david8843 komentáře u knih

Námět zajímavý, ale logické nesmysl a předvídatelnost stahují knihu do podprůměru.

2 28.03.2024

Přestávám číst v 1/5. Doufal jsem v "příběh lobotomie", ale ona je to naivní romanťárna a kýč jak bič.
Ústřední hrdinka zkoušená osudem už v lásku nevěří, dokud se na první pohled nezamiluje do arogantního pohledného cápka, víceméně chodícího stereotypu. Nechybí tomu motýli v břiše a všechen ten patos okolo. Ten cápek náhodou přijde s lobotomií, ale to vlastně není podstatné. Prim hrají pocity a emoce hlavní hrdinky. Všechno to zajímavé bádání a medicínský pokrok se odehrává pouze někde v pozadí. Občas se o tom plká, málokdy se něco ukáže.
Když jsem při zběžném prolistování zjistil, že mě čeká jen víc toho samého, rozhodl jsem se dál neztrácet svůj čas.

Příjemná svěží detektivka, která sice nepřináší nic úplně nového, zároveň ale nedělá nic úplně špatně. Exceluje především v proplétání dějových linií a střídání postav. A to do té míry, že jsem si párkrát vzpomněl na Stiega Larssona (nejvyšší pocta).

Příběh je fajn, nicméně s minimálními úpravami se klidně mohl odehrát i dnes. Cyberpunkové a sci-fi elementy jsou poměrně nevyužité, dělají kulisu. Na každou technologii je tu proti-technologie, čímž se výhody vykrátí. Téma transhumanismu se tu sice nakousne, nejde se ale do hloubky. Je to škoda.

Přesto, futuristická Praha je kouzelná. Postavy jsou sympatické, děj dobře plyne, dává smysl a umí překvapit. Kniha hravě obstojí i v zahraniční konkurenci.

3 09.11.2023

Premisa mě okouzlila už před vydáním, finální produkt očekávání dokonce předčil. Rezavé panny jsou plné sugestivních myšlenek a vizí. Pečlivě volených slov, která mě pohltila, kdykoliv jsem knihu otevřel. Tamní hutný svět se stal mým a já sledoval jeho nevyhnutelnou proměnu. Fascinující, děsivou i krásnou.

Taková míra zapojení se mi moc často nepoštěstí. Gwendolyn na to jde ovšem chytře. Nepřehání to s popisy, vlastně nechává občas věci nevyřčené a provokuje tím čtenářovu imaginaci. Nebude to možná pro každého, ale mně se Rezavé panny perfektně trefily do vkusu. Dokonce mi je nezkazilo ani sem tam oči-obracející chování hlavní hrdinky. I to nakonec patří k prizmatu příběhu.

5 06.10.2023

Brian Keenee není žádný posera, který své postavy chová ve vatě, právě naopak. Od začátku do konce se mu daří udržovat pocit nejistoty a nepohodlí. Ctí pravidla žánru a vrchovatě rozdává ty správné emoce. Zatínaly se mi zuby, strachoval jsem se o postavy, cítil jsem znechucení. Tady je svět ještě v pořádku.

Všude se dočtete, jak kniha klame tělem. Že monstrum z přebalu není zdaleka to nejhorší, s čím se budou naši hrdinové potýkat. Je to přesně tak a je to nesmírně osvěžující. Umně vykreslený ghůl slouží hlavně jako nechutný katalyzátor mnohem bytostnějších událostí. Hrůz skutečného světa, které tnou do živého o dost víc než ostrý pařát.

Jedinou výtku bych měl k lehce uspěchanému finále. Děje se tam toho strašně moc, což mi k do té doby elegantně plynoucí knize moc nesedlo. Vše ale odpouštím po poslední inkasované facce, díky které cítím sladké znepokojení i po dočtení. Nádhera.

Carter se drží pevně toho, co se mu podařilo v prvním díle. Jakkoliv je ale šablona kvalitní, tak tomu chybí nějaký posun, invence nebo vývoj postav. Třebaže se Popravčí čte dobře, je to jen epizodní příběh s nulovým přesahem.

2 06.07.2023

Je to sice ukázkově nenáročná četba, ale proto snad ještě nemusí rezignovat na logiku.

Robert Kett je legendární londýnský detektiv na odpočinku, který je náhodou přizván k novému případu. A ten řeší, prosím podržte se, pomocí své intuice. Bez jediného důkazu spřádá teorie, obviňuje podezřelé a ty následně mlátí do hlavy. Do nebezpečných situací se vrhá zásadně bez vysílačky, baterky nebo nějaké zbraně. Když má štěstí, někdo mu půjčí. Je impulzivní, nevynechá jedinou příležitost nastavit nepříteli nekrytá záda a nechat se po nich přetáhnout. Robert je prostě ztělesněná nekompetentnost. A všichni mu za to tleskají.

Případ zmizelých dívek je přímo hloupoučký. Působí jen jako vata, na které se má vyprofilovat Robertova postava před dalším dílem. Nepřesvědčivá motivace zločinu je naprosto bolestná a celé to postrádá vyšší smysl. Těch pár aspektů, které smysl dávají, jsou potom tak předvídatelné, že na ně přijdete dřív než pan šéfinspektor.

Co Doručovatelky zachraňuje, je čtivost a délka. Prostě kniha sviští jak kostka ve skluzu. Překvapivě dobře fungují popisy soužití Roberta s jeho dcerami. Jakožto detektivní thriller je kniha brak. Ale jako úsměvný román o tatínkovi, který mezi staráním se o své dcery pomáhá policii s případem, působí příjemně relaxačně. Celé to odsýpá a konec přichází ve správnou chvíli. Pokud by kniha věnovala té zpackané detektivní linii jen o pár stránek navíc, asi bych hodnotil přísněji.

5 30.04.2023

Premisa je solidní, představení postav dokonalé, ústřední charakter instantně sympatický. Celé to odsýpá, nájemný vrah se připravuje na svůj poslední job, karty jsou rozdané. V té chvíli přijde první krize. Příběh se zastaví. King začne přešlapovat na místě. Očividně neví jak dál, a tak začne dělat z prdu kuličku. Není ale troškař, proto vytvoří celou novou retrospektivní dějovou linii. Zpočátku to funguje, propůjčuje to hlavní postavě hloubku, bezva. Jenže se to po chvíli zají. A tak mistr vymyslí něco dalšího, a zdržuje a zdržuje.

Celý dominantní střed knihy je skákání tam a zpět po nových postavách a dějových liniích. King hledá nějaký směr, tápe, ale je mu líto přestat psát. Občas, když už je to neúnosné, si přeci jen odskočí k původní premise. Nikdy to ale netrvá dlouho. Nejednou má člověk pocit, že místo jedné knihy čte 3 různé bichle zároveň. Stephen King samozřejmě umí a o kvalitní řemeslo není nouze. Jako celek je to ale zážitek neuspořádaný a neřízený. K tomu všemu se ústřední postava Billyho Summerse pod tím náporem začíná trochu kroutit a ztrácí pevnost.

Když už je King fakt v háji a věc není možné déle natahovat, zachrání se tím nejhorším způsobem. Odloží původní dějovou linii o nájemném zabijákovi stranou a začne stavět úplně nový příběh točící se kolem jedné z mnoha naplavených postav. Působí to pitomě a chaoticky? Samozřejmě. Ale nějakým zázrakem to nakonec celé funguje.

Pohromadě to udrží závěr. Ten se Kingovi, očekáváním navzdory, podařil důstojně. Svázal v něm své rozhárané myšlenky do překvapivě konzistentního celku. Bohužel za to zaplatí původní dějová linie o nájemném vrahovi. Ta vyzní mělce a má problém utkvět. Její postavy jsou postupně redukovány až na dřeň, stal se z nich komparz v úplně jiné hře. Aby si to udrželo poutavost, začíná King využívat provařené, leč fungující klišé. Hlavní housle ale nyní hraje ona nová hlavní dějová linie, kterou začal stavět až někdy v půlce díla. Její závěr je poetický a skýtá i nečekanou originalitu. Vážně, na tu hrůzu velký respekt.

Billy Summers po sobě ale i tak nechává spoustu bordelu. Nevyužité motivy, odhozené postavy, zaniklé linie, logické přešlapy. A taky pachuť neuvěřitelnosti ulpívající na charakterech, které byly napasovány násilím do poloh, kam původně nepatřily. Asi jsou to věci, které jsme si zvykli Kingovi v hororech odpouštět. Pro žánr thrillerů, postavený mnohem více na důslednosti a promyšlenosti, je tohle free-stylové psaní ale nedostatečné.

7 11.04.2023

Tak trochu Lovecraft z Lidlu. Všechny suroviny tam jsou, akorát ne ve vrcholné formě. Monstra a skutky tak hrůzné, že se vymykají lidskému chápání, nejsou popsané dost působivě, abych si z nich sedl na zadek. Temná magie překračuje hranu horroru a cachtá se ve vodách fantasy a skoro soubojích čarodějů. Navíc je to podivně napsané. Nikoliv komplexně a náročně, jen divně. Často se lítá v ději sem a tam, nejdřív se popíše konec, pak začátek, následuje střed a pak se pokračuje v začátku. K tomu neintuitivní střídání časů, za které asi může 13 let psaní, během nichž se autorův styl zákonitě vyvíjel.

Přes to všechno je Rybář v dnešní době, kdy se za horor považují pohádky od Darcy Coates, nadprůměrná a vybočující kniha. Sice mi z ní nespadla čelist, ale nelituji.

08.03.2023

Není to bez chyby, ale stejně tu pětku napálím. Už jen za to, že je to opravdu horror, narozdíl od některých bestsellerů, které si tak jen říkají (běž se vycpat, Darcy Coates). Smekám nad ukázkovou prací s postavami a čtenářovou imaginací. Po vzoru Lovecrafta využívá Karika nejsilnější lidský strach, a to strach z neznáma. I po dočtení ve mě zůstává onen lahodný pocit neklidu a znepokojení.

13 27.12.2022

Dobře čtivé, plné gore a přitažlivého body horroru. Původně jsem očekávál prvoplánové béčko, ale Mrtvola kupodivu nabízí přesah a zamyšlení. Autorka se vyhnula očekávaným pokusům o konfrontování dystopie, namísto toho se soustředí na konkrétní lidské osudy. Stává se z toho intimní vhled do světa, kterému nedokážeme (nebo se možná štítíme) porozumět. Závěrečná ťafka ho krásně ukotvuje a roztáčí myšlenková kola. Nakonec nevadí, že některé otázky zůstávají nezodpovězené, převládá okouzlení knižní alternativní realitou.

2 01.11.2022

Chytrý a šťavnatý úvod dává tušit něčemu výjimečnému. Potom ale spadne řetěz a přijde to, co očividně Dan Simmons umí. Vleklé natahování plné přebujelé popisnosti. To stejné se totiž děje i u jiné autorovi knihy, Terroru. Naneštěstí v případě Dětí noci ta omáčka ústí v neskutečně absurdní a naivně bombastický závěr. Festival otáčení očí v sloup.

Je k vzteku, jak kniha nevyužívá ten úžasný vědecký background, který tak dlouho buduje. Stejně tak nedávají smysl nadprůměrně inteligentní hlavní postavy, které se opakovaně vrhají do nebezpečí bez plánu a rozmyslu jak lumíci ze skály.

Za první polovinu bych dal skoro absolutní hodnocení, ale jako celek...

2 19.10.2022

Strašně dobře napsané, ale neuvěřitelně bezcílné a zmatené. Až v poslední třetině se formule trochu stabilizuje a kniha začne pracovat s čtenářovým očekáváním. Knižní svět je poutavý se spoustou zajímavých myšlenek, důmyslností připomínající dílo Blakea Crouche. A to až do samotného závěru, než si člověk začne všímat určité nedomyšlenosti a prvoplánovosti. Bohužel to vede k učebnicové deus ex machina v závěru, při které kniha bez vysvětlení začne porušovat pečlivě budovaná pravidla světa. Adam má talent a těším se na jeho další knihu. Tohle je ale bohužel promarněný potenciál. Not great, not terrible - 2.5/5

3 19.09.2022

Slyšel jsem, že je mainstream sci-fi, potom hard sci-fi a nakonec Greg Egan. A asi na tom něco bude.

Autor buduje komplexní uvěřitelný svět založený na současném vědeckém poznání. Přitom odpovídá na otázky, které by vás zprvu ani nenapadly položit. O lidské povaze, vlivu nesmrtelnosti, našem místě ve vesmíru… A mnohá další témata pouze otevírá a nabízí čtenáři k vlastnímu přežvykování.

Kniha je věcná, nebojí se složitých konceptů a jejich popisů. Provokuje vaši logiku a nutí k zamyšlení. A přestože mě trochu zklamal závěr (sice silný, ale zasloužil by větší péči), tak za myšlenky, které se mi zakously do hlavy, si zasluhuje absolutní hodnocení.

09.08.2022

tl;dr: Naivní předvídatelný brak.

Tahle kniha má tolik problémů, až nevím kterým začít. Její předvídatelnou a nenápaditou zápletku odhalíte hravě po třech kapitolách (to není nadsázka). Zbylých 27 kapitol je pak ubohá snaha autorky utopit vás v záplavě nesmyslů.

Celé vyšetřování sériového vraha je amatérská snůška hovadin a nekonzistentních postav. Ústřední hrdinka Audrey je egocentrická privilegovaná nána. Tváří se strašně inteligentně, přitom ustavičně ignoruje skoro všechny stopy a trpí tunelovou vizí. Je děsně emancipovaná, ale její největší starosti jsou co má zrovna na sobě (ještě jednou si přečtu o jejím korzetu a začnu řvát) a její vzbouřené hormony vůči černovlasému chlapci, který je na ni bohužel strašně zlý.

Vlastně celá romantická linka je ještě lineárnější a plitčí než ta detektivní. Alespoň Thomasovi se ze začátku celkem daří tu krávu Audrey stírat, díky za něco. Jeho postava je takový Sherlock Holmes z LIDLu. Dokáže vydedukovat nemožné z kaňky bláta na botě a je to hroznej koumák. Přitom tomu dacanovi uniká jedna spojitost za druhou. Vyšetřování by stejně dobře vedl kreslený Rampa McKvák.

Jak se tedy příběh posouvá? Samozřejmě nadužíváním deus ex machine. Proč by měly být hlavní postavy hybatelem děje, když to může vždycky vyřešit nějaký kouzelný dědeček nebo ložená haluz, že? Celkově příběh působí neuvěřitelně prvoplánově. Chybí build-up a konání postav je často neopodstatněné.

Promarněný potenciál viktoriánského Londýna s řádícím sériovým vrahem je poslední kapka. Autorka se ani nesnaží prodat ten strach, kterým by město mělo být paralyzováno. Hlavní postavy podnikají jednu noční procházku za druhou úplně bez následků, jakoby se nechumelilo. Po vzoru béčkových hororů se to kniha pokouší zachránit otevřeným násilím. Výsledkem jsou povrchní opakující se popisy pitev (ano, mrtvoly smrdí, ale šlo by to napsat i jinak).

Rozhodně nejsem cílovka. V hodnoceních často čtu, že je to prostě oddechová četba. Ale zároveň to není moje první YA kniha a tak vím, že i jednodušší četba může mít mnohem vyšší kvalitu než tady tohleto.

3 11.07.2022

Ale jo. Hrdinové mají jakousi vrstevnatost, nejsou přehnaně morální a i když jsou to už provětrané archetypy, tak baví. Škoda jen, že je autor poměrně průhledný. Jde mu vidět zbytečně moc do kuchyně, nepomáhá tomu ani hloupě zvolený název knihy, dohromady to dokáže úspěšně pár zvratů zkazit (pokud máte ve zvyku u knih přemýšlet). I tak mě ale univerzum zaujalo a dalším dílům dám šanci.

4 30.05.2022

Čte se to dobře, je to napínavé. Bohužel jsou ty nejzajímavější myšlenky převzaty od Stephena Kinga a po celou dobu jsme se nemohl ubránit silnému pocitu déjà vu. K průměru to ale stahuje především naivní závěr, do kterého se autorka snaží vecpat co nejvíce zvratů to jde. Ona nucená snaha překvapovat z toho nakonec dělá nepůvodní béčko.

3 10.05.2022

Příjemné čtení splňující co od thrilleru člověk očekává. Možná trochu pomalejší úvod vynahrazuje závěr, od kterého se nedá odlepit. Trochu to kazí jen místy neuvěřitelně tupý hlavní hrdina a jeho sázení na štěstí.

18.03.2022

Očekával jsem klišé, i tak mě ale jeho míra překvapila. Docela dlouho příběh slušně graduje, je plný záhad a napětí. A pak to vše zahodí absolutně nepůvodním překombinovaným závěrem. A bohužel se u toho nedá ani moc bát, protože je autorka srab a nedokáže do toho říznout.

5 25.02.2022

Lore má Hussar vymyšlený parádně. Nejednou jsem si při čtení vybavil Dunu, což je velká poklona. Tady ale bohužel to dobré končí.

Nejvíc mě mrzí absolutní absence zápletky. Děj ubíhá odnikud nikam a chybí nosný zvrat a rozřešení. Většinu knihy je to vlastně jen deníček dospívající slečny, o románu se mluvit nedá. Ústřední postava Gammah je další zklamání. Místo hrdiny, dle anotace "ženy, která se svými odvážnými činy zapsala do historie", dostáváme jen nudnou citově vyprahlou (skoro neprojevuje emoce, vše je popsáno zbytečně věcně) kulisu, která má minimální vliv na příběh, a když už trochu jo, tak dělá samý kraviny. I vývoj její postavy je minimální a celou knihu zůstává skoro stejně tupá a naivní jako na začátku. Neodnáší si nic ani z těch pár prvoplánových zvratů, které by snad měly její postavu formovat.

Díky tomu nemá ani popisovaná historie kultury Talů šanci čtenáře zasáhnout. Všechno je až moc vzdálené, cizí, a autorova neschopnost popsat emoce postav celek ještě víc vzdaluje. K tomu jdou všechny ty smyšlené výrazy občas až do zbytečných extrémů a já tak musel třeba pořád vzpomínání na rozdíl mezi slovy Tol a Tu (jednotky času).

Knihu jsme se donutil dočíst jen kvůli vazbě na karetní hru. Druhý díl vynechávám.

2 13.10.2021