denib
komentáře u knih
Gangy
Ed McBain
Zajímavé čtení. S ohledem na název jsem se bála, aby to nebyla jen samá střílečka nebo řezničina, ale ne. Násilí v ní samozřejmě nechybí a hraje důležitou roli, ale víc je to spíš o životě mexického kluka v americkém městě. O tom, co mu dává příslušnost ke gangu. O překážkách v běžném životě kvůli jeho původu. O tom, jestli jde vybočit ze zajetých kolejí komunity. Velmi dobře se to četlo, jak už je u tohoto autora zvykem. I když na mě lehce rušivě působila spousta španělštiny.
Současná česká grafika
Simeona Hošková
Výstavu v roce 1989 jsem neviděla, ale podle katalogu musela být skvělá a rozsáhlá. Našla jsem v něm skoro 250 reprodukcí grafik od stejného počtu českých umělců. Samozřejmě mě něco nadchlo víc a něco míň, ale ponořila jsem se do toho a s nadšením sledovala, co všechno jde výtvarně vyjádřit a jakým způsobem. Každou chvíli se mi v hlavě rozsvítila myšlenka: Něco takového musím zkusit taky :-) Rozhodně jsem si ho neprohlížela naposledy a budu z něj čerpat inspiraci.
Děvčátko Momo a ukradený čas
Michael Ende
Výborná kniha, která člověka donutí přemýšlet o tom, co to vlastně znamená "ztráta času" a jestli to je opravdu ztráta. Hodně jsem se u ní napřemýšlela, ale taky jsem si užívala příběh, fantazii i samotné úžasné děvčátko Momo. Ačkoli je kniha určená pro děti, řekla bych, že hlavní myšlenku ocení každý dospělý a za sebe můžu říct, že dospělého člověka bude bavit. Líbilo se mi to víc než Nekonečný příběh. Rozhodně plný počet hvězd a doporučuji.
Třeboňsko - Krajina vyder a orlů mořských
Jan Ševčík
Krásná kniha plná nádherných fotografií. Na Třeboňsku se najde spousta rostlin a živočichů, návštěvník si je ani všechny neuvědomí.
Čtvernozí Australané
Bernhard Grzimek
Kniha o vybraných zvířatech z Austrálie, a to nejen o těch čtyřnohých. Někdy dokonce i o lidech :-) Našla jsem zde zajímavé informace o životě zvířat, ale snad ještě víc to bylo o určité historii jejich poznávání. Třeba jak se ptakopysk dostal do ZOO, kdy proběhla výprava do vnitrozemí Austrálie a jak na ní dopadli velbloudi, jak se v Austrálii objevili králíci nebo jak na kterémsi ostrově vyhynuli emu. To jsou samozřejmě také zajímavé informace, ale přiznávám, že jsem čekala něco trochu jiného. I tak jsem byla spokojená. Jen mě nesmírně rozčilovalo množství zvláštně poskládaných vět nebo snad chyb. Nevím, jestli autora nebo překladatele. Takže jsem chvílemi nevěděla, jestli mluví obecně nebo jen o něčem konkrétním apod. Navíc se vyskytly i takové překlepy jako "osel" místo "orel" :-)
Chirurgie hlásí příjem
Petr Čerbák
Život jednoho oddělení vojenské nemocnice. Spíš než ucelený příběh mi to připomínalo střípky ze života doktorů, sester, pacientů, vojáků... Postav je hodně, ale neměla jsem problém se zorientovat. A kupodivu mě čtení i přes absenci nějaké výrazné velké zápletky celou dobu bavilo a zajímalo. Vidíme chod oddělní očima různých lidí, kteří se tam vyskytnou. Příjemné čtení.
Příběh levhartice Penny
Joy Adamson
Když mám být upřímná, kniha mě až tolik nezaujala. Knihy o přírodě a zvířatech mám ráda. Samozřejmě je vždycky dobré se něco nového dozvědět a to mi umožnila. Ale toho nového nebylo moc a skoro mi přišlo, že to je víc o autorce a výčtu jejích zranění, než o životě levhartů.
Zobáček mi namalujte červeně
František Nepil
Obrazy pana Janečka mě opravdu nadchly. A pan Nepil k nim přidal milé krátké příběhy, které mě potěšily, i když obrazy hrály prim. Taková příjemná jednohubka k rannímu čaji :-)
Dívka od vedle
Jack Ketchum (p)
Od autora jsem četla Po sezoně a tak jsem i teď čekala dobrý béčkový horor. Ale ouha. Tahle kniha je doslova strašná. Ne, že by to Ketchum neuměl napsat. Ale tolik násilí, sadismu, beznaděje... Líbilo se mi to, dokud se to nerozjelo. Pak jsem měla chuť knihu odložit, protože to je plné násilí na dětech a zvrácenosti, která pořád a pořád pokračovala a měla jsem dojem, že se děj opakuje a nijak neposouvá. Jenže jsem chtěla vědět, jak to dopadne, a děj se posunul... A na konci mě vykolejil doslov s tím, že to je inspirováno skutečnou událostí. Opravdu musíte mít na tohle čtení silný žaludek, je to bolavé a beznadějné čtení. Oceňuji vyprávění z pohledu ne oběti, ani hlavních tyranů, ale kluka, co se účastní, přihlíží a bojuje sám se sebou. Co to udělá s ním? Hodnotím dobře, protože je to dobře napsané. Ale doporučit to opravdu nemůžu.
Cyklus vlkodlaka
Stephen King
Je to zvláštní. Na Kingovi mám nejradši psychologii postav, jak je umí perfektně vykreslit a je to znát hlavně v dlouhých knihách. Tohle byla jednohubka, kde na to nebyl čas. Ale přesto jsem unešená. Bavilo mě to, napínalo mě to, četla jsem vyloženě s chutí. Takže hodnocení je jasné. Nemyslím, že existuje moc autorů, kteří by napsali tak dobrý kalendář :-)
Také oceňuji ilustrace.
Les v domě
Alena Mornštajnová
Líbí se mi, že se autorka chopila jiného tématu než předchozích knihách. A zvládla to za mě bravurně. Příběh hlavní hrdinky mě vtáhnul a občas jsem měla chuť na dospělé kolem ní křičet. Ke konci, kdy už nešlo o ní, ale někoho blízkého, už zoufalství z knihy přímo tryskalo. Ne, není to veselé čtení. To ale čtenářskému požitku nebrání.
Modrý kámen
Barbara Wood
Celkový dojem není nic moc. Líbil se mi nápad napsat příběhy z různé doby, které spojuje jeden prvek - modrý kámen. Ze začátku mě to i bavilo, hlavně první příběh z pravěku. Bylo to zajímavé a dobře čtivé. Nadšení se ale vytrácelo, když jsem si uvědomila, že jsou všechny příběhy psané přes šablonu "silná žena". Navíc ze začátku příběhy přibližovaly vždy nějakou důležitou věc v lidských dějinách. Ke konci už ne. Hlavně u příběhu s piráty jsem měla dojem, že autorka prostě jen potřebovala splácat ještě nějaký příběh s kamenem.
Tufova dobrodružství (6 povídek)
George R. R. Martin
Tohle sci-fi čtení mě vyloženě nadchlo. Zamilovala jsem si svéráznou osobnost a osobitost Tufa, který si zase zamiloval kočky. Vidím v tom určitou podobnost :-) Příběhy jsou originální, zajímavé, lehce čtivé, zábavné a s dobrou pointou. Jediné, čeho lituji, je, že mám k dispozici vydání jen se šesti příběhy, ne s osmi. Byla bych klidně Tufova dobrodružství četla dál a dál a dál...
Záhada Alberta Dryma
Karel Piskoř
Dobrá sci-fi, která upoutá zajímavým nápadem. Jen jsem si občas musela připomínat, kdo je zrovna v jakém těle. Čtení tak neplynulo úplně hladce. I tak se mi to ale líbilo.
Kdysi
Morris Gleitzman
Nemůžu se rozhodnout, jak knihu ohodnotit. Spousta lidí jí tu opěvuje, ale mě příliš neoslovila. Vyprávění z pohledu dětí mám ráda, ale tento pohled mi ze začátku připadal i na dítě příliš naivní. Celé to na mě působilo tak nějak uměle, nevěrohodně a nedokázala jsem si to vychutnat. Oceňuji jen téma vyprávění příběhů a dětské fantazie. Nevím, jestli se budu pouštět do dalšího dílu.
Slimáci
Shaun Hutson
Žádný zázrak, žádné zklamání. Dobrý béčkový horor, který nepostrádá některé nechutné scény. Akorát to celé bylo tak rychlé, že na mě nestačila ulpět ani kapička slizu... :-)
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Předem jsem nevěděla, o jakou knihu se jedná a tak mě překvapilo, že je z větší části faktická, jen místy proložená příběhem. A ještě víc mě překvapilo, že mi to ani trochu nevadilo, že fakta byla psaná tak čtivě, že jsem tu trochu příběhu vlastně ani nepotřebovala. Dobové fotografie a dokumenty to ještě víc ozvláštňují. Opravdu výborná kniha. Kolik práce na zjišťování a sbírání informací musela autorka odvést, zde opěvují už jiní. Doporučuji.
Když zpívají cvrčci
Charles Martin
Četlo se to fakt dobře, příběh krásný, srdceryvný, spousta postav mi byla sympatická a fandila jsem jim. Líbilo se mi, jak si pomáhali. Ale od začátku bylo jasné, jak to dopadne, a moc okatě z toho čišel záměr vymačkat ze čtenáře co nejvíc citu. Hotová ždímačka :-) To se sice povedlo i u mě, ale maličko mi to lezlo na nervy...
Země
Marek Epstein
Ačkoli je to už mockrát vyprávěné téma, příběh má pro mě originalitu jak v samotných postavách, tak v jejich osudech. Možná bylo trochu náročnější, jak rychle se střídaly doba a osoba, o které se píše. Vyprávění je opravdu hodně rozsekané na kousky. Ale bylo to tak dobré čtení, že mi to vůbec nevadilo. A konec také výborný. Rozhodně si toho od autora přečtu víc.
Mrtvou neměl nikdo rád
Eva Tvrdá
Přišlo mi to hrozně obyčejné, průměrné, ničím nezajímavé, nevybočující. Ano, jde to dobře číst, i když ze začátku jsem se ztrácela v množství zejména ženských postav. Takové pohodové čtení. Ale za pár dní už nebudu vědět, že jsem to četla. Nic v ději mě nijak nepřekvapilo. Prostě fakt, že se stane vražda a policie pátrá po vrahovi, ještě samo o sobě nedělá dobrou detektivku.