Clea3112 komentáře u knih

Malý princ je filozofická pohádka, kterou čtete trochu jinak v dětství, trochu jinak v dospívání, a opět jinak v dospělosti. A troufnu si říct, že nikdy neztrácí svůj půvab. Pokaždé je co objevovat, nad něčím tajit dech, usmívat se, či cítit melancholické rozjímání. Můžete se zkoušet dívat na svět dětskýma očima, vnímat jeho krásu i první pocity zklamání. Nebo chladným pragmatickým pohledem dospělých, jenž tyto dovednosti mnohdy již ztratil. Střetávání těchto dvou světů přináší sondu v sobě samém.

31 26.02.2023

Každému osud naloží do života něco jiného a každý se se svým břemenem musí vyrovnat po svém… se svou cestou, všemi překážkami, rozhodnutími, svým vědomím i svědomím….. Velmi silný příběh, bravurní literární kompozice, jazyk, dobové reálie, psychologie postav, dynamika příběhu dovedená mistrně k závěrečné pointě a pokorné, nepříliš zřetelné naději….. Bravo!

31 02.01.2019

AUDIOKNIHA : Alena Mornštejnová umí psát a píše výborné knihy. Dotýkají se malých lidských osudů, které se můžou proměnit ve velké tragédie. Hrdinové potom hledají cestu, jak se s ránou, který jim život přinesl, vypořádat. I "Tiché roky" se nesou v tomto duchu. Mistrná psychologie hlavních postav, napětí a dynamika zdánlivě "obyčejného" příběhu, stavba celého vypravování ... to vše spolu se skvělými interprety činí z audioknihy úžasný literární zážitek.Doporučuji.

29 15.10.2022

Krátký jednoduchý příběh o síle lidského ducha, pokoře, skromnosti, naději, víře, houževnatosti, o zázraku jménem příroda, o životě, harmonii a vnitřním naplnění... Životní filozofie s minimem slov bez okázalé nabubřelosti. Lepší než mnohá současná motivační literatura. Doporučuji.

28 30.05.2018

Petra Dvořáková vystihla v dramatickém mikropříběhu hlavního hrdiny podstatu složitosti dnešního světa. Nálepky s pojmem dobro a zlo nelze tak snadno rozdávat, protože kdo je tady opravdu hodný a kdo opravdu zlý? A kdo je Soudcem, který to všechno rozhodne? Kritika namířená nejen do maloměštáckého prostředí, ale i vyžilých struktur církevního společenství se zde mísí s kontroverzní Jaroslavovou tragédií, která je především osbobní krizí člověka coby lidské bytosti. Přes depresivní tón a beznaděj, které prostupují celý příběh, přece jen v závěru - překvapivě - prosvitne záblesk naděje.
Skvěle vybrané téma, ač velmi těžké, ponuré, bolestivé pro všechny zúčastněné. Styl psaní koresponduje s pochmurnou atmosférou celého příběhu. Knihu hodnotím vysoce, ačkoli nebude patřit k těm, ke kterým se budu chtít vrátit.

24 19.03.2023

Murakami je takový čaroděj. Do svých povídek začarovává a ukrývá skryté významy a pak se jen shovívavě usmívá a přihlíží, kolik a co jeho čtenář rozlouskne a objeví. Mám dokonce pocit, že si tohle pohrávání se čtenářem ve svých povídkách užívá dvojnásob.

Soudím, že „Útok na pekárnu“ můžeme číst ve dvou rovinách, jako kritiku jedince a jako kritiku společnosti.
V japonské literatuře posledních let se jako červená niť táhne motiv letargie. Letargie, nuda, prázdnota. Není nic, co by dokázalo hlavní hrdiny uspokojit, naplnit, dát jim pocit satisfakce. Hrdinové jsou vyprahlí, otupělí výdobytky moderní konzumní společnosti a vlastně toho není příliš, co by je z tohoto stavu dokázalo vytrhnout. Nešokuje je drsný sex, drogy, ani násilí…….. Ačkoliv z povídky to jednoznačně nevyplývá, je možné, že právě u Murakamiho náhlý a nezvladatelný „ HLAD“, jenž u jeho hrdiny jednoho dne náhle a nečekaně propuká, je jen jakousi alegorií posledního záchvěvu touhy po životě, touhy po vyrvání se z prázdna, stavu pasivity, nehybnosti, otupění. Přichází dvakrát. Poprvé v mládí (v teenagrovském období toužíme všichni revoltovat a „měnit“ svět po svém). Hrdinovi se však tehdy nepodaří dotáhnout svou revoltu dokonce (utlumí ho pekařův kompromis, který mu vnutí něco, co hrdina vlastně ani sám nechce, ale je ochoten to akceptovat). Podruhé se „atak hladu“ objeví krátce po svatbě (nová životní etapa, obvykle rovněž spojována s očekáváním změny).

Nepřímou kritiku společenských systémů můžeme „přečíst“ v útoku na symboly politické moci (komunistický pekař milující Wagnera, dva hlavní totalitní režimy 20. století) a McDonald (nejvýstižnější symbol kapitalistického Západu).

A závěr ? „Hele, bylo to všechno opravdu nutný?“, zeptal jsem se jí znovu. „Jistěže bylo“, odpověděla mi……..Na hladině se poklidně zrcadlilo nebe a drobné vlnky jemně šplouchaly o boky lodi, jako když se třepetá ve větru hedvábné pyžamo. Natáhl jsem se na dno člunu, zavřel oči a čekal, až mne stoupající příliv donese právě tam, kam má.“
Prostě Murakami :)

23 06.02.2019

Rodinná sága tří gnerací žen a předávání rodinného traumatu, ačkoli se každá z hrdinek vyrovnává s naděleným osudem po svém a podle svých možností a schopností. Jako vždy poutavé psaní, které na příkladu osobních příběhů poodhaluje otázky a dilemata , s nimiž se český národ ve své historii 20. století musel vyrovnávat - sudetská otázka a odsuny Němců, komunistický únorový puč 1948, kádrování, procesy, vstup "spřátelených vojsk" v osmašedesátém , spolupráce s StB, sametová revoluce a vypořádávání se s minulostí. AM jak je jejím zvykem, neodpovídá na žádné z nadhozených dilemat, nechává čtenáře zanořeného v reflexi a vlastním přemítání o tom, co je/není správné, kde jsou hranice vlastní svobody, sebeúcty, hrdinství i odpuštění. Hluboký příběh s mnoha rovinami.

22 29.11.2023

Nadčasový příběh, který se vás musí dotknout. Kdo je vlastně šťastnější, ten kdo ví, nebo kdo neví ? Kdo je víc opuštěnější, ten který chápe, nebo nechápe ? Kdo je vnímavější, ten který rozumí, nebo nerozumí ? A jaká je úměra mezi emoční a rozumovou inteligencí ? Takhle si předstvuji kvalitní literaturu. Se zaklapnutím poslední stránky to vlastně teprve začíná.

22 15.02.2018

AUDIOKNIHA: Klasika, ze které mrazí. Síla manipulace autoritářských režimů a zlomená a na kolena sražená lidská důstojnost jako součást každodenní praxe. Žádné veselé čtení/poslouchání, přesto nezastupitelné ve světové literatuře 20. století. Interpretace v podání hereckých es Jiřího Ornesta, Borise Roesnera a pana Hrušínského nejstaršího zaručuje literární zážitek.

21 29.11.2023

Prázdniny v Evropě mě moc bavily. Ziburův jemně sarkastický humor plný bystrých a trefných poznámek vychytávajících drobné neduhy mentality některých evropských národů mě nutily číst tuto knihu s téměř permanentním úsměvem na tváři :) Tím, že Evropu tak nějak člověk zná a je mu bližší než jiné destinace, o kterých LZ píše ve svých předchozích knihách, jsem si toto vyprávění užívala o to více. Dá se říct, že kniha se čte sama a najednou jste na poslední stránce, ani nevíte jak :)

21 27.03.2022

AUDIOKNIHA: Smutné čtení (poslouchání) bez naděje. Děti jsou křehké bytosti, které se prostě NEMŮŽOU bránit, i kdyby moc chtěly...a právě o to silněji a bolestivěji celý příběh vyznívá. Stupňování napětí s pozvolným odkrýváním hrozivých tajemství jsou klíčovými technikami A. Mornštajnové, které vždy čtenáře přikovají k jejím knihám, ač jsou témata temnější a temnější. Litárně - jako vždy - vynikající. Interpretace Ivany Uhlířové - skvělá.

20 21.05.2023

Lyrická balada o romantické lásce, pokušení, nevinné, naivní ctnosti i hříšné rozpustilosti, mladistvé odhodlanosti, touze a přesvědčení, bezstarostné lehkomyslnosti a okouzlení. Krásný poetický jazyk. Nestárnoucí nadčasová klasika české literatury.

Za všechny poklady světa
nedám jediný váš vlas.
Za všecka mladá svá léta
jedinou z vašich řas.

Rád opustím tě, světe,
rád rozplynu se v dým,
jen když nám někdy kvete
myrta a rozmarýn.

Nad všecky krále králů,
nad všecky mudrce
budu, až ztratím skálu
z prsou a ze srdce.

Přijď, dlouhá noci, s vánkem,
který nám bude vát,
až budem věčným spánkem
na věky spolu spát.

20 30.05.2018

První láska bývá téměř vždy krásná i bolestná, něžná i prudká, mnohdy vyidealizovaná a neopětovaná, křehká i nemilosrdná. Přináší radost, naplnění, ale i smutek a zklamání. Tyto protichůdné pocity spojí i hlavní hrdiny Dostojevského novely Bílé noci. Jen s tím, že každý miluje někoho jiného. Snílek Nastěnku, Nastěnka Nájemníka. Ale láska je láska. A přátelství v lásku nepřetavíš, i kdybys tomu moc věřit chtěl.....Na jednoduchém příběhu vykresluje Dostojevskij složitosti lidské duše. Hezké :)

20 21.02.2018

Murakamiho magický realismus ve snové podobě. Tajemstvím opředená metafora o podivném světě lidí kolem nás. Vždy se najde Někdo, kdo se může pokusit vás autoratitivně zastrašovat a manipulovat. Někdo, kdo vám pomůže a Někdo, komu zase naopak pomůžete vy.....Někdo, kdo vás bude inspirovat. Někdo, kdo na vás bude čekat a pochopí vás beze slov. Někdo, na koho se budete těšit vy, protože je váš svět ..... A když pak náhle "musí odejít" napořád, uvědomíte si, že "návštěva" knihovníkovy kobky v podzemí byl jen počátek vašeho dospívání a prozření......Mně se Murakamiho styl líbí. Hodně symbolů, hodně moudra schovaného pod přikrývkou pohádkových vět. Murakami nabízí tolik cest, jako jeho tajemné bludiště v podzemí. A je na vás, kterou cestu zvolíte a kolik toho po cestě zahlédnete. Doporučuji !

19 01.01.2018

Křehký, pozvolna se rodící vztah mezi stárnoucím bývalým učitelem a jeho někdejší o třicet let mladší studentkou připomíná první nesmělé okukování a namlouvání teenagrů na základní škole... Ale taková je prostě japonská kultura a mentalita. To, co se může zdát z našeho pohledu nepochopitelné a někdy až iritující (neschopnost otevřeně komunikovat, vyjádřit své pocity), může být jinde vnímáno jako běžné a normativní. Přestože kniha plyne pomalu a její děj je vlastně strašně jednoduchy, stále vás nutí číst a číst. A tak jako se rozpouští kopeček sněhu, vložený do dlaní, stejně polevují (pod vlivem "lidského tepla", po němž obě osamělé duše touží) i vnitřní bariéry a odtažitost hlavních protagonisů. Zdánlivě ponurý závěr je vlastně happy end a tiché vítězství.

18 29.09.2019

Ke knize jsem se dostala náhodou díky Výzvě 2018 - Kniha, podle které byl natočený seriál. Neboť TV příliš nesleduji a seriály už vůbec ne, byla pro mě tato kategorie opravdovou výzvou. Zabrouzdala jsem proto pro inspiraci do zdejších diskusí. Musím přiznat, že mě kniha příjemně překvapila. Pomalejší rozjezd, ale s přibývajícím stránkami se zrychlovalo i mé tempo čtení. Prostě chcete vědět, jak to je... Ústřední téma, na první pohled banální, je zde postupně odhalováno a s každým novým detailem a informací si uvědomujete jeho závažnost a důsledky pro všechny. Psychologické portréty (charaktery, temperamenty, slabosti i přednosti) všech tří hrdinek jsou výtečně plasticky vykresleny. Největší rozpolcenost a vnitřní boj jsem vnímala u křehké Celeste, jejíž problém je ze všech nejpalčivější a o to více tutlaný. (Je dobře, že se tato ve společnosti "neviditelná" témata objevují v literatuře.) Každý z hlavních i vedlejších hrdinů a hrdinek je zatížen nějakým svým "vztahovým břemenem" z minulosti, či současnosti, a vyrovnává se s ním po svém. Oceňuji rovněž originální formu zpracování, která přidává na dynamice.

18 30.05.2018

Dílo jednoho z největších českých spisovatelů, jež potvrzuje, že géniové, kteří jsou schopni psát nadčasově a dotýkat se témat esenciální podstaty lidského bytí, jsou věční, právě stejně jako jejich díla. Je až fascinující, že R.U.R. je opravdu pro každého (bez ohledu na věk, pohlaví, národnost, dobu, v níž žije...), kdo se chce aspoň na chvíli pozastavit nad tím, jaký je smysl a životní cesta lidstva - každého jedince i jako celku.

17 10.04.2022

Peter Wohlleben se rozhodl dělat užitečnou věc - popularizovat vědecká fakta o přírodě přístupnou, srozumitelnou a zábavnou formou a otevřít tak mnohým dveřem poznání a uvědomění, které by možná neměli vůbec odvahu, ani chuť otevřít. Začneme-li brát přírodu kolem nás vážně a pochopíme-li, že člověk nemá pouze právo z ní brát, ale měl by ji i chápat a umět jí dávat, bude to první důležitý krok na cestě k její záchraně i života na Zemi. PW nás učí vidět dříve neviděné a díky tomu se i nedělní odpolední procházka lesem může stát dobrodružstvím až detektivkou, když si začnete více všímat povrchu kmenů stromů, jejich vzájemné vzádlenosti, výšky, spleti kořenů, porostu mechů a lišejníků a začnete to vše vnímat v širších souvislostech. Moje druhá kniha od autora a už se těším na další.

17 21.02.2022

Možná se budu opakovat, ale Karel Čapek je podle mě ve své době opomenutý kandidát na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho díla jsou neuvěřitelně nadčasová, poutavá, fascinující, moudrá, lidská ....Myslím, že je jednou z osobností, na kterou může být český národ hrdý.

16 17.09.2023

Pro mě velmi příjemné literární překvapení. Různé časové linie, skládání příběhu do mozaiky, který se zdá téměř od začátku zřejmý (ačkoli to je omyl! Pointa je jinde a přichází až v poslední kapitole), vztahová pnutí, morální dilemata, načrtnuté otázky nejen pro zúčastněné příběhu..... to vše přináší román K.K. Babinské. Přečteno jedním dechem a i poté vám to bude ještě ležet v hlavě.

16 21.05.2023