eliska2106 komentáře u knih
S čtyřměsíční dcerou si ji čteme a prohlížíme pravidelně. Moc hezký nápaditý a srozumitelný obrazový doprovod. Ideální pro děti, dceři se moc líbí ❤️
Milá pohádka o tom že snad nikoho nebaví být dlouho sám a lepší je si najít kamarády ❤️
Fakta z českých dějin doplněná o méně známé skutečnosti. Tím se pro mě staly příběhy čtivé a obohacující. Nádherné ilustrace dokreslují atmosféru ❤️
Knížku jsem si půjčila, abych jí mohla čít dceři před spaním, protože jsem měla ráda seriál. Jsem tak nadšená, že asi pořídím domů všechny díly :-)
Milé krátké příběhy, tak akorát před usnutím :) Akorát mě trochu znechutilo, že si mleli kávu v mlýnku, ve kterém bydlel slimák, ale vzhledem k tomu, že se příběhy odehrávají na smetišti, tak asi dobrý :-D
Kniha nastiňuje, čemu se věnovat ve výchově a čemu se naopak vyhnout. I když se neztotožňuji se vším, text je vesměs inspirativní. Hodně se mi líbí, že u každé kapitoly najdeme seznam tipů na další literaturu, zabývající se podobnou problematikou. Oceňuji také nápady na otázky, které můžou děti malovat nebo si s nimi o tom můžeme jen tak povídat a že je kniha svázaná kroužkovou vazkou, takže se dá do ní pohodlně malovat nebo z ní kopírovat, aniž by se rozsypal hřbet :)
Zlatý nápis na plátěném přebalu láká k otevření. Uvnitř najdete působivou výpověď o podobě české krajiny v minulém století očima malíře Vojtěcha Sedláčka. Na knížku jsem narazila v antikvariátu, koupila jsem jí pro babičku, protože má doma malý obraz právě od Vojtěcha Sedláčka, tak aby se o něm dozvěděla něco víc :-)
Zvláštní, jak člověku nedojde, že možnost se dotknout svých blízkých je vlastně výsada ...
Řekla bych, že jsem podezřívala snad úplně všechny kromě pachatele, rafinované!
Nápaditě zpracovaná knížka o umění nejen pro děti ʕ·ᴥ·ʔ
SPOILER
Popravdě nevím, co jsem čekala, ale toto rozhodně ne. Ten příběh byl tak promyšlený, uvěřitelný a působivý. Věděla jsem jen, že děj se má odehrávat v období první světové války, takže i linka ze současnosti pro mě byla milým překvapením. Zůstává ve mě jen jedna otázka: Kde se vzala ti potomci pana Lefèvra, dožadující se obrazu, když si Sofie s Édouardem změnili jméno a zřejmě neměli žádné děti?
Tolik zoufalství, když člověk nemá vládu nad vlastním životem a tolik odvahy, když se rozhodně ji získat!
Mistrně vykreslená atmosféra a pocit strachu aniž by se jednalo o akční krvák, jaké se píší dnes. Všechny emoce vyvolá pomocí náznaku a vlastně skrze představivost čtenáře. Pro mě byla tak přesvědčivá, že jsem si musela knížku v noci odepřít, abych vůbec usnula.
Tolik pokory, tolik odhodlání, tolik strachu, tolik citu. Nádhera!
Milý exkurz mezi představitele české krajinomalby skrze několik krátkých chronologicky seřazených medailonů.
Kniha je plná důvěrně známých dialogů. Oproti filmu má pro mě mnohem větší emoční rozměr, neboť máme šanci nahlédnout do Honzových i Doubravčiných myšlenkových pochodů ;-)
Líbí se mi, že mě děj překvapoval a jednotlivé postavy se vyvíjely a charakterově rostly. Není nad to být sama sebou a mít někoho, kdo vás
má rád přesně takovou.
Když máš něco rád, tak se snaž, snaž se víc a ještě trochu přidej ;-)