Ghúl
Brian Keene
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/519763/bmid_ghul-6Tm-519763.jpg
4
106
42
Je červen roku 1984. Začaly letní prázdniny a Timmy Graco se těší, že místo školy bude číst komiksy, vysedávat v podzemní klubovně a podnikat různá dobrodružství se svými dvěma kamarády, Dougem a Barrym. Tyto plány se však brzy začnou hroutit. Chlapce čeká léto plné hrůzy a boje o holý život. Timmy zjistil, kdo na hřbitově vykopává čerstvé hroby – a vůbec to není člověk. Je to nestvůra, která byla po staletí uvězněna pod hřbitovem, ale právě se dostala na svobodu. Má hlad, dostala chuť na čerstvou krev a jde po Timmym a jeho kamarádech. Pokud se Timmy chce dožít září, bude muset uniknout Ghúlovi. To však není jediná příšera, která na chlapce čeká… Nestvůry čekají na každém rohu. A co když ta, která požírá mrtvoly, není tou nejděsivější? Od oceňovaného mistra hororu Briana Keenea přichází román o nestvůrách, vraždách a ztrátě nevinnosti.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER) Prázdniny malých dvanáctiletých kluků, kteří jsou kamarády v pravém slova smyslu, se stanou zlou noční můrou. Otázka je, co je to nejhorší na celém vylíčeném příběhu. Lidožroutská bytost poznamenaná božím hněvem, zahnaná do smrdutých temnot je možná jenom slabý odvar skutečného zla, kterému musí tito malí chlapci čelit ve svém "normálním" životě. Kromě hororového námětu se kniha zabývá velice ožehavou otázkou dětství, dospívání a toho, jaký vliv mají zkušenosti a události, které si neseme z dětství, na náš další vývoj, povahový charakter a následující život, ve kterém se dřívější poznamenané a týrané děti často v dospělosti sami stávají nenáviděnými krutými rodiči. Stigmata spáchaného zla na dětech jsou často velmi hluboká a traumata z prožitých zlých zkušeností doživotní. Člověku je z toho opravdu zle, zvlášť při pomyšlení, že dítě se nemůže nijak bránit.
„Asi se stal život.“ Mnohí určite pri tejto knihe budú skloňovať To (prípadne Temné leto od Dana Simmonsa), ale mne to pravdupovediac pripomenulo inú (a za mňa stokrát väčšiu) Kingovu klasiku a to báječnú novelu Telo. Napokon je najmenej zaujímavým na Ghúlovi samotný ghúl. Je úplne nezaujímavý, nesmierne nestrašidelný a na konci samozrejme nesmie chýbať nudná akčná scéna, pretože čo by to bolo za horor, ak by sa nekončil akčnou scénou, však? Vždy si pri podobných nešťastných prípadoch spomeniem na geniálneho Quentina Tarantina a jeho Kill Bill 2. Tam tiež každý na konci čakal polhodinovú akčnú sekanicu a nakoniec... Prečo si z neho nikto stále nezobral príklad? Aj Brian Keene. Ak by sa na to vykašľal a namiesto tupej akcie by uprednostnil dialóg a postavy, bolo by to oveľa rozumnejšie rozhodnutie a dôležitejšie pre príbeh. Pretože to, ako sa život priateľov vyvíjal, ma fakt zaujímalo. A nedočkal som sa toho. Nejaká trápna, upotená naháňačka v podzemí ma fakt nezaujímala prakticky vôbec. Celú domrvenú situáciu podtrhuje epilóg, ktorý je krásny, hoc drsný, ale realistický a vlastne preto je istým spôsobom krásny resp. nie možno ani tak krásny, ako skôr dojemný. Čo v tomto prípade nie je to isté, čo poetický a pôvabný. Skôr naopak. Ale veď tak to chodí, nie? Koľkí z nás si počas jeho čítania povedia „ale áno, taký je život, tiež sme si všeličo mysleli, keď sme boli decká a potom prišiel život a všetko bolo inak“? Asi všetci, však? Áno, na konci sa dostavili aj slzy. A to je paradoxne dôvod, prečo knihe dávam „len“ 3*. Lebo z prvej stovky strán a z epilógu vidím, že autor vie písať sakra dobre. O to viac zamrzí, že nasledujúcich sto strán upadlo do letargie a posledných sto (kniha má cca 300 strán) už bolo za mňa osobne dosť o ničom. Obal knihy prízvukuje, že skutočné monštrá majú inú podobu, než podobu lacných hororových príšer. A áno, realita je samozrejme stokrát drsnejšia, než najdrsnejší horor. Ale v tomto smere Brian kĺže po povrchu. Ešte u domáceho násilia je povedzme adekvátny, ale čo sa týka incestu, tak ten poňal tak z rýchlika, že to sem radšej ani nemal dávať, než to sem dávať v takejto nedokončenej podobe. Osobne ma rušil aj akýsi rozkol medzi mrazivým príbehom pre dospelých (ktorého hrdinami sú náhodou puberťáci a jedna príšera z cintorína) a young adult, to druhé skutočne nie je moja šálka kávy. Naopak, ako filmový a komiksový fanúšik oceňujem, že Keene atmosféru 80. rokov vystihol najmä práve skrz tieto dve médiá.
'Někdo je pozoroval. Dvacet metrů od nich se na náhrobku cosi krčilo. Tma tomu zastírala veškeré rysy. Pat nedokázal říct, jestli je to muž, nebo žena, zda je to někdo mladý, nebo starý. Sedělo to zcela nehybně, ztuhlé jako kámen. Přestože šmíráka halila temnota, vypadalo to, že vydává bledou, slabou záři.'
Podľa tých nadšených komentárov mám pocit, že v mojich rukách sa objavila iná verzia tejto knihy... No čo už, opäť pôjdem proti prúdu...
Prvé stránky vyzerali sľubne, tiež som bola nadšená, ale potom to malo už len klesajúca tendencia... Elán vystriedalo znechutenie a nakoniec to celé pôsobilo ako uspávanka... Vydržala som 100 strán, pretože keď prišlo týranie Chňapáka, tak som si povedala, že stačí!
Moc pěkný počin. Léto, prázdniny a parta dvanáctiletých kluků, kteří milují komiksy a dobrodružství. To je ovšem jen jedna strana mince. Na té druhé je monstrum, které žere mrtvé, libuje si ve vysávání morku,chroupání kostí a znásilňování mladých žen (někdo by řekl, že je to už překombinované, ale budiž). Naprosto navzdory všem očekáváním ale tahle mince má ještě třetí stranu. Tu, která ukazuje smutnou realitu toho, jak může být dětství kruté za zavřenými dveřmi disfunkčních rodin. Alespoň já mám z knihy dojem, že právě ona třetí strana je to, co mi kniha předala a ne samotný ghúl a jeho hororový příběh.
Měl jsem pocit, že docházelo k záměně zápletky a kulis. Nicméně to rozhodně nebylo na škodu, protože kdyby šlo jen o příšeru, šlo by nejspíš o řádně tuctovou knížku, která se ničím nevymyká. Atmosféra doby, prázdnin a začátku dospívání z knihy přímo dýchá a je zpracována skvěle.
Co mi trochu vadilo byla jistá nečinnost úřadů , potažmo pak prakticky všech dospělých, kteří až na pár výjimek tvořili pouze "křoví". Druhý neduh je přespříliš často zmiňované značky různého zboží, názvy hudebních kapel. Sice to do tónu příběhu zapadalo, ale mohlo toho být méně.
Dávám 4/5 velmi povedenému hororu, který je strašidelný z trochu jiné strany, než by člověk na první dobrou čekal.
Skvělá kniha. Na to že jsou hrdinové 12 letý předpuberťáci až neuvěřitelný.
A Ghúl není jediná zrůda, která v téhle skvělé knize má jednu z hlavních rolí.
Skvělé, chvílemi mrazivé, čtení
Ghúl je knížka co strašně mate tělem, vším na první dobrou připomíná béčkový horor s dětskými hrdiny, tuctovou variaci na To nebo Temné léto, jenže ve skutečnosti je to poklad a jeden z nejlepších hororů, co se vám letos dostane do ruky.
Upřímně, nic objevného v příběhu nečekejte, všechno to jsou typické žánrové kulisy - příšera, parta kámošů, dospělí hajzlové, léto, zdánlivě věčné přátelství, první holka atd. Brian Keene to ale všechno tak skvěle provázal a nacpal emocemi až máte při čtení pocit, že je vám zase dvanáct a se strachem čekáte, zda rodiče přijdou na váš nejnovější průser.
Uvnitř je Ghúl vlastně strašně melancholický, po prvních jatkách na hřbitově, kdy monstrum rozseká páreček teenagerů, co si to rozdává na místě jeho odpočinku, se na povrch začnou drát mnohem větší problémy v životech mladíků, než oživlá nemrtvá stvůra a oni si postupně uvědomují konec bezstarostných let. Ty největší zrůdy totiž mají v rodinách a jejich dva největší vzory zemřou hned zkraje knihy.
S tím, co se často děje za zavřenými dveřmi, s traumaty, zneužíváním a podobnými sračkami pracuje Keene s citem, moment, kdy se se svými trablemi jeden kámoš svěřuje druhému patří k nejsilnějším okamžikům, co kniha nabízí. Tyhle fakt mrazivé chvíle zvládá i odlehčit, sype odkazy na popkulturní fenomény osmdesátek, kluci jsou fandové komiksů a metalové hudby a Keene je správně sprostej, ostatně asi jako každej ve dvanácti. Ale nezapomeňte, že po těhle chvílích vždycky přijde nějaká rána, co vám zase usadí a vy budete trnout, co se stane dál. Protože se svými hrdiny se Keene opravdu nemazlí.
PS: Jestli vás nedojme epilog tak jste bezcitný zrůdy :)
Hezký román o dospívání, přátelství, komiksech, rodinných problémech a nadpřirozeném monstru. 65%. Televizní adaptaci z roku 2012 bych dal 40%.
Ghúlovská zápletka za moc nestojí a brakovost z ní doslova kape, což nemusí být na škodu, když se to udělá dobře, ale Keenovi se to úplně nepovedlo. Ghúl toho naštěstí nabízí víc, od trefných postřehů o těžkostech dospívání po zjištění, že skutečné zrůdy často mívají mnohem všednější podobu, než si myslíme. Autor se nebojí otevírat hodně nepříjemná témata, a byť často neříká nic moc nového (násilí plodí jen další násilí), stojí za to to připomínat. Ve výsledku poměrně depresivní kniha, která sice využívá osvědčené propriety (maloměsto, letní prázdniny, dospívání, parta kluků vs. zlo), ale přece jen nabízí něco trochu jiného než vzpomínané Kingovo To nebo Simmonsovo Temné léto.
Spíše než horor je toto dílo sociologickým románem. Chápu, že byl napsaný ještě v roce 2007, tedy k těm zdlouhavým popisným pasážím jsem byla shovívavá, ale pokud román vydávají za horor, tak to má být horor. Také styl psaní je vemi nezáživný. Pro mě ztrata času při čtení.
To jsem se zase jednou nechal zlákat hodnocením a recenzemi na FB a řekl jsem si, že dám opět šanci žánru horor. Opět šlápnutí vedle.
Za mě vykrádačka né hrobů, ale knih. A to Kingovo To, Simmonsovo Temné léto a další a další. Prostě vezměte partu mladých školáků, posaďte je na kola, dejte je do maloměsta a nechte bojovat se zlem. Nuda šeď. Do toho ghúla, který má mluvu sofistikovaného šlechtice a závěrečný boj a nelogické využití bagru a kniha se posouvá do kategorie brak. Jedno malé bezvýznamné plus za to, že se autor nebojí zabíjet i v řadách hlavních postav. Dávám 2 hvězdy a to jen tak tak
Není to nejzásadnejší masterpiece, který jsem kdy četla, a mám pocit, že se autor tak trochu potácel mezi hroby, pardon, žánry. Navzdory tomu to bylo slušné čtení ve stylu kingovek, které se přes velmi pomalý rozjezd a hodně podrobností dostalo do svižného tempa. S hlavním hrdinou jsem cítila spíš pocity beznaděje a smutku než strach z ghúla. Protože zrůdnosti, které napáchá člověk člověku, jsou mnohem horší. Jen mě mrzí, že jsem se nedozvěděli víc o budoucnosti některých jiných “přeživších”. Tam bych skoro viděla ještě další nevyužitý potenciál, byť rozumím autorovu záměru.
Ten kdo měl děsit, děsil, ale zrůdy byli ti, co měli milovat a starat se a chovali se strašně, čtení, které se nedalo odložit a zůstane vám dlouho v hlavě
Knihu jsem posledních pár dnů všude viděl a zaujala mě povedená obálka. Rozhodl jsem se ji proto pořídit a přečíst. Jistá očekávání jsem měl a i přesto pro mně naprosté překvapení - jen v dobrém. Kniha se již od začátku četla sama a krvavé scény vyvážené s emočními výkyvy postav a jejich nedokonalých životů, bylo velmi dobré. A epilog? Ten mi rozdrásal srdce na kusy - ostatně jak je napsáno v zadu na knize - měl jsem z toho velmi rozporuplné pocity, že ani člověk neví jak to zakončení má brát a v hlavě mi to nějakou dobu zůstane. Doporučuji!
To byla strašná blbost.
Aby vás vůbec zaujmul příběh o Ghúlovi musel autor použít ty největší páky a to hraní na city. Příběh o 3 rodinách. Nefunkční rodiny. Jen jedna je vzor "správnosti ".
Ten příběh za mě nemá koule. Když jdu číst příběh o Ghúlovi, který pozira mrtvoly, chci o něm vědět všechno. Jeho myšlení, jeho fungování... a ne, že v knize bude hrát vedlejší postavu. A to málo o něm se dozvíte jen tak náhodou.
Jako, co knize rozhodně musím nechat , tak je čtivost. Ač mě příběh nedokázal oslovit. Tak se četla kniha sama.
Takže oceňuji nápad, a styl psaní. Ale to je bohužel vše, co mě u knihy napadlo. Je to spíš taková drsnější pohádka pro mladší.
Brian Keenee není žádný posera, který své postavy chová ve vatě, právě naopak. Od začátku do konce se mu daří udržovat pocit nejistoty a nepohodlí. Ctí pravidla žánru a vrchovatě rozdává ty správné emoce. Zatínaly se mi zuby, strachoval jsem se o postavy, cítil jsem znechucení. Tady je svět ještě v pořádku.
Všude se dočtete, jak kniha klame tělem. Že monstrum z přebalu není zdaleka to nejhorší, s čím se budou naši hrdinové potýkat. Je to přesně tak a je to nesmírně osvěžující. Umně vykreslený ghůl slouží hlavně jako nechutný katalyzátor mnohem bytostnějších událostí. Hrůz skutečného světa, které tnou do živého o dost víc než ostrý pařát.
Jedinou výtku bych měl k lehce uspěchanému finále. Děje se tam toho strašně moc, což mi k do té doby elegantně plynoucí knize moc nesedlo. Vše ale odpouštím po poslední inkasované facce, díky které cítím sladké znepokojení i po dočtení. Nádhera.
(SPOILER)
Dobrý večer.
Do společného čtení, které organizuje #Adam Pýcha, jsme si odhlasovali tento titul :
GHUL
autor BRIAN KEENE
312 stran
Po přečtení této knihy si kladu tyto 2 otázky :
Jakou cenu má vlastně lidský život?
V kolika lidech se skrývá bestie, která svou krutosti dokáže udělat lidem ze života peklo??
Tyto prázdniny chtěl trávit TimmiDoug a Barry společně a zažívat dobrodružství na pokraji lesa a místního hřbitova.
Jenže v temnotě číhá zlo... Nejen v podobě monstra Ghula, lacniciho po lidské krvi, ale bohužel i v podobě lidské...
A tyto zrůdy jsou mnohdy horší než výplod naší fantazie, než monstrum ze záhrobí...
Protože lidé, prahnouci po moci, penězích a touze ovládat a manipulovat s druhými, jsou daleko horší...
Mnohdy ani neznají hranice a cenu lidského života.
Kluci, toužící po dobrodružství a odhalení pravdy, tak musí sáhnout až na dno svých sil a bojovat proti zrůdam i těm lidským.
Toto léto se jim vryje do paměti na celý život.
Dokáží tak mladí lidé ochránit nejen své životy, ale i životy ostatních????
Dokonce se zde objevují i melodie písni z filmů, které si ta potvůrka pobroukava...
Kniha se mi líbila a jsem zvědavá na Vaše
názory a hodnocení.
Dávám 4, 5 z 5
A těším se na další knihy tohoto autora.
Ano je to horor, ano caka tam hodne krve.....ale spise nez o nestvůre v podobe bajneho tvora, je to o nestvurach a zle, ktere plodi lide sami. A na bezbrannych detech. A o tom, ze patologicke chovani se jen tak neztrati v dalsi generaci. Ano stoji to za precteni.
Štítky knihy
horory hřbitovy parta dětí ghúlové
Kniha Ghúl je v
| Přečtených | 124x |
| Čtenářské výzvě | 12x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 117x |
| Chystám se číst | 85x |
| Chci si koupit | 27x |
| dalších seznamech | 3x |
Tak tohle byla pro me naprosta pecka. Cetlo se to samo, a i kdyz jsem mela chvili obavu, aby to nebyl pribeh spise pro mladez, tak jsem byla velmi brzy vyvedena z omylu. Vyborny dej, ktery nebyl pro me strasidelny ve smyslu, ze je to horor, ale tech priser tam bylo az kam. Doporucuji precist, pokud nemate v umyslu se vylozene bat.