efka.saf komentáře u knih

S touhle knihou jsem byla hodně spokojená. Ano, je velmi zamotaná. A ano, je zde opravdu velké množství postav, navíc někteří, se kterými jsme se seznámili v minulosti, se v současnosti přejmenovali, popř. dámy se vdaly, takže najednou z toho máme docela slušný galimatyáš. Nic to ale nemění na tom, že zápletku autorka vymyslela velice slušně (i když komplikovaně) a děj byl svižný od samého začátku. Kniha nepostrádá napětí a spoustu zajímavých zvratů, do poslední chvíle jsem si také nebyla jistá, kdo je zde vlastně klaďas a kdo záporák. Přiznávám, že mé tajné tipy většinou nevyšly. Co se týče hlavního padoucha, zde jsem byla rovněž hodně překvapená, takže tleskám.

I přes komplikovanost zápletky považuji tuto knihu za velmi zajímavou a povedenou prvotinu a určitě si autorku pohlídám a její další knihy si přečtu. Skvělé!

8 30.01.2019

Překrásná knížka. Modrá :). Jednotlivé pohádky mě opravdu uchvátily, jsou úplně jiné, než které produkuje dnešní doba. Ne lepší - ne horší, prostě jiné a je na čtenáři, jak je vnitřně zpracuje.
Hlavní slovo má příroda (i neživá) a zvířata v ní a mnohdy je z příběhů cítit negativní vztah vůči ničivé síle lidské civilizace. To mi mluví z duše. Duchovno je přímo hmatatelné, v každé pohádce je zmínka o Bohu Stvořiteli a jeho vševědoucnosti, kterému nelze nikdy celistvě porozumět. Příběhy jsou plné melancholie, ale zároveň naděje či smíření s osudem. Najdeme zde různá podobenství, např. zvířata trpící zlozvyky tak typickými pro lidské plémě. A stejně jako v životě lidském, ani v tom zvířecím ne vždy daný jedinec dopadne dobře. Na závěr bych vypíchla ještě krásný a něžný jazyk, pln okřídlených formulací a jemných metafor. A jestli je kniha vhodná pro děti? Nevím, ať se každý rodič rozhodne sám :).

8 28.11.2018

Mně se knížka velmi líbila, i když k dokonalosti jí pořád něco chybělo. Ale pro mě byla nesmírně čtivá. Po pár stránkách jsem začala pociťovat onen úžasný pocit stesku vždy, když jsem musela knihu odložit, a pokud u mě kniha vyvolá tyto pocity, jsem ochotná pak ledacos přehlédnout.

Musím uznat, že jsem zcela podlehla reklamě. Knihu jsem si koupila na základě anotace a několika pozitivních komentářů, které se tu začaly objevovat, ale nelituji. Minimálně obálka je klenotem v mé knihovně :). Detektivky/thrillery, ve kterých hraje roli nějakým způsobem zvíře, jsou pro mě vždy velmi atraktivní. A zde jsem krom "šelmy" byla zvědavá i na hlavního "vyšetřovatele". A ani Theo mě nezklamal. Krásně sociálně neobratný génius v oblasti bioinformatiky, který bojuje sám takřka proti celému světu, aby odhalil, kdo stojí za vraždou jeho studentky. Ano, policisté zde byli za opravdové kret*ny, ale to byl asi autorův záměr.
Osobně velmi oceňuji spoustu zajímavých pikošek z oblasti biologie i vědy jako takové. Po této stránce byla kniha zajímavá a přínosná. Samozřejmě nejsem s to posoudit, jestli je pravděpodobné, že by se takto dalo "vyšetřovat" (asi spíš těžko), ale co bych v rámci čtivosti neodpustila.
Co se týče závěru, tak nějak to celé spělo k hollywoodskému megakonci, proto mě to nepřekvapilo a ani mi to zas až tak extrémně nevadilo (ale jasně, bylo to přehnané). Každopádně jsem knihu nebyla schopná v závěru odložit, takže za mě bodík plus, i když jsem příznivce spíše komornějších finále. Co ale autorovi neodpustím, je rychlé useknutí. Kniha přímo volá po nějakém tom doslovu či epilogu, který mi tu opravdu scházel.
Rovněž by se dalo vyšťourat pár nepřesností, blbostí a detailů, které nebyly vysvětleny nebo postrádaly logiku, ale bližší nimrání by obsahovalo spoiler.

Takže za mě tuto knihu určitě ano, i když člověk musí některé věci přehlédnout. Na začátku jsem hodnotila pěti hvězdami, ale s odstupem času musím objektivně jednu ubrat. Ale i tak pořád dobré. Další knihu si určitě přečtu.

8 24.10.2018

Na knihu jsem se velmi těšila. Michala Sýkoru jsem si hodně oblíbila a líbí se mi jeho spisovatelský styl i témata, prostředí a postavy v jeho detektivkách. A pamatovala jsem si, že mě hodně zaujala i filmová adaptace Pěti mrtvých psů, i když kniha vyšla určitě s více jak ročním "zpožděním".
Na začátku června jsem se zúčastnila i autorského čtení Michala Sýkory z této knihy a radovala jsem se, že už by tam pár výtisků mohlo být ke koupi. Bohužel, stejně jako ostatní i já jsem si musela počkat do konce června na svůj výtisk. Autor rovněž na této besedě zmiňoval, že pro knihu vymyslel jiný konec a já, ačkoliv jsem si vlastně vůbec nepamatovala, jak televizní adaptace dopadla, jsem se zaradovala. Bude něco nového :).

Co se knihy týče, je opět skvěle napsaná. Čtivá, přirozená a bohužel i ze života. Po dočtení jsem se musela podívat na filmové zpracování a uvědomila jsem si, že zase k tak velkým změnám nedošlo, řada dialogů a scén byla v knize doslova stejná jako v seriálu, ale samozřejmě drobných změn jsme se dočkali. Změny se týkaly především jednotlivých postav, ať už kladných či záporných. Největším překvapením pro mě byla asi Kristýna Horová nebo kolega Vitouš ve výslužbě, který v seriálu dostal hodně prostoru, zatímco v knize se jeho postava ani nemihla.
Jinak co se pouze knihy týče, je skvělá a napínavá a nemá žádná hluchá místa. Opět nesmírně oceňuji prostředí, které znám, tedy Olomouc, ZOO apod. Co se závěru týče, beru to tak, že autor to pojal doslova a do písmene "jako ze života", na mě byl konec ale hodně depresivní. Plné hodnocení je ale z mé strany jasné, knihu považuji za nejlepší, co jsem od Sýkory zatím četla.

8 12.07.2018

Můj první případ Kim Stoneové a rozhodně si nemůžu stěžovat. Na Angelu Marsons jsem měla spadeno již delší dobu a konečně se knihovna smilovala a poskytla mi první díl. Ačkoliv se autorka s ničím moc nepáře a začíná nám vše servírovat na zlatém podnose pěkně od prvních stran (což je chválihodné, nesnáším zdlouhavé rozjezdy), první seznámení se s Kim mě trochu vyděsilo. Přeci jen nám dnešní doba servíruje detektivy buď lehce vyšinuté nebo alkoholem posedlé, což může být na začátku prima změna oproti Herculu Poirotovi, ale pak už to člověka začne nudit. Kim se mi z počátku zdála jako typický studený psí čumák, se kterým by nevydržel ani vlastní stín, ale jak jsem se začítala dál a dál do příběhu, který začínal odmotávat i střípky z jejího života, začínala jsem pro ni mít pochopení, dokonce i slabost. Upřímně řečeno, není to člověk, se kterým bych chtěla spolupracovat v týmu, ale kdyby v mém životě došlo k vraždě, vím, že bych toužila právě po Kim a její buldočí zarputilosti, aby odkryla kdo, co a proč. Velké sympatie jsem pociťovala i k parťákovi Bryantovi. Nakonec tedy moc milá nesourodá dvojka :).
Co se týče příběhu, v podstatě nemám výhrad. Po smíchání všech chutných přísad nám ze všeho vyšlo hlavní meny tak akorát zamotané, aby vše působilo ještě jakš takš uvěřitelně. Jediný problém, se kterým jsem bojovala, bylo samotné začtení se. Prostě mi to nešlo. Dlouho. Nevím proč zrovna u této knihy, ale pořád se mi stávalo, že jsem musela číst odstavec znovu, protože jsem ho úplně nevnímala. Začíst se mi podařilo až v poslední třetině. Nevím, jestli za to můžu já a mé rozpoložení nebo knížka samotná, ale doufám, že v dalších dílech už pofrčím, i kdybych stála na minovém poli.

8 03.05.2018

Sáhla jsem po knize díky čtenářské výzvě, ale příběh jsem znala už z filmu. Líbilo se mi obojí, film je výpravnější, ale kniha taková čistší a prostší. Příběh je ale moc hezký a je nosičem hlubokého poselství. Taková povinná vánoční četba pro všechny skeptiky, neslaviče, prudiče a brblaly ;-).

8 13.01.2018

SPOILER!!

Třetí knížka od Ursuly, kterou jsem si - jak jinak - s potěšením užila. Styl Ursuly Poznanski jsem si zamilovala od první knížky a její sérii s Beatrice a Florinem jsem si prostě musela pořídit do své knihovny. Už abych ji mohla doplnit o další díl :). Oceňuji, že autorka nemá potřebu předhazovat nám mrtvoly zabité inovativními krvavými a bestiálními způsoby, ale dovede budovat skvělou atmosféru a napětí bez toho, aniž by se nám nechutí přetáčel žaludek do všech směrů.

Tentokrát nás i vyšetřovatele zavádí autorka do psychiatrické léčebny a seznamuje nás s opět velmi zapeklitým, zároveň kvalitně a nesmírně poutavě napsaným příběhem. Jakmile se začtete, knížka vám prostě nedovolí ji odložit, dokud se nedočtete k posledním stranám. Jedním mrtvým to začíná, ale rozhodně nekončí, podežřelých je pořád mnoho a k tomu dívka Jasmine, která nemluví, ale přesto komunikuje. Opravdu hrozně mě zajímalo, jak je do příběhu vlastně zapletená a odpovědi se mi dostalo – jako vždy – velmi obšírně a se všemi potřebnými detaily. I vývoj vztahu mezi Beatrice a Florinem mě potěšil a hlavně zajímal. Co se ale týkalo problému Bey s exmanželem, bylo mi jí upřímně skoro líto a přála jsem jí, ať ho pošle do háje. To je u mě pokrok, protože mnohdy mě u jiných autorů soukrmý život vyšetřovatelů naprosto nezajímá :).

Jednu výtku bych ale přeci jen měla. Už je to třetí knížka od autorky a asi bych ocenila, kdyby v každé nebyla Beatrice v závěru ohrožena hlavním padouchem na životě. Jednou super, dvakrát to jde, ale potřetí už mi to přišlo jaksi moc. Ale abych za to ubírala hvězdičky? Vůbec ne. Hlasy je skutečně skvělá kniha, která si plné hodnocení jednoznačně zaslouží.

8 09.12.2017

Tato Zusakova kniha byla úplně jiná, než Zlodějka knih, ale přesto naprosto úžasná! Když jsem ji začínala číst, slangový a nespisovný jazyk mě docela vytáčel, hledala jsem pořád tu úžasnou hru se slovy, jejich různými významy a kombinacemi, kterých jsem byla svědkem ve Zlodějce, ale velice brzy mi došlo, že ono to tam všechno je! Je jedno, jestli se jedná o slangový a nespisovný jazyk nebo krásnou spisovnou češtinu, ta hra s jazykem byla zakuklená v každé větě a na každé stránce a po pár stránkách jsem si tento Zusakův um užívala až do konce.
Příběh Eda byl nesmírně zajímavý a pro mě také hodně netypický. Často jsem si říkala, jak bych asi na Edově místě reagovala já... Šla bych na adresy uvedené na kartách a "zvonila" na cizí dveře? Nevím, ale to není zase tak důležité. Bylo úžasné sledovat, jak se postupně postavy mění. Nejen Ed, ale i jeho kamarádi, kteří na začátku všichni vypadali jako flákači a nichtsmochři, se na konci knihy jevili už v řádně odlišných barvách. A musím přiznat i to, že v některých momentech jsem měla slzy dojetí na krajíčku. Přesto, že zde člověk nemohl čekat rozuzlení jako v severské detektivce, musím uznat, že celá zápletka byla nesmírně poutavě napsána a já si pořád říkala, kdo za tím asi bude. Samotný závěr mě sice nešokoval, ale nějaké to překvapení mi přinesl a já si po dočtení užívala příjemného pocitu, který mě obklopil a do éteru odplouval velice pomalu. Rozhodně doporučuji!

8 19.11.2014

Chirurg se mi líbil možná o trošku míň, než Dvojče, přesto nedat knížce plné hodnocení by byl doslova hřích! Navíc mám pocit, že kvůli Tess Gerritsenové bych klidně ještě rozšířila hodnotící škálu o jednu hvězdičku :).

Opět se jedná o naprosto skvěle zkonstruovaný detektivní příběh, jehož hlavní protagonisté byli trošku odlišní, než ve Dvojčeti. Spojovacím článkem je zde postava Jane Rizzoliové, jediné policistky na oddělení bostonské kriminálky, která neustále bojuje o postavení a respekt v jinak čistě mužském oddělení. Postavou, kolem které se celé dění točí, je Catherine Cordellová - doktorka, která jako jediná před dvěma lety přežila útok vraha, kterému se přezdívalo Chirurg. Tento vrah totiž své oběti ještě před smrtí dlouho a krutě mučil, ale Catherine se podařilo nejen zachránit si svůj holý život, ale vraha dokonce zastřelila. Jak je tedy možné, že nyní, po dvou letech, se vrah objevil a znovu vraždí? A jakou roli v této záležitosti Catherine vlastně hraje??? - Na otázky vám bude samozřejmě podrobně a hlavně důsledně odpovězeno v knize. Příběh je sám o sobě poměrně spletitý a vrah skrývá nejedno tajemství. Nitky čtenář rozplétá jednu po druhé spolu s hlavními detektivy příběhu a v podstatě je neustále co objevovat, i když jste se dočetli až k epilogu :). Zápletku opravdu považuji samu o sobě za tak kvalitní a promyšlenou, že mi tam ani nevadí již zmíněná linie červené knihovny... Ano – je tam, ale není to rozhodně na úkor detektivního příběhu, jako v dílech některých jiných autorů.

Na autorce osobně velmi oceňuji právě to, že není přívržencem šokujících závěrů, ale že zápletka, která je sama o sobě složitá, se rozkrývá opravdu po celou dobu čtení příběhu. Právě proto vás příběh zachytí do svých tenat od první stránky a stěží pak budete schopní knihu odložit – a přesně tak si to u detektivky představuji! :) Kniha je psaná svižným tempem a hluchá místa v ní nenajdete.

8 27.01.2014

Úžasné! S každou další Yrsinou knihou se tato spisovatelka dere na můj pomyslný spisovatelský Olymp. Opět velmi citlivě napsané, zajímavé a jako vždy protkané s několik desítek let starou a velmi smutnou minulostí.

Začátek je pozvolnější, ale jakmile se příběh rozběhne, drží si své tempo až do samotného závěru. Postavy jsou mi velmi sympatické, především bych chtěla vypíchnout postavu Tóřina německého přítele Matthiase - co slovo, to perla.
Zvláštní také je, k jak zdánlivě brutálním vraždám v příbězích na začátku dochází (v Mrazivém světle žena bez tváře, znásilněná a se špendlíky v chodidlech), přesto když doplujete k závěru, veškerá brutalita je vysvětlena způsobem, že se nejeví jako čistá zvěrstva, ale jako činy zoufalých, nemocných či pověrčivých lidí, kteří ve vás nakonec dokážou vyvolat i pocity jakéhosi pochopení pro jejich zoufalé jednání.

Tento příběh, ač ve své podstatě velmi smutný a tragický, se mi líbil zatím nejvíc; snad kvůli dokonale "hláškující" postavě Matthiasově, která byla protipólem neveselému příběhu, díky duchařskému podtextu i díky propletenosti děje (často jsem musela listovat na začátek a ověřovat si rodinnou spřízněnost osob žijících kdysi na obou statcích). Výborná kniha...

8 27.01.2014

Kniha, která snad nikoho nemůže nechat chladným :). Detektivka, thriller a horor v jednom balení. Také jedna z věcí, která se mi dostala do ruky už v dětství a zanechala ve mě hluboké vzpomínky. Ve své době jsem byla dokonce i sběratelem filmových verzí Psa Baskervillského a hnidopišsky jsem si vypichovala, co je kde jinak a který příběh se knize přibližuje nejvíc. Nakonec to vyhrála verze s Jeremy Brettem, ale už si nepamatuju, jestli právem nebo proto, že to byl vždycky v mých očích jediný opravdový Sherlock Holmes. Suma sumárum, další se žánrových klasik, kterou hned tak někdo z pomyslného piedestalu nesundá.

8 25.01.2014

Tak tahle kniha pro mě byla totální jízda! Ježíš, já se přímo královsky bavila! Sežvýkala jsem Kořist za den a půl a kdybych nemusela do práce, sjedu ji na posezení. Chytla mě od první strany a vyflustla mě až s posledním řádkem. Tuhle polohu Yrsy prostě nepokrytě miluju. Freyja a Huldar je sice fajn čtení, ale tahle mysteriózní tvář Yrsy, která nás vodí po Islandských zasněžených pustinách a sekundují při tom různé nevysvětlitelné jevy, to je prostě lahůdka a osobně bych si přála, aby v této rovině autorka chvíli zůstala.
Hlavní zápletkou bylo zmizení čtyř přátel v pustině a inspirace Djatlovovou výpravou byla naprosto očividná. Osobně mi to ale vůbec nevadilo. Autorka si půjčila pár nejzajímavějších prvků a seskládala je do docela slušné mozaiky s dokonale mrazivou atmosférou. Závěrečné rozuzlení pro mě bylo překvapivé a zcela nečekané a ačkoliv jsem si to představovala dramatičtější, byla jsem spokojená. Duchařská linka s holčičkou byla taky zajímavým prvkem a výjimečně jsem u něj hlubší vysvětlení nepotřebovala. Fungovalo mi to tak, jak to bylo.
Suma sumárum, pro mě perfektní záležitost od mé milované autorky z mé milované země (ale dlouhodobě žít v té tmě bych nedokázala). Atmosféra druhé poloviny knihy by se dala krájet a já se ke konci přistihla, že nějak moc rozsvěcuji světla při cestě na záchod. To se mi např. u Darcy Coates nikdy nestalo. Za mě absolutně TOP!

7 27.04.2023

Vlastimil Vondruška je v české detektivce samozřejmě pojem, mně se ale doposud úspěšně vyhýbal. Nyní jsem po něm sáhla opět díky čtenářské výzvě a musím uznat, že je to velmi příjemné a oddechové čtenářské zpestření.
Jiří Adam z Dobronína je celkem fajn týpek a i ostatní postavy si získaly mé sympatie. Reálie 16. století byly uvěřitelně popsány a bavily mě. A jsem ráda, že vyšetřování pomocí práva útrpného zde nebylo nijak zvlášť do hloubky popisováno :-). Co se týče jednotlivých příběhů, nejzajímavější byl určitě zmizelý alchymista, nicméně mě bavily všechny tři.
Ačkoliv teď nemám v plánu se k panu Vondruškovi vracet, rozhodně nevylučuji, že se tak stane v budoucnu. Bezesporu se jedná o kvalitní literaturu a až nastane ta správná konstelace hvězd, ráda se k pánovi z Dobronína zase vrátím.

7 13.03.2023

(SPOILER) Nic jsem od knihy nečekala, ale nakonec mě příjemně překvapila. Celý kriminální příběh je pojat jako vyprávění události dávno minulé a tím pádem zde nečekejte žádnou akci a štosy mrtvol, které přibývají jako houby po dešti.
Pojetí příběhu mi neustále v mysli evokovalo rozhlasovou hru Červená náušnice od Květy Legátové, kde je také celé drama založeno v podstatě na rozhovoru dvou postav. Kniha je ale samozřejmě propracovanější a oba příběhy nemají jinak společného vůbec nic. Přesto mě příběh zaujal a způsob vyšetřování mě stále více vtahoval do hry. Co musím velmi ocenit, je propojení zápletky s odsunem Němců z pohraničí, což z tuctového příběhu dělá i zajímavou "historickou" sondu (bráno s lehkým nadhledem). Samotné rozuzlení mi přišlo také výborné a bylo mu věnováno dostatek prostoru.
Ve finále je pro mě knížka zajímavým objevem (o kterém netuším, kde jsem ho vlastně objevila) a určitě se mrknu na další autorovy počiny. A ideálně začnu prvním dílem :⁠-⁠).

7 04.12.2022

Tenhle autor je pro mě téměř sázka na jistotu. Žádná knížka mě ještě nezklamala a samozřejmě ani tahle nebyla výjimkou. Téma bylo zase trochu z jiného soudku, ale zpracované zajímavě a poutavě, jak je u autora zvykem.
Do svého života nás tentokrát nechala nakouknout Marnie Loganová, která nemá zrovna na růžích ustláno, ale co si budeme namlouvat, to ani lidé kolem ní. Joe jí jako její psycholog nabízí pomocnou ruku a spolu se svým přítelem a naším starým známým Vincentem začínají zabředat do velmi zajímavého soukolí událostí, v jehož centru je neustále právě Marnie.
I když prvních cca 150 stran se mi četlo poněkud těžce, pak se příběh hezky rozběhl a já jej dočetla už téměř na jeden zátah. Jak jsem se pročítala řádky dál a dál, stále víc mi v hlavě rezonovala Prasklina od S. J. Bolton, ale naštěstí se oba příběhy posléze vydaly každý svou cestou.
Ve finále se mi kniha opravdu líbila. Nepatří asi mezi ty úplně nejlepší od autora, ale pořád je to výborně propracovaný thriller, kterým Robotham potvrzuje své neuvěřitelně vysoké spisovatelské kvality. Stále mi ještě od autora pár knih zbývá a já jsem za to velmi ráda. Tenhle autor je absolutní TOP!

7 10.11.2022

A mně se to vlastně líbilo :-D. Srážka rozmazlené pražské fifleny (autorka promine) se stádem sebevědomých a mnohdy velmi tvrdohlavých kurů byla sepsána vtipně a s příjemným nadhledem. A jako vlastník (původně pěti) dnes již 13 kurů včetně u nás na zahradě odchovaného kohouta, kterého vyseděla naše nejkrvelačnější bestie a který svým hlasem dohuláká do vedlejší dědiny, jsem se nejednou v těchto příbězích našla. Slepice jsou úžasní tvorové, kteří mě jsou schopní opakovaně přivést na hranici infarktu a sebe na okraj velkého pekáče, ale stejně si každý večer říkám, že mám prostě nejúžasnější drůbež na světě. Knížku určitě doporučuji k přečtení, možná vás uklidní, že v tom nejste sami nebo motivuje k tomu, že pořídit si drůbež může být skvělým sebevražedným krokem do neznáma. Navíc bych si knihu přečetla už jenom kvůli těm famózním ilustracím velkookých slepiček, do kterých jsem se bezhlavě zamilovala. Nevím, jestli nebudu muset kontaktovat paní Ptáčkovou kvůli portrétům mých holek :-D.

7 16.03.2022

I když jsem měla opět trošku problém se začíst, musím uznat, že autorka měla příběh promyšlený naprosto skvěle a opravdu mi to padlo do noty.
Příběh Rebeccy, Evie, Richarda a Jamese byl vyprávěný v různých časových rovinách od dávné minulosti až do palčivé přítomnosti a byl plný věrného přátelství, vášnivé lásky šťastné i nešťastné, zrady i nenávisti. Takový pěkný čtenářský koktejl, který s chutí stránku po stránce odkrýváte až do překvapivého konce. A i když některé drobné detaily mě napadly, jak by mohly být, konečné rozuzlení pro mě bylo nefalšovaným překvapením. Autorka opravdu umí psát - umí vás chytit do svých tenat a nepustit a umí vystavět zajímavou zápletku, která možná je překombinovaná, ale prostě funguje. Já si četbu opravdu hodně užila a tleskám!

7 18.01.2022

Další thriller, který jsem si parádně užila. Moc dobrá zápletka zpracovaná od začátku tak, že už po pár stranách jsem jela na vlně příběhu téměř bez dechu. Byla jsem přikovaná ke knize a opravdu hodně napjatá, jak se tohle všechno rozuzlí. Vztah Bei a pana dokonalého Florina je rozpracován až na úrovni červené knihovny, ale tak nějak mě v celém kontextu baví. Padouch byl tentokrát opět moc hezká kreatura a jeho totožnost pro mě byla překvapením, i když vyšetřování ve stylu "pořád nic nevíme a nemáme jedinou stopu" bylo pár kapitol před koncem už opravdu trochu frustrující a podezřelé. Celá zápletka tak byla sice možná trochu přehnaná, ale důležité je, že na mě fungovala od začátku až do konce. Upřímně doufám, že série bude pokračovat, docela by mě totiž zajímalo, jak to bude pokračovat s některými postavami a vztahy mezi nimi. Za mě hezké 4 a půl *, zaokrouhluji ale nahoru.

7 21.12.2021

Nic moc jsem od této knihy nečekala, možná proto, že byla v kolonce humor. Od přečtení Saturnina mi všechny humorné knihy přišly povětšinou nudné či trapné, ale rozhodně ne vtipné. O to větší bylo mé překvapení, když jsem se u této knihy opravdu bavila!
Ich forma knize výborně sedí, vypravěčka prokletá Marie mi svým břitkým a úderným humorem byla velmi sympatická. Nicméně ale musím říct, že autor přivedl na svět takovou plejádu postav - exotů, že kdybych měla vypíchnout tu 'the best', těžko bych se rozhodovala. Nádherné panoptikum, ve kterém nechybí asi nikdo, nicméně lakomý hrabě aportující neustále psům zámecké papuče, by jistě obsadil nejvyšší příčky.
Za mě tedy vřele doporučuji k přečtení, kniha své kouzlo má, i když si nejsu jistá, jestli bych se nadšeně hrnula do dalších (tuším čtyř?) pokračování. Druhý díl si ale určitě ještě přečtu.
PS: Po přečtení knihy jsem se ještě podívala na film a musím uznat, že to byla solidní hovadina. Humor veškerý žádný, řada postav vyškrtaných, charaktery změněné a ještě připitomělé love story a happy end. Bože, za co?

7 11.09.2021

Tak tohle byla jedna z nejkrásnějších a nejsilnějších knih, které jsem kdy v životě četla! Naprosto neuvěřitelný a téměř odzbrojující příběh. Rok života jedné zmučené, ztracené a opět nalezené psí duše, rok života jedné neuvěřitelně silné a odvážné ženy, která dokázala to, co nejfundovanější "odborníci" považovali za nemožné.

Knihu jsem rozečítala bez většího očekávání. Netušila jsem, co od ní očekávat, a tak jsem neočekávala nic. A v momentu, kdy od knihy neočekávám nic, dostanu vše! A tak tomu bylo zde. Příběh se rozjíždí od první stránky, od první věty. Žádné pomalé včítání se do příběhu, ale rovnýma nohama do toho. Četla jsem a četla a s nehynoucím obdivem od počátku obdivovala tuto ženu. Nejprve za neskutečnou odvahu a pevnou vůli (ano, několikrát jsem si říkala, jak jsem ráda, že toto u svého psa nemusím řešit), posléze za vytrvalost, odhodlání, lidskost a tisíckrát prokázané dobré srdce. A jak čtu a čtu, najednou jsem se přistihla, že si v duchu říkám: "Ach jo, škoda, že tohle není můj pes!" No, dobře, mám nejlepšího psa na světě, ale upřímně, on nemá ty nejfundovanější pánečky, takže jsem jenom s mrazením v zádech a fascinovaně hleděla, co ti dva společně dokázali.

Kniha obsahuje neskutečné množství velmi silných momentů. Pro mě bylo nepříjemným prozřením popis tzv. brutálního výcviku. Už jenom to, že něco takového existuje, mě zevnitř trhalo vedví, ale ta představa, že jsou lidé, kteří na něco takového přistoupí a prostě tam psa dají! Já nemám slov!

Inu, co ještě víc napsat... Není to jistě kniha pro všechny. Ti, kteří psy v lásce nemají, by ji pravděpodobně neocenili (proč by ji ale vůbec četli?). Ovšem já, patologický zvířomil, jsem jí byla absolutně odrovnána. Autorku nesmírně obdivuji, protože vím, že já bych na něco takového neměla odvahu (s prvním a vysněným psem v životě nemám totiž zkušeností ani co by se za nehet vešlo), a když už bych ji našla, mám strach, že bych to vzdala, a pak bych sama se sebou asi nedokázala žít. Jsem z celého příběhu tak dojatá, že pokud bych někdy měla to štěstí se s E.M. Baco potkat, asi bych ji jenom objala a brečela ji na rameni :).

A na závěr trochu citace:
„Říká se, že nebe je tak překrásný místo, že my lidé si ho nedokážeme ani přestavit. Říká se, že v tý nádheře žijou překrásný bytosti, vznešený, dokonalý, prostě andělé. Tam neplyne čas, jen krása, dobro, spravedlnost, něha, laskavost, láska...
A stane se, že se anděl, kvůli nějakému člověku, sám rozhodne vzdát se tý bezbřehý existence a pro člověka se vzdá svých křídel a vstoupí k nám na zem, aby se postaral o toho svýho člověka.
Když se anděl, pro blízkost člověka, vzdá svý nádhery a přichází na zem, udělá tak v podobě psa.
Milujme je tak, jak jim náleží!“

(Mám první vydání, které obsahuje neskutečné množství nikoliv překlepů, ale pravopisných chyb a hrubek. Korektor se očividně na svou práci absolutně vykašlal. Je to jediný šrám na tváři celého příběhu, za který se ale autorka na svých stránkách již omluvila. Další vydání (v r. 2020) už jistě bude lepší, proto doufám, že se kniha nakonec dostane do rukou i těm, kteří by se jinak přes tento šrám nedokázali přenést.)

7 03.01.2020