Dáma s hrnstjm komentáře u knih

Zajímavé téma, doba i prostředí, ovšem zpracováno průměrným způsobem. Hlavní postava Anežka je zvláštní a má často nepochopitelné jednání, působí nepřirozeně a chová se jako typická naivka (možná je to tím, že autorem jejích myšlenkových pochodů je muž, možná tak ženy prostě vidí...). Dějová linie je krátká, obsahuje jen pár zvratů, některé z nich jsou předvídatelné. Trochu chaotické je uvedení do děje, odehraje se na několika řádcích a nic moc není vysvětleno. Hodnotím jako průměr.

2 03.01.2015

Helenčin příběh tentokrát nenechává moc prostoru pro humor. Hořkost událostí naštěstí nebyla tak ubíjející díky otevřenému konci. Děj knihy je děsivě skutečný, jen mi v něm moc neseděly komentáře k politice a příliš mě nebavily krátké Jůliiny příběhy (i když se tam hodily). A chování Helenčiny dcery mi přišlo občas lehce iracionální. Hledám, hledám, kvůli čemu bych přidala čtvrtou hvězdičku, ale nic nenacházím...

2 03.01.2015

I když některé komentáře níže tvrdí opak, na mne kniha působila neuvěřitelně čtivě. Od začátku víte, co se stane na konci, takže hltáte prostředek příběhu a doufáte, že tomu všemu přijdete na kloub. Jenže nepřijdete. A navíc ani nemáte pocit, že by vám cestou něco důležitého uniklo... u mě se po dočtení knihy nedostavil žádný pocit čtenářského uspokojení, který mám tak ráda, spíš mi přišlo, že mě kniha nechala v naprostém chaosu (a proto taky nehodnotím plným počtem hvězdiček). Přesto je to skvělý příběh s melancholickou, beznadějnou atmosférou, který má spád a plno těžko nepochopitelných dějových zvratů (je fakt v USA legální neposílat děti do školy?). Zajímavé bylo i vyprávění z pohledu kluků ze sousedství.
Českému vydání bych vytkla kříže, které byly u každého čísla stránky, kapitoly a vlastně i na obálce. To mi přišlo zbytečně morbidní.

2 29.12.2014

Na rozdíl od předchozí knihy Ženská vydrží víc než člověk mi přišlo, že byly osloveny ženy z méně intelektuálního prostředí, obyčejnější, ale přesto velmi zajímavé. Zaujala a velmi mile mě překvapila jejich touha po vzdělání, navzdory překážkám, které jim aktivně chystala hlavně doba normalizace. Nejméně se mi líbil poslední příběh lesbicky orientované ženy, a to pro její nekritickou adoraci USA, tamější kultury a obyvatel, a následné srovnávání s ČR, ze kterého naše země vyšla jako buranská díra po granátu. V knize mě nemile překvapilo množství pravopisných chyb, časté chybějící mezery za tečkami, to bylo rušivé.

2 09.12.2014

Fantasmagorická smršť náročná na čtenářovu představivost, ze začátku rozverně rozpustilá, na konci tragicky beznadějná... Ač podobné kousky nevyhledávám a u tohoto mě původně zaujal hlavně název, ráda jsem si obohatila své čtenářské zkušenosti a navíc se dobře pobavila.

2 04.12.2014

Po přečtení doslovu a vysvětlení autorových pohnutek dává kniha větší smysl. Inspirace Cormacem McCarthym patrná je, a to hlavně v absenci úvozovek v přímé řeči (což mě vždycky vytáčí). Ale jinak srovnávat Ostrov Sukkwan a Cestu nejde, dobře, jsou tam podobné postavy - otec a syn - ale jinak Ostrov nesahá Cestě ani po kotníky! První část knihy jakž takž ušla, otcovo chování je v mnoha ohledech podezřelé a nepochopitelné. Naopak syn je vykreslen jako relativně normální osoba. Přiznám se, že takový zvrat na konci první části jsem nečekala, tipovala jsem jiné (i horší) scénáře. V druhé části jsem doufala, že toho chlapa sežere medvěd a bude klid, protože děj se neskutečně vlekl. Závěr knihy je přinejmenším podivný, ale zase docela originální a nepředvídatelný. Celkově ale hodnotím jako horší průměr, moc nadšená z knihy nejsem.

5 26.11.2014

Velmi krásná a inspirující kniha. Důkaz, že nejlepším autorem příběhů je sám život. Z knihy se čtenář dozví různé zajímavé drobnosti především z poválečné doby a ze socialismu, a to z odlišných úhlů pohledu. Je dobře, že nechybí ani pohled ženy-aktivní komunistky a údernice. Nejvíc mě zaujalo, jak se intelektuální "náboj" v rodině dědí z generace na generaci, že z rodiny intelektuálů vlastně nevzejde "obyčejné" dítě, vždycky má něco navíc... a to mě zaujalo proto, že zrovna v mé (velmi obyčejné) rodině se nic podobného nedědí, bylo mi to až líto - nezbývá než založit vlastní linii, někde to přece začít musí :) Moc pěkně je v knize vidět taky přirozená úcta k rodičům a prarodičům. Opravdu doporučuji, je to moc poutavé čtení, minimálně pro ženy!

6 20.11.2014

Kniha nebyla špatná, ale patřím k těm, kteří se taky moc nezasmáli... přitom nemám pocit, že bych tento typ humoru nechápala nebo nepochopila. Příběh měl dost originálních prvků a nejvíc jsem se těšila na zvrat na konci každé "epochy." Naopak nejhorší chvíle byly s barmanem v O. J. a jeho děsnou mluvou, ta mě spíš vytáčela, než aby mě pobavila. Bylo to mé první setkání s autorem, určitě mu dám ještě šanci mě pobavit v jiné knize, ale v tuto chvíli hodnotím jako průměr.

2 13.11.2014

Nevím přesně proč, ale kniha mě moc nezaujala. Postavy mě nebavily, děj byl v podstatě zanedbatelný, konec podivný (ale to už mě moc nepřekvapilo). Nejspíš jsem měla přehnané očekávání, co se humoru týče... Je mi líto, příběh i doba mi přišly hodně vzdálené.

3 03.11.2014

Po slibném začátku jsem zaznamenala sestupnou tendenci zajímavosti příběhu, kterou umocňovaly nové postavy a nakonec ji úplně dorazil závěr. Od knihy jsem nic nečekala a nic jsem ani nedostala. Ove je typ postavy (člověka), který mi nebude nikdy sympatický. Některé další postavy působily v příběhu až rušivě. Aspoň kdyby to bylo vtipné, ale ono nebylo. Našla jsem pár úsměvných okamžiků a tím to končilo. Závěr příběhu je opravdu přehnaně sluníčkový a z velké části i dávno předvídatelný. Jediná pravda, která je v knize naznačena a se kterou můžu souhlasit je, že žena má moc měnit své okolí. Kniha mě nepohltila a stejně jako jendoslav níže, nesdílím též zdejší nekritické nadšení.

4 29.10.2014

Moc povedený příběh a důstojné pokračování prvního dílu série o Helence. Hodně mě bavilo prostředí gymnázia, partička mladistvých pseudointelektuálů a ponuře šedivá Praha. Stejně jako u Budžese, humorné vyprávění má tragické pozadí, a proto je to vlastně tak geniální... vtipně smutné, smutně vtipné. Asi budu jedna z mála, ale pohled studentky mi vyhovoval trochu víc než pohled malé holčičky.

6 24.10.2014

Poprvé jsem oba příběhy četla asi před 13 lety, ještě na střední škole (na doporučení jedné dobré duše - paní prodavačky z knihkupectví), a byla jsem úplně nadšená. Teď v dospělosti jsem byla nadšená o jednu hvězdičku méně... a buď je to jiným překladem nebo je to mnou, ale především Tři muži ve člunu mi nepřišli tolik vtipní. Naopak více jsem oproti prvnímu čtení ocenila Tři muže na toulkách, určitě jsem je víc chápala než tehdy. Možná je to tím, že Německo je blíž než Temže a víc mě zajímá. Je podrobeno krásné kritice, která je v některých pasážích až mrazivá, pokud si ji člověk v duchu spojí s oběma světovými válkami. Moc pěkná je i krátká pasáž věnovaná Praze.
Plavba po Temži je pojata hodně podrobně, ale o toulkách třech postav se čtenář nedozví vlastně nic, protože autor věnuje veškerou pozornost německému prostředí.

3 20.10.2014

Opět náročnější čtení, okořeněné tentokrát konspiracemi všeho druhu a ze všech stran. Pinkertýnu jsem tradičně ignorovala, hodně se mi líbila dějová linie s Sgenem. Doufala jsem, že některé velké otazníky budou objasněny, hlavně ten dopis ze záhrobí a vztah Lucase a Kamëlë kdysi dávno na Össe... ale zase nic! Navíc dost otazníků ještě přibylo. Tak třeba příště...

Nedávno jsem objevila rozhovor s paní autorkou (http://www.casopisxb1.cz/aktuality/vilma-kadleckova-rozhovor/) a dozvěděla se, kolik zásadních věcí vlastně vzniklo náhodou, proč svět Mycelia není tak úplně propracovaný a s jakou nechutí píše akční scény... Přiznám se, že mě to jako čtenáře dost zklamalo a ovlivnilo to můj pohled na celou sérii. Nevím, jestli bych jako autorka něco takového veřejně přiznávala...

1 01.10.2014

Kniha "My děti ze stanice ZOO" má příběh s obrovskou přidanou hodnotou - šokuje, děsí, znechucuje, odrazuje... a troufám si říct, že tím vším působí výchovně. Ať už to byl záměr nebo ne. V knize "Můj druhý život" jsem však žádnou přidanou hodnotu nenašla. Člověk by čekal, že dospělý se se závislostí (navíc medializovanou) vyrovná lépe než nevyzrálé dítě - u dítěte chápu, že do toho padá znova a znova, ale u dospělé ženy to nepochopím - navíc když se mohla stát obrovským vzorem pro všechny, živým příkladem toho, že je možné s drogami přestat (byť za určitou cenu třeba). Obávám se, že Christiane to vůbec nenapadlo, protože její šílený způsob života ji prostě převálcoval. Její příběh bych popsala jako beznadějný.
Ale nemám hodnotit život, mám hodnotit knihu: hlavní neduhy už v komentářích zazněly - příliš mnoho postav (mnohé v českém prostředí absolutně neznámé), chaotická dějová linie. Vyčetla bych i přílišnou popisnost - uvítatala bych totiž, kdyby Christiane více prozrazovala i důvody svého jednání (mnohdy pro mě nepochopitelného). Pasáže o její matce, sestře a otci, roztroušené po celé knize, by byly jasnější, kdyby byly pohromadě (a třeba bych neměla pocit, že si chvílemi trochu protiřečí). A překvapilo mě, že Detlefovi byla věnována jedna jediná věta, čekala jsem, že se o něm trochu rozpovídá.

A jako dlouholetou fanynku mě potěšila zmínka o Depeche Mode :)

4 06.09.2014

Věkem nejsem cílová skupina čtenářů této knihy, ale byla jsem zvědavá, jaký dystopický svět mladá autorka stvořila. Dostavilo se spíš zklamání, systém frakcí a jejich odůvodnění je dost naivní a nedostatečně promyšlený, přitom potenciál nápadu je určitě mnohem větší. Způsob výběru frakce ani nekomentuji (podobný nápad byl mnohem lépe zvládnutý v knize Město Ember). Příběh samotný je nevyvážený. Dloooouhý výcvik, pak najednou na pár stránkách zvrat, který vede k příliš uspěchanému (a dost nelogickému) závěru. Celá milostná zápletka byla vyloženě naivní, ale chápu, že se to takhle mladým holkám líbí a nijak je za to neodsuzuji :)
Ale abych jen nekritizovala: Kniha je napsána opravdu čtivě a jednoduše, nic moc mě tam nerušilo. Kvůli krátkým kapitolám (a širšímu řádkování) kniha hodně rychle ubíhá. Nevím, jestli se pustím někdy do dalších dílů, jsem trochu zvědavá, ale bojím se, že to bude ztráta času...

4 02.09.2014

Úžasný koncert postav a událostí, ze kterého mi výrazně vyčnívá skvělé sólo Jona. Tento díl hodnotím jako jeden z nejpovedenějších, nechápu zdejší stesky nad přílišnou rozvláčností, mně tam nepřišlo nic zbytečné, všechno a všichni měli své místo, nenudila jsem se ani chvilku.
Jediná věc, která mě rušila, byl překlad mnohých názvů a jmen, který občas působil násilně, až směšně, naopak jiná jména zůstala bez překladu. Našla jsem dokonce rozhovor s překladatelkou, kde zdůvodňovala své rozhodnutí, ale moudrá z něj nejsem. Raději bych četla jména a názvy psaná sjednocenou formou, nepřeložené, protože v angličtině zní mnohem poetičtěji. A časování jména Sníh... vypadá prostě divně.

3 20.08.2014

Ráda jsem si oddychla od Daenerys a strávila nějakou dobu v Králově přístavišti a jeho okolí. Ve svém závěru se příběhy postav pěkně rozjely a to, co přijde, asi nebude úplně pěkné... Největší záhadou je pro mě Arya a její příběh. Jediná rozvláčnost, kterou jsem v knize pozorovala, se odehrávala maximálně na Železných ostrovech, a to jen z počátku.

(mimochodem, na rozdíl od předchozích dílů je v tomto docela dost překlepů, to mě nemile překvapilo)

2 24.07.2014

V knize je velké množství zajímavých kapitol, z nichž ovšem většina končí konstatováním, že v dané problematice nebyl zatím proveden adekvátní výzkum, který by přinesl nějaké závěry. To je pro mě zklamáním - dozvím se třeba, že tetrapakové obaly na mléko a džusy jsou kvůli obsahu hliníku pravděpodobně velmi škodlivé, ale o pár odstavců dál si přečtu, že to ale ještě nikdo vlastně nestudoval. Proto mi přijde, že kniha působí jako strašák, čtenáře vyděsí desítkami hrozeb běžného života, a tím to většinou končí, případně následuje autorčin vlastní názor. Kniha je psána velmi odborným jazykem, pro normálního čtenáře místy až nesrozumitelným. Některé kapitoly mě hodně zaujaly, některé jsem sotva očima přeletěla.

14 24.07.2014

Experimentální román, jehož jazykové a vypravěčské hravé experimenty se mi nedaří náležitě ocenit. Především prolínání hlavního příběhu s příběhy pohádkovými nebo legendárními mi dělalo potíže, měla jsem sklon je přeskakovat a vždy je spíš jen tak přelétla očima... Ovšem hlavní příběh dívky Žanety, ten mě opravdu bavil. Hlavně popis církevního prostředí a jeho projevy v extrémní podobě, to byla síla! A obraz dítěte vychovávaného horlivě věřící matkou byl pro mě naprosto děsivý.

2 20.07.2014

Čtenář na konci 19. století musel být z této knihy na větvi. Ale pro čtenáře ze začátku 21. století v knize není prakticky nic, co by už nečetl či neviděl jinde. Kniha má trochu zvláštní skladbu a kvůli ní je největší akce soustředěná až na konec. Příběh celkově nebyl špatný, ale postava vědce Griffina byla nejen Neviditelná, ale hlavně Nesnesitelná - aspoň pro mě.

5 18.07.2014