Claudius Claudius komentáře u knih

☰ menu

Popel vítězství Popel vítězství David Weber

Někde u dřívějších dílů Harringonovské série jsem komentoval, že všechny Harringtonovky mají zavedenou strukturu, a že mi to nevadí. Nu a zde autor onu strukturu zřejmě definitivně opustil, resp. natáhl ji na tři díly. Tedy poté, co máme V rukou nepřítele vyskytnutí se problému a v Ozvěnách cti pak vyřešení problému, v Popelu vítězství následují nezbytné ovace, návštěvy královny, povýšení, vyznamenání, šlechtické tituly.
Kniha se bohužel trochu odcizuje od Honor, která si odpočívá na svém novém sídle nebo přednáší na ostrově Saganami, a my ji potkáváme jen epizodně, bez řešení nějakého závažného problému. Hlavní děj se nyní odehrává bez Honor, na Havenské frontě, a pak samozřejmě přímo v Nouveau Paris.
Ze závěru mám trochu obavy, neb hladce fungující soukolí Hvězdného království je mé oblíbené místo a autor mi teď do toho soukolí sype písek.
Moment, vážně je u komentáře plného kritiky pětihvězdičkové hodnocení? No samozřejmě, však je to Harringtonová, nic lepšího jsem letos nečetl.

31.12.2023 5 z 5


Stopa černého draka Stopa černého draka Chris Pierson

Do náruče prvního dílu trilogie Taladas mě vehnala pandemie a tento mě s nulovými očekáváními překvapil, ba dokonce navnadil na další pokračování. Což byla zřejmě chyba, neb ke Stopě černého draka jsem přistupoval s nějakými očekáváními, a ta nebyla naplněna.
Ona to není vysloveně špatná kniha. Má mnoho dobrých myšlenek, jako je celý koncept království, ve kterém lidé spolužijí s minotauri, nicméně nevládnou lidé, ale právě minotauři. Hezká byla i až hororová sněžná pasáž, a oceňuji i partyzánské půlčíky.
To, co srazilo mé hodnocení až na dvě hvězdičky, bylo provedení. Kniha je k uzoufání nudná, nezajímavá, plná berliček a oslých můstků. Působí to na mě tak, že hlavouni stojící za celým DragonLance hodili autorovi nápady, co tam má a může použít, a autor rutinér prostě vzal skupinu hrdinů a těmito motivy je bez hlubšího zájmu provedl až do nezáživného finále.
Závěr je tak nějak klasicky špatný. Máme zde záporáka, jehož moc je neustále zdůrazňována, a rovněž je zdůrazňováno, jak nedává smysl, aby naši hrdinové na něj vyzráli. No a ano, naši hrdinové na něj v rámci možností skutečně vyzrají (to není spoiler, že ne, má to přece třetí díl), a ne, nedává to smysl.
Nu což, když už jsem se dostal v Taladasu takto daleko, byla by škoda nezařadit se do elitního klubu 5 lidí, co to tady na databázi vůbec četli celé. Tedy tak do roka mohou všichni fanoušci očekávat (zřejmě rovněž první a jediný) komentář k závěrečnému dílu této zapomenuté série.

31.12.2023 2 z 5


Ve stínu Říše Ve stínu Říše * antologie

Jako ostatně všechny povídkové antologie je i tato kolísavé kvality. Na jednu stranu zde máme nesporně nejlepší povídku od Kotlety, u které se přiznám, že jsem o něm v kontrastu s ostatními povídkami přestal smýšlet jako o autorovi zábavných ptákovin, a zařadil jej mezi kvalitní autory zábavných ptákovin. Dále bych chtěl zmínit povídku pana Fritze, ve které autor opět prokazuje, že povídky umí, a stejně tak umí na krátkém prostoru vytvořit působivou atmosféru. Potěšila i Sněgoňová, které jsem přes její všeobecnou oblíbenost zatím na chuť nepřišel.
Na druhou stranu tu máme ten zbytek. Zejména Stroj na výrobu havranů je příšerný, ale bohužel i Oni, úvodní povídka sbírky, je slabá až hanba. Zde se dostávám k další výtce směrem k celkové koncepci sbírky - kdyby editoři nešli po poměrně zbytečném chronologickém řazení, ale třeba tradičněji, tj. otevřít něčím energickým, pak zařadit mladé autory a experimenty a na závěr dát Kotletův bonbonek, byl bych spokojenější a nebyl bych odrazen hned na začátku. Zároveň je tím zbytečně potlačena jinak velmi svěží žánrová a tématická různorodost jednotlivých povídek.
V podrobnostech zdvořile odkazuji na komentáře k jednotlivým povídkám.

31.12.2023 3 z 5


Říše popela Říše popela Anthony Ryan

(SPOILER) Po rozpačitém prvním dílu a divném druhém dílu tu máme divně rozpačitý díl třetí.
O světě jako takovém jsme se toho moc nedozvěděli (zlatý Skorazin a Korvus ve druhém díle), neboť tento je v plamenech. Jediný důvod, proč se nám "kladné" síly drží v boji proti Bělokožci, je, že chrlí převratné technologické novinky, které doteď zřejmě nikdo nebyl schopen v mírových a korporátních laboratořích vytvořit, ale v nouzových bojových podmínkách náhle stačí jen dovezený šrot a genialita prof. Lethridge. No dobře.
Celá linie s Mechanikem/Všeumělem těžce nedotažená, stejně jako utnutý příběh Macaria. Už tak nic moc knihu sráží nedobrý překlad ("all stop" vysloveno kapitánem lodi není "všichni zastavit", ale spíše "vše zastavit" nebo "zcela zastavit").
Ryanova tvorba se, alespoň v mých očích, bohužel postupně zhoršuje. Snad se vykoupí Čepelí krkavce.

23.07.2023 2 z 5


Vichr smrti Vichr smrti Steven Erikson (p)

(SPOILER) U tohoto dílu už musím jít bohužel na tři hvězdičky. Celou dobu se jen na něco čeká. Silchas Zmar někam jde a všichni stresují z toho, co bude, až tam dojde. V Lederas se celou dobu čeká, až se císař utká s šampiony, a všichni stresují jak z Karsy, tak z Icaria. A nezapomeňme, jak se čeká, až Tehol rozbije celou ekonomiku říše. Zase. No a na oulanských pláních se čeká na střet mezi lederskou armádou a Rudomaskem.
Ostatní linie jsou klasické - nevíme, o co se ty postavy vlastně snaží (Bloud a Péřová čarodějka, Rychlej). Jediný, kdo to zachraňuje, jsou mariňáci.
Většinou si v komentářích povzdechnu, že dílu něco chybí, něco na úrovni Psího řetězu nebo Coralu. Ale tady není ani nic na úrovni boje o Y'Ghatan. Tehol s Buggem mají minimum prostoru. Konec císaře mohl být mnohem, mnohem působivější moment.
Škoda.

10.05.2023 3 z 5


Zabiják Zabiják Émile Zola

(SPOILER) Až si příště někdo povzdechne, jak dříve bylo líp, lidi si pomáhali, pracovali celý den a obecně to byla prostší, poctivější doba, dám mu přečíst Zabijáka. Jak někdo může místo toho, aby nastoupil do práce, jít a tři dny se v kuse opíjet? V době, kdy nemají žádné zdravotní pojištění, sociální zabezpečení, pracovněprávní ochranu? I dneska by někdo takový zřejmě letěl na místě a ještě by jej nikam jinam nepřijali. A tady se všichni vesele opíjejí jak je týden dlouhý před zavedením záchytek, zadlužují se bez dalšího před zavedením insolvencí.
A přitom to působí tak snadně, že? Gervaise začne jako pradlenka co tře bídu s nouzí, a za pár let je schopna si pronajmout krám? A stát se mistrovou, zaměstnat kolik, čtyři zaměstnankyně? A prostě si vesele podniká. Dneska abyste si oběhali deset povolení a razítek, všechno danili, platili sociální a zdravotní pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, hlídali BOZP a platili přesčasy svým zaměstnancům. Gervaise si prostě pronajme krám a hotovo.
A přestože toto všechno je o tolik jednodušší, než dnes, je Gervaise schopna všechno prochlastat a projíst. Po celou dobu jsem měl pocit, že za to nemůže alkohol. Pořád jsem čekal, v jaký moment se stane nějaká tragedie, která nažene manžele Coupeauovi do náruče alkoholu. Ale ono nic, Coupeau jen spadne a narazí se, nic hrozného, a pak si tak nějak svorně řeknou, že se jim vlastně pracovat nechce, a tím to hasne.
Jediný, kdo za nic nemohl, a jediný, kdo je tragickou postavou a nevinnou obětí románu, je nebohá malá Lalie.

16.01.2023 3 z 5


Poslední strážce Poslední strážce Jeff Grubb

Knihy ze světa Warcraftu nečtu kvůli vlastnímu příběhu, ale kvůli budování světa. Vzhledem k tomu, že už mám ve Warcraftu něco načteno, a rovněž k tomu, že z této knihy vychází Warcraft film (který je skvělý, dejte mu šanci), jsem věděl ten velký zvrat. Nicméně to nevadilo. Jak ostatně uvádí předmluva, máte si to potom, co dočtete, přečíst znovu. Asi abyste ocenili ty skryté náznaky řečeného zvratu. No a jelikož jsem o zvratu věděl, mohl jsem si tyto náznaky užívat hned a napřímo.
Khadgar nemá jako mág zrovna dobrou pověst. Vzpomeňme, jak nadobro zapečetil Temný portál, který byl od té doby zprůchodněn asi tak dvacekrát. Nicméně tady ještě není ten neporazitelný arcimág, naopak se věnuje objevování a studiu. A tím se vracím k začátku tohoto komentáře - tím nejlepším na knihách Warcraftu je objevování světa. A Khadgar nám to umožňuje.

16.01.2023 4 z 5


Přízeň Fortuny Přízeň Fortuny Colleen McCullough

Bohužel, tento díl nás stál Sullu (to není spoiler, že ne?). Naštěstí nám Sullu nahradí velmi silný nástup Caesarův, a jen o málo slabší nástup Ciceronův. Hlavně díky Caesarovi poznáváme vojenství, cestujeme po starověkém středomoří, ale sledujeme i jeho postup vzhůru po cursus honorum, a v neposlední řadě navštívíme soudy. Soudy by sice mohla být větší zábava, ale i tak příběh oživil vhled do právnického světa, dosud v sérii podstatě neviděném.
Pompeius, jakkoli jsem myslel, že jej nebudu mít rád, je perfektní, skvěle napsaný, a já se těším častějších interakcí mezi ním a Caesarem. Jen ten Crassus je zatím takový nevýrazný, ale však on se nám ještě vybarví.
Karty jsou rozdány, příští díl bude Caesarův vzestup ke slávě, na který se mimořádně těším. No a pak, pak už poletí kostky.

25.12.2022 5 z 5


Můj přítel rys / Z medvědích a vlčích brlohů Můj přítel rys / Z medvědích a vlčích brlohů Ludvík Kunc

Ano, opět jsem si našel na Databázi knih knihu se 100% hodnocením, a opět jsem svým hodnocením procento ubral a dokonalost pokazil. Pardon.
První část o Sixim je krásná, a to skoro až sladkobolně. Asi doporučuji číst to venku, v přírodě, na dovolené, nebo aspoň na zahradě. Pokud čtete, jak si pan Kunc se Sixim "lebedí" někde v horách v krásné přírodě, a přitom se nacházíte v bytě ve městě poté, co jste strávili celý den v kanceláři, nemůžete jim než smutně závidět. Jako člověku z Ostravska, který strávil podstatnou část dětství v ostravské zoologické zahradě, bylo celé vyprávění příjemně blízko domovu. Kresby pana Kunce se stále dají v Zoo Ostrava nalézt, konečně tak vím, proč je zde tolik reprezentován rys, když už v Ostravě žádného nemají.
Za druhou medvědí a vlčí část ubírám hvězdičku, neboť tato část ztratí punc autentického, vlastního vyprávění, a náhle se nám dostane spíše popisného odosobnělého výkladu, sestávajícího zejm. z citací článků.
Na závěr dodám, že jsem rád, že to pan Kunc sepsal. Byla by škoda o takto unikátní životní zkušenost přijít.

19.10.2022 4 z 5


Abúsír: V srdci pyramidových polí Abúsír: V srdci pyramidových polí Miroslav Verner

Takhle nějak jsem si tu knihu představoval a takhle nějak jsem chtěl, aby byla napsaná. Nic odborného a žádné zahlcení mírami a váhami, ale přeci jen malinko podrobněji, než je zvykem u klasických, povšechných encyklopedií. Čtenář si lépe představí jak jednotlivé hrobky, tak zejména vlastní archeologickou práci českých egyptologů. Vlastní hrobky, vykopávky, kontext doby, dohady a interpretace. A hlavně hlavní hvězdy toho všeho, pyramidy. Jen tak dál, česká egyptologie.

19.10.2022 5 z 5


Král krysa Král krysa James Clavell

Čas od času otevřu nějakou skutečnou Klasiku s velkým K, a vždycky mám trochu strach, že půjde o těžké čtení, kde plynulost a stylistika textu ustoupí historickému významu popsaných událostí či autora.
Král krysa není v žádném případě tento případ. Nejedná se o temné, těžké a depresí prolezlé svědectví ze zajateckého tábora. O vlastních podmínkách v táboře je to vlastně jen tak mimoděk. Strážci a dozorci nechávají vězně víceméně na pokoji a ti si žijí vlastním životem. Nejedná se o žádné plahočící se osvětimské kostry, ale lidi s osobností, uchovávající si charakter, morálku, vojenskou hodnost. A o tom ta kniha vlastně je. Živořící skupina lidí snažící si zachovat civilizovanost v horku, hladu a špíně; tváří v tvář dobře živenému, čistému Králi.
Je nemorální být sytý, čistý a oblečený v táboře plném lidí, kteří nemají víc než hadr kolem pasu?

19.10.2022 5 z 5


Mrtvý na Pekelném vrchu Mrtvý na Pekelném vrchu Juraj Červenák

Lehce archetypální, skoro až zaklínačská dvojice drsného ostříleného bojovníka Steina a záletného, měšťanského, ale vzdělaného notáře Barbariče prostě zabírá. V akčních scénách "venku" se prosadí Steinův um s šavlí, ve finesách intrik a politiky ve městě zase nastoupí notářovy konexe. V tomto směru základní premisa funguje na výbornou.
Samotný detektivní případ už funguje bohužel méně. Náš pár prakticky nic nevyšetřuje, jen jsou často ve správný čas na správném místě a vidí, co vidět mají, popř. slyší, co slyšet mají. Zbytek dokoná náhoda.
Sama zápletka je pak možná až příliš hnána snahou udělat případ co nejvíce mysteriózní, temný až démonický; což bohužel ve výsledku nemá na rozuzlení skoro žádný efekt.
Kniha se četla příjemně, nicméně pokračovat v sérii zatím neplánuji.

19.10.2022 3 z 5


Návrat z ráje Návrat z ráje Čestmír Vejdělek

(SPOILER) Je sci-fi a je stará sci-fi. No a tohle, tohle je typická stará sci-fi. Je to spíše společenský román a je to na dnešní poměry příšerně ukecané, ale i tak to má něco do sebe.
Začátek je k uzoufání nudný, než zjistíme, co se kolem děje a než se náš hrdina dostane na Lucii. Začátky na Lucii jsou velmi dobré a v té fázi mě kniha velmi chytila s tím, že jsem se těšil na poznávání lucijské civilizace. No a pak jsem zjistil, že budeme číst ze dvou pohledů, a přišla Bis. Chápejte, nic proti Bis, je inteligentní, veskrze sympatická. Ale stejně bych radši objevoval planetu očima Řehoře.
Jakmile skončilo objevování a začal boj s Benem, bylo to zase nic moc. Výklad dějin Lucie byl úplně zbytečný. Spousta linií nelogických či nedovysvětlených - jaký že byl ten smysl Umělých? Jak je možné, že všichni Lucijané se na konci chopili práce a začali něco budovat, když celý svůj život jen leželi v drúzách a poroučeli čtvercům? A to začali stavět lodě, které nikdy neviděli, protože celá civilizace létá? Hned opustili své složité zvyky a etiketu?
Závěr byl podivně nedotažený - a to jak linie Bis na Lucii, tak linie Řehoře na Zemi. Chtěl jsem návrat na Lucii, chtěl jsem cestu Bis na Zemi, ale nedostalo se mi ani jednoho. Celé to působilo nedomyšleně.

16.07.2022 3 z 5


Do Malströmu Do Malströmu Marc Gascoigne

Původně jsem chtěl napsat komentář ke každé z povídek, jak je mým zvykem, ale náhle jsem zjistil, že už si vlastně nepamatuji, o čem byly. Povídky jsou bohužel z větší části poměrně jednotvárné a zcela zaměnitelné. Zpravidla se něco ošklivě pokazí a to je celou pointou povídky.
Nicméně atmosféru to má, to zas jo, ta gotická temnota Warhammeru z toho dýchá. Fanoušci si to jistě užijí, začátečníci, jako já, spíše méně.

16.07.2022 3 z 5


Půl světa Půl světa Joe Abercrombie

(SPOILER) Abercrombie je stále geniální spisovatel a špičkový vypravěč. Jeho knihy se čtou tak hladce a příjemně jako ničí jiné. Kdyby tento člověk napsal manuál k traktoru, tak bych si ten manuál přečetl.
A toto "okouzlení" pořád funguje i u Půl světa.
Nicméně mám jistý problém s postavami. První díl byl geniální v postavě Jarviho, který byl unikátní, ztotožnitelný (čtenáři pojmově mají radši postavu, která má sama ráda knihy) a bystrý. No a Jarviho nám bohužel autor upozadí a nabídne náhradou Trnku a Branda. Nic proti nim, ale zas další superbojovníci? To je po Jarvim trochu škoda. A ta milostná linka - ta byla na úrovni fotopříběhu z Bravíčka. On kupuje korále pro sestru, ona si to špatně vyloží a nemluví spolu měsíce na cestě zpět do Gettska. Následně si to samozřejmě při první příležitosti vyříkají a vše je růžové. Jako vážně?

02.06.2022 4 z 5


Prokletý Dilvish Prokletý Dilvish Roger Zelazny

Hutná atmosféra, která by se dala krájet - tohle je ten hutný a neředěný Zelazny, o kterém se pořád píše na obálce! Dilvish, důstojný a úctihodný válečník, který jde za pomstou, a přitom napravuje křivdy, na které narazí. Prokletý, když půjde - prokletý, když zůstane.
Mé namlouvání s Zelaznym bylo dlouhé a nesnadné, a možná právě proto dávám plný počet. Až u Dilvishe jsem si k němu opravdu našel cestu. Měl bych si přečíst Zemi změn, snad se v ní podařilo tu atmosféru zopakovat, a Temného pána dostihnout.

02.06.2022 5 z 5


Poločas rozpadu Poločas rozpadu František Kotleta (p)

Druhý díl velmi dobrý. Opět si neodpustím pochvalu mistra Kotlety v tom směru, že se oprostil od své nadpřirozeno-archetypální šablony nesmrtelného borce, a místo toho máme sympatického plukovníka Michálka. Noví záporáci jsou klasický apokalyptický kult, ten nesmí chybět. Navíc jsou správně kotletovsky ujetí a zvrácení. Doufám, že zcela nezapomenu, o čem to bylo, než se dostanu k pokračování.

02.06.2022 4 z 5


Zaklínač a jeho svět Zaklínač a jeho svět Marcin Batylda

Nejlepší část je úvod s historií světa, kde jsou i originální informace, které nejsou v knihách a nevím, jestli je lze vyhrabat ve hrách. Části o státech a národech taky velmi dobré, trocha orientace v rozmanitosti království severu neuškodí.
Nicméně příběh Geralta jsou jen rekapitulované knihy a nic navíc. Bestiář je pak velké zklamání. Byť se tváří kompletně, je nekompletní až hamba. Nějaký pořádný lexikon monster by se krásně vyjímal.
Na závěr oceňuji, že kniha myslí i na spoilery z her a tak je příběh třetího dílu videoher zřetelně oddělen. Sám jsem vynechal i příběh druhé hry, který lze jednoduše identifikovat nadpisem Vrahové králů.

02.06.2022 4 z 5


Lovci kostí Lovci kostí Steven Erikson (p)

U této série už mě lehce začíná vytáčet, že se skoro nikdy nestane, aby si někdo vytyčil cíl, a tam pak došel. U třetího dílu jsem vyzdvihl, že svět je sice šílený, ale postavy v něm žijí a většinou vědí, co a jak. To už teď neplatí. Začala válka bohů a nikdo neví, co se vlastně děje a proč. A čtenář, ten je klasicky ztracen nejvíc. Postavám se sice vytyčí směr a cíl, ale ten se jim buď v průběhu změní, nebo se jim obmění společnost na cestě, nebo začne kdovíproč padat obloha, anebo je prostě zničehonic rozsekají Imassové, že. Pokud náhodou někdo někdy naplní svůj plán, tak nám ten plán dopředu autor pro jistotu neřekne. I tak je tato varianta, zastoupená vlastně jen působením Pána balíčku, vítaná.
Tomuto dílu chybí nějaká strašlivá tragédie. Byť je přítomná ta malazská melancholická esence, nemá to zapamatovatelný moment ani svého zlomeného hrdinu. Je tady sice jistá snaha o zvrat v Y'Ghatan či ve městě Malaz, ale... nějak už to tak nepůsobí. Ne, že bych potřeboval další Psí řetěz nebo Capustan. Díl ale zanechává spíše dojem výplně, než aby děj někam posouval.
Zároveň by člověk u šestého dílu čekal aspoň nějaké zásadnější odpovědi. Ano, ohledně chodeb máme další střípek a viděli jsme zase jednou balíček Draků (Draků, chmm), ale pořád převládá pocit, že není jasné, co se to sakra děje. Pasáže, kdy nevíme, o co postavám jde a kam směřují, už jsme měly nechat za námi. Bohužel, tento díl poskytl víc otázek než odpovědí. Další díly by už opravdu měly začít s těmi odpověďmi.

22.03.2022 4 z 5


Lovci monster s.r.o. Lovci monster s.r.o. Larry Correia

(SPOILER) Až je mi trapné dávat komentáři příznak spoileru, protože jediný spoiler, který mám v úmyslu zmínit, je, že je až trapně jednoznačné, že ono tajemné proroctví hovoří o Owenovi. Celou dobu jsem doufal, že až Owenovi konečně dojde, že proroctví sedí perfektně i na něho, tak se ostatní Lovci praští do čela a řeknou mu, že je idiot, když mu to trvalo tak dlouho. Nuže, nestalo se, a bohužel nám toto "překvapení" bylo na konci velkolepě odhaleno.
Lovci monster jsou cool, hláškují, a obecně slouží ději víc než jen obligátní žrádlo pro monstra. Monstra samotná jsou taky cool, mají nějaká pravidla, dají se zabít i jinak než silou přátelství, a těmi skutečně silnými se naštěstí zbytečně neplýtvá jen pro účely nafouknutí akce. Když je o nějakém monstru řečeno, že je silné, neznamená to, že na něj bude hrdina muset použít dva zásobníky místo jednoho; ale že se opravdu zapotí celý tým.
Jak již někdo zmínil, Larry Correia je americký Franta Kotleta. Bohužel mu chybí neopakovatelné Kotletovy popkulturní narážky. Překladatele šlechtí, že se pokusil americké popkulturní odkazy zpřístupnit, ale působilo nekonzistentně, když někdy použil vysvětlivku pod čarou, a jindy zase český ekvivalent. Takže v jednu chvíli nám kniha pod čarou vysvětluje, že Jeopardy je americké "Riskuj!"; a v druhé se Milo představuje jako Ferda Mravenec (který se hádám v originále neobjevuje).

21.03.2022 3 z 5