zda jsou zbabělci právě ti mladší, kteří se pouštějí ani neví často do čeho a v případě hlavního hrdiny pouze pro přísun popularity. Občas se v knize objevil pojem hrdina, ale přišel mi v kontextu často užit spíše jako ironie. Hlavní hrdina by se zbabělcem v určitých situacích mohl stát, ale konec ukázal opak. Tedy užití názvu mi zůstává příjemným vedením polemiky, jakou roli a zda vůbec nějakou hrál. Ať tak nebo tak, kniha je vynikající!

8 02.02.2023

Pokud čtenář zná životní příběh autora, je mu u sbírky smutno od začátku až do konce. Básně odrážejí Zahradníčkův žal a bolest, které muselo být tolik! Už v dětství si prošel šikanou a potýkal se se zdravotními problémy, ale o období stráveném ve vězení a pozdější tragédii raději pomlčím. Básně jsou něžné, laskavé a přitom tak steskné. Autorova víra v něco lepšího je velice inspirující a je krásné, že ho neopustila ani ke sklonku života.

2 02.02.2023

Jedna z nejkrásnějších sbírek, jaké jsem kdy četla. Básně chytnou za srdce i donutí k zamyšlení. Seifertovo myšlení je ovlivněno ubíhajícím a nepolapitelných časem a smutek se odráží v nejedné básni. Zároveň jsou vzpomínky často hřejivé a něžné. Autorova tvorba má za mě přesah a silnou uměleckou hodnotu. Zároveň se Seifert nesnaží o žádné složitosti, jak se o to záměrně usiloval např. Holan. Chtěl, aby je tvorba byla pochopena. Za život si sbírku musím přečíst několikrát, abych pochopila vše, co se nám snažil říct. Na závěr si dovolím krátkou citaci, která mne zasáhla nejvíce: "Snad je možno i bez lásky žít, však umírat bez ní, to je zoufalství."

2 02.02.2023

Kniha je dodnes velice hodnotným dílem a často povinnou četbou na vyšších stupních školského systému. Z jedné strany tomu rozumím. Dílo má určitou výpovědní hodnotu a dokáže člověku, obzvlášť generacím, které si ničím podobným naštěstí projít nemusely, pomoct nahlédnout do prostoru věznic a chování vojáků ve válečných letech. Fučík zde vystupuje jako hrdina, který nezradí své lidi a zradu svého kolegy nese velice těžce. Jistě si prožil příšerné chvíle, které mu nikdo nevrátí. Také se nesmí opomenout, jak brilantním byl novinářem. Na druhou stranu, jak zde bylo i zmíněno, jsou některé pasáže trochu nevěrohodné, ať už nepoužití zbraně při dopadení policií či jiných okolností. Také by mne zajímalo, jak vypadá skutečná verze čistě od Fučíka napsaná na tzv. motácích, které seskládala pak jeho žena. Jeho dílo totiž, jak je i známé si pozdější vláda upravila, nehodící se pasáže škrkla a z Fučíka se stal národní hrdina. Dílo má dnes mít svoji původní formu, ale jestli to je skutečně pravda se už nikdo asi nedozví. Nicméně určitě kniha stojí za přečtení z několika důvodů. Patří to mezi hodnotná díla české literatury.

5 02.02.2023

Krásné básně barvitě popisující nejniternější emoce člověka. Pojetí básní se střídalo. Někdy jsem z nich cítila naději a jindy zase zklamaní a smutek. Vždy ale nějaký silný emocionální prožitek.

2 13.02.2022

Nevím, zda se mám vůbec zapojovat k hodnotitelům, protože Ohlasy písní byly velký kalibr. Ohlasy písní českých se mi moc líbil, ale Ohlasy písní ruských teda byl po většinu času pěkný oříšek.

3 22.02.2021

Opravdu velmi emotivní a vlastenecky založená poezie. Sice to není úplně šálek mé kávy a na další knihu od tohoto autora počkám, ale Písně otroka jistě předčily má očekávání. Popis utrpení a touhy žít "normální život" byl velice autentický a vtáhnul mě do děje i pocitů usoužených otroků.

3 22.02.2021

Neruda je pro mne ceněnou ikonou české poezie 19. století, avšak Písně kosmické mne zaujaly o dost více. Toto dílo není vůbec špatné a některé balady se mi moc líbily, ale znovu bych po verších určitě nesáhla.

2 15.02.2021

Nádherná poezie!! Právem ceněné a okouzlující dílo, které je přečteno za pár minut, ale pravý význam slov člověk nemusí pochopit ani za několik let.

4 12.02.2021

Jistě je to právem ceněná kniha, ale mě osobně nijak nezaujala. Na rozdíl od Nerudovy poezie, které jsem věrným fanouškem, próza mě nebavila a místy jsem měla pocit, že u textu usnu.

3 12.02.2021

Krásné čtení. Velice bohatá slovní zásoba a poutavý nádech. Doporučuji!

Krásná kniha, poukazující na rodinné tradice a potřeba jejího udržování. Zároveň jsou zde podtrženy mezilidské vztahy a nezkaženost venkovského života.

Krásné dílo, ale velice složité a často náročné na pochopení. Působí jako velice tenká jednoduchá kniha, ale některé pasáže jsem musela číst i 3x, abych pochopila kontext a jádro básní.

(SPOILER) I když mi bude Erika velice chybět, za mne pan Brynzda nezklamal. Kate je sympatická a působí minimálně teď ze začátku i mileji než její předchůdkyně. Konec knihy mi přišel zbytečně moc dramatický, na druhou stranu chápu, že chtěl spisovatel přitáhnout čtenáře na novou neznámou sérii.
V každé jeho knize zaznamenám nějaký vyšší motiv a něco k zamyšlení. Témata, která jsou stále v dnešní době ještě tabu jako např. pedofilie, homosexualita, promiskuita nebo v této knize incest. Líbí se mi, že Robert Brynzda, i když nepřímo, připomíná, že život obsahuje mnohá tajemství nám neodhalená. Co jednomu přijde normální, druhý nechápe.

8 12.10.2020

Já jako milovník ruské literatury mohu jedině jásat. Tato četba určitě není pro každého a je poměrně náročná. Knihy většinou čtu před spaním, ale u této jsem to nedokázala. Spoustu odstavců jsem si musela číst vícekrát než jsem přišla na správný smysl a podle mne je v tom ta dokonalost. Myslím si, že spousta ruských autorů, ať už Tolstoj, Nabokov nebo třeba Dostojevskij, dokáží jednu větu zaobalit do spousty dalších a v tom je to umění. Pro někoho "zbytečně zdlouhavé", pro mě vyjímečné a poutavé. Číst umí konec konců témeř každý, ale najít opravdový smysl schovaný ve větě? To už tak časté není. :)

10 04.08.2020