Mrtvou neměl nikdo rád

V tomto příběhu shledáme vyšetřování vraždy, kde oběť nebyla žádný anděl. Při čtení člověk rychle pochopí ten trefný název. Je těžké litovat někoho, kdo se choval tak sebestředně: z manžela udělala pouhý zdroj příjmů, aby si mohla bez skrupulí užívat jinde, a její naprostá lhostejnost k následkům vlastně předurčila její osud.“ Mrtvou neměl nikdo rád" není jen klasická detektivka; je to sonda do lidské osamělosti a maloměstských vztahů. Postava policistky Niny Svobodové mi byla sympatická svou civilností. Autorka se nesnaží o žádné zběsilé akční scény, místo toho sází na psychologii a pomalé odkrývání pravdy, která bolí. Velmi čtivé a uvěřitelné.“

Název knihy doslova odpovídá pocitům všech vyšetřovaných, kteří znali zavražděnou. Policistka Nina mi byla sympatická. Kniha ztrácí body, jak vidím i u jiných čtenářů, je tu hodně postav, takže při vyšetřování jsem nevěděla, kdo byl kolega ze školy, kdo byl milenec, kdo byl student. Akniha mě tedy moc nezaujala jako většinu zde na DK.

Absolutně nestravitelný příběh, hned od začátku chaos v postavách,
a jeden aktér horší než druhý.
Po 20 minutách jsem to ukončila, je milion jiných knih, které si přečtu raději.

Český rozhlas - četba na pokračování

Počúvala som na ČRo, taká priemerná detektívka, ale pred spaním mi vyhovovala :)

Ničím výjimečná detektivka, ale ani špatná. Taková oddychovka na pozdní odpoledne.
Slyšeno na ČRo.

Poslechnuto na ČRo a tentokrát se načtení vůbec nepovedlo. Žena, která to načetla, hrozně přehrávala, když se snažila měnit hlasy u jednotlivých postav a dospělý muž opravdu neskřehotá jako stará bába. Děj knihy plochý, jednoduchý, jediné, co si zaslouží trochu ocenění, je popis Ostravy.

(SPOILER) Na četbu na pokračování jsem na Českém rozhlasu narazila vlastně náhodou, ačkoli autorku znám z Knižního festivalu v Ostravě. Kriminálka to byla klasická, z českých kulis, s lidmi, které můžete potkat ve svém okolí. Hodně se mi líbil hlavně úvod, který mapoval pohyb lidí z okolí mrtvé, až jsem si říkala, kurňa, kdo ji teda zabil?

Klasický detektivní příběh odehrávající se v Ostravě. Poslechnuto na Českém rozhlase.

Jako hodně čtenářů zde i já slyšela jako audioknihu Českého rozhlasu Podcasty. Příběh se mi velmi libil. Žádné zbytečné uzlování příběhu, čistokrevná česká detektivka, nic dlouhého a obsáhlého a Ostrava k tomu? Naprostý top! Namluveno protagonistkou velmi dobře.

Poslouchala jsem na podcastu ČRo. Na můj vkus tam bylo moc podezřelých, trochu jsem se v nich ztrácela. Že neuhádnu vraha, to se mi stává běžně, ale úplně mi příběh nesedl. Co mohu vyzdvihnout je postava vyšetřovatelky a domovské prostředí města Ostravy.

Poslouchala jsem na Českém rozhlase, hodně mě to bavilo. Nejlepší byly popisy Ostravy, úplně mám chuť se tam jet podívat, projít se podél Ostravice...

Poslechnuto jako audiokniha na ČRo... celkem pohodová detektivka. Pravda, postav bylo na ten krátký děj docela dost, ale dalo se to pobrat. Audio verze se mi v podání Aleny Polarczykové Sasínové líbila, i přes to množství postav se mi dařilo orientovat a hlas působil příjemně, takže spokojenost.

Nemastný a neslaný příběh, pro čtenáře chaos v postavách, odbyté dialogy... Přišlo mi, že autorka pospíchala, aby byla další knížka brzy napsaná. Nevím, jak jsou na tom její ostatní tituly, ale asi už nebudu mít chuť to zkoumat.

poslechnuto.
Takovy ten klasicky pristup v "colombovskych" detektivkach - na pocatku se predstavi vsechny postavy a zjistime, ze vsechny maji motiv. Tady ta "predstavovacka" zabrala cely prvni dil, tj. petinu pribehu. Asi tucet postav, ke kterym nemate oblicej ani hlas, pouze jmeno... uf, uplne me "vytacelo", kdyz se objevovaly dalsi a dalsi postavy... Nechapu, jak to nekdo muze dat na pokracovani - ja si to poslechl vcelku a i tak jsem mel problem vsechna jmena udrzet.
rozuzleni nijak prekvapive neni - po tom sablonovitem zacatku ani sablonovity konec nevybocoval...

Michaela Klevisová v mnohem kratším provedení. Na těch sto sedmdesáti stranách dokázala Eva Tvrdá rozehrát neuvěřitelný propletenec vztahů, až byl zpočátku docela oříšek se v tom zorientovat. Takže jsem to v třetině vzdal a jen se nechal unášet proudem, který mi na konci vyplivl vraha. To už jsem měl taky docela jasno v tom, kdo s kým a jakou roli v příběhu zastává, takže když jsem si dal detektivku Mrtvou neměl nikdo rád ještě jednou – při tom rozsahu to vážně nebyl velký problém – už jsem s přehršlí osob trápení neměl. Nic to však nemění na faktu, že polovina z nich je naprosto zbytečná a z toho zbytku mají skutečný smysl jen dvě tři figury, ostatní jsou pouhopouhé křoví, doplňující pavučinu vztahů. Navíc mi většina osazenstva byla z duše protivná, taková ta klasická sestava z telenovely, jež jako by byla tvořená dle šablony z učebnice scenáristiky. A to včetně všech těch životních osudů, bez kterých bych se klidně obešel.
Alespoň, že postřehy o moderní Ostravě pobavily i zaujaly.

Přišlo mi to hrozně obyčejné, průměrné, ničím nezajímavé, nevybočující. Ano, jde to dobře číst, i když ze začátku jsem se ztrácela v množství zejména ženských postav. Takové pohodové čtení. Ale za pár dní už nebudu vědět, že jsem to četla. Nic v ději mě nijak nepřekvapilo. Prostě fakt, že se stane vražda a policie pátrá po vrahovi, ještě samo o sobě nedělá dobrou detektivku.

Má první kniha od autorky a určitě ne poslední. Pohodová detektivka, která se dala číst a dobře se orientovat v postavách. A protože pocházím kousek od Ostravy, tak se dostavila nostalgie a už jsem se toulala okolo řeky, po náměstí, ve starém obchoďáku Ostavice, atd atd miluji knihy, příběhy, které se odehrávají ve známých uličkách…

Knihu jsem poslouchala, celkem průměrný příběh ,naštěstí nebyla dlouhá.