Dáma s hrnstjm Dáma s hrnstjm komentáře u knih

☰ menu

Nikdykde Nikdykde Neil Gaiman

Velmi krásná kniha, plná úžasných postav (markýz Carabas!) a nečekaných událostí. Mrzí mě, že jsem si na knihu nedokázala udělat víc času, četla jsem ji po malých částech, nebylo to úplně ono a příběh jsem si tím dost roztrahla.
ALE - na knihu jen tak nezapomenu hlavně kvůli jedné větě o tom, že události jsou zbabělé, a proto nechodí nikdy o samotě. Ta věta mi pořád vrtala hlavou a během čtení knihy se stalo, že jsem si tuto pravdu naprosto potvrdila. Jak jinak vysvětlit, že dvě zásadní věci, které jsem řešila poslední půlrok, přišly v ten samý víkend? A navíc při čtení Nikdykde? :)
Jediné, co mi trochu uniká, je obsah a kompozice obálky...
Knihu hodnotím čtyřmi hvězdičkami a pátou přidávám za zbabělé události.

16.07.2014 5 z 5


Prvních 100 Prvních 100 Kass Morgan

Skvělá sci-fi dystopie o mladých pro mladé. Jenže já už tak mladá nejsem, tekže jsem se nemohla pohodlně přenést přes tu přemíru klišé (vztahových i post-apo), které byly snad na každé straně a kvůli kterým z hodnocení odebírám jednu hvězdičku. Příběh sám o sobě se mi líbil. Jsem zvědavá, jakým směrem se bude děj ubírat dál. A protože se s podobnými knihami v poslední dobou roztrhl pytel, budu doufat, že mě autorka mile překvapí něčím originálním.

30.06.2014 4 z 5


Johnny si vzal pušku Johnny si vzal pušku Dalton Trumbo

Pokud bych měla knihu popsat jedním slovem, vybrala bych slovo "srdcervoucí." Nejvíc na mě zapůsobil moment, ve kterém si Joe uvědomil, že nemá ruce a už nikdy neobejme svoji přítelkyni... Podle anotace jsem čekala, že bude příběh pojatý trochu jinak a moc se mi do knihy nechtělo, resp. nechtěla jsem si knihou kazit náladu. Ale náladu mi nezkazila, naopak, přiměla mě určitým způsobem přemýšlet o životě a jen tak na ni nezapomenu. A že byla vydána v předvečer 2. světové války... to je prostě síla!
Knihu jsem si půjčila v městské knihovně, byla ve skladu zřídka půjčovaných knih. Měla tužkou podtrhané různé pasáže, vztahující se hlavně k válce. A na konci, na prázdné stránce, je tužkou dopsáno: "Tuto knihu by si měli přečíst povinně všichni vedoucí státníci současného světa, zejména Reagan, Kholl, M. Thatcherová, Gorbačov, Husák aj. !!!!" Zajímavé.

Děkuji Ječmínkovi, že tuto knihu zviditelnil v diskuzi o "neviditelných," ale skvělých knihách! :)

26.06.2014 4 z 5


Život před sebou Život před sebou Émile Ajar (p)

Tragikomedický příběh z prostředí společenské spodiny v jedné z pařížských čtvrtí očima a mluvou malého chlapce, který toho už hodně zažil. Po jazykové stránce je kniha tak neotřelá, že si u několika pasáží vůbec nejsem jistá, jestli jsem je pochopila správně... Prostředí je zajímavé a příběh vůbec není špatný, ale kniha mi nějak celkově nesedla, asi jsem se nedokázala dostat tak úplně "pod povrch." Kdybych mohla, hodnotím 3,5 hvězdičky.

24.06.2014 3 z 5


Pýcha a předsudek Pýcha a předsudek Jane Austen

Přiznávám, že jsem ke knize měla určité předsudky. Chvíli mi trvalo, než jsem se do knihy pořádně začetla, ale to byla asi moje vina, protože jsem na ni zrovna neměla moc času. Víc než příběh samotný mě bavil ten ironický podtext a sarkasmus pana Benneta. Za to paní Bennetová, ta mě ničila na všech frontách!
Jedna věc mi ale na knize neseděla: myšlenka, že člověk se může kvůli lásce změnit - v porování s ironickým a konvence kritizujícím tónem to působí až naivně.
Jinak je ale kniha opravdu skvělá.

19.06.2014 4 z 5


Lolita Lolita Vladimir Nabokov

Lolita aneb Cesta do hlubin pedofilovy duše.
Skvěle napsaná kniha, místy až nečekaně vtipná. Líbila se mi hra se slovy a autorova komunikace směrem k budoucímu čtenáři. Druhá část knihy je opravdu rozvláčná, ale dá se zdolat, nicméně opravdu dělá z knihy poněkud náročnější četbu.

09.06.2014 4 z 5


Tampa Tampa Alissa Nutting

Na knihu jsem se opravdu těšila, zaujalo mě téma podle anotace – vztah mladšího muže (kluka) se starší ženou. Sama jsem v takovém vztahu už hodně let, protože mi to tak vyhovuje. Měla jsem velká očekávání, podpořená vlastní zkušeností. Ale už po pár prvních stránkách jsem byla v šoku, úchylnější knihu jsem snad nikdy nečetla, zvrácenost postavy Celeste mi byla tak odporná, že jsem chvíli bojovala s tím, jestli knihu rovnou neodložím. O odložení knihy jsem přemýšlela pak ještě několikrát, bylo to na mě prostě moc vulgární a až příliš to zavánělo pedofilií. Nicméně dočetla jsem, po literární stránce je příběh opravdu skvěle napsán – tak akorát napínavý a dost silný na to, aby nebyl přebit všudypřítomnými obscénostmi.
Snad takové „Celeste“ v reálném životě ani neexistují... ale už to, že obsah knihy se všemi detaily se vyrojil někomu (autorce) v hlavě, mě docela znepokojuje.
Po dlouhém váhání dávám hvězdičky za příběh, za postavu Jacka a za to, jak to s tou mrchou dopadlo. Pojetím tématu jsem ale v podstatě zklamána.

30.05.2014 3 z 5


Po strništi bos Po strništi bos Zdeněk Svěrák

Konec druhé světové války z pohledu malého kluka. Moc pěkné. Líbilo se mi, jakým způsobem vnímal události, o tolik jinak než dospělí, v tolika různých aspektech. A taky ten kontrast města a venkova. Krásně napsáno. Jenom mě moc nezaujaly ilustrace, ani by tam nemusely být.

28.05.2014 4 z 5


Fantóm opery Fantóm opery Gaston Leroux

V knize jsem se nějak ztrácela... Přitom to nechápu - vyprávění nebylo díky různým formám vůbec nudné, příběh byl zajímavý a postavy většinou snesitelné. Trochu zvláštní byla epizoda s Christinou na hřbitově a způsob popisu budovy Opery mi přišel chvílemi chaotický. A taky popis Erika byl takový, že jsem si vlastně nedokázala představit vůbec nic. Plus závěrečná vysvětlení mi přišla příliš absurdní, než aby mě překvapila.... Od knihy jsem neměla žádné očekávání a nic moc jsem z ní ani neměla. Ale četla jsem vydání z roku 1967, ta celková "kostrbatost" mohla být způsobena starším překladem. V tuto chvíli dávám tři hvězdy, ale nejspíš si ještě přečtu knihu v jiném překladu a třeba to pak přehodnotím.

25.05.2014 3 z 5


Poslední aristokratka Poslední aristokratka Evžen Boček

Přesně ten druh humoru, který mi přijde hodně vtipný, humor plný ironie a sebeironie. Skvěle jsem se bavila!

19.05.2014 5 z 5


V polévce miso V polévce miso Rjú Murakami

Podle zdejších komentářů jsem čekala něco mnohem horšího, nakonec to tak strašné nebylo. Divný děj, divné prostředí a velmi divný konec, to vše na pozadí odvrácené strany velkoměsta. Japonsko podrobené přísné společenské kritice, překvapivě sepsané japonským autorem. Plus trocha kritiky americké společnosti, šikovně vložená do úst vyšinutému Američanovi. Pokud pominu vyhrocené brutální činy, nejvíc mě šokovaly japonské školačky a jejich "brigády." Kniha je napsána velice čtivě, ale žádné velké dojmy nebo myšlenky ve mně nezanechala. Hodnotím jako lepší průměr.

09.05.2014 3 z 5


Milenec lady Chatterleyové Milenec lady Chatterleyové David Herbert Lawrence

Tato kniha mi vůbec nesedla... Téma je sice kontroverzní, ale všechny ty hluboké myšlenky, které se v knize podle doslovu údajně nacházejí, jsem tam vůbec neobjevila. Maximálně mě vytáčela ona lady, která neměla špetku sebeúcty a vůbec nepoznala, že dost z toho, co si vyslechla od svého milence, byly spíš urážky žen než komplimenty vůči její osobě (a je zajímavé, že na mnoho z nich vůbec nereagovala - asi to autorovi nepřišlo důležité). A opravdu doufám, že to děsné milencovo nářečí nebylo v angličtině tak strašlivé jako v češtině. Měla jsem problém knihu dočíst a už se k ní nejspíš nevrátím.

08.05.2014 2 z 5


Obyvatel Obyvatel Francis Cottam

Velmi slabé... Minimální děj, naprosto pitomá hlavní ženská postava. Přišlo mi, že autor si dal velkou práci s vymýšlením hlavní mužské postavy, ale na Juliet mu už nezbylo dost sil. Navíc bylo hodně znát, že autorem je muž, hlavně v momentech, kdy přemýšlela a jednala Juliet to bylo hodně nepřirozené. Je mi líto, číst tuto knihu byla ztráta času, ale byla jsem zvědavá. Nestálo to za nic.

01.05.2014 1 z 5


Kolo štěstěny Kolo štěstěny Ken Follett

Moje první, naprosto neplánované setkání s Kenem Follettem. Během prvních dvaceti stran, kdy mi nebylo vůbec jasné, kdo je hlavní postava a kdo ne, jsem si nedokázala představit, že mě čeká ještě dalších 400 stran tištěných drobnějším písmem s úzkým řádkováním... Bylo mi trochu líto, že v chlapecké škole se odehrávala jen minimální část děje, zrovna na to prostředí jsem se totiž těšila. Ale velmi brzy děj nabral takový spád, že jsem už vůbec nevnímala počet stran a soustředila se na skvělé postavy a šokující události. V anotaci se píše, že jde o "široce koncipovaný román" - to je naprosto přesná charakteristika a během čtení mi mnohokrát proběhla hlavou. Svojí obšírností a zaměřením na jednu rodinu román lehce připomíná Ságu rodu Forsytů, ale děj je mnohem napínavější, propracovanější a překvapivější. Tématiku bankovnictví sice nevyhledávám, protože ji považuji za nudnou, ale zde se to dalo v pohodě překonat i když vím, že jsem nerozuměla všem principům, které se mi autor pokoušel prostřednictvím postav vysvětlit (což je hrozná hanba, protože jsem maturovala z ekonomiky a účetnictví!). Ač jsem si knihu koupila náhodou, chtěla ji přečíst a poslat dál, měním plány a knihu si nechám, protože se k ní určitě jednou (či vícekrát) vrátím.

30.04.2014 5 z 5


Šťastná kniha Šťastná kniha Barbora Šťastná

Jsem ráda, že jsem na tuto knihu narazila, dobře jsem se pobavila a navíc jsem byla tak nějak celkově povzbuzena, že v tom nejsem sama. Nemůžu sice říct, že by mi autorka mluvila přímo z duše, na to jsme asi moc odlišné, ale místy jsme se až nečekaně shodly, ať už v pozitivním nebo negativním smyslu. Autorka má co sdělit a dokáže to udělat čtivou, zábavnou a přirozenou formou.

21.04.2014 4 z 5


Monument 14 Monument 14 Emmy Laybourne

Přesně jak píše Hřibče dole ve svém komentáři - kdo má rád post-apo žánr, kniha by mu neměla uniknout, protože si v ní přijde na své. Líbilo se mi, že hlavní děj začal hned v první kapitole, bez zbytečných úvodních epizod. Příběh ubíhal velmi rychle a dělo se toho přesně akorát, nebyl čas na nudu a ani to nebylo předimenzované. Nevšimla jsem si, že by kniha byla plné klišé a otřepaných nápadů - naopak, hodně prvků bych označilal jako velmi originální. Kniha mi fakt sedla.

15.04.2014 4 z 5


Led pod kůží Led pod kůží Vilma Kadlečková

První díl mě moc nenadchnul, přišlo mi, že postavy a informace převažují nad dějem a to já nerada. Ale tento druhý díl, to bylo něco jiného! Tentokrát mě úplně dostala postava Lucase Hildebrandta - to, co se mu stalo a co se mu děje, jak se chová, jaký je... opravdu vzrušující! Naštěstí moje neoblíbená Pinkertýna se tam spíš jen tak mihla, takže mě ani nestačila vytočit. Konec byl skvělý a určitě se nám v dalším díle objeví naprosto netušené souvislosti.

12.04.2014 4 z 5


Bouře mečů Bouře mečů George R. R. Martin

Čtenář se prokousává více než polovinou tlusté knihy, dostává informace drobnějšího charakteru a říká si, že by se už mohlo stát něco většího. Potom se začnou dít věci tak zásadní, že čtenář musí některé věty a odstavce číst vícekrát, aby se přesvědčil, že se nespletl a říká si, jestli jen mu nebylo lépe u těch méně významných událostí... a třeba si dá i pár dní od čtení pauzu, protože čím déle nebude číst, tím déle budou oblíbené postavy žít... Snad každá kapitola v druhé polovině knihy obsahuje obrovské události, a když už si čtenář myslí, že je konec, dostane od autora - pro výstrahu - jeden malý obrazný políček na konci poslední kapitoly a jeden velký na konci epilogu.
Hra o trůny byla skvělá, ale v kontextu Bouře mečů ji vidím opravdu jen jako úvodní epizodu. Bouře mečů je pro mě zatím nejzdařilejším dílem Písně ledu a ohně. A děsím se chvíle, kdy se příběh Daenerys proplete s příběhy postav v Západozemí...

07.04.2014 5 z 5


Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy Ústřičkova smutná smrt a jiné příběhy Tim Burton

Na poezii vůbec nejsem, ale Ústřiček na mě vykoukl v městské knihovně, tak jsem si ho vzala na pár dní domů, ze zvědavosti. Nevím, jestli jsou víc morbidní ilustrace nebo text, ale jako celek je to opravdu neobvyklé a vražedně vtipné. Nemám zkušenost s předchozím překladem, ale tento mi přišel hodně nápaditý.

31.03.2014 4 z 5


Přežil jsem v Moravcově pekle Přežil jsem v Moravcově pekle Miloš Blažek

Autor napsal knihu na žádost Památníku Terezín a původně nebyla určena k publikování ani vydání v píseckém regionu. Památník Terezín chtěl pro svůj dokumentační archiv faktografický text se jmény osob, které si autor vybavil. A taková kniha přesně je - desítky a desítky jmen a popisy typu "šel jsem tudy a došel jsem tam." Autor se v textu často opakuje, užívá stále stejná slovní spojení, text je často bez odstavců a celkem špatně se čte. Ale dost bylo formální kritiky. Obsah knihy je pro Písecko důležitý - hodně současníků tam může nalézt zmínky o svých předcích (díky těm výčtům jmen) a navíc, jak autor sám potvrzuje, samostatná kniha o píseckém protifašistickém odboji ještě nikdy nevyšla. A tato kniha se odboje týká jen okrajově, protože autor nebyl zapojen v žádné organizaci, jen měl o některých mlhavé povědomí. Nejhodnotnější pro mě byl popis práce gestapa, jejich infiltrace do protifašistických organizací, kdy nechali skupinu pěkně "dozrát," a když se zapojilo větší množství osob, tehdy teprve zakročili a všechny pozatýkali. Nečekané pro mě bylo označení píseckého knihovníka a šéfa městského divadla z kolaborace, dokonce byl za své činy po válce odsouzen a popraven - což vysvětluje, proč jsem o něm před časem nikde nic nenašla (ani současná městská knihovna se k němu nehlásí, přitom to byl tak významný kulturní pracovník...). Strhávám jednu hvězdičku za nepřehlednost a "nečtivost" textu - myslím, že si s tím Prácheňské nakladatelství mohlo dát větší práci.

31.03.2014 4 z 5