Claudius komentáře u knih
Nemůžu tvrdit, že bych to 100% pochopil. Nejspíš si to budu muset přečíst znovu. Tak pětkrát. Ale i tak vím, že jsem při čtení byl naprosto nadšený. Sice to úplně boří předchozí díl, ale o tom to snad celé má být, ne? Autor musel znovu vzít všechno, co si čtenář myslí, že ví, a odpálit to směsí kyseliny sírové se zmraženou pomerančovou šťávou. Vzhledem k formě to ani nemusíte brát jako přímé pokračování, celé to z fleku může být nějaká alternativa, halucinace hlavního hrdiny, cokoliv. Já to celé beru jako naprosto jinou knihu s příjemnými odkazy na tu původní.
Po předešlých Abercrombieho knihách docela zklamání. Málo akce, nezajímavé postavy. U Jehněte sice snaha o přenesení zavedené postavy do nové roviny, ovšem tak nějak nepovedená. Templ je asi nejzajímavější postava, ale na kvalit kohokoliv z hlavní trojice Prvního zákona tu nikdo nemá. Ani Jehně. První zákon uchvátil prostředím, Hrdinové mistrným vypravěčským umem, ale Rudá země zůstává neslaná a nemastná. Snad se v další knize objeví Glokta.
U tohoto dílu musím chtě nechtě jednu hvězdičku ubrat, i když spíše proto, že první dva díly jsou prostě moc dobré a chci mít nějaký rozdíl v hodnocení. Série o Honor mě neskutečně baví a hodlám sahat po dalších dílech stále častěji. Doufám, že autor nezklame má vysoká očekávání a série nesklouzne k opakování.
Petra Neomillnerová je skutečná královna české fantasy a tato kniha to dokazuje. Nejedná se o vykrádání Sapkowského, jak by se možná některým mohlo zdát. Je to osobité uchopení zaklínačské tématiky a upřímně, je to ještě drsnější a temnější než příběhy o Geraltovi. Jedna z knih, kterou jsem si na doporučení dokonce zakoupil - rovnou s Psí zimou. Jsem rád, že jsem nevyhodil peníze zbytečně a těším se na další knihy.
Nevím, jestli to bylo tím, že jsem předchozí díl četl už před pěti měsíci, ale měl jsem někdy celkem potíž se zorientovat, kdo je kdo. Hlavní postavy si člověk samozřejmě zapamatuje, ale u některých lidí jsem měl celkem problém s přiřazením jejich role v předchozích knihách. Děj bohužel nedosahuje kvalit předchozího dílu, protože upadá důraz na děti noci, ale pořád se jedná o kvalitní četbu.
Já nejsem moc velký fanoušek mangy, což může být jeden z důvodů, proč se mi to moc nelíbilo. Bylo to takové zmatené, postavy jsem si nemohl zapamatovat a vykreslení boje bylo příšerné. Když jsou v políčku čtyři čáry a velký nápis "vžuuuuum", člověk má někdy pocit, že by to zvládl namalovat lépe. Prostředí i příběh samotný vypadají docela zajímavě, ale styl a kresba to dost zabíjí. Proto si možná někdy pustím anime.
Klasické příběhy pana Holmese, od kterých každý ví co čekat. Není to detektivka jako taková (vlastně se víc vypráví než vyšetřuje v poli), ale je to milé, odpočinkové a zajímavé. Sherlock Holmes je skvělá postava a těším se na další případy.
Tento díl, resp. část dílu, vlastně ani moc není o Kroaně. Celkově je tak trochu o ničem, takové vytváření nových hrozeb - striga, jezinky, hrozba bitvy v Teutonském lese. Na tu bitvu se těším, doufám, že se autor trochu vyřádí, i když všichni vědí, jak to nakonec dopadne.
Překvapivě velmi čtivá kniha. Když jsem ji poprvé viděl v knihovně, zděsil jsem se nad její tloušťkou, protože se mi nechtělo strávit tolik času nad nějakým příběhem z 50. let. Ale řekl jsem si, že to aspoň vyzkouším, než to donesu vrátit a vzdám to. Jenomže knížka mě svým stylem zaujala hned na začátku a dočetl jsem ji naprosto bez problému. Téma bylo zajímavé, místy velmi napínavé a akční, opravdu spíš thriller než historický román. Což ovšem nijak nezlepšuje můj názor na bratry Mašíny. Já jsem v té tobě sice nežil, ale moji prarodiče ano, a ti Mašíny nekompromisně hodnotí jediným slovem - vrazi.
Opět další výborná, chytlavá a čtivá kniha o lady Harringtonové. Tato má sice drobné chyby, které ji trochu upozaďují v porovnání s perfektními úvodními díly, a sice docela dost nelogické chování záporných postav, a jejich motivaci, která byla tak trochu přitažená za vlasy. Ovšem lady Harringtonová je zřejmě až moc dokonalá, aby proti ní šel někdo objektivně uvažující.
Jedna z mých nejoblíbenějších knižních sérií.
S výjimkou stripů bych Usagi Yojimbo označil za svou oblíbenou dospělou komiksovou sérii. Staré Japonsko, mytologie, napětí kombinované s humorem a filosofickými úvahami a všudypřítomná poetika Země vycházejícího slunce je kombinace, kterou opravdu můžu. Jednoho dne si musím přečíst celou Usagiho sérii.
Rozhodně zklamání. Vyprávění ze strany opic nebylo špatné, linie Koby sice trochu rušila, ale dalo se to zvládnout. Ale všechny linie lidí byly předvídatelné, nelogické a prostě pitomé. Přišlo mi, že se všichni chovají strašně nereálně, nic nedává smysl. Scény ve stylu "ahoj, mohli bychom někdy zajít na kafe ne? A jak se má táta? Jinak, mimochodem, mám tu nějakou šíleně nakažlivou nemoc, všichni na ni umřou do dne, tak kdybys to měla i u tebe, možná bychom mohli dát vědět nějakým úřadům..." mě dost štvaly. Ale tak, kdybych měl rozečtenou nějakou zajímavější knihu, asi by bylo těžší učit se k maturitě.
Případy jsou dobré a zajímavé, ale nemůžu se ubránit dojmu, že to není úplně ono. Možná jsem od toho pod vlivem seriálu čekal trochu něco jiného. Pořád se jedná o velmi dobré čtení, ale u přečtení mé již čtvrté Holmesovské knihy si nejsem jistý, jestli si přečtu i ty ostatní. Jestli by snad někoho zajímal můj názor na jednotlivé případy, všechny jsem důsledně ohodnotil i okomentoval.
Ona to není špatná kniha. Až na to, že děj je celkem dobře předvídatelný, a nesmrtelnost, neunavitelnost a odhodlání hlavních postav je dohnáno do extrému. Nemůžu říct, že by mě knihy o Drizztovi nějak zvlášť nadchly, a přestože jsem původně plánoval s jejich četbou pokračovat, po přečtení trilogie Planina ledového větru už tak neplánuji. Spíše věnuji svůj čas něčemu zajímavějšímu.
Ta knížka vůbec není špatná - zajímavé prostředí, sympatičtí hrdinové. Ale nemáte pocit, že už jste to někdy četli? Ne? (spoiler alert!) Skupina hrdinů rozličných fantastických ras na společné výpravě, sledována zlem, dorazí do starých trpasličích síní, kde však najdou jen smrt, zkázu a nepřátele, načež se jeden z nich při souboji zřítí kamsi dolů, a když ho ostatní mají za mrtvého, vrátí se. A taky je dole v dolech ještě temný drak, ale u toho jsem si nebyl jistý, jestli mi víc evokuje Balroga nebo Šmaka.
Fascinující. Nejlepší díl série. Přítomnost Dětí noci dává příběhu nový rozměr. Už to není jen o tom, kdo kde a s kým, jako první část. Tady se autor zamýšlí, proč by měly být bytosti tmy chápány jako špatné. Khan a Lilit jsou skvělí a já se těším, jestli budou mít v dalším díle slíbený prostor.
V tomhle díle nějak autor přidal sexuálních a jinak lechtivých scén. Přišlo mi, že se postavy pohybovaly častěji bez oblečení než s ním. Příběh tím však nijak zvlášť netrpí a většinou je to poměrně solidně vysvětlené, ale je poněkud zvláštní, kudy se tahle série ubírá.
Začátek je skvělý - děj ubíhá den po dni, autor nám nabízí náhled do myšlenek hlavního hrdiny, všechno šlape. Jenomže pak se začne děj trhat, vynechávají se dlouhá časová období a do pocitů hlavní postavy už se podíváme jen málokdy. Kniha se stane trochu nepřehlednou a čtenář si není vždy stoprocentně jistý, jaké má hlavní hrdina motivy ke své činnosti. Kladně hodnotím, že přestože jsem hru nikdy nehrál, v ději jsem se orientoval a celou dobu věděl, o co jde. Pro ty, kteří hru hráli, to musí být o to zajímavější.
Nejsem velký fanoušek mangy, a tahle mě nijak zvlášť nezaujala. Vlastně celou dobu se postavy jen dohadují, co se vlastně děje a do konce svazku si myslí, že jsou jen v televizi, což je tak trochu otravné. Další díly asi oželím.
Klidné a oddechové čtení, kde neřešíte žádná morální dilemata s hledáním "menšího zla". Kladní hrdinové jsou zde opravdu kladní a tak moc pro-skilled, že celou dobu v podstatě ani nezapochybujete, že by mohli prohrát. Těším se na další díly.