L. N. Tolstoj - Anna Karenina

15.03.2020

I tato převyprávěná verze má něco do sebe. Zápletky rozhodně stojí za to přečíst a je zajímavé sledovat vývoj jednotlivých postav.
Trochu mě mátla jména postav. Většina z nich jich má totiž víc a občas se používají přezdívky, takže mi často trvalo zjistit, o kom se mluví.

Komentáře mě dost překvapují. Anna Karenina má víc než 800 stránek a tohle byla jen zkrácená verze, která jich nemá pomalu ani 200... na ruskou literaturu té doby se čte naopak velmi svižně a lehce právě protože tuto "Annu Kareninu" nenapsal Tolstoj, ale Dušek.
Myslím, že člověk by si měl přečíst buď originál nebo by ji neměl číst vůbec. Duškova Anna Karenina prostě není Anna Karenina od Tolstého.

Je poznat, že je to zkrácená verze resp. jen výtah ze "skutečné" Anny Kareniny.
Dobré, pokud to člověk potřebuje rychle zhltnout k maturitě, ale jinak obecně knihy, které jsou výtahem z jiných knih obecně nedoporučuju.

05.10.2014

Příběh je pěkný a zajímavý ale strašně špatně se čte, stránky vůbec neubývají. Občas se v tom ztrácím kolikrát vůbec nevím kdo je kdo. Je těžké zapamatovat si všechna ta jména a jaké mají spolu vztahy :-D. Spousta stránek je o ničem, nevydržela jsem a koukla na film. V knize jsem byla na šedesáté stránce a u filmu jsem měla skoro tři čtvrtě za sebou. Jak říkám opravdu spousta stránek o ničem.

31.03.2014

Příběh, který Vás uchvátí. :)

17.03.2014

Anna Karenina je skvělá postava a proto jsem se nemohla ubránit a knihu si nekoupit. Je to velice těžká četba, ale je to klasika. Kniha je moc krásná.

09.12.2013

Inu, uznávám, že tahle kniha mi dala docela solidně zabrat. Těšila jsem se až Anna hópne pod vlak, až už to budu mít za sebou a oddechnu si od několikastránkových diskuzí o ruském hospodářství. Na druhou stanu jsem ale byla v silné depresi, protože ani tyhle diskuze mi nezabránili v tom, aby se mi kniha líbila. Byla trochu náročnější, to uznávám, dokonce jsem ji třikrát nebo čtyřikrát přestala číst, nicméně pokaždé jsem se k ní vrátila, protože mi to prostě nedalo.
Už v polovině jsem Annu přestala vnímat jako hlavní postavu. Přišlo mi, že v příběhu vystupuje mnohem méně než Kitty. A tu jsem si docela oblíbila, protože ona byla jednoduchá, nevedla žádné sáhodlouhé diskuze a každou chvíli měla nové šaty. Kdybych měla říct,kdo byl mojí nejoblíbenější postavou, byla by to právě ona. Možná ještě Dolly, té mi bylo líto.
Anna, abych pravdu řekla, mi připadala dost zvláštní. Na nic si sice nehrála, ale pořád byla ze všeho zmatená, neustále řešila, podle mého zcela zbytečné detaily a nezabívala se věcmi, které byly důležité. Byla zvláštní a mám pocit, že kdyby nezačala panikařit, mohla by být docela spokojená. Ale tak, doba byla jiná, možná jsem jen ovlivněná tím, že dneska by její stav nebyl ničím zvláštní. Nevím.
Knihu celkově, bych hodnotila kladně. Nepatří sice mezi ty nejlepší, jaké jsem kdy četla, ale stála za to (i když jsem ji četla jen kvůli maturitě). Jazyk nebyl nějak extra složitý, někdy se v něm ale vyskytla angličtina a francouzština. Pořád mě zaráželo, jak byli ti rusáci vzdělaní. Příběh moc neodsýpal, ale přestože to bylo o lásce, nepodobala se ani vzáleně žádné laciné harlekýnce. Mělo to náboj. Ale byl to boj!

Viděla jsem film, ale ten mě moc nezaujal. Rozhodla jsem se ale, že si knihu přečtu. Nelituji toho. Vracet se k ní nejspíše nebudu, ale části s Kitty mě moc bavily.
Hodnotím tedy za dvě.

08.09.2013

V knize mne děsně mátla jména. Jednou takové jméno, podruhé takové.. Absolutně mi v tom nešlo se vyznat, ještě když ta jména zněla všechna podobně. Budu si muset knihu asi přečíst ještě jednou, abych pochopila i věci mimo hlavní myšlenku. Abych mohla posoudit s originálem - budu si muset přečíst ještě originál. Každopádně mi kniha něco dala.

02.12.2012

Co se týče knihy takové, pěkný příběh, avšak jsem se také potýkala s nudnýma pasážema..

17.05.2012

Zajímavé a rozsáhlé dílo s přesahy do nejrůznějších oborů ruské společnosti 19. století, jehož největší slabinou je... Anna Karenina a její příběh. Romantické drama o jedné rozmazlené a sobecké hysterce, která jdouc za voláním své vášně plive na vše okolo a rozšlapává veškeré štěstí kolem sebe. Stejně nevstřícný vztah mám i k Vronskému. Asi to bylo na svou dobu velmi otevřené dílo plné dobové kritiky společenských poměrů, ale já jsem si ke Karenině a Vronskému prostě nenašel cestu a jak děj ubíhal, tak mě jejich lovestory čím dál tím víc otravovala a unavovala. Jak osvěžujícím dojmem naopak působí ostatní části příběhu, zejména pak dějová linka románového Tolstého alter-ega Levina a jeho ženy Kitty. Zejména Levin - jak již napsal fauxthum - působí nejpřirozeněji a tím i nejsympatičtěji. Jen výjimečně nasazuje masku přetvářky a díky své zemitosti působí řada jeho úvah velmi osvěžujícím a moudrým dojmem. Pasáže, kde se jeho ústy a myšlenkami Tolstoj pouští do nejrůznějších úvah, jsou pro mne opravdovou ozdobou knihy.