chamyl komentáře u knih

Václav Havel, podobně jako v Audienci, ještě ve své vrcholné formě. Trefný, vtipný, zdravě absurdní.

2 12.10.2012

Je to taková variace na Nebe nezná vyvolených, především v samotném závěru. Román se čte ovšem dobře a to i přes neutěšenou dobu a situace, které jsou v něm zachyceny. Tři kamarádi jsou kamarády nerozlučně spojenými válkou a smrtí, což je pouto jenž jde jen těžko rozetnout. Z Remarqua je cítit, že ví o čem píše a že o tom píše srdcem.

5 26.09.2012

Předvídatelný, ale přesto velmi silný příběh. Dobře se čte a rychle ubíhá. Některé situace působí trochu neuvěřitelně či vykonstruovaně, ale zdravý člověk žijící pouze v době dostatku a míru těžko může soudit způsob života umírajícího pár let po nejhorší válce v dějinách lidstva. Základní charaktery hrdinů i jejich úvahy o životě a smrti napsal Remarque zajímavě a přesvědčivě. Příliš optimismu při čtení této knihy asi čtenář nezíská, i když možná právě naopak...?

7 13.09.2012

Zajímavé svědectví o jedné kapitole našich novodobých dějin z pohledu mladé ženy, které ovšem nedosahuje síly jiných výpovědí z této doby. Toto konstatování ovšem není kritikou. Deník obsahuje řadu drobných poznatků ze života v Sudetech za druhé světové války a není prost nejběžnějších lidských emocí a pocitů: zlost, smutek, strach, radost i láska. Kam směřovala kola dějin všichni víme a tak se tyto "malé" deníky z tehdejší doby často stávají nejhmatatelnější záznamem života lidí ve válečných časech. Bohužel i zde je více než znatelné, že řada "pekel" druhé světové války na našem území pocházela od "německých" Čechů...

2 10.09.2012

Ano, jsem tím, kdo nad těmito nesmysly přemýšlí a proto mi to bohužel jako sci-fi nepřijde. Nebudu zde polemizovat s některými názory, zda jsou konkrétní situace popisované v knize reálné či někdy možné, protože o to podle mne nejde. Bradbury zde velmi trefně zachycuje odosobnění celé společnosti a její uzavření se do přetechnizovaného světa virtuálního štěstí. Přitom je navíc se všemi těmi peckami v uších, telestěnami, milými seriálovými rodinkami a všudypřítomnou mediálně-reklamní masáží neuvěřitelně nadčasově přesný. Některé náhledy na svět jsou pochopitelně ovlivněny vznikem románu v 50. letech minulého století, ale jinak se podle mého názoru jedná o mistrovské dílo, navíc čtivě napsané. Kdo rád přemýšlí nad knihami, které čte, nebude tímto Bradburyovým románem rozhodně zklamán.

8 28.08.2012

Bohužel je velmi znát, že Orwell své deníky psal pouze pro sebe bez záměru jejich publikace. Nejedná se navíc o deníky ve smyslu "zpovědí", ale o chronologické záznamy Orwellových dní. Čtenář se tedy jen velmi málo dozví o autorovi a jeho myšlenkách či názorech, na druhou stranu ovšem získá velmi podrobné informace o denní dojivosti Orwellovy kozy či počtu snesených vajec jeho slepicemi a jejich aktuální ceně na trhu. Za nejzajímavější pasáže tak považuji cestopisné zápisky z cesty k Wigan Pier a chmelovou brigádu. V anotaci slibované odbočky s filozofickými úvahami a analýzami se vyskytují tak sporadicky, že lze prakticky konstatovat jejich naprostou absenci. I tak je to ovšem zajímavý pohled na 40. léta minulého století, bohužel téměř prost Orwellova ducha. Kdo chce poznat, jak tento velikán literatury žil, ten ať sáhne po této knize. Koho ovšem zajímá jak myslel, ten ať hledá jinde.

27.08.2012

Těžko, velmi těžko hodnotit tuto knihu a přitom zároveň nepolemizovat s v ní uvedenými "fakty". Moje první setkání s Viktorem Farkasem a co o něm říct? Na úvod snad, že prezentované názory a myšlenky mi jsou blízké, mnohé pro mne nebyly ani nijak nové či překvapivé a určitě je třeba ocenit jejich komplexnost a provázanost. Přesto nemohu tleskat ve stoje. Autor se především v duchu "odříkaného chleba největší krajíc" pouští do boje s médii stejnými či minimálně alespoň velmi podobnými zbraněmi: zjednodušováním, vyzdvihováním marginálního na úkor podstatného, vydáváním názorů za fakta. Jeho zdroji jsou tak velmi často "mnozí odborníci", "nespokojení experti", "řada cyniků", případně on sám ve svých dřívějších knihách. Pokud se čtenář v závěru prokouše bibliografií, pak mnohdy zjistí, že v knize prezentovaná ta či ona skutečnost je leckdy pouhým názorem někoho, jehož erudice k vyslovování podobných názorů může být (abych použil autorův jazyk) "nedůvěřivými čtenáři" zpochybňována. A to je škoda, obrovská škoda, protože tato kniha mluví otevřeně o tématech, o kterých se obvykle otevřeně nemluví a nepíše. Pro mnoho lidí navíc může být prvním setkáním s jinou než oficiální mediální linií, navíc velmi čtivě napsanou. Bohužel zůstává na půli cesty a v některých pasážích se spíše než uváděním věcí na pravou míru zaobírá tím, co jedna paní povídala... Takže na závěr: K přečtení tuto knihu doporučuji, ale i přes souhlas s jejími myšlenkami nezapomeňte použít kritické oči.

2 25.06.2012

Musím uznat, že děj mě neustále něčím přitahoval a to i přesto, že leckdy působil vcelku prázdně. Styl psaní je docela čtivý, ale... Řada nedořečených snad až nelogických událostí je kafkology vykládána jako geniálnost, můžeme ji ovšem chápat i zcela obráceně jako grafomanské večerní běsnění bez hlubšího smyslu. Nevím, nechci vynášet jednoznačné soudy, protože to není špatná kniha, ale jako vlajková loď "největšího" českého autora asi trochu (pro mne hodně) málo.

3 01.06.2012

Další ukázka vizionářství a moudrosti tohoto velkého českého autora. Souvislosti a vyznění jeho díla v současných i nedávno minulých historických souvislostech pro mne opět vyvolávají otázku, co Čapek opravdu předvídal a co se pouze samo připodobnilo jeho (tehdy) zcela sci-fi dílu. Zde musím vyzdvihnout především Alquistovi myšlenky, ty jsou pro mne ztělesněním lidskosti i její podstaty a měly by se tesat do kamene.

10 01.06.2012

Zajímavé a rozsáhlé dílo s přesahy do nejrůznějších oborů ruské společnosti 19. století, jehož největší slabinou je... Anna Karenina a její příběh. Romantické drama o jedné rozmazlené a sobecké hysterce, která jdouc za voláním své vášně plive na vše okolo a rozšlapává veškeré štěstí kolem sebe. Stejně nevstřícný vztah mám i k Vronskému. Asi to bylo na svou dobu velmi otevřené dílo plné dobové kritiky společenských poměrů, ale já jsem si ke Karenině a Vronskému prostě nenašel cestu a jak děj ubíhal, tak mě jejich lovestory čím dál tím víc otravovala a unavovala. Jak osvěžujícím dojmem naopak působí ostatní části příběhu, zejména pak dějová linka románového Tolstého alter-ega Levina a jeho ženy Kitty. Zejména Levin - jak již napsal fauxthum - působí nejpřirozeněji a tím i nejsympatičtěji. Jen výjimečně nasazuje masku přetvářky a díky své zemitosti působí řada jeho úvah velmi osvěžujícím a moudrým dojmem. Pasáže, kde se jeho ústy a myšlenkami Tolstoj pouští do nejrůznějších úvah, jsou pro mne opravdovou ozdobou knihy.

3 17.05.2012

Doporučuji dávkovat v malých porcích, neboť se jedná o průřez komentářů z období tří let a tak občas logicky dochází k opakování témat či sebe samého. Rebel Karel Kryl zde otevřeně píše o věcech, které většina lidí té doby nechtěla vidět ani slyšet a proto vycházely v provinčních periodikách s omezeným dosahem. Vzepření se establishmentu a trvání na (své) pravdě, byť jakkoliv nepříjemné, dokazuje odvahu tohoto malého velkého písničkáře. Ne, v mnoha věcech s ním nesouhlasím, ale přesto si stále citelněji uvědomuji, jak nám dnes nějaký ten Kryl chybí. Servilita, stádní nadšení, oslavné ódy na pomazané hlavy se v období sametové iluze, kdy tyto Krylovy komentáře vznikaly, obrátily z komunistických model na modly pravdoláskovské a kdo nehýkal s nimi, byl levicový anarchista, zpátečník a blbec. A jak to vidíme dnes?

11 17.05.2012

Podnět ke hře dala sice autorova manželka Olga, nicméně v matce je podle mého názoru ze všech postav této hry Čapka nejvíce. Obrovské dilema ženy, která již ztratila tolik, kolik jen může manželka a matka ztratit. Mám pocit, že jejím prostřednictvím se pacifista Karel Čapek vypořádává s otázkou vojenské obrany se zbraní v ruce proti okupaci, aroganci a bezpráví agresora i za cenu osobních utrpení a ztrát. Matka zde promlouvá řečí obyčejných žen - matek - lidí a její "přízemní" pohled na svět je přitom v kontextu "velkých věcí" jí nejbližších plný moudrosti, pochopení, lásky, ale i hrdosti a odvahy. Je to smutné až zoufalé, dramatické a přitom napsané s obvyklou Čapkovou lehkostí. Vynikající dílo!

6 11.05.2012

Klobouk dolů, četl jsem s otevřenou pusou! Pro mne zcela neuvěřitelně vizionářský sci-fi román, který je dnes skutečností. Nejprve neškodní a nevinní mloci v podstatě odkázání na pomoc lidí, kvůli lidské hlouposti, ziskuchtivosti a slepotě prosperují a i díky svým reprodukčním schopnostem plíživě získávají navrch nad svými původními dobrodinci. Politikaření, zákulisní hry, zpupnost a hladovost, ochránci mloků před lidmi, kteří nevidí fakt, že už spíše lidé potřebují chránit před mloky. Právníci, kteří budou hájit práva kohokoliv, kdo jim zaplatí bez ohledu na spravedlnost či zdravý rozum. Jak dnešní! Nevím, zda tímto dílem Karel Čapek narážel na něco konkrétního, či chtěl poukázat na lidstvo obecně, ale jistě nečekal, jak aktuální jeho dílo jednou bude. Můžeme jenom doufat, že správně odhadl i konec své knihy...

11 11.05.2012

Nikdy bych nevěřil, že to u Karla Čapka napíšu, ale tato jeho kniha mě nebavila. Kromě vizionářské vize atomové bomby a několika spíše načrtnutých myšlenek (např. k čemu je vlastně lidstvu takováto síla) je ostatní děj neuvěřitelně plytký a často zmatený. K Prokopovi jsem si nedokázal vytvořit žádný vztah, jedině snad záporný, a v jeho chování jsem neshledával nic racionálního či pochopitelného. Kromě Anči a jejího otce jsem žádné z postav pořádně nerozuměl a tím jsem jen těžko hledal nějaké pochopení či vysvětlení pro jejich činy a chování. Ovšem upřímně: jak jsem otáčel přečtené stránky, tak mi to bylo čím dál tím víc jedno... Naprostý souhlas s tondavonem.

5 05.05.2012

Krásná "pohádka" o Hitlerovi, který byl včas donucen "dostat rozum". Karel Čapek naprosto brilantně a ještě před následným válečným běsněním odhaluje nebezpečnost tupého a frustrovaného davu, kterému stačí dát tak málo, aby poslouchal...

5 02.05.2012

Obsah tohoto díla výrazně převyšuje jeho formu, což mnohdy při čtení působí velmi rušivě. Popis vojenského a vlasteneckého nadšení řady spoluobčanů, nesmyslné řádění Němců na konci války i odplaty Čechů, ve snaze získat na poslední chvíli nějaké hrdinské ostruhy i alibi, jsou smutným a velmi výmluvným svědectvím tehdejší doby. Úvahy nadrženého (ne)studentíka jsou ovšem příliš poplatné věku Dannyho (21 let) i věku autora (24 let) a někdy je skoro nekonečné jejich stereotypně se opakující monotónnost dočíst až do konce. Nicméně je dobře, že Škvorecký tuto knihu napsal a je mi jasné, že ve své době opravdu musela způsobit poprask. Jako svědectví doby je to skvělé, jako cesta do hlubin Dannyho duše slabší... No, spíše slabé.

8 02.05.2012

Myšlenky v zakázané knize Emanuela Goldsteina jsou dokonalé. Orwell prokazuje vynikající znalost psychologie davu a technologie moci, čímž vytvořil v podstatě nadčasový a vždy pravdivý popis fungování politických a společenských systémů v jakékoliv době historie lidstva. Každá epocha má svá specifika, každý myšlenkový proud má své idee. Ale po ořezání těchto drobných nuancí zůstává základ většiny hnutí, který je podobně jako lidské DNA pro všechny v podstatě stejný. A zatímco ve Farmě zvířat se George Orwell obrací spíše do minulosti a trefně popisuje jeden z bolševických experimentů, v této knize se naopak zaměřuje na fiktivní budoucnost, která je ovšem v jednotlivostech dneška naprosto reálná. Doba strany a Velkého bratra neskončila, naopak je bohužel věčná.

9 04.04.2012

Klobouk dolů před Stanislavem Motlem, na kterého jsem měl optikou pořadu 'Na vlastní oči' tendenci nahlížet trochu nedůvěřivě. Zde velmi čtivě a fundovaně popisuje smutnou historii československého pokladu, který svým osudem zapadá do vnímání národní hrdosti v naší zemi. Kromě těžko vyčíslitelné finanční hodnoty byl totiž poklad i dědictvím našich předků, kteří jeho vytvoření věnovali velké - a leckdy i ne zcela legální - úsilí. Několika škrty pera byl tento odkaz první republiky odepsán a stal se tak pouze jedním z dalších památníků neúcty k hodnotám naší krátké historie.

9 23.03.2012

Velmi zajímavé dílo, jemuž jeho stáří ještě přidává na atraktivitě. Použitý jazyk pochopitelně odráží svoji dobu i poetiku vyprávění a celkově dokresluje náhled tehdejšího umění na člověka, bohy i jejich činy. Vyzdvihování fyzické krásy a síly je rysem popisované doby a staví krásnější a silnější jedince vysoko ve společenském žebříčku. Epos se prolíná s mnoha později více rozpracovanými tématy a přináší tak svérázný obraz o dobách dávno minulých.

1 23.03.2012

Aniž bych dokázal říct proč, tak jsem k této Kunderově knize přistupovat s nedůvěrou. A možná o to víc jsem jí byl osloven. Přečetl jsem ji na jeden zátah a prakticky v každé kapitole jsem našel téma či otázky, které i mně čas od času běhají hlavou. Milan Kundera dokazuje, že je velmi chytrým člověkem, který se na věci dokáže dívat z méně obvyklých úhlů, přičemž si nedělá nárok na jejich správný výklad, který zpravidla ani neexistuje. Přesto si myslím, že v této jeho knize je odpovědí - nebo alespoň jejich náznaků - celá řada. Mimochodem, podle mého názoru naprosto nezfilmovatelné dílo a proto vůbec nechápu, jak se do této látky mohl někdo pustit.

5 21.03.2012